Z archivních válečků, desek i kotoučů pásků vybírá Karel Tejkal. Před osmdesáti lety byl nalezen hrob „Učitele národů“. Rozhlasoví tvůrci mu věnovali po desítky let patřičnou pozornost – i vynález rádia mu připisovali. v archivních materiálech účinkuje Václav Voska a jiní.
Natočeno 2009. Premiéra 10. 6. 2009 (28min.).
Josef Jedlička. Kapitola z knihy České typy aneb Poptávka po našem hrdinovi. Účinkuje Pavel Soukup. Režie Vlado Rusko.
Natočeno 2002. Repríza 10. 6. 2009 (15 min.); 6. 8. 2022 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.
Pro rozhlas napsala Sylvie Daníčková. Vypravěč Radovan Lukavský. Režie Karel Weinlich.
Natočeno v roce 1988 (10min.).
Josef Jedlička. Kapitola z knihy České typy aneb Poptávka po našem hrdinovi. Režie Vlado Rusko.
Účinkuje Pavel Soukup.
Natočeno 2002. Repríza 9. 6. 2009 (18 min.); 30. 7. 2022 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.
Dana Marešová. Původní rozhlasová pohádka. Dramaturgie Václava Ledvinková. Režie Ladislav Rybišar.
Účinkuje Marek Eben.
Natočeno v Československém rozhlase v roce 1990 (9 min.). Repríza 3. 5. 2014 v cyklu Hajaja (ČRo 2 Praha).
Štefan Šmihla. Původní rozhlasová hra. Zvuk Marek Rimóci a Michal Vosko. Hudební spolupráce Diana Rauchová. Režie Štefan Šmihla.
Osoby a obsazení: žena (Magda Matrtajová), chlapec (Daniel Výrostek), hlas (Ján Haruštiak).
Natočeno 2008. Premiéra 17. 12. 2008 (Rádio Lumen, 14:00 h.). Ke stažení zde.
Jacob Grimm a Wilhelm Grimm. Na motivy stejnojmenné pohádky bratří Grimmů pro rozhlas napsala Jana Červenková (= František Pavlíček). Překlad Marie Kornelová. Hudba Petr Mandel, řídí Mario Klemens. Hudební režie Otmar Kvěch. Zvukový mistr Miroslava Rychlá. Dramaturgie Eva Košlerová. Režie Karel Weinlich.
Osoby a obsazení: Katuška (Sylva Sequensová), princ (Viktor Vrabec), Katuščin otec (Jiří Mikota), Jáchym (Josef Patočka), čarodějka (Věra Galatíková), dědeček (Ferdinand Krůta), babička (Marie Marešová), slunce (Jiří Plachý), měsíc (Petr Pospíchal) a vítr (Vladimír Bičík).
Natočeno v roce 1980. Premiéra 28. 9. 1980 (Praha, 13:03 h.; 38 min.). Repríza 4. 1. 2015 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.); 26. 7. 2025 (ČRo Pohoda, 12:00 h.; 21:00 h.); 22. 2. 2026 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.).
Vydala Radiotéka, prosinec 2023 (MP3, CR.ES.2023.387). Ukázka k poslechu zde.
Lit.: anonym: František Pavlíček: Skřivánek. In web ČRo 2 Praha, leden 2015 (článek). – Cit.: Skřivan. To je dárek, za kterou musí hospodář zaplatit vysokou cenu. – Hospodář chce přinést své nejmladší dceři živého skřivánka, kterého si tolik přála. Za skřivánka však zaplatí vysokou cenu: za trest musí Katuška odejít do lesa k netvorovi v podobě lva, který mluví lidskou řečí. V noční temnotě se však ze strašlivého zvířete vyklube zakletý princ. Když na něj Katuška posvítí svící, promění se v holuba a uletí. Jen její láska ho může zachránit. Dokáže Katuška překonat zákeřný strach a neztratí víru v přesvědčení, že nic na světě není nadarmo?
Bratři Jacob a Wilhelm Grimmové sbírali v první polovině 19. století lidové pohádky a příběhy s mytologickým nádechem. Pohádky, které sepsali, dodnes žijí v mnoha různých podobách a obměnách v celé řadě jazyků. Velmi dobře je známe i u nás.
Jedním z bezmála 250 pohádkových příběhů, které bratři Grimmové zapsali, je i tahle pohádka, kterou pro rozhlas zdramatizoval František Pavlíček. Ten měl, podobně jako Grimmové, cit pro jazyk i pohádkové kouzlo.
Jan Trefulka, jeho dílo a přátelé. Pásmo k autorovým 80. narozeninám připravil Tomáš Sedláček.
Hovoří Pavel Švanda, Milan Uhde, Jiří Kratochvil a jiní.
Připravilo Brno v roce 2009. Premiéra 17. 5. 2009 (60min.).
Pozn.: 15. května před 80 lety se v Brně – Králově Poli narodil spisovatel Jan Trefulka. Stanice Vltava uvede v pořadu Schůzky s literaturou pásmo Zločiny, blázniviny, smutky a naděje Jana Trefulky, v němž kromě autora a ukázek z jeho tvorby uslyšíte také hlasy jeho přátel – Pavla Švandy, Jiřího Kratochvila a Milana Uhdeho. Poslouchejte ČRo 3 v neděli 17. 5. ve 20:00.
Čerstvého nositele Ceny Ladislava Fukse za celoživotní dílo a nastávajícího osmdesátníka, prozaika, esejistu a scénáristu Jana Trefulku lze označit za vzpurného ducha. Dokládá to jeho knižní dílo – počíná v roce 1962 knihou Pršelo jim štěstí, v níž mladý kritik a redaktor Hosta do domu zúročil své zkušenosti z dvouleté trestné práce pomocného dělníka a traktoristy ve Vlašimi – či skandální kritika O nových verších Pavla Kohouta polemicky, která v roce 1954 málem zničila už v prvním ročníku časopis Host do domu. Citát z Platonova dialogu Faidros, jejž Jan Trefulka použil jako motto povídkového souboru Skřipce na ptáčky, to říká jasně: „Ve skutečnosti se nám dostává díky šílenosti mnohého dobra, pochází-li ovšem od boha.“ (Sokrates)
Dobré bláznovství je znamení, v němž Jan Trefulka nejen píše ale také žije. Zažil je jako poslední šéfredaktor Hosta do domu, jako normalizací zakázaný autor (z té doby pocházejí např. groteskní novela Veliká stavba, román O bláznech jen dobré, nebo obraz lidských konfliktů v časech oslavanské stávky Zločin pozdvižení či románová novela Svedený a opuštěný), ale také třeba jako stoupenec vysmívaného moravanství či jako organizátor mezinárodní soutěže Brněnský fejeton.
Nečekaná stanoviska a přemýšlení najdeme v souboru Trefulkových esejů Bláznova čítanka a nakonec i v jiné podobě v povídkách knihy Skřipce na ptáčky. Je dobře, že Brno, Morava a samozřejmě i Čechy mají Jana Trefulku, nadaného samostatností a laskavou neústupností kritického pozorovatele a myslitele.
15. května to bude 80 let, co se Jan Trefulka v Brně – Králově Poli narodil. Stanice Vltava k tomuto výročí uvádí v programové řadě Schůzky s literaturou pásmo Zločiny, blázniviny, smutky a naděje Jana Trefulky, v němž kromě autora a ukázek z jeho tvorby uslyšíte také hlasy jeho přátel – Pavla Švandy, Jiřího Kratochvila a Milana Uhdeho. Poslouchejte ČRo 3 v neděli 17. 5. ve 20:00. (anotace)
Miloš Doležal. Redaktor Michal Lázňovský. Příběh pravoslavného kněze a překladatele Vladimíra Petřeka a jeho rodiny.
V pořadu hovoří Zdena a Jiřina Petřkovi, Jiřina Petřková-Reinlová, Jiřina Juláková-Petřková, Vojtěch Šustek a autor. Účinkují Vladimír Javorský, Radim Vašinka a Jana Franková.
Natočeno v roce 2009. Premiéra 10. června 2009 (ČRo 3 Vltava, 21.45 hod.).
Lit.: Doležal, Miloš: Svítit v temnotách plamenem. In web ČRo, červen 2009 (anotace). – Cit.: V. Petřek je dnes znám především tím, že v kostele sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici ukrýval československé parašutisty, kteří provedli atentát na R. Heydricha. Před 67 lety, 10. června 1942, byla jako jedno z odvetných opatření v době po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha vypálena a srovnána se zemí středočeská obec Lidice. O několik měsíců později, 5. září 1942, byl na pražské Kobyliské střelnici německou popravčí četou za napomáhání atentátníkům popraven čtyřiatřicetiletý pravoslavný kněz Vladimír Petřek. Teolog, jazykovědec, překladatel a jeden z klíčových pomocníků československých parašutistů, kteří provedli atentát na Heydricha. Téměř celá jeho rozvětvená rodina byla následně poslána do vyhlazovacího tábora Osvětim. Petřekovo lidské nasazení, valašská srdnatost, srdečnost a rozvážnost, ale také intelektuální vytříbenost, jemnost a různé talenty spoluvytvářely pletivo jeho života.
Kdo byl tento muž, jaký je příběh jeho života a smrti a z jakých kořenů vyrůstalo jeho neohrožené jednání? Na to se pokouší odpovědět radiodokument redaktora Miloše Doležala, kterému se v průběhu posledních let podařilo shromáždit cenná svědectví Petřekových sester, manželky a dcery. Premiéru dokumentu Miloše Doležala Svítit v temnotách plamenem vysíláme v rámci pravidelného Radiodokumentu.
Realizace desky Josef Cincibus. Zvuk a střih Miroslav Prokeš.
Natočeno při veřejných představeních v září-říjnu 1968 (Bludiště), březnu 1969 (Na koho to slovo padne), dubnu 1969 (Burke); studiově v Činoherním klubu v lednu 1969 (Revizor) a v pražském studiu Lucerna v prosinci 1968 (Zločin a trest) a květnu 1969 (Mandragora a Narozeniny).
Vydal Supraphon v roce 1970 (Su-16=GK 0 58 0411-2, 2 desky). Reedice Supraphonline 1. 2. 2020 (MP3).
Obsah:
1. strana: Bludiště. Pokus o interview před vchodem. Ladislav Smoček. Režie Ladislav Smoček.
Vrátný – Jiří Hálek, muž – Josef Vondráček, dívka – Věra Uzelacová, voják – Josef Abrhám, dámy – Nina Divíšková a Jiřina Třebická, přírodovědec – Václav Kotva, postava – Bohumil Koška, mladá žena – Jana Marková.
2. strana: Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho. Ladislav Smoček. Režie Ladislav Smoček. Scéna z 2. části hry.
Dr. Zvonek Burke – Jaroslav Wagner-Klenka, Svatava – Nina Divíšková.
Zločin a trest. Fjodor Michajlovič Dostojevskij. Překlad a dramatizace Alena a Jaroslav Vostrých. Režie Evald Schorm. Obraz 8., 9., 10. a 12.
Raskolnikov – Jan Kačer, Soňa – Jiřina Třebická, Svidrigajlov – Miroslav Macháček, Porfirij – Josef Somr, poručík – Jiří Kodet.
3. strana: Na koho to slovo padne. Alena Vostrá. Režie Jan Kačer. Výběr z 1., 2., 4., 5. a 6. obrazu.
Margit – Jiřina Třebická, Zmeškal – Josef Vondráček, Ofsajd – Jiří Hrzán, medik – Josef Abrhám, pierot – Petr Čepek, Milada – Nina Divíšková, Blanka – Jana Břežková, úředník – František Husák, Lexa – Josef Somr, manžel – Pavel Landovský, číšník – Jiří Kodet, hosté a hudebníci v kavárničce – soubor Činoherního klubu.
Mandragora. Niccoló Machiavelli. Překlad Jaroslav Pokorný. Režie Jiří Menzel. 3. dějství, 11. obraz (úryvek).
Timotej – Josef Somr, Lukrecie – Jana Břežková, Sostrata – Věra Galatíková.
4. strana: Revizor. Nikolaj Vasiljevič Gogol. Překlad Zdeněk Mahler. Režie Jan Kačer. 4. dějství, 12. – 16. výstup. – 5. dějství, 1. a 8. výstup.
Marja – Jana Břežková, Chlestakov – Jiří Kodet, Anna Andrejevna, hejtmanka – Helena Růžičková, hejtman – Pavel Landovský, Osip, sluha – Josef Somr, poštmistr – Josef Abrhám, Zemljanika, správce chudinského ústavu – Jiří Hálek, Chlopov, školní inspektor – František Husák, Korobkin – Miloslav Štibich, soudce – Zdeněk Braunschläger, Korobkinová – Věra Galatíková, Bobčinskij – Václav Kotva, Dobčinskij – Jiří Hrzán, četník – František Novák.
Narozeniny. Harold Pinter. Překlad Milan Lukeš. Režie Jaroslav Vostrý. Scény z 1. a 3. dějství.
Goldberg – Josef Somr, Meg Bolesová – Jiřina Třebická, McCann – Petr Čepek, Stanley Webber – Jiří Hrzán, Petr Boles – Leoš Suchařípa.
Powered by WordPress