Dokument o jednom výjimečném přátelství. Básníci Vladimír Holan a Stanislav Zedníček v korespondenci z 50. let. Připravil a vzpomínky Stanislava Zedníčka natočil Miloš Doležal. Režie Markéta Jahodová.
Účinkují Milan Kačmarčík, Martin Stránský a Jana Franková.
Natočeno 2010. Premiéra 28. 3. 2010 (60 min.) k 30. výročí úmrtí Vladimíra Holana. Repríza 16. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Schůzky s literaturou.
Lit.: anonym (= Doležal, Miloš?): Směju se a sténám! In web ČRo 3 Vltava, 28. březen 2010 (článek). – Cit.: (…) Píšou se 50. léta, dusivý stalinský teror zalehl celou společnost – komunističtí prokurátoři vynášejí rozsudky smrti, soudy posílají do kriminálů tisíce odsouzených, cenzura umlčuje řadu umělců, před všudypřítomnou úzkostí není kam utéci. A přesto v této době vzniká jedno z nejvřelejších přátelství v české literatuře 20.století – mezi dvěma básníky: Vladimírem Holanem a Stanislavem Zedníčkem. O devět let mladší Zedníček si s Holanem začal psát začátkem války, ale ke skutečnému sblížení došlo až po roce 1948. Holanovi, strádajícímu v té době vyvržeností z literatury i krušnou materiální nouzí, se Zedníček stal oporou a věrným druhem, o čemž svědčí jejich dochovaná vzájemná korespondence, čítající na každé straně bezmála stovku listů a pohlednic. Vyprávějí o intenzivním blíženectví i době, o zmaru i naději. Připravil Miloš Doležal. Vysíláme k 30. výročí úmrtí Vladimíra Holana (31. března 1980).