Stala se doživotní sekretářkou Petra Bezruče, ale darů života (i ztrát) bylo mnohem víc… Připravil Jan Slavotínek. Úryvky z knihy Ortel samoty čte Ivana Koktová.
Připravila Olomouc v roce 2009. Premiéra 20. – 24. 4. 2009 (5 x 30 min.).
Stala se doživotní sekretářkou Petra Bezruče, ale darů života (i ztrát) bylo mnohem víc… Připravil Jan Slavotínek. Úryvky z knihy Ortel samoty čte Ivana Koktová.
Připravila Olomouc v roce 2009. Premiéra 20. – 24. 4. 2009 (5 x 30 min.).
Karel Hvížďala. Esej v autorské interpretaci.
Natočeno 2009. Premiéra 20. 4. 2009 (15 min.).
Jean Racine. Rozhlasová adaptace klasického dramatu. Překlad Ján Bór. Pro rozhlas upravila Jana Viki Janoušková. Hudební spolupráce Lýgia Votjková. Mistr zvuku Milan Greguš. Dramaturgie Vanda Feriancová. Režie Štefan Korenči.
Osoby a obsazení: Faidra (Jana Strnisková). Dále účinkují Marián Geišberg, Peter Kočiš, Zuzana Marošová, Jozef Šimonovič, Viera Strnisková, Ivana Kuxová a Soňa Ulická.
Natočeno v roce 1999 (43 min.).
Pozn.: Psychologická tragédia z mytologického prostredia. Hlavnou postavou je Faidra, ktorá počas neprítomnosti svojho manžela Thesea pod vplyvom bohyne Afrodity vzplanie láskou k nevlastnému synovi krásnemu Hypoletovi. Keď pred ním odhalí svoju dušu narazi na nezáujem a pohŕdanie mládenca, ktorý svoje srdce už dávno venoval inej. Potupená Faidra siaha po jedinom možnom zadosť učinení po pomste. Táto dráma plná vášne sa napokon končí pre Faidru tragicky keď si z vlastnej vôle siahne na život.
Jak inspirovali a inspirují. Jazyková tvořivost na jevišti i v dopisech. Hra se slovy a styly. Neologismy, archaismy, anglicismy – ujme se slovo dřív než myšlenka? Připravila a uvádí Eliška Závodná.
Hovoří Eliška Závodná, teatrolog Vladimír Just a bohemistka Jaroslava Hlavsová.
Natočeno 2009. Premiéra 1. 5. 2009 (ČRo 3 Vltava, 30 min.).
Zbyněk Černík. Povídka současného spisovatele, překladatele a publicisty. Dramaturgie Pavel Kácha. Režie Vladimír Rusko.
Účinkuje Aleš Procházka.
Natočeno 2009. Premiéra 3.5.2009 (ČRo 2 Praha).
Jan Zahradníček. Připravil Zdeněk Drštka. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Nastudoval Radio Proglas v roce 2007. Premiéra 10. 6. 2007 (Radio Proglas, 9:30 h.) v cyklu Knihovnička.
Vladimír Losskij. Připravil Marie Blažková. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Nastudovalo Radio Proglas v roce 2009. Premiéra 19. 4. 2009 (Radio Proglas, 13:20 h.) v cyklu Knihovnička.
Lit.: Blažková, Marie: Sedm dní na cestách po Francii. In web Radio Proglas, 17. 4. 2009 (anotace). – Cit.: „Je francouzské křesťanství schopno nalézt duchovní obrodu, projít celkovou proměnou, která by nechala znovu vytrysknout pramen živé vody na vyprahlé půdě její církve? Tento pramen ještě nevyschl. teče však hluboko pod zemí a vidí jej jen oči těch prostých a pokorných.“ (…)
Jméno pravoslavného teologa Vladimíra Losského není u nás dosud příliš známé, ačkoliv se jedná o muže, který výrazně ovlivnil poválečné ekumenické hnutí. Tento velmi vzdělaný syn ruských emigrantů strávil svůj dospělý život ve Francii a velice si ji zamiloval. Věnoval jí také drobnou knížku, v níž zachytil své marné úsilí připojit se po okupaci Francie k francouzské armádě a za svou novou vlast bojovat. Na pozadí strastiplné pouti mezi proudy uprchlíků z okolí Paříže se odvíjejí jeho úvahy o francouzských duchovních dějinách a odpovědnosti pravoslaví vůči všem křesťanům.
Jitka Skřičková. Cyklus o vlivu politiky v posledních letech habsburské monarchie na náboženský vývoj v českých zemích. Hovoří PhDr. Dana Jakšičová, členka Kongregace Školských sester de Notre Dame.
Nastudovalo Radio Proglas, studio Jan Neumann České Budějovice v roce 2009. Premiéra prvního dílu 29. 4. 2009 (Radio Proglas, 22:00 h.).
Lit.: JiSk (=Jitka Skřičková): Vztah státu a církve v letech 1900-1918. In web Proglas, 28. 4. 2009 (anotace). – Cit.: Ve středu 29. dubna 2009 nabízíme od 22.00 hodin k poslechu první část trojdílného cyklu Vztah státu a církve v letech 1900 až 1945. Vliv politiky v posledních letech habsburské monarchie na náboženský vývoj v českých zemích zhodnotí PhDr. Dana Jakšičová, členka Kongregace Školských sester de Notre Dame. Reprízu zachytíte v sobotu 2. května od 17.00 hodin.
Jak vnímáme roli církve v uplynulém století? Jaký poměr zaujímala vzhledem k státním institucím i vůči občanům státu? Tyto a další otázky se pokusí zodpovědět Dana Jakšičová, řeholním jménem sestra Fidelis, skautskou přezdívkou Gelma.
Dana Jakšičová vystudovala obory dějepis a němčina na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity. V současné době studuje v rámci doktorského studijního programu na Filozofické fakultě JU a zaměřuje se na dějiny ženských řeholních společenství v 19. a 20. století.
Protože vzájemný poměr mezi státem a církví na počátku 20. století nelze hodnotit bez ohledu na předchozí vývoj, připomene Dana Jakšičová, jaké události a okamžiky předchozích staletí ovlivnily církev okolo roku 1900 vůbec nejvíce. Vrátí se proto až do období 17. století, aby poukázala na tzv. jednotu trůnu a oltáře, a poukáže na vlivy josefinismu a Velké francouzské revoluce na vývoj církve. Neopomene ani období restaurace starých pořádků po roce 1815 či éru metternichovské cenzury a Bachova absolutismu v Čechách a na Moravě. Zmíní také systém politických stran v druhé polovině 19. století a jejich poměr vůči Rakousku-Uhersku a církvi. Bez povšimnutí nezůstanou ani papežské encykliky Rerum novarum (1891), v níž Lev XIII. vyslovil zamítavé stanovisko vůči ideologiím komunismu a socialismu, a Pascendi dominici gregis (1907), ve které papež Pius X. přísně odmítl modernismus.
V českobudějovickém studiu Jan Neumann připravila Jitka Skřičková.
Marek Chvátal. Dokument o životě Jakoba Silbersteina.
Natočeno 2009. Premiéra 8. 5. 2009 (Radio Proglas, 16:00 h.).
Lit.: MaCh (= Marek Chvátal): Strom mého života. In web Proglas, 5. 5. 2009 (anotace). – Cit.: Polský Žid, Jakob Silberstein, přežil II. světovou válku díky ženě, která ho a jeho další tři kamarády schovala u sebe na půdě před nacisty. Jmenovala se Jana Sudová. Jakob byl při osvobození omylem vzat do Ruského zajetí. Se svou zachránkyní se již nesetkal, protože neznal ani její jméno. Až po 60 letech se podařilo, díky jeho inzerátu v bohumínských novinách, najít dceru paní Sudové, Annu Gerlovou. Té byly na konci války teprve tři roky. Navštívili jsme ji a zeptali jsme se, co všechno si pamatuje z maminčina vyprávění o událostech z roku 1945. (…)
Jakob Silberstein se narodil v polském městečku Rypin (asi 160 km od Varšavy). V roce 1941 musel se svou rodinou odejít to ghetta a zhruba po roce byli převezeni do Osvětimi. Nebyl tehdy ani plnoletý. Jeho rodiče a malá sestra šli rovnou do plynové komory, Jakob přežil v táboře téměř dva a půl roku. Přežil také pochod smrti, po kterém byli naloženi do vlaku. On a ještě tři židovští spoluvězni ale z tohoto vlaku vyskočili. Psal se leden 1945. Ocitli se v Šunychlu. Po delším hledání našli ženu, která měla odvahu je u sebe schovat. Jana Sudová žila sama se svou tříletou dcerou, její manžel byl ve válce v Anglii.
Schovávali se u ní přes dva měsíce. Když Rusové postupovali dále na západ, rozhodli se jeho kamarádi odejít z úkrytu vstříc Rusům. Zmizeli beze stopy. Jakob zůstal u paní Sudové až do osvobození Šunychlu.
Nyní žije Jakob Silberstein střídavě v Izraeli a v Berlíně. Dcera Jany Sudové, Anna Gerlová, převzala v Izraeli vyznamenání „Vyvolený mezi národy“ tamního muzea Yad VaShem pro její maminku in memoriam za odvahu k záchraně životů některých Židů. Toto vyznamenání je nejvyšší možný způsob, jakým vzdává stát Izrael svým dobrodincům dík.
Rudolf Sloboda. Ukázky z knihy. Redakčně připravila Jana Hevešiová, Jozef Čertík. Hudba Lýgia Vojtková, Katarína Bielčiková, Eleonóra Vančíková – Kapasná. Zvuk Alena Duchoňová, Peter Daniška, Ĺuboš Klásek. Režie Jaro Rihák, Martin Kákoš, Táňa Tadlánková.
Účinkují Peter Rúfus (1), Ivo Gogál (3), Matej Landl (4).
Natočeno 1995 (3), 1996 (4), 2002 (1). Jako celek vysíláno 2009.
Obsah: 1. Láska – 2. Modrá perla – 3. Bezbolestné kompromisy – 4. Jarné súry.
Powered by WordPress