Miriam Vojteková. Literárně-dokumentární pásmo o životě a díle francouzského filozofa s obrovským myšlenkovým vlivem, nositele Nobelovy ceny za literaturu za rok 1927 Henriho Bergsona (1859 – 1941). Hudba Katarína Bielčiková. Zvuk Peter Pištěk. Dramaturg Vladimír Fišera. Režie Milena Lukáčová.
Účinkují Helena Geregová, Miroslav Trnavský, Ivan Laca, Ján Kroner.
Natočeno 2009.
Bohuslava Bradbrooková. Uprchlická odysea z Prahy do Cambridge. Vybral a připravil Ivan Němec. Dramaturgie Olga Jeřábková. Režie Petr Dufek.
Účinkuje Taťjana Medvecká.
Připravil ČRo Brno v roce 2009. Premiéra 20. – 28. 7. 2009 (ČRo 2 Praha, celkem 189 min.). Repríza 1. dílu 19. 6. 2019 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Pozn.: Bohuslava Bradbrooková, spisovatelka a literární historička, se narodila krátce po skončení I. světové války ve Valašském Meziříčí. Vystudovala češtinu a angličtinu na pražské filozofické fakultě Univerzity Karlovy a po získání doktorátu uprchla před klimatem poválečného komunistického režimu za hranice. Spisovatelka, kterou život na dlouhá léta zavál daleko od vlasti, je mimo jiné autorkou monografie o Karlu Čapkovi, a to vůbec první, která byla vydána v Anglii. Tam Bradbrooková zakotvila po své poválečné emigraci, provdala se a své rodné příjmení „Nečasová“ vyměnila za manželovo „Bradbrook“. Monografie, kterou autorka posléze přeložila do své mateřštiny, vyšla u nás před dvěma roky pod názvem „Karel Čapek – hledání pravdy poctivosti a pokory“. Podtitul knihy vystihuje i životní filosofii samotné autorky. Bradbrooková prožila bohatý, ale nelehký život. Její cesta za uplatněním v cizině byla těžší než tušila. (anotace)
Lit.: anonym: SERIÁL. Bohuslava Bradbrooková: Osvobozující krása malých věcí. In web ČRo Plus, 20. červen 2019 (článek). – Cit.: V poutavé životopisné knize s podtitulem Uprchlická odysea z Prahy do Cambridge vypravuje Bohuslava Bradbrooková o svém odchodu do exilu, ve kterém strávila značnou část svého života.
Autorka (*1922), rodným jménem Nečasová, se narodila ve Valašském Meziříčí. Po studiích na učitelském ústavu přešla na pražskou Filozofickou fakultu, kde absolvovala obor čeština-angličtina.
Státní zkoušky skládala po únorovém převratu v roce 1948 a záhy poznala, jakou moc má komunistická ideologie. Když v roce 1952 ukončila doktorské studium, rozhodla se pro emigraci, protože chtěla, „aby se lidé na Západě dozvěděli, co u nás komunisté dělají“.
Svůj domov opouštěla v době, kdy už byla hranice přísně hlídaná, takže se riskantní útěk neobešel bez dramatických momentů. Nemálo svízelných situací zažila i po přechodu do Rakouska, kde musela čekat, až se její vysněný cíl – odchod do Velké Británie – naplní.
V živém vyprávění zobrazuje autorka drsné životní podmínky v uprchlických táborech a obtíže při hledání práce, která by jí zajistila aspoň základní obživu. Po vleklém a vyčerpávajícím vyřizování všech potřebných formalit se jí nakonec podařilo odjet na Britské ostrovy.
Výrazné změny do jejího života přinesl sňatek s literárním historikem F. W. Bradbrookem a pedagogické působení na univerzitách ve Walesu a Cambridgi. Stala se významnou propagátorkou české literatury a první autorkou, která v Anglii vydala monografii o Karlu Čapkovi. Do vlasti se vrátila v roce 2007, zemřela v únoru 2019.
Sedmidílnou četbu z knihy Osvobozující krása malých věcí v dramaturgii Olgy Jeřábkové připravil Ivan Němec a pod režijním vedením Petra Dufka v ní účinkuje Taťjana Medvecká.
Božena Čahojová-Bernátová. Pohádková hra o junákovi, který se rozhodl zachránit vesnici před hladem. Dramaturgie Emília Drugová. Zvuk Ĺuboš Klásek. Hudební spolupráce Katarína Kováčiková. Režie Olívia Binderová.
Účinkují Ĺubo Roman, Terézia Kronerová, Ján Kroner, Viera Strnisková, Eva Krížiková, Zdena Grúberová, Samuel Adamčík, Gustáv Legéň.
Natočeno 1981.
Peter Christen Asbjornsen (Asbjørnsen) a Jorgen (Jørgen) Engebretsen Moe. Pohádková hra na motivy švédské lidové pohádky o třech zakletých sestrách. Překlad Jaroslav Kaňa. Dramatizace Helena Križanová-Brindzová. Hudbu vybrala Ada Rehorová. Zvuková a technická spolupráce Ada Rehorová a Stanislava Čechvalová. Dramaturgie Emília Drugová. Asistentka režie Ĺudmila Šolcová. Režie Viktor Lukáč.
Osoby a obsazení: pestúnka (Beta Poničanová), kráľ (Ivan Krivosudský), princezné (Erika Bauerová, Viera Topinková a Eva Večerová), vojak (Ján Mistrík), kapitán (Slavo Záhradník), poručík (Peter Jerguš), starec (Martin Gregor), zlatník (Juraj Haľama), orlica (Emília Haľamová), posol (Arnošt Šebesta), sluha (Gustáv Legéň), trolovia (Dušan Zimen, Mikuláš Bugár a Anton Glézl).
Připravil Československý rozhlas Bratislava v roce 1974 (40 min). Repríza 8. 6. 2013 (SRo 9 Rádio Junior).
Hudba Petr Skoumal, Angelo Michajlov, Luboš Fišer, Mojmír Smékal, Jaroslav Celba, Emil Viklický. Zvukové efekty Petr Messany. Režie Jiří Šrámek a další.
Účinkují Josef Dvořák, Jitka Molavcová, Josef Dvořák, Petr Nárožný, Oldřich Vízner, Helena Štáchová, Josef Beyvl, Josef Hlinomaz, Alena Vránová, Vladimír Hrubý, Milan Neděla, David Vlček, Saskia Burešová, Regina Rázlová, Jarmila Orlová, Mirko Musil, Miloš Rozhoň, Václav Vondráček, Pavel Wiener,Svatopluk Beneš, Martin Klásek, Miroslav Polák, Petr Šplíchal.
Původní fonogramy 1975-p2004 Supraphon Music.Vydal Supraphon v roce 2007 (1 CD, SU 5835-2, 61:03).
Obsah: 1. Rudolf Čechura – Fík konečně přestal růst (07:46), 2. Hana Lamková – Hra na čmuchanou (11:15), 3. Miloš Macourek – O tom, jak Mach a Šebestová pomohli vypátrat zloděje (12:08), 4. Josef Lada – V hájovně u pěti buků (09:01), 5. Alena a Jiří Munkovi – Štaflík a Špagetka kuchaří (8:15), 6. Helena Štáchová – Malý stan (12:35).
Věřte nebo nevěřte, ale ani pohádky (zvláště ty moderní), se neobejdou bez našich čtyřnohých miláčků. Ať už jsou malí (Škubánek, Štaflík a Špagetka), střední, (tedy psi Jonatán a Žeryk, Hurvínkův kamarád), velcí (Hektor a Sultán z Ladovy Chytré kmotry lišky) či dokonce maxi (hafan Fík). Na tomto CD jsou zastoupeni všichni a abychom je nemuseli takto rozdělovat, je na obalu pejsek jeden. Za všechny. (anotace vydavatele)
Josef Lada. Dramatizace Jaroslav Preclík. Hudba Mojmír Smékal. Hraje Inštrumentálna skupina, dirigent Mojmír Smékal. Zvukové efekty Petr Messany. Výběr a sestava kazety Jiří Šrámek, 1994. Režie Petr Obdržálek.
Osoby a obsazení: chytrá kmotra liška (Alena Vránová), Hektor (Josef Hlinomaz), Sultán (Vladimír Hrubý). Dále účinkují Milan Neděla, David Vlček, Saskia Burešová, Regina Rázlová, Jarmila Orlová, Josef Beyvl, Mirko Musil, Miloš Rozhoň, Václav Vondráček, Pavel Wiener, Svatopluk Beneš.
Nahráno 27. prosince 1974 až 19. února 1975 v pražském studiu Supraphon-Lucerna. Vydal Supraphon v roce 1975 (1 MC). Výběr vydal Bonton Music v roce 1994 (1 MC, 71 0212-4, 59 min.). Vydal Suprapon v roce 2001 (1 CD, SU 5329-2 811, 1 MC, SU 5329-4 811, 67:18).
Obsah (1994): 1. Dobrodružství s kouzelným stolečkem, 2. Nebezpečná výprava do Nohavic, 3. Kmotra liška se stává slavnou.
Obsah (2001): 1. V hájovně U pěti buků (8:58), 2. Dobrodružství s kouzelným stolečkem (8:19), 3. Smělý dopis a sázka (7:43), 4. Nebezpečná výprava do Nohavic (8:33), 5. Poklad na silnici (8:34), 6. Podařená zkouška na hajného (8:41), 7. Jak se knížepán div nerozsypal smích (8:06), 8. Šťastný život na Malinovém vršku (8:24).
Dramatizace známé dětské knížky malíře Josefa Lady zpracovává příběh chytré lištičky, kterou myslivcova dcerka naučí mluvit lidskou řečí. Liška využívá své dovednosti, sama si pak například telefonem objednává kýty šunky a přelstí všechny uzenáře v dalekém okolí. V převleku za starou babičku se dokonce vloudí přímo do uzenářského krámu pana Špejlíka a odcizenou šunkou pohostí všechny známé lišky. Tak schopnou chytrou kmotru nakonec jmenuje kníže myslivcem. Alena Vránová předala postavě lišky svůj šarm, bystrost a vtip. Také ostatní interpreti dotvářejí s humorem pohodu kouzelného světa Ladovy pohádky. Vychází v reedici nově na CD. (anotace)
Josef Lada. Hudba Milan Baginský, Miloš Vacek a Mojmír Smékal. Hraje Studiový orchestr, řídí Milan Baginský. Hraje Filmový symfonický orchestr (FISYO), řídí Štěpán Koníček. Hraje Inštrumentálna skupina, dirigent Mojmír Smékal. Zvukové efekty Artur Šviha a Petr Messany.
Účinkují Lubomír Lipský, Jaroslav Kepka, Oldřich Musil, Miloš Rozhoň, Antonín Jedlička, Marie Štichová, Jarmila Májová, Jaroslava Drmlová, Jiří Mikota, Josef Beyvl, Karel Effa, Miroslav Masopust, Jiřina Jirásková, Jaroslava Tvrzníková, Ljuba Skořepová, Eva Svobodová, Jaroslav Moučka, David Vlček, Irena Novodvorská, Apolena Veldová, Martin Velda, Alena Vránová, Josef Hlinomaz, Vladimír Hrubý, Milan Neděla, Saskia Burešová, Regina Rázlová, Jarmila Orlová, Mirko Musil, Václav Vondráček, Pavel Wiener, Svatopluk Beneš a Marek Eben.
Nahráno ve studiu Lucerna 1975-76 a ve studiu Omniton 1996. Vydal Supraphon v roce 1976 a 1977 a Bonton Music v roce 1996. Reedice Supraphon v roce 2003 (1 CD, 5438-2 811, 78:50).
Obsah: 1. Mikeš na pouti (19:34), 2. Bouřka ve škole (20:58), 3. Dobrodružství s kouzelným stolečkem (8:39), 4. O Popelákovi (29:39).
Malíř Josef Lada byl nejenom ilustrátorem, ale také spisovatelem pohádek, které, právě tak jako jeho obrázky, patří ke zlatému fondu tvorby pro děti. Z archivu Supraphonu jsme vybrali čtyři zdramatizované příběhy z jeho knih nejznámějších. V našem výběru se kocour Mikeš spolu s Pašíkem vydali na motorce na pouť, tam vyděsili několik vesničanů ale užili si pouťových dobrot. V dalším příběhu se chytrá kmotra liška (v interpretaci Aleny Vránové) nechala napálit pohádkou o kouzelném stolečku. Třetí pohádku, tentokrát naruby, vypráví Marek Eben. Není o Popelce, ale o Popelákovi, urostlém jinochovi s obrovskými botami, kterého jeho macecha odstrkuje tak dlouho, až se do něj na plese zamiluje princezna. Závěrečný příběh líčí bouřku ve škole. Do ní si přinesli mlýnek na počasí dvě strašidlácké děti, Bubáček a Pulec. V tomto průřezu Ladovou tvorbou objevíme ty nejpovedenější a zároveň nejhumornější kapitoly. Pro ty, kteří i z toho nejlepšího vybírají jen to nejlepší. (anotace vydavatele)
Ĺudo Zúbek. Četba na pokračování z historicko-životopisné prózy (Mladé letá, 1967). Redakce Peter Glocko ml. (1-2), Pavol Hudík (3-5). Hudební dramaturgie Roman Žiaran. Zvuk Imrich Adamko. Režie Štefan Korenči.
Účinkujú Jozef Šimonovič (1-2), Darina Vašíčková (1-5), Vladimír Minarovič (1-5), Peter Sklár (3-4) a Ivan Laca (5).
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2000 (5 x 30 min.). Reprízy 22.-26. 6. 2009 v cyklu Čítanie na pokračovanie (SRo 3 Rádio Devín), 15.-19. 6. 2015 v cyklu Čítanie na pokračovanie (SRo 3 Rádio Devín).
Díly: 1.-2. Alexandre Dumas st., 3.-4. Charles Dickens, 5. Henryk Sienkiewicz.
Jules Verne. Rozhlasová adaptace dobrodružně-detektivního románu (1904). Překlad Milan Korejs. Dramatizace Štefan Raguš. Režie Milan Semík.
Účinkují Ladislav Chudík, Ján Klimo, Štefan Figura, Vladimír Durdík, Július Paluš, Juraj Paška, Ján Géc, František Dibarbora, Marián Gallo, Karol Skovay, Karol Machata, Eva Kvietiková, Ĺudovít Ozábal, Gustáv Legéň.
Připravil Československý rozhlas v roce 1971 (49 min.).
Pozn.: Rozhlasová adaptácia detektívneho románu (z r. 1904) francúzskeho spisovateľa o osude profesora Dimitrija Nikoleva, ktorý je obvinený z lúpežnej vraždy.
Vladimír Zajíc. Seriál – pásmo. Pořad připravil Vladimír Zajíc. Zvuk Jiří Václavíček. Režie Pavel Krejčí.
Průvodci pořadem byli Jiří Kalužný a Pavel Novotný, Hekovi propůjčil hlas Jiří Klepl.
Natočil Český rozhlas studio Hradec Králové v roce 2009 (5 x 12 min.). Premiéra ve dnech 6.-12. března 2009 na regionálních stanicích ČRo v cyklu „Životopisy – příběhy slavných i neslavných 14“. Repríza 30. 3. – 3. 4. 2015 (ČRo 2 Praha, 9:30 h.) v cyklu Příběhy slavných.
Pozn.: K poslechu připraveno na webových stránkách ČRo Brno.
11. dubna 1769 se v Dobrušce narodil vlastenec, buditel, spisovatel, hudební skladatel, ale především člověk s vysokým morálním kreditem, jehož osud byl předlohou pro román F. L. Věk. (anotace)
Powered by WordPress