Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

7. 5. 2009

Fonogramy – „Pamatuj, že poslouchání zahraničního rozhlasu je zakázáno a trestá se káznicí nebo i smrtí“ (2009)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 15:41

Návraty po stopách zvuku. „Pamatuj, že poslouchání zahraničního rozhlasu je zakázáno a trestá se káznicí nebo i smrtí“. Unikátní snímky českého vysílání z Londýna v dubnu 1945 uvádí Jiří Hubička. A kdo to vlastně byl pan Kdotobyl? Technická spolupráce Miloslav Turek.

Natočeno 2009. Premiéra 24. 4. 2009 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h.; 30 min.). Repríza 23. 4. 2010 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h.); 10. 5. 2015 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.).

Lit.: anonym: Pamatuj, že poslouchání zahraničního rozhlasu je zakázáno a trestá se káznicí. In web ČRo 3 Vltava, duben 2010 (anotace). – Cit.: Záznamy vysílání české redakce BBC, hlas svobodné republiky, který zazníval během druhé světové války z Londýna, nás zavedou do dubna a začátku května roku 1945. V návratu po stopách zvuku nás provede redaktor Jiří Hubička.

Dvakrát o tajemství (2009)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 15:25

Rudolf Křesťan.  Fejetony v autorské interpretaci. Nejprve o tajemství listovním, posléze o tajemných adresátech ve vesmíru.

Natočeno 2009. Premiéra 24. 4. 2009 (15min.).

Milostný dopis klínovým písmem 1/12 (2009, 2010)

zmeskal_malyTomáš Zmeškal. Četba na pokračování z románu současného českého spisovatele. Připravila Jana Doležalová. Svatba. Režie Aleš Vrzák.

Účinkují Alois Švehlík, Dana Černá, David Novotný, Petr Pelzer, Jiří Ornest, Marta Vančurová a Jan Dolanský.

Natočeno 2009. Premiéra prvního dílu 23. 4. 2009 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.). Repríza 1. dílu 6. 7. 2024 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou.

Vydal Radioservis 23. 2. 2010 (1 CD mp3; CR0818-2).

Obsah: 01 Svatba (30 min.).  – 02 Po svatbě.  – 03 Dobrovolný výslech.  – 04 Vize o nesmrtelnosti.  – 05 Milostné hrátky.  – 06 Mučitel.  – 07 Maxmilián.  – 08 Květa.  – 09 Bratránek. – 10 Alice u otce. – 11 Milostný dopis klínovým písmem.  – 12 Běh lesem.

Lit.: anonym: Milostný dopis klínovým písmem. In web ČRo, 23. 4. 2009 (anotace). – Cit.: Četba na pokračování z románu současného českého autora, v němž zaznamenává osudy jedné rodiny od 40. let 20. století do začátku 90. let. Próza se umístila na 2. a 3. místě v anketě Lidových novin 2008 a byla nominována na cenu Magnesia litera 2009. (…)

Autor (narozen v roce 1966) vystudoval anglický jazyk a literaturu. Pracoval jako tlumočník, lektor, překladatel a odborný asistent na pedagogické fakultě Karlovy univerzity. V současnosti pracuje jako středoškolský učitel. Publikoval v časopise Weles a v anglickém časopise Wasafiri. Jeho první román Milostný dopis klínovým písmem vydalo nakladatelství Torst v září 2008. Románový debut Tomáše Zmeškala Milostný dopis klínovým písmem je takřka rodinnou ságou. Základní dějový rámec spadá do Československa 40. až 90. let minulého století. Hlavní děj je sklenut příběhem Josefa a Květy Černých. Román není sestrojen podle chronologické osy, a tak hned v první kapitole vstupujeme do závěru šedesátých let a zastihujeme jejich dceru Alici v okamžiku svatby. Na konci románu zas potkáme Josefa v západočeských lesích v ohrožení vlastního života během posledních dnů druhé světové války. V průběhu četby se dozvíme, že Josef Černý se se svou ženou Květou seznámil před válkou na přednáškách o kultuře Chetitů, které pro veřejnost pořádal prof. Bedřich Hrozný, rozluštitel chetitského jazyka. (Historie a mýty Chetitů pak provází Josefa celým životem jako jakýsi pandán k jeho lásce ke Květě.) Květa tehdy dala přednost Josefovi před jejich společným přítelem Hynkem, Ten začal v 50. letech pracovat pro komunistickou policii a když byl Josef zatčen a uvězněn, vydala se Květa za Hynkem s prosbou o pomoc a o radu. Hynek zneužívá situace, nejprve vyčkává, pak následují psychicky i fyzicky ponižující schůzky. Další vrstvu románu tvoří vize cukráře Marka Svobody, které zaznamenává rodinný přítel psychiatr dr. Lukavský. Mezi Josefem a jeho ženou vyvstává vzdálenost díky jeho mnohaletému uvěznění a tato vzdálenost je pak prodloužena takříkajíc „až za hrob“ skrze poodhalené selhání Květy a Josefovo neodpuštění. A ona vzdálenost zůstává jako odkaz a břemeno další generaci. Román Tomáše Zmeškala vykazuje řadu předností v kontextu současné české prozaické a především románové tvorby. Nejde o jednoduché lineární vyprávění, o autobiografii, o dlouhou povídku či prodlouženou novelu. Jedná se o dílo promyšleně strukturované a zároveň živé, místy fantazijně živelné. Určité kapitoly v závislosti na ději a hypotetickém vypravěči mění styl. Jakkoli vyznívají osudy hlavních protagonistů tragicky, a vskutku tragické jsou, začínáme tušit, že tragické vnímání je hlubokým otiskem touhy po smyslu.
Román „Milostný dopis klínovým písmem“ byl v r. 2009 nominován společně s knihami Michala Ajvaze a Martina Ryšavého na cenu Magnesia Litera. Kniha se také umístila na 2. – 3. místě v anketě Lidových novin roku 2008. Románový debut Tomáše Zmeškala (* 1966) je takřka rodinnou ságou. Základní dějový rámec spadá do Československa čtyřicátých až devadesátých let minulého století. Hlavní děj je sklenut příběhem Josefa a Květy Černých. Román není sestrojen podle chronologické osy, a tak hned v první kapitole vstupujeme do závěru šedesátých let a zastihujeme jejich dceru Alici v okamžiku svatby. Na konci románu zas potkáváme Josefa v západočeských lesích v ohrožení vlastního života během posledních dnů II. světové války.
„Milostný dopis klínovým písmem“ vydalo na podzim roku 2008 nakladatelství Torst.

Milostný dopis klínovým písmem je strhující, milostný a historický příběh o druhé půli minulého století v Čechách. „Nenápadně a zároveň neobyčejně sugestivně ukazuje – bez velkých dobových obrazů a jakékoli prvoplánové politické proklamace -, jak odporná může být doba, která dovoluje vyřizovat si osobní účty prostřednictvím státní perzekuce, jak hluboce dokázal stát vstupovat až do soukromých ložnic a rozvracet vše, čeho se dotkl, kolik síly si žádal i malý odpor proti němu. Román popisuje i míjení, vinu a trest, nesnadnost odpouštění a nenápadnou lidskost podloženou soucitem a neokázalou pomocí,“ píše se v anotaci Torstu.

Lit.: ppp: Živelné vyprávění Tomáše Zmeškala. In Týdeník Rozhlas 17/2009 (14. 4. 2009), s. 10 (článek).
ppp - Živelné vyprávění Tomáše Zmeškala. In Týdeník Rozhlas 17-2009 (14. 4. 2009), s.

Samá voda (2009)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 15:13

Jiří Duchek. Úvaha hrnčíře z Mutějovic na Rakovnicku o vodě jako věrné služebnici. Připravil Miloš Doležal. Režie Petr Adler.

Účinkuje Michal Pavlata.

Natočeno 2009. Premiéra 23. 4. 2009 (15min.). Repríza 20. 8. 2013 (ČRo 3 Vltava, 10:03 h.) v cyklu Psáno kurzívou; 13. 1. 2021 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba.

„Nedivadlo“ Ivana Vyskočila (2009)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 15:10

Jiří Vondráček. Ohlédnutí za jedním fenoménem českého divadla 20. století u příležitosti osmdesátin Ivana Vyskočila. Redaktor Michal Lázňovský.

Hovoří Ivan Vyskočil, Jiří Suchý, Leoš Suchařípa a divadelní publicista a pedagog Zdeněk Hořínek. Ukázky z knihy „Začalo to Redutou“ (Orbis, 1964) a dalších textů čte ? .

Ukázky z her (soukromý archiv Ivana Vyskočila): Poslední den (duben 1964), Meziřeči (1966, ukázka natočená pro tento pořad), Na staré motivy – Proč Karolína volala dru Baxovi? (záznam natočen 6. 3. 1983), Na staré motivy – Tenkrát na prahu léta v Deutschbrodu (nedatovaný záznam z druhé poloviny 70. let)

Natočeno v roce 2009. Premiéra 23. 4. 2009 (ČRo 3 Vltava, 21:45 h.; 60 min.) v cyklu Radiodokument. Repríza 12. 6. 2025 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Radiodokument.

Rádio na kolečkách – Alois Eliáš (2009)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 15:07

Český voják a státník se 27.4.1939 stal předsedou protektorátní vlády. Za jeho účasti se začíná organizovat i český protinacistický odboj. Z archivních válečků, desek i kotoučů pásků vybírá Karel Tejkal.

Natočeno 2009. Premiéra 23. 4. 2009  (28 min.).

Umění vládnout (2009)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 15:03

André Maurois. Z knihy esejů Umění žít významného francouzského spisovatele. Překlad Jiřího Teyssler. Připravil Rudolf Matys. Účinkuje Miloš Hlavica. Režie Dimitrij Dudík.

Natočeno 2009. Premiéra 22. 4. 2009 (1 5min.).

Psát knihu (2009)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 14:58

Radka Denemarková.  Reflexe vlastní literární práce v autorské interpretaci. Režie Vlado Rusko.

Natočeno 2009. Premiéra 21. 4. 2009 (15 min.).

Velel jsem stíhačům 1/10 (2009)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 14:51

František Fajtl. Četba na pokračování. Připravil  Luboš Koníř. Režie Luboš Koníř.

Účinkuje Jiří Ornest.

Připravil ČRo České Budějovice v roce 2009 (10 x 25 min.). Premiéra prvního dílu 20. 4. – 1. 5. 2009 (ČRo Praha). Repríza 5.-14. 10. 2018 (ČRo Plus, 23:33 h) v cyklu Radiokniha.

Lit.: Blažejovská, Alena: František Fajtl: Velel jsem stíhačům. In web ČRo 6. 10. 2018 (anotace). – Cit.: Kniha známého válečného pilota Františka Fajtla nese název Velel jsem stíhačům a autor zde zasvěceně zachytil osud svého kolegy a kamaráda letce – pilota Karla Mrázka.

Vycházel nejen z autentického Mrázkova deníku, ale také z vlastní bohaté zkušenosti pilota RAF (Britského královského letectva).

Přestože každý lidský osud je jistě jedinečný, Františka Fajtla i Karla Mrázka spojovalo mnohé – oba byli ve třicátých letech 20. století důstojníky Československé armády, po okupaci státu oba uprchli přes Polsko a severní Afriku do Francie a později do bojující Anglie. Tady získali zkušenosti v letecké bitvě o Británii a několikaleté sužbě v řadách RAF.

Po návratu do vlasti je čekal hořký osud vojáků „zápaďáků“, perzekuce a opovržení… Teprve po roce 1989 byli tito a mnozí další novodobí rytíři a bojovníci za svobodu po právu oceněni a jejich osudy se staly známějšími.

Budiž i naše četba vzpomínkou a poctou nejen Karlu Mrázkovi, Františku Fajtlovi, ale všem statečným mužům, těmto našim „nebeským jezdcům“.

Pro rozhlas připravil a režii má Luboš Koníř. Účinkuje Jiří Ornest. Technická spolupráce Pavel Schober. Četba vznikla v českobudějovickém studiu Českého rozhlasu v roce 2009.

Pozn.: Autor zde zasvěceně zachytil osudy svého kolegy a kamaráda, letce Karla Mrázka. Vycházel nejen z autentického Mrázkova deníku, ale též z vlastní bohaté zkušenosti pilota RAF.
Přestože každý lidský osud je jistě jedinečný, Františka Fajtla i Karla Mrázka spojovalo mnohé. Oba byli ve 30. letech minulého století důstojníky letectva Československé armády. Po okupaci státu oba uprchli přes Polsko a severní Afriku do Francie a později do bojující Anglie. Zde získali zkušenosti v letecké bitvě o Británii a několikaleté službě v řadách RAF. Po návratu do vlasti, resp. po roce 1948, je ale čekal hořký osud vojáků „zápaďáků“, perzekuce a opovržení…
Teprve po roce 1989 byli tito a mnozí další novodobí rytíři a bojovníci za svobodu po právu oceněni a jejich osudy se staly známějšími.
Budiž i naše „Četba na pokračování“ vzpomínkou a poctou nejen Karlu Mrázkovi či Františku Fajtlovi, ale také všem statečným mužům.
(anotace)

Jeden den s … Jihočeskou matkou (2009)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 14:39

Současnou předsedkyní sdružení Jihočeské matky je Monika Machová-Wittingerová. Dan Moravec s ní strávil jeden den a objevil ženu, která si cílevědomě a přitom jemně prosazuje svoje cíle.

Připravil ČRo České Budějovice v roce 2009. Premiéra 20. 4. 2009 (ČRo 2 Praha, 25 min.).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress