Josef Jedlička. Esej ze souboru Rozptýleno v prostoru a čase. Připravil Rudolf Matys. Účinkuje Alfred Strejček. Režie Ivan Chrz.
Natočeno 2009. Premiéra 12. 6. 2009 (16 min.).
8. 7. 2009
O Švejkovi a švejkování (2002)
Josef Jedlička. Kapitola z knihy České typy aneb Poptávka po našem hrdinovi. Účinkuje Pavel Soukup. Režie Vlado Rusko.
Natočeno 2002. Repríza 11. 6. 2009 (15 min.); 13. 8. 2022 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.) v cyklu České léto, Esej a Víkendová příloha.
Lit.: Gojda, Petr: Josef Jedlička: O Švejkovi a švejkování. In web ČRo 3 Vltava, 13. srpen 2022 (článek). – Cit.: „Když se nám, Čechům, vede jakž takž, jsme náramně nedůtkliví na důstojnost a čest. Ale když jsou časy zlé, bereme si obvykle za vzor Josefa Švejka.“ Pavel Soukup čte z knihy České typy aneb Poptávka po našem hrdinovi. (..)
Josef Jedlička (1927-1990) byl český esejista a prozaik, který po roce 1968 emigroval do Německa, kde žil a pracoval pro rádio Svobodná Evropa. Je autorem románu Kde život náš je v půli se svou poutí, v němž se vyrovnává s životem v Litvínově 50. let, a také románové ságy Krev není voda.
V rámci Českého léta na Vltavě listujeme jeho esejistickou knihou České typy aneb Poptávka po našem hrdinovi. Jedlička se v ní zaměřuje na české literární i lidské typy a historické mýty a jeho kritickému oku nemohl ujít Švejk a švejkování. Všímá si jeho geneze a začlenění do literárního kánonu, především ale rozebírá jeho povahu a význam.
{Legionáři byli v nadávání výtečně trénovaní} (1938)
Na boje v Rusku vzpomíná Zdeněk Štěpánek.
Natočeno 1938. Nahrávka k poslechu zde.
Pozn.: Herec Zdeněk Štěpánek promluvil v rubrice z rozhlasového archivu už vícekrát a ani o svém působení v československých legiích v Rusku nebude vyprávět poprvé. Nahrávka, kterou vybrala Martina Bílá, se vysílala v červnu roku 1938. Štěpánkovy vzpomínky nás zavedou k městu Trojick, o které legionáři svedli tuhý boj. Než se ale dostaneme přímo do bitevní vřavy, pokocháme se ruskou krajinou.
7. 7. 2009
Rodný kraj – Tragédie (2002)
Karel Michal. Próza ze souboru historizujících humorných příběhů Rodný kraj, který autor vydal v exilu. Pro rozhlas připravil Jiří Vondráček. Režie a výběr hudby Petr Mančal.
Účinkuje Jan Vlasák.
Natočeno 2009. Premiéra 30. 8. 2002 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Pokračování za pět minut. Repríza 3. 7. 2009 (ČRo 3 Vltava, 20:06 h.) v cyklu Pokračování za pět minut; 2. 8. 2023 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Pokračování za pět minut.
Lit.: anonym: Karel Michal: Rodný kraj – Tragédie. In web ČRo, srpen 2002 (anotace). – Cit.: V cyklu Pokračování za pět minut uvádíme četbu z prózy, v níž autor nahlíží humorným způsobem na jednu z problematických události v českých dějinách. Připravil Jiří Vondráček, v režii Petra Mančala účinkuje Jan Vlasák. Český rozhlas 3 – Vltava, pátek 30. srpna ve 20:00.
Spisovatel Karel Michal (vlastním jménem Pavel Buksa) se narodil v roce 1932 v Praze. Po maturitě na gymnáziu nesměl studovat na vysoké škole a vystřídal řadu různých zaměstnání. Později přece jen začal studovat na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy, studia však po sedmi semestrech opustil. Prošel opět mnoha profesemi – byl asistentem režie, správcem jízdárny, dlaždičem, hlídačem v přístavu a pod. Z těchto zkušeností dovedl hojně těžit ve své literární tvorbě.
Debutoval v roce 1960 v časopisu Plamen. V roce 1961 mu vyšla sbírka povídek Bubáci pro všední den a ve stejném roce detektivní novela Krok stranou. Pracoval jako lektor v nakladatelství, filmový dramaturg, jako redaktor Literárních novin, stal se spisovatelem z povolání. V roce 1966 vydal historickou novelu Čest a sláva, v roce 1967 prózu Gypsová dáma. Karel Michal psal kromě toho rozhlasové hry, filmové a televizní scénáře (podle povídky Plivník dlaždiče Housky napsal scénář ke stejnojmennému loutkovému televiznímu filmu, na základě jiné povídky z Bubáků pro všední den vznikl scénář k filmu Bílá paní, film Čest a sláva opět podle jeho scénáře sklízel ceny na četných filmových festivalech), je rovněž autorem dvou divadelních her (Tak to na tom světě chodí, 1967 a My občané mélští, 1980). V roce 1968 odešel do exilu. Usadil se ve Švýcarsku, kde po počátečních příležitostných zaměstnáních vyučoval na gymnáziu v Basileji historii a klasickou filologii. V exilovém nakladatelství Index v Kolíně nad Rýnem vyšla v roce 1977 jeho sbírka historizujících humorných příběhů Rodný kraj. V třetí části sbírky autor prostřednictvím příběhu o Janu Roháčovi z Dubé a o dobývání hradu Sion demýtizuje průběh a okolnosti dobových mocenských bojů. Karel Michal zemřel ve Švýcarsku v roce 1984.
Lit.: Matys, Rudolf: Tři zastavení. In Týdeník Rozhlas 40/2002 (30. 9. 2002), s. 16 (recenze).
Ožeň se bratře (1976, 2022)
Vybral a sestavil Miroslav Částek. Hudba Ladislav Štancl, na klavír hraje Dagmar Komárková. Režie Jana Hlaváčová.
Přednes Miroslav Částek.
Nahráno 26. září 1976 v pražské Viole. Vydal Supraphon v roce 1976 (1 LP, Su 1 18 2300). Reedice pořadu Extrakty života vyšla zvlášť v roce 2004 (nakladatelství Cylindr); Supraphon v roce 2022 (MP3).
Obsah: 1.strana – Petr Altenberg: Extrakty života. Přeložil Jan Hanč. – 2.strana – Ožeň se bratře. Anarchistická poezie – Stanislava Kostka Nemann, František Gellner, Fráňa Šrámek a Josef Mach.
Lit.: Justl, Vladimír: Ožeň se, bratře. (sleevenote). – Cit.: MIROSLAV ČÁSTEK (*24.3. 1937), absolvent Janáčkovy akademie Múzických umění (1962). Od roku 1976 byl členem tvůrčího kolektivu pražské Violy. Ve foyeru Mahenovy činohry začal Částek od roku 1968 uvádět samostatné pořady tzv. divadla jednoho herce. Brzy se stal pravidelným hostem Violy, vystupoval v brněnské Múze…stále více se přikláněl k této formě uměleckého projevu. …Prvním samostatným Částkovým pořadem byly čtyři povídky A. P. Čechova Aňuta, Talent, Platonov a Újezdní Hamlet. Pod názvem poslední z nich jej vydal Supraphon v roce 1974 na gramofonové desce. Dosud připravil Částek čtrnáct pořadů, v nichž si ověřil různé postupy a možnosti od dramatizací především povídek (Vančura, Chesterton, Hašek, Andrejev, Merle, Poláček) či paměti (Casanova) přes aforistické miniatury (Altenberg) a básně (Gellner, Šrámek, Neumann, Mach) až po vlastní texty, tu spojené se známými písňovými evergreeny (Gentleman ze Srdíčka), tu s autentickými materiály (dopisy a kázání M. Jana Husa v pořadu Kejklíř). Podle povahy výchozích textů je v nich vypravěčem, zpěvákem, osobitým přednašečem – interpretem a hlavně hercem; na jevišti je sám, někdy je mu partnerem hudebník, spoluhráčem publikum…Na nové gramofonové desce Částkově, nazvané podle Gellnerovy básně Ožeň se, bratře, setkávají se dva světy: kavárenská a kabaretní Vídeň z přelomu století a český anarchismus z téže doby. Peter Altenberg (1859-1919) definoval sám své drobné prózy, vydané u nás pod titulem Minutové romány, jako „extrakty života“. Jeho aforismy, záznamy, črty a minipovídky vynikají pronikavým postřehem, útočným vtipem, vyhrocenou pointou. Jsou to příběhy „v kostce“, které vznikly z mimořádného pozorovatelského talentu a schopnosti přesné typizace. Útočily a dodnes útočí na měšťáctví ve všech jeho podobách. Stejný cíl měla i česká anarchistická poezie nejednou sociálně angažovaná. I ona byla vzpourou proti všemu falešnému, přežilému, proti měšťácké přetvářce, i ona pročišťovala vzduch. Čtyři její hlavní představitelé Neumann, Gellner, Šrámek a Mach, zanechali dílo, které je dodnes živé a burcující. A právě z nich připravil Miroslav Částek pořad, veselý i odbojný, v němž ukázal nové možnosti interpretace poezie, její přiblížení nejširšímu okruhu posluchačů….
Gazdina roba (2009)
Gabriela Preissová. Povídka. Režie Markéta Jahodová.
Čte Valerie Zawadská.
Natočeno v roce 2009 (71 min.).
Ke stažení zde.
Krysař 1/4 (2009)
Viktor Dyk. Četba na pokračování. Úprava a režie Markéta Jahodová.
Čte Jiří Dvořák.
Natočeno 20. 1. 2009 pro webové stránky Čtenářský deník (4 díly). Později premiérováno v rozhlase (6 dílů). Vydala Radiotéka v roce 2014 (MP3).
Premiéra 1. dílu 14. 9. 2009 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.). Repríza 1. dílu 29. 1. 2016 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.); 29. 9. 2023 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).
Nahrávka ke stažení zde.
Pozn.: V rozhlasovém vysílání prezentováno v pěti dílech.
Lit.: Rožánek, Filip: Krysař (Viktor Dyk). In web Čtenářský deník, 2009 (článek + nahrávky ke stažení). – Cit.: Nesmrtelná novela vznikala původně pro literární týdeník Lumír. Ten ji otiskoval na pokračování v letech 1911-1912 pod názvem „Pravdivý příběh“.
Název Krysař získala až při knižním vydání v roce 1915. Na základě staré německé pověsit vypráví o člověku, který díky své kouzelné píšťale čistí města od krys. Jednou si ho najmou radní města Hameln, ale když krysař splní svou práci, odmítnou mu zaplatit…
Dykovo zpracování se dá interpretovat jako romantický příběh osudové lásky a vzpoury proti nízkosti a měšťácké zkaženosti.
Lit.: Vondráček, Jiří: Viktor Dyk: Krysař. In web ČRo 3 Vltava, 19. říjen 2018 (anotace). – Cit.: Krysař vznikl na základě staré německé pověsti. Vypráví o člověku, který za pomoci kouzelné píšťaly čistil města od krys. Pak si ho najmou radní města Hameln, ale když krysař splní svou práci, odmítnou mu zaplatit…
Pieseň piesní (Píseň písní, 2000)
Starověká milostná skladba, jejíž autorství je připisováno králi Šalamounovi. Překlad Viliam Turčány. Režie Vlado Rusko.
Účinkují Ján Gallovič, Andrea Martvoňová, Jozef Šimonovič.
Natočeno 2000 (31:06 min.).
Pozn.: Pieseň piesní alebo aj Veľpieseň – hebrejsky Šir ha Širím ašer li Šlomo – „najkrajšia pieseň„ je piesňou, ktorá prevyšuje všetky iné piesne. Bola napísaná okolo roku 400 – 200 pred Kr. a hovorí o múdrosti ľudskej lásky. Témou je vzájomná láska dvoch mladých ľudí, je dramatickým predstavením vzťahu medzi mužom a ženou. Títo mladí ľudia nie sú manželia, je tu predstavený začínajúci vzťah. (anotace) (more…)
6. 7. 2009
Reelní podnik (1953)
Jaroslav Hašek. Údaje o tvůrcích nezjištěny.
Čte František Filipovský.
Natočeno v Československém rozhlase v roce 1953. Repríza 15. 6. 1957 (Praha I, 20:00 – 20:30 h.). v cyklu Malá galerie světového humoru společně s povídkami Nedělní zábavná příloha a Hodina pravopisu.
Nahrávka ke stažení zde.