Etela Farkašová. Esej. Redakce Vladimír Dobrík. Režie Jozef Pražmári.
Čte Peter Sklár.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 1999 (15 min.).
Esej zo zbierky Etudy o bolesti a iné eseje (1998) slovenskej spisovateľky, esejistky, publicistky a filozofky. Autorka sa v nej snaží fundovane odpovedať na otázku vymedzenia pozície a postavenia literatúry a filozofie z hľadiska spôsobu a metód poznania. (anotace SRo)
Július Farkaš. Pohádková hra na motivy slovenské lidové pověsti o Jánošíkovi. Dramaturgie Luboš Machaj. Hudba Hanuš Domanský. Zvuk Imrich Adamko. Technická spolupráce Alena Duchoňová. Hudební dramaturgie Lýgia Vojtková. Režie Vladimír Rusko.
Osoby a obsazení: bača (Július Pántik), chlapec (Michal Michna), Jánošík (Dušan Jamrich), Rimava (Emília Vášáryová), Veľvor (Jozef Šimonovič), Uhorčík (Ivan Rajniak), kmeť (Marián Gallo), Turoň (Ján Valentík), dievča (Nataša Kulíšková), Turiak (Július Vašek), veliteľ (Vladimír Minarovič), pandúri (Štefan Bučko, Július Paluš), sedliak (Vladimír Kostovič), baba (Soňa Ulická), zbojníci (Ivana Laca, Ján Mistrík), mužovia (Ján Venéni, Anton Glézl) a ženy (Darina Vašíčková, Hana Kostolanská).
Připravil Československý rozhlas Bratislava v roce 1988 (42 min.). Repríza 20. 4. 2018 (SRo Rádio Junior, 11:00 hod.).
Lit.: Dianišková, Veronika – Vlasková, Rozália: Týždeň žabací a kačací. Téma týždňa. In web SRo Rádio Junior, 17. 4. 2018 (článek). – Cit.: Žabky a žabiaci, žaby zakliate aj ozajstné, kačky a káčery budú kraľovať našim rozprávkovým príbehom od 17. apríla. (…) Jednou z najkrajších rozprávok v našom archíve je Zlatá kačička – rozprávková hra, ktorá vychádza z povesti o Jánošíkovi. Z tej, v ktorej zbojník Jurko ((Dušan Jamrich) dostal čarovné dary – valašku, opasok a košeľu. A kto je tajomná Zlatá kačička? Je to Rimava, dcéra pána hôr, Veľbora. Rimava rúca mosty a spieva zvláštnu pesničku. Hľadá mládenca, ktorý sa nezľakne a sníme z nej tisícročnú kliatbu…
Príbeh zdramatizoval Július Farkaš a tá krásna hudba, ktorú v rozprávke začujete, tú vyčaroval Hanuš Domanský. (…)
Július Farkaš. Pohádková hra na motivy vietnamské lidové pohádky. Scénická hudba Igor Bázlik. Dramaturgie Emília Drugová. Hudbu vybrala Lýgia Vojtková. Zvuková spolupráce Ĺuboš Klásek. Technická spolupráce Ivan Mihál. Režie Viliam Sýkora.
Osoby a obsazení: vypravěč (Vladimír Minarovič), dívka (Zuzana Tlučková), pěstounka (Viera Strnisková), rybář (Michal Gučík), otec (Július Pántik), stařenka (Hana Kostolanská), stařeček (Jozef Skovay), sluha (Július Paluš), 1. zbrojnoš (Jozef Šimonovič), 2. zbrojnoš (Štefan Mandžár), strážce pokladu (Ján Valentík), sedlák (Ján Géc) a rybář (Mikuláš Bugár).
Připravil Československý rozhlas Bratislava v roce 1991 (36 min.). Repríza 14. 11. 2015 (SRo 9 Rádio Junior); 26. 10. 2023 (SRo 9 Rádio Junior, 12:20 – 12:55 h.).
Lit.: anonym: Krištáľové srdce. In Televízia a rozhlas 3/1995, str. 23 (anotace) – Cit.: Dievčinu Ngi Sho drží jej prísny otec za múrmi paláca, lebo si myslí, že svet tam vonku by na ňu nemal dobrý vplyv. Ale ako to už v rozprávkach býva, nezabráni tomu, aby sa zoznámila s junákom menom Son Chua, vďaka ktorému je Ngi Sho schopná vzbúriť sa proti svojmu sterilnému prostrediu, v ktorom žije. Dôležitú úlohu v tomto ľúbostnom prostredí zohrá krištáľové srdce.
Jiří Hromádko. Režie Ladislav Rybišar.
Účinkuje Pavel Soukup, Jiří Klem a další.
Připravil Český rozhlas do roku 1993 (5 x 10 min.). Vysílal ČRo 2 Praha 7. a 21. 11. 2009, 5. a 19. 12. 2009 v rámci pořadu Periskop.
Ačkoliv sláva za objevení Ameriky patří Kolumbovi, zjistíme, že tam ani z daleka nebyl první. (anotace ČRo)
Karel Čapek. Dramaturgie Marta Satlerová. Zvuková spolupráce Peter Vaško. Asistentka zvuku Mária Papcúnová. Hudební spolupráce František Gomolčák. Režie Andrej Medvec.
Osoby a obsazení: Juraj Hordubal (Jozef Stražan), Poľana, jeho žena (Tatiana Radeva), Hafia, dcera (Ivica Šafránková), Štefan Maňa, sluha (Peter Rašev), Vasil Gelnaj, četník (Peter Gažo), Bígel, mladý četník (Ivan Krúpa), Gerič, rychtář (Jozef Úradník), Gejza Fedeleš (Jozef Švoňavský), lékař (Zolo László), muž (Ján Švec).
Nastudoval SRo Košice v roce 1990 (50 min.). Repríza 2. 11. 2018 (Rádio Litera, 2:30 – 3:19 h.) v cyklu ČeskoSlovenský týždeň.
Pozn.: Těžkokrevný ( = melancholický) Juraj Hordubal vrací se po osmi letech z Ameriky, kde mezi cize-mluvícími lidmi odvykl řeči, na Podkarpatskou Rus do vesnice Krivé. Vzpomíná na těžkou prácí v dolech a myslí na to, jak přikoupí za naspořené dolary polí a krav a ty že bude pásat na polonině na čerstvém vzduchu. Těší se i na svou ženu Polanu a na dcerku Hafii. Ale zklame se; čekají naň kruté zkoušky. Stavení je sice opraveno, vždyť posílal Polaně dolary, ale Polana je všechna zaražena, mlčí a dcerka Hafie před ním utíká a má raději strýčka Štěpána Manyu, mladého čeledína, který změnil starodávné hospodaření selské na maďarský chov koní. V hospodě ho též nepoznávají, ba řeknou mu, co on sám ve své prosté duši nepochopí: Polana byla mu se Štěpánem nevěrná. Juraj se rozzuří, ale nikoliv na Polanu, nýbrž na zlolajné kamarády a zle je zbije. Aby umlčel lidské jazyky, zasnubuje dcerku Hafii Štěpánu. Ale v dědině se smějí Štěpánovi pro jeho nevěstu. Štěpán popuzen to vytkne Jurajovi. Ten se rozzuří, roztrhá svatební smlouvu a Štěpána vyžene. Sám setrvává ve své lásce k Polaně, sám sebe klame, i když se Polana zavírá a vzdoruje; ba odkazuje jí v závěti veškeré jmění za její lásku a věrnost manželskou, třeba že v zápětí se přesvědčí o její nevěře. Nedbá už ani na své zdraví, chodí s horečkou. navštíví i mudráckého Míšu, jemuž vyzná, co jej trápí. Najdou ho pak doma v chlévě nemocného. Přestěhují jej do jizby, několik jasných okamžiků nestačí, aby provedl svá předsevzetí; v horečce usne a ráno jej naleznou zabitého…
Július Farkaš. Na motivy ruské lidové pohádky. Dramaturgie Emília Drugová. Hudbu vybrala Ada Rehorová. Improvizace Oľga Hrivňáková. Zvuková a hudobná realizace Ĺuboš Klásek, Dana Nezvedová, Jozef Bezák. Asistentka studia Ĺudmila Šolcová. Režie Viera Weidlerová.
Osoby a obsazení: Simeon kováč (Dušan Jamrich), Simeon baník (Ĺubo Roman), Simeon hezdár (Pavol Mikulík), Simeon strelec (Stano Dančiak), Simeon rolník (Vladimír Durdík), Simeon tesár (Dušan Kaprálik), Simeon umelec (Zoro Laurinc), Jelena Prekrásna (Zuzana Kocúriková), pestúnka (Viera Bálinthová), cár (Jozef Kroner), vojvoda (Dušan Blaškovič), rozprávač (Július Pántik), ženy (Hana Kostolanská a Mária Úradníčková) a muži (Julius Paluš a Oldo Zemánek).
Připravil Československý rozhlas Bratislava v roce 1977 (40 min.).
Maurice Maeterlinck. Pohádka o hledání štěstí. Rozhlasová úprava Juraj Bindzár. Zvukový mistr Ĺubica Olšovská. Hudba Richard Čanaky. Hudební dramatugie Dana Reková. Asistentka režie Alena Vašeková. Dramaturgie Katarína Revallová. Režie Martin Kákoš.
Osoby a obsazení: Myltyl (Kristína Svarinská), Tyltyl (Pavol Máter), čarodejnica (Zuzana Kronerová), svetlo (Anna Javorková), mačka (Marta Sládečková), pes (Vladimír Jedľovský), voda (Anna Okapcová), oheň (Tomáš Sloboda), chlieb (Anna Šišková), soľ (Karol Čálik), cukor (Vladimír Obšil), čas (Karol Machata), noc (Lenka Košická), Ivan Krivosudský, Darina Vašíčková, Vlado Minarovič a další.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2000 (60 min.). Reprízy 19. 1. 2014 (SRo 9 Rádio Junior), 15. 3. 2019 (SRo 9 Rádio Junior); 5. 10. 2020 (SRo Rádio Junior, 13:00 – 13:59 h.).
Pozn.: Dobrodružné cestovanie spolu s Tyltylom a Myltylou za Modrým vtákom šťastia.
Reportážní obrázek o Jaroslavu Papstovi, který léta řídil pražské tramvaje a stál u zrodu muzea MHD v Praze. Vzpomínky a historky zaznamenal Tomáš Černý.
Natočeno 2009. Premiéra 13. 2. 2009 ČRo 2 Praha, 21:05 h.).
Pozn.: Ti nejmladší ji mají za pohádkový úkaz, střední generace se diví, že „to“ vůbec ještě jezdí a postarším lidem se rozhostí na tváři blažený úsměv, jako při vzpomínce na první rande kdysi „za republiky“. Z toho ovšem plyne, že krásně červeně vybarvená stará tramvaj nenechá chladným nikoho. Pan Jaroslav Papst na starých tramvajích kdysi „začínal“ a když v roce 1974 navždy odešly do výslužby, okusil i provoz tramvají nových.
Není nekriticky na straně tramvají – babiček, ale z jeho slov jasně plyne, že k jejich řízení bylo zapotřebí zkušenosti, šikovnosti, řady fíglů a to tuhle práci dělalo tou krásnou. Jaroslav Papst stál také u zrodu Muzea hromadné dopravy v Praze ve Střešovicích, kde kromě starých tramvají nalezneme rekvizity pouliční scénografie let relativně dávno minulých. Den s milovníkem těchto strojů prožijeme v repríze od 0:05 hodiny. (anotace)
Připravil Karel Pech. První a jediné vydání pořadu z r. 1950. Veselé historky o rozhlasové práci se v době začátků budování socialismu patrně „nežádaly“. Zůstalo tak jen u záměru a prvního pořadu.
Hovoří Karel Pech, Václav Voska, Miloslav Disman, Josef Junek, Josef Frič, F. K. Zeman a stará garda rozhlasových pracovníků.
Natočeno 1950. Obnovená premiéra 9. 12. 2014 (2:39 h.) v rámci pořadu Rádio Retro – Šťastné a veselé II.
Viktor Suvorov. Všechno bylo jinak aneb Kdo začal druhou světovou válku. Četba na pokračování. Čte Vladimír Suškov.
Natočeno ????. Vydáno nakl. Nikdě ně koupiš v roce 2009 (1 CD).
Pozn.: Viktor Suvorov je literární pseudonym rozvědčíka Vladimira Bogdanoviče Rezuna (* 20. dubna 1947). Rezun se narodil ve vesnici Barabaš v rodině vojáka. Po vystudování vojenské univerzity se stal vojenským důstojníkem sovětské zpravodajské služby. Od roku 1970 působil v nomenklatuře Ústředního výboru komunistické strany Sovětského svazu. V roce 1974 absolvoval Vojenskou diplomatickou akademii, čtyři roky působil jako kapitán GRU v Ženevě.
Zde přeběhl v roce 1978 k Angličanům a byl přijat do britských zpravodajských služeb MI 6. V SSSR byl v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti. Ve svých knihách kritizuje atmosferu a situaci v Sovětském svazu v období okolo II. světové války.
Velkou pozornost vzbudila jeho teorie, že J. V. Stalin chtěl v roce 1941 přepadnout západní Evropu a rozšířit tak sféru vlivu marxismu-leninismu. V knize Poslední republika (Praha NV 2008) tento názor rozvádí a dokládá mnoha argumenty. Stejným tématem se zabývá i v knize Den“M“ (Jota 1996). (more…)
Powered by WordPress