Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

5. 5. 2009

O Rumcajsovi, Cipískovi a vodníku Volšovečkovi (1999)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 9:34

Václav Čtvrtek. Hraje Filmový symfonický orchestr (FISYO), řídí Štěpán Koníček. Scénář a režie Tomáš Vondrovic.

Vypráví Josef Dvořák.

Nahráno v prosinci 1999 ve studiu Supraphon v Praze – Radlicích. Vydal Supraphon v roce 2000 (1 CD, 78 min.).

Obsah: 1. Jak Rumcajs chytal ryby (10:46) – 2. Jak Rumcajs kočíroval slunce (7:54) – 3. Jak Cipísek s Volšovečkem vytrestali kněžnu (10:37) – 4. Jak Cipísek s Volšovečkem darovali škebli (9:42) – 5. Jak Cipísek s Volšovečkem málem prohráli terno s kněžnou (10:02) – 6. Jak Cipísek s Volšovečkem pomáhali Rumcajsovi s vojnou (9:20) – 7. Jak se Cipísek s Volšovečkem popadli se starostou Humpálem (9:27) – 8. Jak Cipísek přeslechl, že Volšovečkovi tiká sedm posledních vteřinek (10:08).

Máj (2009)

Filed under: Literární pásma,Poezie — Přemek @ 8:28

Karel Hynek Mácha. Rozhlasová úprava představení z divadla Viola. Hudba Emil Viklický. Režie Miloš Horanský.

Účinkuje Barbora Hrzánová.

Natočeno 2009. Premiéra 1. 5. 2009 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.). Repríza 1. 5. 2015 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h.).

Pozn. V úvodu básník Miloš Horanský proslovil „několik zastavení nad K. H. Máchou a Májem“.

Pozn. 2: Od roku 1836, kdy Karel Hynek Mácha vydal Máj, inspirovala tato velebáseň jara, lásky a smrti mnohé Máchovy následovníky, oslovila recitátory, divadelníky i filmaře. I v archivu Českého rozhlasu se nachází celá řada pozoruhodných nahrávek Máchova Máje. V minulém roce k nim přibylo pozoruhodné zpracování brněnského Divadla U stolu a letos v premiéře uvádíme rozhlasové zpracování z repertoáru pražské Violy: Máj v interpretaci Barbory Hrzánové v režii Miloše Horanského a s hudbou Emila Viklického.
V řadě dosavadních známých interpretací je toto Horanského a Hrzánové pojetí Máje tou nejvíc komediantskou, připomínající, že kořeny romantiky tkvějí i ve vyprávění hrůzostrašných loupežnických a mordýřských historek, v kočovném a loutkovém divadle. (anotace)

Pozn. 3: Divadelní premiéra 30. 4. 2003 (Divadlo Viola).

Lit.: Hrdinová, Radmila: Hrzánová v Máchovi objevuje sebe. In web Novinky, 12. 5. 2003 (recenze divadelní premiéry). – Cit.: V předvečer prvního máje se vrátil na jeviště pražské Violy Máchův Máj, tato úžasná, ve své době zatracovaná, leč mnoha generacemi podnes obdivovaná báseň, která na půdorysu romantické historie o ztrestané nevěře přináší spíše než tóny lásky existenciální pohled do propastných hloubek smrti a nicoty. (more…)

Žena v koberci (2009)

Filed under: Povídky,Slovenské — Přemek @ 8:21

Jozef Kollár. Redakčně připravila Zuzana Belková. Zvuk Eva Irmanová. Hudba Oldo Fiala. Režie Milena Lukáčová.

Účinkuje Matej Landl.

Natočeno 2009.

Sedm povídek 1/7 (2009)

Filed under: Četba na pokračování,Povídky — Přemek @ 8:12

Ivan Vyskočil. Literární texty spisovatele, divadelníka a pedagoga v autorské interpretaci. Pro rozhlas četbu připravil Jiří Vondráček. Režie Markéta Jahodová.

Natočeno v roce 2009. Premiéra 27. 4. – 3. 5. 2009 (ČRo 3 Vltava, 23:00 hod.) v cyklu Stránky na dobrou noc. Repríza 17. – 23. 10. 2016 (ČRo 2 Praha, 20:04 h.) v cyklu Čtení pro celou rodinu; 3. dílu 1. 2. 2021 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h); 4. dílu 2. 2. 2021 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.); 5. dílu 3. 2. 2021 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h) v cyklu Dopolední četba.

Obsah: 1. Studnice Jakubova (14:39 min.) -2. Ohromný fór (14:51) -3. Habřiny aneb Vítězství držadla (13:20) -4. Učitel a přítel zůstal veřejnosti neznámý (14:21) -5. Malý houslista (14:01) -6. Dovětek k historii – kapitola z Nového pitavalu (14:06) -7. Jak jsem neprokázal dramatický talent aneb Potíže s jednáním sám za sebe v daných okolnostech (12:38).

Lit.: anonym: Ivan Vyskočil: Povídky. In web ČRo, duben 2009 (článek). – Cit.: V cyklu Stránky na dobrou noc uvádíme povídky z tvorby spisovatele, divadelníka a pedagoga v autorské interpretaci. Připravil Jiří Vondráček. Režie Markéta Jahodová. Premiéru uvádíme k 80. výročí autorova narození (27. dubna 2009).

Ivan Vyskočil studoval po maturitě na Akademickém gymnasiu (1948) nejprve na dramatické konzervatoři, potom na DAMU herectví a režii (1949-1952) a na Filosofické fakultě University Karlovy pedagogiku, filosofii a psychologii (1952-1957). Už od dob studií pracoval jako pedagog a psycholog v nápravných zařízeních pro mládež a vyučoval tyto obory rovněž na AMU. Jeho literární a divadelní začátky jsou spjaty s přípravou tzv. text-appealů, které v letech 1957-1958 uváděli v Redutě s Jiřím Suchým. Spolu pak v roce 1958 založili Divadlo Na zábradlí. Ivan Vyskočil zde byl nejprve uměleckým šéfem, a jako autor, herec a režisér v něm působil do roku 1962. V roce 1963 poprvé začal vytvářet své NEDIVADLO, které s mnohými přestávkami, překážkami, v různých prostorech a s rozličnými spolupracovníky, provozoval až do začátku roku 1990. Od této doby se plně věnuje pedagogické práci na DAMU, kde založil a po řadu let vedl katedru autorské tvorby a pedagogiky. Doktor Ivan Vyskočil je osobnost v mnoha ohledech výjimečná a jakémukoli běžnému zařazení se vymykající. Přestože je autorem několika povídkových sbírek (Vždyť přece létat je tak snadné, 1963; Kosti, 1966; Malé hry, 1967; výbor A jiné povídky, 1971), za spisovatele se nepovažuje, a ačkoliv je rovněž autorem četných divadelních textů, nejspíš by nesouhlasil ani s označením „dramatik“, právě tak jako – třebaže získal herecké školení a kromě vystupování Na Zábradlí a v NEDIVADLE hrál v několika filmech, účinkoval a účinkuje v rozhlase a v televizi – nepovažoval svou „jevištní“ existenci za herectví, alespoň ne v onom vžitém smyslu. Neboť jeho tvorba zahrnuje a přímo předpokládá autorství, herectví, režii, a ovšem i složku diváckou v jednom. To vše vyplývá z Vyskočilova osobitého přístupu k divadelní práci: jeho NEDIVADLO představuje svébytný typ improvizovaného divadla, které se realizovalo jako otevřená dramatická hra, v níž každý z jejích partnerů přebíral odpovědnost za určité společné téma.

Umieranie 1/5 (Umírání, 2009)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Přemek @ 8:07

Arthur Schnitzler. Čtení na pokračování z novely. Překlad Viera Juríčková. Redaktor Peter Glocko ml. Hudební dramaturgie Eleonóra Vančíková-Kapasná. Zvuk 1. dílu – Ĺubica Olšovská, zvuk 2. – 5. dílu Andrej Klimits a Peter Hájek. Režie Štefan Korenči.

Účinkuje Marián Geišberg.

Natočeno 2009. Repríza 1. dílu 10. 4. 2017 (Rádio Litera); 8. 4. 2019 (SRo 8 Rádio Litera, 20:00 h).

Lit.: anonym: Téma týždňa. Vážiť si život. In web Radio Litera RTVS, 10. 4. 2017 (článek). – Cit.: S príchodom sviatkov Veľkej noci sa mnoho z nás zamýšľa nad životom, umieraním a znovuzrodením. Práve touto témou je inšpirovaný vysielací týždeň Rádia Litera. V Čítaní na pokračovanie vysielame novelu Umieranie rakúskeho lekára a spisovateľa Arthura Schnitzlera. Vypočujte si aj hru Štefana Šmihlu Trinásta komnata o krízovej životnej situácii matky a jej troch dospelých detí, či hru o utrpení biblického hrdinu Muž menom Jób. Próza Eileenin príbeh prinesie pohľad na boj ženy s rakovinou a pásmo Jany Kozákovej nám prezradí, ako zvládať život s nadhľadom. Potešíme aj priaznivcov poézie, pripravili sme pre vás verše A. S. Puškina, Ivana Kraska a Rudolfa Juroleka.

V Čítaní na pokračovanie uvedieme novelu Arthura Schnitzlera Umieranie. Arthur Schnitzler bol rakúsky lekár, prozaik a dramatik, predstaviteľ viedenskej moderny. Jeho dielo je silno poznamenané lekárskou profesiou, bol majstrom psychologickej drámy a novely. V réžii Štefana Korenčiho číta Marián Geišberg. (…)

4. 5. 2009

Divadelní hry (1970-1973, 1975)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 15:35

Anton Pavlovič Čechov. Scény z mistrovských jevištních děl ruského klasika.  Realizace snímků Jiří Šrámek. Zvuková režie Miroslav Prokeš [Ivanov], ing. Adolf Řípa [Tři sestry] a Jiří Bartoš [Racek]. Střih a mixáž Jiří Bartoš [Tři sestry, Racek].

Nahráno v letech 1970-73 v pražském studiu Lucerna. Vydal Supraphon v roce 1975 (1 LP – MONO 0 18 1331 G).
Obrázek
Ivanov. Drama o 4 dějstvích. Režie Josef Dudek.
1. dějství, 3. obraz [Ivanov, Lvov, Šabelskij].
3. dějství, 5. obraz [Ivanov, Lebeděv].
Osoby a obsazení:  Ilja Racek [Nikolaj Alexejevič Ivanov], Jaroslav Kepka [Jevgenij Konstantinovič Lvov], Vladimír Šmeral [Matvej Semjonovič Šabelskij], Zdeněk Řehoř [Pavel Kirillyč Lebeděv].

Racek. Komedie o 4 dějstvích. Výběr a režie František Štěpánek.
4. dějství, závěr.
Osoby a obsazení:  Marta Kučírková [Nina], Vladimír Brabec [Treplev].

Tři sestry. Drama o 4 dějstvích. Hudba Karel Kupka. Hraje Operní orchestr Státního divadla v Ostravě a Jan Ludvík – housle (úryvek Melancholické serenády P. I. Čajkovského). Režie Radim Koval.
1. dějství [Veršinin, Irina, Tuzenbach, Máša, Olga, Solenyj, Čebutykin, Prozorov].
3. dějství [Máša, Kulygin, Irina, Olga, Prozorov, Ferapont].
4. dějství [Olga, Máša, Kulygin, Čebutykin, Irina].

Osoby a obsazení:  Radim Koval [Alexandr Ignatjevič Veršinin], Eva Jelínková [Irina], Karel Bartoň [Nikolaj Lvovič Tuzenbach], Milena Asmanová [Máša], Vlasta Vlasáková [Olga], Stanislav Bělík [Vasilij Vasiljevič Solenyj], Bedřich Kolliner [Ivan Romanovič Čebutykin], Stanislav Malý [Andrej Sergejevič Prozorov], Karel Vochoč [Fedor Iljič Kulygin], Miloš Pavlín [Ferapont]. (more…)

V ríši víl a elfov (V říši vil a elfů, 2007)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích,Slovenské — Přemek @ 13:26

9788089217298Shirley Barber. Čte Bibiana Ondrejková.

Vydal Eastone Books v roce 2007 (1  CD – příloha knihy).

Pozn.: Laura a Danko vstúpia cez malé drevené dvierka v starej vŕbe na konci záhrady do ríše víl a elfov. Čo tam uvidia a zažijú? To sa dozviete z tejto knižky. Pustite si CD, započúvajte sa do čarovného príbehu a obracajte pritom stránky s krásnymi ilustráciami Shirley Barber. (anotace)

Kočka se vdávala, pes se ženil (1987)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — ixi @ 9:53

Řetízek písniček, vyprávění a hádanek pro mateřské školy. Hudba a úprava lidových písní Pavel Jurkovič. Hraje Soubor sólistů, řídí Pavel Jurkovič. Illustrations Miloslav Jágr, 1987. Design Vladimír Lutterer, 1987. Odpovědný redaktor obalu Lev Pavluch. Odpovědný redaktor nahrávky Jiří Šrámek.

Zpívají Pavel Jurkovič, Jitka Zichová, Barbora Jurkovičová, Olga Šůrová, Magda Šůrová, Žofie Mautnerová, Helena Šmydková a Jakub Zicha.

Vyprávějí Zdeněk Řehoř, Jovana Žáková, Filip Žák, Jan Kreidl a Lucie Vojtěchová.

Nahráno 20.-22. 5. 1987 v pražském studiu Lucerna. Vydal Supraphon v roce 1987 (1 LP, stereo 1118 4290 G).

Obsah: 1. strana – Na tom našem dvoře (18:35), 2. strana – My jsme malí řemeslníci (15:07).

Český Slavín (1960)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — ixi @ 9:47

Dokumentární záznamy hlasů osobností české kultury z archivu Československého rozhlasu.

Pásmo připravil dr. Jan Wenig.  Spojovací texty čte Milan Friedl.  Režie Jiří Šrámek.

Ze záznamu hovoří Josef Hora, Vítězslav Nezval, František Halas, Konstantin Biebl, Josef Svatopluk Machar, František Xaver Šalda, Petr Bezruč, Vitor Dyk, Zdenka Baldová, Eduard Bass, František Křižík, Alfons Mucha, Marie Pujmanová, Jaroslav Ježek, Antal Stašek, Josef Čapek, Karel Čapek, Václav Vydra I. a další.

Vydal Supraphon v roce 1960 (5 LP, DM 15107 až 15111).

Obsah: LP 1/1 – Josef Hora – Úvaha o Máchovi; Vítězslav Nezval – Sbohem a šáteček, recitace; František Halas – Jak jsem se stal básníkem; Konstantin Biebl – Setkání s koloniálním úředníkem; LP 1/2 – Josef Svatopluk Machar – Vzpomínka na Jakuba Arbese; František Xaver Šalda – Úvaha o umění; Petr Bezruč – O Slezských písních; Viktor Dyk – Anebo (Já byl jsem smutný); LP 2/1 – Eduard Bass – O čtení; Jiří Mahen – Vyprávění o Rudolfu Těsnohlídkovi; Antal Stašek – Úvaha o českém dělnictvu v 19. století.

Pozn.: Nahrávky některých významných herců předních českých divadel byly v letech tzv. protektorátu využity zařazením do série gramodesek vydávaných gramofonovou firmou Ultraphon v řadě nazvané “Divadelní profily”. V poválečné reedici pak tyto snímky vyšly znovu na značce Supraphon. Dalšího publikování se některé tyto nahrávky dočkaly – tentokrát ovšem anonymně – až v roce 1960, kdy “kulturně osvětový odbor umělecké oblasti Gramofonových závodů n. p. Praha” vydal pro tehdejší Gramofonový klub pod názvem “Český Slavín” sérii pěti vinylových gramodesek o průměru 25 cm, na něž editor z významných osobností, natočených koncem dvacátých let techniky francouzské firmy Pathé, zařadil např. záznamy hlasů A. Muchy, Fr. Křižíka, M. Hübnerové a několika dalších osobností. Tato edice (doplněná o nahrávky hlasů dalších umělců především levicového zaměření) měla zbytečně skromný podtitul “Dokumentární záznamy hlasů vynikajících osobností české kultury z archívu Československého rozhlasu” – skutečný původ větší části snímků na tento soubor zařazených byl tedy zamlčen. (anotace)

Lit.: Gössel, Gabriel: Fonotéka České akademie věd a umění. In Fonogram 2, Praha: Radioservis, 2006.


« Newer Posts

Powered by WordPress