Marta Růžičková. Seriál – pásmo. Autor písniček, které nestárnou, klavírista, kreslíř. Donchuán, puntičkář, bonviván, ale i bluma, nemluva – podobně se o J. Šlitrovi mluvilo a psalo od chvíle, kdy s Jiřím Suchým založili legendární divadlo Semafor. Zvuk jiří Václavíček. Režie Pavel Krejčí.
Osoby a obsazení: redaktor (Jiří Kalužný) a Jiří Šlitr (Jan Bílek).
Natočil Český rozhlas studio Hradec Králové v roce 2009 (5 x 12 min.). Premiéra ve dnech 16.-20. února 2009 na regionálních stanicích ČRo v cyklu „Životopisy – příběhy slavných i neslavných 7“. Repríza 2. – 6. 11. 2015 (ČRo 2 Praha, 9:40 h) v cyklu Příběhy slavných.
Pozn.: K poslechu připraveno na webových stránkách ČRo Brno.
Donchuán, puntičkář, bonviván, ale i bluma, nemluva. Podobně se o uznávaném kreslíři a vynikajícím pianistovi Jiřím Šlitrovi mluvilo a psalo od chvíle, kdy s Jiřím Suchým založili divadlo Semafor. Životní příběh autora písniček, které nestárnou, narodil se 15. února 1924, se pokusí „rozkrýt“ Marta Růžičková. (anotace)
Lit.: Horálková, Elena: Příběhy slavných: Jiří Šlitr. In web ČRo 2 Praha, listopad 2015 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Vojenský nástěnkář, který úzkostlivě tajil vlastní dceru. Jaký byl tenhle donchuán, puntičkář, bonviván i nemluva?
Narodil se 15. února 1924 v Zálesní Lhotě u Jilemnice. Tatínek hrál dobře na housle a maminka hrála výborně na klavír. O zábavu nebyla doma nikdy nouze. Rychnovské gymnázium pro něj znamenalo hodně. Tam taky začal kreslit karikatury a založil tam orchestr. Pak šel studovat práva. Lehká múza totiž, podle rodičů, neznamenala žádné lehké živobytí.
Karikaturistou na vojně
Šlitřík, Šlitrák, taky Rybín nebo doktor Klavír, takové byly přezdívky skvělého muzikanta a výtvarníka Jiřího Šlitra. V 50. letech vyměnil civil za vojenskou uniformu a odjel do Milovic. Tam maloval nástěnky a poslední rok vojenské služby pracoval jako výtvarník Ústředního domu armády.
S + Š
Seznámil je v Redutě Miroslav Horníček. Psal se rok 1959 a obyvatelé české kotliny si pomalu začali zvykat na iniciály S + Š (Jiří Suchý a Jiří Šlitr). Jejich písničky milovali děti i dědečkové, zedníci i doktoři. Spolu vytvořili tvůrčí a hereckou dvojici, která ovlivnila hudbu a divadlo 60. let 20. století.
Doba úspěchů
Před Semaforem stály fronty. Všichni chtěli vidět představení Člověk z půdy, Zuzana je sama doma a jazzovou operu Dobře placená procházka. Úspěch byl velký a následovaly i cesty do zahraničí. Nebylo jich málo.
Jó, to jsem ještě žil
Po sovětské okupaci v roce 1968 Jiří Šlitr ještě žil. Do konce života mu zbýval rok. Užíval si ho, včetně společnosti mladých slečen, kterým nemohl odolat. S jednou z nich měl dceru, kterou úzkostlivě tajil. Jiná se mu ale stala osudnou. Na Štěpána, 26. prosince 1969, zemřel spolu s ní v Praze na otravu svítiplynem.