Volné pokračování prvního dílu cyklu Tisíc příběhů o našich prezidentech. J. S. Machar čte svoje básně a vzpomíná na tvůrčí začátky, na setkání s Janem Nerudou, vypráví i jeho dcera. Z archivních válečků, desek i kotoučů pásků vybírá Karel Tejkal.
Natočeno 2008. Premiéra 10. 9. 2008 (28 min.).
Alphonse Daudet. Z knihy Listy z mého mlýna vybrala Ilona Janská. Překlad Jaroslav Šonka. Režie Markéta Jahodová.
Účinkuje Ladislav Mrkvička.
Natočeno 2008 (15 min.). Premiéra 9. 9. 2008 (ČRo Vltava, 23.00 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc. Repríza 25. 4. 2013 (ČRo Vltava, 23.00 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc; 18. 12. 2017 (ČRo 3 Vltava, 23:45 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc; 21. 7. 2020 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba.
Jiří Kolář. Účinkuje Eduard Cupák. Režie Markéta Jahodová.
Natočeno do roku 1996 (15 min.).
Alphonse Daudet. Z knihy Listy z mého mlýna vybrala Ilona Janská. Překlad Jaroslav Šonka. Režie Markéta Jahodová.
Účinkuje Ladislav Mrkvička.
Natočeno 2008 (15 min.). Repríza 25. 8. 2015 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h) v cyklu Stránky na dobrou noc; 12. 11. 2019 (ČRo 3 Vltava, 23:45 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc.
Josef Václav Frič. Četbu na pokračování z pamětí českého básníka a politika připravil Miroslav Stuchl. Režie Vlado Rusko.
Účinkuje Vladimír Brabec.
Natočeno 2008. Premiéra prvního dílu 3. 9. 2008 (30 min.). Repríza 1. dílu 22. 7. 2016 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.); 2. 4. 2022 (ČRo 3 Vltava, 18:00 h.).
Lit.: Turek, Petr: Ve jménu ohrožené svobody. In Týdeník Rozhlas 36/2008 (článek). – Cit.: Po celý život provázela Josefa Václava Friče myšlenka rozbití Rakouska a vytvoření samostatného českého státu. S osobností předního příslušníka českých radikálních demokratů se nyní budou moci seznámit i rozhlasoví posluchači: dvanáctidílnou četbu na pokračování z Fričových pamětí připravila na začátek září stanice Vltava (od středy 3. září, vždy v 18.30).
Syn národně uvědomělého pražského advokáta a liberálního politika Josef Václav Frič (1829-1890) vystudoval v Praze gymnázium. Roku 1846 odešel bez vědomí rodičů do zahraničí. Žil v Hamburku, Londýně a Paříži. Na cestách se živil jako herec, dělník i spisovatel, v Paříži prošel spolu s polskými emigranty vojenskou školou. Hořel touhou pracovat pro vlast – v literárním díle i v životě byl ovlivněn romantismem.
V roce 1847 se vrátil do Prahy studovat práva. V revoluční době roku 1848 se jako mluvčí radikální části českého studentského spolku Slávie zúčastnil politických i bojových akcí, bojoval například na barikádách u Klementina. Před zatčením uprchl do Vídně, odtud do Záhřebu. Pak bojoval na Slovensku v ozbrojeném povstání a byl těžce raněn. Počátkem roku 1849 se vrátil do Prahy, účastnil se příprav protirakouského povstání, byl zatčen a odsouzen k osmnácti letům žaláře. Po amnestii v roce 1854 žil pod policejním dozorem, ale o čtyři roky později byl znovu zatčen. Nakonec mu bylo povoleno odejít do ciziny. Jako redaktor, novinář a politický agitátor pracoval ve prospěch české věci střídavě v Londýně, Paříži, Berlíně, Pešti, Záhřebu, Petrohradě, Římě či Cařihradě. Roku 1879 se konečně mohl vrátit do vlasti. Usadil se v Praze.
Frič byl vedle Karla Sabiny a Emanuela Arnolda předním příslušníkem českých radikálních demokratů. Rozbití Rakouska a vytvoření samostatného českého státu stálo ve středu jeho pozornosti politické a podstatně ovlivnilo jeho literární tvorbu, která zahrnuje epiku, lyriku, veršované drama, povídku i pokus o román. Úroveň jeho děl je nevyrovnaná: nejcennější jsou jeho Paměti. Ty podávají svědectví o Fričově životě a smýšlení a podrobně popisují průběh revolučních let 1848 a 1849. Jsou nejen cenným dokumentem, ale ve své době byly i polemikou s konzervativním výkladem národního obrození a revolučních událostí.
První vydání Pamětí pochází z let 1886 až 1887, nové vydání tohoto rozsáhlého díla vyšlo péčí Karla Cvejna v letech 1957 až 1963. Dočteme se tu mimo jiné i o okolnostech vzniku slavného výroku Palackého „Kdyby státu rakouského nebylo, musili bychom v interesu Evropy a humanity samé přičiniti se, aby se utvořil“ a o tom, že velký historik tento svá nejednoznačná slova nakonec odvolal.
Lit.: Turek, Petr: Ve jménu ohrožené svobody. In web ČRo 2. 09. 2008 (anotace). – Cit.: Po celý život provázela Josefa Václava Friče myšlenka rozbití Rakouska a vytvoření samostatného českého státu. S osobností předního příslušníka českých radikálních demokratů se nyní budou moci seznámit i rozhlasoví posluchači: dvanáctidílnou četbu na pokračování z Fričových pamětí připravila na začátek září stanice Vltava.
Syn národně uvědomělého pražského advokáta a liberálního politika Josef Václav Frič (1829-1890) vystudoval v Praze gymnázium. Roku 1846 odešel bez vědomí rodičů do zahraničí. Žil v Hamburku, Londýně a Paříži. Na cestách se živil jako herec, dělník i spisovatel, v Paříži prošel spolu s polskými emigranty vojenskou školou. Hořel touhou pracovat pro vlast – v literárním díle i v životě byl ovlivněn romantismem.
V roce 1847 se vrátil do Prahy studovat práva. V revoluční době roku 1848 se jako mluvčí radikální části českého studentského spolku Slávie zúčastnil politických i bojových akcí, bojoval například na barikádách u Klementina. Před zatčením uprchl do Vídně, odtud do Záhřebu. Pak bojoval na Slovensku v ozbrojeném povstání a byl těžce raněn. Počátkem roku 1849 se vrátil do Prahy, účastnil se příprav protirakouského povstání, byl zatčen a odsouzen k osmnácti letům žaláře. Po amnestii v roce 1854 žil pod policejním dozorem, ale o čtyři roky později byl znovu zatčen. Nakonec mu bylo povoleno odejít do ciziny. Jako redaktor, novinář a politický agitátor pracoval ve prospěch české věci střídavě v Londýně, Paříži, Berlíně, Pešti, Záhřebu, Petrohradě, Římě či Cařihradě. Roku 1879 se konečně mohl vrátit do vlasti. Usadil se v Praze.
Frič byl vedle Karla Sabiny a Emanuela Arnolda předním příslušníkem českých radikálních demokratů. Rozbití Rakouska a vytvoření samostatného českého státu stálo ve středu jeho pozornosti politické a podstatně ovlivnilo jeho literární tvorbu, která zahrnuje epiku, lyriku, veršované drama, povídku i pokus o román. Úroveň jeho děl je nevyrovnaná: nejcennější jsou jeho Paměti. Ty podávají svědectví o Fričově životě a smýšlení a podrobně popisují průběh revolučních let 1848 a 1849. Jsou nejen cenným dokumentem, ale ve své době byly i polemikou s konzervativním výkladem národního obrození a revolučních událostí.
První vydání Pamětí pochází z let 1886 až 1887, nové vydání tohoto rozsáhlého díla vyšlo péčí Karla Cvejna v letech 1957 až 1963. Dočteme se tu mimo jiné i o okolnostech vzniku slavného výroku Palackého: “Kdyby státu rakouského nebylo, musili bychom v interesu Evropy a humanity samé přičiniti se, aby se utvořil,” a o tom, že velký historik tento svá nejednoznačná slova nakonec odvolal.
Rozhlasové vzpomínky psychologa a skauta. Připravil Jan Kašpar. Technická spolupráce Tomáš Gsöllhofer.
Natočeno 2008. Premiéra 8. – 12. 9. 2008.
Lit.: Anonym: OSUDY – Václav Břicháček. In web ČRo 8. 9. 2008 (anotace). – Cit.: Rozhlasové vzpomínky Václava Břicháčka představí významného českého psychologa, který kromě své základní profese, přijal pod přezdívkou Gigant celoživotní angažmá ve skautském hnutí. Pořad připravil Jan Kašpar, technická spolupráce Tomáš Gsöllhofer.
“Psychologie se odjakživa starala o lidi a skupiny, které byly z různých důvodů psychicky slabé, snažila se jim pomoci. Málokoho zajímali lidé zdraví, otužilí a pevní. Ale tito lidé, lidé zdraví, jsou možná ještě větším tajemstvím než ti handicapovaní. Proč jsou fit, proč se netrápí banalitami, proč pracují dobře a proč dobře vychovávají své děti? Tyto otázky jsem si kladl, když jsem se snažil formulovat obecný rámec tzv. Psychologie zdraví,” říká, mimo jiné, ve své pětidílné zpovědi, v populárním pořadu Osudy v Českém rozhlase 3 – stanice Vltava docent Václav Břicháček, významný český psycholog, který se narodil v roce 1930 v Písku a který, kromě své profese základní profese, dovedl pod přezdívkou Gigant (V.B. měří téměř 2 metry) přijmout plné angažmá ve skautském hnutí bezprostředně po 2. světové válce, po obnově Junáka v letech 1968-1970, kdy byl jeho místonáčelníkem a po tzv. třetí obnově v roce 1989, kdy se stal jeho náčelníkem – dnes je náčelníkem čestným. Václav Břicháček bude vyprávět o sobě, o talentu naplnit volný čas, o dovednosti být psychicky zdráv a o všech etapách života, které by si každý z nás měl dovolit prožít naplno a dobře. Pětidílné osudy připravil Jan Kašpar za technické spolupráce mistra zvuku Tomáše Gsöllhofera.
Úryvky z nejdůležitějšího dochovaného literárního díla egyptské Staré říše. Vzniklo ve 3. tisíciletí před Kristem. Překlad Břetislav Vachala. Připravil Rudolf Matys. Účinkuje Josef Somr. Režie Jan Tůma.
Natočeno 2008 (?) (15 min.).
Betty Mac Donaldová.
Čte Věra Nová.
Načteno pro KTN v roce 1970 (z prvního vydání – 1948).
Brian Wilson Aldiss.
Čte Vladimír Čech.
Načteno pro KTN v roce 2006 (celkový čas 4 hod. 57 min.).
Pozn.: Vydejme se spolu s chlapcem Grenem a dívkou Yattmur na podivuhodnou cestu za odkrytím dávných událostí, při nichž lidstvo ztratilo svou nadřazenost. A poznejme přitom svět, v němž je člověk tím takřka nejubožejším tvorem neustále bojujícím o pouhé přežití … (anotace) (more…)
Nikolaj Vasiljevič Gogol. Rozhlasová adaptace divadelní komedie. Překlad Benjamín Mikloš. Rozhlasová úprava Peter Hrnčiar. Zvuková spolupráce Gustáv Guldán. Dramaturg Emil Kočiš. Režie Mikuláš Bugár.
Osoby a obsazení: Icharev (Ctibor Filčík), Utešiteľný (František Dibarbora). Dále účinkují Juraj Paška, Míla Beran, Ondriš Jariabek, Štefan Figura, Karol Skovaj, Emil Kopas, Jozef Hanúsek.
Připravil Československý rozhlas Bratislava v roce 1958 (55 min.). Repríza 5. 11. 1969 (Československo, 21:30 h.); 1. – 7. 4. 2024 (SRo 8 Rádio Litera).
Lit.: Šaráková, Lucia: Dieťa vo svete literatúry – literatúra vo svete detí. In web SRo Rádio Litera, 31. 3. 2024 (článek). – Cit.: Medzinárodný deň detskej knihy sa každoročne oslavuje 2. apríla, v deň narodenia veľkého dánskeho rozprávkara Hansa Christiana Andersena. Pri tejto príležitosti sme sa v Rádiu Litera rozhodli, že tento týždeň venujeme literárnej tvorbe pre deti, autorom detských kníh a rozprávok, ale aj detským knižným hrdinom. Počas najbližších dní si budete môcť postupne na pokračovanie vypočuť niekoľko pôvodných poviedok, ktoré zvíťazili v súťaži vydavateľstva Perfekt o pôvodnú poviedku určenú deťom, ale aj mnohé pásma, verše či rozhlasové hry s témou detstva či spomienok na neho. Okrem toho si pripomenieme aj 215. výročie narodenia ruského spisovateľa Nikolaja Vasilieviča Gogoľa. Spomenieme si tiež na nedávno zosnulého herca Ivana Letka. (…)
V tomto týždni si tiež pripomíname 215. výročie narodenia ruského spisovateľa ukrajinského pôvodu – Nikolaja Vasilieviča Gogoľa. Narodil sa 1. 4.1809 v ukrajinskej obci Velyki Soročynci. Vypočujte si rozhlasovú adaptáciu Gogoľovej komédie Hráči. Podľa prekladu Benjamína Mikloša ju pre rozhlas upravil Peter Hrnčiar. V hlavných úlohách sa predstavia legendárne rozhlasové hlasy – Ctibor Filčík ako Icharev a František Dibarbora ako Utešiteľnyj. (…)
Powered by WordPress