Zdeněk Svěrák. Dramatizovaná povídka publikovaná v časopise Krásy domova (1963). Tvůrci nezjištěni.
Účinkují František Filipovský a Karel Beníško.
Připravil Československý rozhlas v roce 1963.
Pozn.: Úryvek povídky zazněl v pořadu Marie Kratochvílové Neznámý známý pan Svěrák z cyklu Schůzky s literaturou (1994).
Pozn. 2: V anotaci k pořadu Marie Kratochvílové je omylem jako interpet uveden Pavel Beníško.
Ján Hudec. Původní rozhlasová hra se odehrává v roce 2100. Hudební improvizace Dušan Húščava. Hudební dramaturg Miroslav Nemec. Zvuk Alojz Janeček. Dramaturgie Mária Terenová. Režie Imrich Jenča.
Účinkují Zdena Grúberová, Ctibor Filčík, Karol Machata, Ladislav Chudík, Oldo Hlaváček, Dušan Jamrich, Ivan Krajíček, Oľga Sýkorová, Jela Lukešová, Eduard Bindas, Martin Gregor, Jozef Šimonovič, Jozef Kroner, Leopold Haverl.
Připravil Československý rozhlas Bratislava v roce 1976 (84 min.). Repríza 6. 2. 2019 (SRo 8 Rádio Litera, 16:30 h.).
Pozn: Katastrofická utópia s názvom NAKRÚCANIE FILMU „PO NÁS POTOPA“, vás vezme do roku 2100, kedy počas nakrúcania veľkofilmu všetkých zasiahne smrť hlavnej protagonistky. (anotace)
Pavel Gejdoš. Humoristická pásma z vojny a o vojně. Redakce Karol Horvát a Marián Grebáč. Hudební spolupráce Katarína Cútová. Zvuk Vladimír Mihálik, Andrej Kubík, Alena Duchoňová, Dušan Koma. Režie Pavol Gejdoš.
V pásmech účinkují Jozef Švoňavský, Eduard Bindas, Vladimír Obšil, Dušan Taragel, Roman Pomajbo, Marcel Ochranek, Milan Bahúl, Helena Geregová, Matej Landl, Rastislav Rogel, Jozef Šimonovič, Ivan Laca, Miroslav Trnavský, Peter Šimon, Roman Matysko, Zuzana Skopálová, Ria Páldyová, Soňa Ulická, Ján Valentík, Katarína Vašíčková, Iva Laca a mnoho dalších.
Natočil Slovenský rozhlas v roce 1997 (celkem 200 min.).
Obsah: 1. Zelená polhodinka, alebo humor pochodový – 2. Pochodom, vchod! – 3. Raz, dva, ľavá! – 4. Zastaviť, stáť! – 5. Povolávací rozkaz – 6. Prijímač – 7. Vojenské tajomstvo.
Jarmila Liebscherová. Z rukopisných vzpomínek dcery spisovatele, dramatika a divadelního ředitele Václava Štecha. Připravila a účinkuje Hana Kofránková. Režie Tomáš Vondrovic.
Premiéra 4. 5. 2009 – 18. 5. 2009 (ČRo 3 Vltava). Repríza 1. dílu 7. 8. 2015 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc.
Obsah: 1. První dojmy divadelní (10:59) – 2. Vinohradské divadlo (12:30) – 3. Vinohradské divadlo a jeho opera (10:19) – 4. Vinohradská opereta (11:42) – 5. Divadlo Urania (11:58) – 6. Hvězdy Uranie (12:02) – 7. Moje jevištní lásky (1:34).
Vybral a sestavil dr. Vladimír Just. Průvodní slovo napsal Jan Schmid. Režie divadelního představeni Jan Schmid a Evald Schorm (Třináct vůní). Hudební aranžmá Miroslav Kořínek. Odpovědný redaktor nahrávky Jiří Šrámek. Zvuk Jiří Bartoš a Ivan Mikota. Střih a mixáž Jiří Bartoš. Režie gramofonové nahrávky Tomáš Vondrovic.
Účinkují Jan Schmid, Jiří Lábus, Bronislav Poloczek, Jana Synková, Miroslav Kořínek, Petr Popelka, Jaroslava Kretschmerová, Lenka Termerová, Marie Durnová, Jiří Wimmer, Adolf Kohuth, Ondřej Havelka, Rostislav Novák, Vlasta Průchová, Marek Eben, Vladimír Kratina, Jakub Schmid.
Hrají Miroslav Kořínek – klavír (1, 2, 3, 6, 8, 9, 10, 11, 12, 13), Vladimír Belatka – bicí (1,2,4,6, 7,8, 9,10,11,12), Jaromír Honzák – kontrabas (2,6,7,8,10, 11,12), Petr Karen – sopránsaxofon (1,2,9,10), Zbyněk Malý – housle (1,7), Jiří Sušický – tuba (1, 4), Luboš Zajíček – trubka (1, 2, 9). Ondřej Erney
– kytara (2, 9), Marek Eben – klavír, kytara (4, 5, 7,11,12), Vladimír Kratina – kytara (14).
Nahráno a obecenstvem v prosinci 1984 při představeni ve Studiu Ypsilon. Vydal Supraphon v roce 1985 (1 LP , SUPRALONG 1218 3805 X-G). (more…)
Jiří Hošek. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 2004 (5 x 5 min.).
Pozn.: 6. června 1944 se spojenecká vojska vylodila na pobřeží Francie v Normandii. Bylo to největší vylodění v historii válečných operací, při kterém se během jednoho dne dostalo na pevninu Francie více jak 150 000 spojeneckých vojáků. (anotace)
Tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 2004 (4 x 5 min.).
Pozn: Úspěšná spojenecká invaze ve Francii, ale hlavně sovětská ofenzíva z konce června 1944 vyvolala v zemích východní Evropy snahy zbavit se teď už nepohodlného spojenectví s Němci a přidat se nějakým způsobem k vítězům. Inspirovány příkladem Itálie se o to nejdříve pokusily Rumunsko i Bulharsko.
Když se koncem srpna přiblížily sovětské jednotky k Rumunsku, v Bukurešti vypuklo povstání. Král odstranil maršála Antoneska a nová vláda přijala sovětské podmínky příměří a vyhlásila válku Německu. Také v sousedním Bulharsku vláda oznámila, že ruší válečný stav se Sovětským svazem a že odzbrojí německá vojska na svém území. SSSR to ale neakceptoval a bulharskou neutralitu neuznal – 5. 9. vyhlašuje Bulharsku válku. Poté, co sovětské jednotky pronikly do země, vypuklo v Bulharsku 8. 9. povstání komunistů a důstojnické organizace Zveno. Také v Maďarsku dochází před příchodem Rudé armády k povstání a výměně vlády, ale z úplně opačných důvodů. Vůdce místních fašistů Szálasi tam povstane proti admirálu Horthymu, který se pokoušel se Spojenci uzavřít příměří. V zemi budou Sověti ještě dlouho tvrdě bojovat a Rudá armáda dobude Budapešť až v polovině února následujícího roku. (anotace)
S válečnými veterány o české účasti při vylodění spojeneckých vojsk v Normandii 6. června 1944. Redaktor Zdeněk Bouček. Režie Miloš Doležal. V pořadu hovoří: letci – brig. gen. Miroslav Štandera, plk. Jaroslav Hofrichter a plk. Jiří Poláček, příslušníci 1. samostatné obrněné brigády – gen. Antonín Špaček, gen. Gustav Svoboda, pluk. Josef Herz a plk. Václav Straka, a historik dr. Eduard Stehlík.
Natočeno v roce 2004 (54 min). Z cyklu Z análů, tajností a životopisů vojenských.
Lit.: Doležal, Miloš: Dny „D“ aneb Co předcházelo i následovalo. In web ČRo, 6. 5. 2009 (anotace). – Cit.: V červnu to bude pětašedesát let, co se v Normandii vylodili Spojenci a otevřeli druhou frontu druhé světové války. Slavná operace Overlord byla i příběhem československých vojáků, bojujících v řadách britského letectva a v pozemní první československé samostatné obrněné brigádě. V dokumentu Miloše Doležala Dny „D“ na invazi a cestu k osvobození Československa vzpomíná sedm českých válečných veteránů.
Úsvit 6. června 1944. Začínají se počítat první minuty Dne D, spojenecké invaze do Normandie, jedné z rozhodujících bitev druhé světové války. Krycí název OVERLORD. „This is London. Communiqué number one. Under the commando of general Eisenhower, Navy Forces supported by strong Air Forces, began landing this morning … on the northern coast of France…“ Těmito památnými slovy (uslyšíte je v pořadu) oznamoval hlasatel BBC zahájení invaze a otevření druhé fronty druhé světové války. Toto vylodění je součástí operace spojených národů na osvobození Evropy – dodal téhož dne, tedy 6. 6. 1944 rozhlasovým posluchačům generál Eisenhower. Normandské pláže dnes, pětašedesát let po vylodění: různobarevný písek, pravidelný příboj, turistické výpravy, tiché vojenské hřbitovy. Historie Evropy zarostlá travou. Ale pouze zdánlivě. Stačí se ohlédnout, v našem případě i s mikrofonem, a zjistíte, že operace Overlord má také českou příchuť. Příběh vylodění je také příběhem československých vojáků, bojujících na západní frontě v řadách britského letectva a v pozemní první československé samostatné obrněné brigádě. Den D se pro ně stal počátkem konce války a návratem domů. Kdo z nich však tenkrát mohl tušit, jak se jim vlast odvděčí a do jakých nových pořádků vmašíruje střední Evropa? Proto se náš rozhlasový dokument, vyprávějící příběhy sedmi českých veteránů, jmenuje Dny „D“, neboť těch osudových dní bylo v jejich životech více…
Oscar Wilde. Povídka. Překlad Viera Vanovičová. Redakce Egon Tomajko. Hudební spolupráce Miriam Kubandová. Technická realizace a zvuk Marián Cibula. Režie Ján Medveď.
Účinkuje Radoslav Kuric.
Vyrobilo Literárno dramatické centrum SRo Banská Bystrica v roce 2008 (34 min.). Premiéra 8. 12. 2008 (Regina SRo) v cyklu Čítáreň.
Voltaire. Rozhlasová dramatizace satirického románu Voltaira z roku 1758 anonymně vydaného v roce 1759. Rozhlasová dramatizace Ré Soupault. Hudba Winfried Zillig. Režie Theodor Steiner.
Osoby a obsazení: Candide (Erik Schumann), Pangloss (Otto Rouvel), Kunigunde (Julia Costa), Kakambo (Heinz Stoewer), baron (Fritz Saalfeld), baronka (Otti Ottmar), 1. verbíř (Paul Schuch), 2. verbíř (Kurt Hepperlin), voják (Uwe Dallmeier), kazatel (Christian Schmieder), Jakob (Kurt Glass), námořník (Hans Otto Hilke), cizinec (Max Noack), guvernér (Konrad Georg), farář (Hermann Nehlsen), Wirt (Hans-Martin Koettenich), stařec (Rudolf Kalvius), král Eldoradský (Klaus Schwarzkopf), Martin (Heinrich Troxbömker), prokurátor (Viktor Stefan Görtz), starý Tarek (Karl Lohley), dále účinkují Sophie Cossaeus, Otti Ottmar, Karl Johannes Eberhard, Danielo Devaux, Josef Wageck a další.
Produkce HR (Hessische Rundfunk) v roce 1955 (75 min.).
Pozn.: Candide ist ein optimistischer Held. Er glaubt an das Gute im Menschen und auf Erden. Leider aber wird er aus seinem Heimatschloss verbannt, wo er seine Liebe Kunigunde und seinen Lehrer Pangloß, einen Vertreter der Leibnizschen Theorie, nach der der Mensch in der »besten aller Welten« lebe, zurücklassen muss. Gemeinsam mit seinem Begleiter Cacambo gerät er auf seinen Reisen von einem Unglück in das nächste, muss Sklaverei, ausbeuterischen Adel, Inquisition und Krieg erleiden. Die unwahrscheinlichsten Zufälle retten ihn jedoch stets. Am Ende erkennt Candide in ernüchternder Heiterkeit, dass man nicht naiv hoffen noch depressiv verzagen solle, sondern im Leben einfach seinen Garten bestellen müsse.
Die Satire »Candide oder der Optimismus« schrieb Voltaire Ende 1758, drei Jahre nach dem Erdbeben von Lissabon. Die Aufklärung postulierte die unbegrenzte Beherrschung der Natur – und wurde durch dieses Ereignis nachhaltig erschüttert. Der schöne Oberflächenschein der Erdrinde zeigte den schmalen Grat, auf dem die menschliche Existenz balanciert.
Voltaire, eigentlich François Marie Arouet (1694-1778), war einer der einflussreichsten Autoren der europäischen Aufklärung. In Frankreich nennt man das 18. Jahrhundert deshalb auch »le siecle de Voltaire «. (anotace – HR 2)
O autorovi: Voltaire, vlastním jménem François Marie Arouet (21. listopadu 1694 v Paříži – 30. května 1778 v Paříži) byl osvícenský francouzský filozof, básník a spisovatel,
Candide neboli Optimismus – filozofický román koncipovaný jako útok na filozofii Leibnitze, jde o Voltairovo nejznámnější dílo.
Powered by WordPress