Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

5. 9. 2008

Přetížení (1995)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 13:12

Arthur Hailey. Dramatický akční příběh z prostředí energetické americké společnosti je varováním před nekontrolovaným drancováním energetických zdrojů.

Načetl Igor Smržík.

Vydala Knihovna a tiskárna pro nevidomé Karla Emanuela Macana v roce 1995 (18 MC, Z2262, 1 CD mp3, MP2262, 25:00:53).

Pozn.: Arogantní a mocná elektrárenská společnost kontra spotřebitelé energií a ekologické hnutí. K tomu politický extrémismus v jeho patologické podobě – terorizmu. To je dost protikladných zájmů, aby děj románu měl akční až strhující průběh. Také v tomto díle autor potvrzuje v čem je jeho přednost – dokonalá znalost prostředí a lidí i problémů dnešního světa, nenapodobitelné vypravěčské umění. (anotace)

Malý princ (2002, 2016)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 13:05

Antoine de Saint-Exupéry. Z francouzského originálu Le petit prince přeložila Zdeňka Stavinohová.  Hudba Mario Buzzi. Remastering Tympanum, s. r. o. Design obalu Gabriela Sigaud Plítková. Odpovědná redaktorka Karolina Srncová.

Účinkují Ladislav Mrkvička a Daniela Kolářová.

Vydáno 2002 (2 MC). Nahrávku vytvořilo Občanské sdružení Mluvící kniha v roce 2004. Vydalo Tympanum, s. r. o., v listopadu 2016.

Pozn.: Námětem Exupéryho krátkého, a přitom hlubokého textu je setkání s tajemnou postavou malého prince, který se znenadání zjeví letci havarovanému uprostřed pouště. Ušlechtilé „dítě“, které letci-vypravěči zprvu klade jakoby dětinské otázky, jež ho vyrušují od seriózních záležitostí, se brzy proměňuje v jeho průvodce po krajině citu a soucitu, zodpovědnosti a lásky. Exupéryho novela tak průzračným jazykem zachycuje úsilí o návrat k tomu nejpodstatnějšímu v našem životě. Není mnoho příběhů, které můžete slyšet vícekrát a pokaždé v nich najdete něco nového. Malý princ v podání Ladislava Mrkvičky a Daniely Kolářové k nim ale rozhodně patří.

Antoine de Saint-Exupéry (1900-1944)

byl francouzský spisovatel, letec a reportér. V roce 1940 opustil Francii a přestěhoval se do New Yorku. Právě v americkém exilu napsal svou nejznámějšíknížku Malý princ. V červenci roku 1944 jakožto pilot ve službách spojeneckého letectva vzlétl z Korsiky k průzkumnému letu nad Francií, ze kterého se již nevrátil. K jeho dalším významným dílům patří zejména Země lidí, Noční let a Citadela.

Ladislav Mrkvička (*1939)

Po studiích na pražské DAMU působil nejprve v divadlech v Ostravě a v Hradci Králové. Od roku 1991 je členem činohry Národního divadla v Praze, kde ztvárnil tři desítky rolí (např. v inscenacích Peer Gynt, Oidipús vladař, Idiot, Romeo a Julie, Richard III.). Hostuje i na jiných scénách, například v divadle Bezzábradlí a v divadle Na Fidlovačce. Posluchači znají jeho hlas z rozhlasu, kde se objevil kupříkladu v díle Poslední noc (režie L. Engelová), nebo v pětidílné rozhlasové inscenaci Tristan a Isolda (režie H. Kofránková). Nadaboval nespočetfilmových postav a hrál v celé řadě filmů a televizních inscenací.

Lit.: Fajmon, Kamil: Proč tolik Malých princů? In web Naposlech.cz, 10. 12. 2017 (článek). – Cit.: Trh s mluveným slovem aktuálně nabízí osm zpracování slavného příběhu Antoina de Saint-Exupéryho, během necelých třiceti let jich však vzniklo ještě více. Proč tolik Malých princů? Umí si všechna nastudování najít v naší malé republice své zákazníky? Podle jakých kritérií si kupující nahrávky vybírají a proč se různí vydavatelé ke knize stále vracejí? V tomto textu blíže představím jednotlivé snímky a v jeho závěru nabídnu i tři osobní doporučení.

Devadesátá léta

Patřím ke čtenářům, kteří v Malém princi pokaždé nacházejí něco nového. 90. léta nabídla v rychlém sledu hned tři audioknihy, které mi tuto preferenci umožnily. Vydavatelství AudioStory se do Malého prince pustilo jako první a natočilo jej ve formě jednohlasé četby s Eduardem Cupákem. Snímek pokládám za nadčasový a je jen dobře, že se do dnešních dnů v distribuci udržel. Následující tituly už takové štěstí neměly.

Edice Český lev kdysi na magnetofonové kazetě vydala pojetí s prvky dramatizace. Jeho autorem byl Libor Vacek, prince ztvárnila talentovaná holčička Lucie Bártová. Záznam byl pozoruhodný hned z několika úhlů: Malý princ pochází z jiné planety, dívenčiny party tak doplnil echo efekt. Ivona Žertová, režisérka nahrávky, precizně pracovala i se stereem. Když Vacek vedl s Bártovou dialog, došlo k rozložení interpretů do obou kanálů a vypravěč zůstal na středu.

Do vymezeného období dále spadá audiokniha vydavatelství Forte s Viktorem Preissem. Škoda, že se nedočkala reedice – četeb s Viktorem Preissem není mnoho. Herec se této formě vyhýbá, protože, jak sám říká, má před četbou hluboký respekt. Když už se k ní však nechá přemluvit, podá vždy vysoce kvalitní a umělecký výkon, což právě platilo i v tomto případě.

Pro děti

V dětství jsem měl, podobně jako mnozí mí vrstevníci, velký problém porozumět Exupéryho knize. Nedokázal jsem pojmout množství metafor a myšlenek v ní obsažených. Pomocnou ruku podalo vydavatelství Multisonic, které Malého prince v roce 2002 svěřilo Jiřině Bohdalové. Dospělí patrně interpretaci příliš neocení, ale pro malé posluchače ji považuji ze všech provedení za nejsrozumitelnější. Pro interpretku se tvůrci rozhodli přetavit autorovu mužskou ich formu do er. Do více digitálních obchodů se bohužel nahrávka zatím nedostala, koupit ji lze v elektronické podobě na iTunes nebo fyzicky na kompaktním disku.

Posledních šest let

Z předchozích řádků je patrné, že nakladatelé nechrlili příliš velké množství zvukových verzí. V poslední době se ale s Malými princi doslova roztrhl pytel, a to jak na poli čteném, tak i v dramatizacích, na které se zaměřím později. V roce 2012 se látky chopili Pavel Vacek a Kateřina Liďáková. Audiokniha podle mého názoru nepatří zrovna k vydařeným počinům. Čteci se sice pokusili podat text co nejlépe, záznamu však chybí dynamika, problém spatřuji v temporytmu a v nadměrných pomlkách mezi větami. Podstatně hůře ovšem dopadlo neprofesionální namluvení Jana Tuháčka (Jana Maghreba), který knihu jen předčítal, děj nevyprávěl, hlas se proháněl v neposlouchatelných melodiích a části oddělovala jediná dokola se opakující skladba. Z novějších čtených titulů zbývá ještě audiokniha z produkce Tympana, které v edici Načteno vydalo nahrávku ze Spolku Mluvící kniha. Snímek v rozděleném podání načetli v roce 2004 Ladislav Mrkvička a Daniela Kolářová a jejichž provedení může konkurovat i Eduardu Cupákovi.

Dramatizace

Už jsem napsal, že si v Exupéryho díle rád hledám nové myšlenky. Ani jedna ze tří dramatizací, které jsou k dispozici, mi tuto možnost bohužel neposkytla. Problém vidím zejména v tom, že dramatizace už sama nabízí určitou interpretaci textu, kdežto v četbě je možné díky hercům, kteří řemeslu rozumějí, pracovat s hlasem tak, aby se řečené mohlo v posluchačově představivosti a v mysli vyložit i při opakovaném poslechu jinak. Četba navíc poskytuje lepší možnost se k daným pasážím vracet nebo je na delší dobu pozastavit. V dramatizaci je přece jen kladen větší důraz na posluchačovo soustředění a na orientaci využitých zvukových prostředků v realizovaném scénáři.

Obchod Českého rozhlasu Radiotéka zařadil do svého fondu dvě rozhlasové hry. První pochází z roku 1961. Dramatizaci napsala Zdenka Stavinohová, která zachovala velkou část partu vypravěče – zahrál jej Václav Voska, a scény převedla do dialogů. Sluší se dodat, že Malý princ byl pojat jako dítě, které ztvárnila Jiřina Jirásková.

Druhá nabízená rozhlasová hra je podstatně mladší, Pochází z 80. let. Autor úpravy, František Pavlíček, se rozhodl k textu přistoupit odlišně. Vypravěč (Ladislav Mrkvička) zde vystupuje pouze jako jednající postava, scénář je napsán tak, aby vše na sebe navazovalo v dialozích. Malý princ v podání Miroslavy Hozové není pouhým dítětem, režisér Karel Weinlich se rozhodl jej obklopit tajemstvím. Slávka Hozová proto svého hrdinu ztvárnila tak, aby si posluchač v tomto případě mohl postavu prince představit po svém a uzpůsobila tomu i těžko definovatelnou, ale přesto svým obsahem magickou mluvu.

Čerstvou letošní novinkou je dramatizace vydavatelství Supraphon, z níž se bohužel kvůli scénáři vytratila veškerá Exupéryho poetika. Dialogy jsou psány moderním způsobem, velká část vypravěčova partu ovšem zůstává v původním módu. Kombinace dvou forem sdělování nepovažuji za šťastnou. Zahrát Malého prince bývá obtížné, i zřejmě z tohoto důvodu jej tvůrci až na jednu výjimku svěřovali ženám. Dítě, které pro tuto roli vybral Supraphon, se nedokázalo se svou postavou ztotožnit a jednalo samo za sebe. Ve výsledku se tak s vypravěčem neustále hádá, je protivné a nesmírně dotěrné až otravné. Bolestné jsou i návštěvy jednotlivých planet – Norbert Lichý musel zvládnout více postav, což dramatizaci neprospělo. Nadměrná zvuková koláž často jen opakuje vypravěčova slova a téměř vůbec se jí nedaří vytvářet daná prostředí.
Který?
Z mnoha nastudování Malých princů bych tedy ze svých zkušeností dospělým doporučil nahrávku s Eduardem Cupákem z vydavatelství AudioStory a snímek od Tympana v podání Ladislava Mrkvičky a Daniely Kolářové, dětem pak snímek od Multisonicu v interpretaci Jiřiny Bohdalové.

Daniela Kolářová (*1946)

Je jednou z našich nejvíce obsazovaných filmových a televizních hereček. Mimořádnou diváckou oblibu jí přinesly role ve filmových komediích (Na samotěu lesa, Kulový blesk, Slasti otce vlasti, Noc na Karlštejně) a zejména účast v televizních seriálech (Sňatky z rozumu, Taková normální rodinka, Nemocnice na kraji města).Hrála také ve čtyřech filmech režiséra Jana Svěráka (Obecná škola, Akumulátor 1, Tmavomodrý svět, Vratné lahve). Od roku 1971 je členkou uměleckého souboru Divadla na Vinohradech.

Skoč, hochu, skoč (1994)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 13:02

Stanley Bonnett.

Čte Petr Rychlý.

Načteno pro KTN v roce 1994 (celkem 5 hod. 47 min.).

Pozn.: Stanley Bonnet se narodil v Londýně v roce 1925. V sedmnácti letech se přihlásil dobrovolně k námořnictvu, kde sloužil jako radista. Je veteránem pěti konvojů do Murmanska, byl členem posádky tórpédoborce HMS VIRAGO, který potopil neblaze proslulý bitevní křižník SCHARNHORST, a posléze se účastnil i rozhodující námořní bitvy proti Japonsku. Válka skončila a Stanley Bonnet se rozhodl, že bude o svých zážitcích vypovídat. Začal psát o moři a o válce. Hrdiny jeho částečně autobiografického románu se stali torpédoborec Ludgate, spuštěný na vodu v Rhosythských docích, a sedmnáctiletý Nick, sirotek vržený do světa zpod trosek rozbombardovaného domova na předměstí Londýna. Kniha vyšla V Anglii poprvé v roce 1979 a o čtyři roky později u nás a četná reedice ve Velké Británii i překlady do různých jazyků svědčí o tom, že se směle zařadil mezi slavná díla. Prolínání tvrdého života na palubě válečného plavidla brázdícího Severní moře i ledový oceán, a Nickova sílící láska k mladičké Pavlíně, jediné osobě, která mu na světě zbyla, jen umocňuje dramatické napětí i působivost Bonnettova literárního návratu k událostem, jež čtenáře dosud nenechávají v klidu.

Bassaxofon 1/5 (1997)

Filed under: Četba na pokračování — rickie @ 0:04

Josef Škvorecký. Pětidílná četba na pokračování z novely napsané v roce 1965. Četbu na pokračování připravil Jiří Červenka. Na saxofon hraje Svatobor Macák. Režie Markéta Jahodová.

Účinkuje Miroslav Středa. Na saxofon hraje Svatobor Macák.

Natočil Český rozhlas v roce 1997 (jednotlivé díly 29 – 31 min., celkem 2:26 hod. ). Repríza 1. dílu 20. 9. 2014 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.); 9. 1. 2016 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.); 17. 7. 2022 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Anglicky jako rozhlasová dramatizace pod titulem The Bass Saxophone, polsky jako rozhlasová dramatizace pod titulem Saksofon basowy.

Lit.: anonym: Josef Škvorecký: Bassaxofon (5/5). In web ČRo 3 Vltava, září 2014 (článek). – Cit.:  Po maturitě (1943) pracoval jako pomocný dělník v rámci válečného totálního nasazení. V roce 1945 začal studovat nejprve na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy, po prvním semestru však přestoupil na Filozofickou fakultu UK, kde vystudoval angličtinu a filozofii (1946-1949).

Poté nastoupil na umístěnku jako učitel do pohraničí, v letech 1951-1953 absolvoval vojenskou službu u tankistů. Od poloviny padesátých let pracoval v angloamerické redakci Státního nakladatelství a umění. V roce 1957 se stal zástupcem šéfredaktora dvouměsíčníku Světová literatura, z něhož po skandálu, který vyvolalo vydání jeho románu Zbabělci, musel odejít, mohl se však vrátit do svého předchozího místa.

Od roku 1963 byl spisovatelem z povolání. V roce 1969 pohostinsky přednášel na universitách v USA, od podzimu téhož roku, kdy se rozhodl nevrátit do tehdejšího Československa přednášel na Toronto University v Torontu. V roce 1975 byl jmenován řádným profesorem a působil zde až do svého odchodu do důchodu v roce 1990.

Novelu Bassaxofon napsal Josef Škvorecký v roce 1965 – jak sám uvádí v několika rozhovorech – „na jeden zátah“, bez předchozího podrobně připraveného rozvrhu (knižně poprvé vyšla v roce 1967 ve sbírce Babylónský příběh). Je to básnická próza psaná řetězením volných asociací pohybujících na rozhraní mezi skutečností a fantazií.

Je to zároveň jedna z próz kosteleckého cyklu, v nichž se autor ve vzpomínkách vrací do rodného městečka v čase gymnaziálních let, spadajících do období protektorátu, a ve kterých hrdina vystupuje v podobě autorova literárního alter ega Dannyho Smiřického.

Bassaxofon jako ojedinělý, vzácný nástroj představuje něco nedostižného, kouzelného, poetického, a setkání s ním a s kapelou Lothara Kinzeho až nadpřirozené souznění uprostřed válečných hrůz. Bassaxofon je vyznáním lásky k jazzu, síle a kráse umění, vyslovením vztahu k životu, tedy dílem s jasnými existenciálními motivy a podtexty.

4. 9. 2008

Právo na smrt (1994)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 16:23

Rex Stout. Detektivní příběh.

Načetl Jiří Plachý.

Načteno pro Knihovnu a tiskárnu pro nevidomé Karla Emanuela Macana v roce 1994 (5 MC, Z2010, 1 CD mp3, MP2010, 176 MB, 20 stop, 6:25:36).

Pozn.: Detektivní román amerického detektivkáře s detektivem Nero Wolfem, jeho pobočníkem Archiem Goodwinem, který je vypravěčem příběhu, a trojici dalších tří vykonavačů rozkazů, kteréžto postavy jsou společné všem detektivním románům tohoto autora. Tento detektiv, starý mládenec, řeší vraždy jen tak mimochodem a bojuje obvykle na dvou frontách, proti vrahovi a proti omezené a ukvapené policii.
V tomto románě jde o vyšetřování dvou vražd, spáchaných z rasové nenávisti.

Rex Todhunter Stout (1886-1975) byl americký autor detektivních románů. Proslavily ho především romány s Nero Wolfem a jeho asistentem Archie Goodwinem. Prvním románem s těmito postavami byl Zmije hraje golf (Fer-de-Lance) a posledním Rodinná záležitost (Family Affairs). Je řazen ke klasikům amerického detektivního románu. Podle jeho knih bylo natočeno několik filmů a televizních seriálů, např. seriály Nero Wolfe (1981) a A Nero Wolfe Mystery (2001-2002).

Radio Inferno (Rádio Inferno, 1993)

Filed under: Cizojazyčné,Mluvené slovo na zvukových nosičích,Rozhlasové hry — Přemek @ 16:06

Andreas Ammer – FM Einheit. Rozhlasová hra na motivy La Divina Commedia – Inferno (Božská komedie – Peklo, Dante Alighieri). Hudba Einstürzende FM Einheit. Na kytaru hraje Caspar Brötzmann. Zvukový mistr Thomas Stern. Redaktor Herbert Kapfer. Realizace Andreas Ammer & FM Einheit.

Osoby a obsazení : Dantovy oči  / Dantův mozek / Dantova ústa (Blixa Bargeld),Vergilius, průvodce (Phil Minton), La Divina Commedia (Enzo Minarelli), Peklo a jeho postavy (Yvonne Duckworth), The Rádio (John Peel). Dále účinkuje Bootsy Collins.

Nastudoval Bayrischer Rundfunk / Hessischer Rundfunk v roce 1993. Vydáno na 1 CD v mp3 (72 min.) K poslechu zde.

Pozn.: V roce 1993 německý umělec Andreas Ammer společně se členy Einstürzende Neubauten a legendárním DJ Johnem Peelem natočil tuto rozhlasovou hru podle Dantovy Božské komedie. Výsledkem je Radio Inferno, s hudbou Einstürzende F.M. Einheit, s německým zpěvákem Blixem Bargeldem v roli Danta, jazzmanem Philem Mintonem v roli Virgila a discjockeyem Johnem Peelem jako „Radio“ (průvodce pořadem). Na kytaru hraje Caspar Brotzmann a dílo obsahuje i vystoupení Bootsy Collinse a dalších. (anotace)

Lit.: Schiffer, Wolfgang (ADR): Páté setkání EBU Radio Assembly Paříž – Rozhlasová hra – současná forma umění. In Svět rozhlasu 2/2000, s. 20 – 23 (text příspěvku + články Stručné představení rozhlasové hry Rádio Inferno, Slovo o autorech a Malá předmluva o pekle jako rozhlasu). – Cit.: „Reproduktory vyplivují peklo do obývacích pokojů: Peklo je text od Danta. Rádio Inferno je rozhlasová hra s hudbou. Hudba je hlasitá a přehlušuje starý text (La Divina Commedia. Inferno) mnoha jazyky a zvuky, které produkuje rozhlas. Rádio šumí, hraje hudbu a přenáší autentické zvuky z různých míst (burzovní kurzy, informace o teroristech, avantgardistech), zatímco kdosi mluví a jinde se stane cosi strašného. Pouze tu a tam plyne – tak jako antické pekelné řeky – Dantův text. Co se dosud odehrálo: jak známo, peklo se skládá z devíti soustředných kruhů. V prvním kruhu pykají nepokřtění básníci. Ve druhém víří sténající smyslníci. Ve třetím leží ve vlastních výkalech prostopášníci. Pluto zpívá „Pape Satan Pape Satan aleppe“, hlídá lakomce a marnotratníky. V řece Styx uvízli prchlivci. Ďáblové uzavřou Dantovi cestu. V šestém kruhu hoří v rakvích kacíři. Ještě níže se v krvavých řekách vaří násilníci. V osmém kruhu jsou bičováni, vařeni, rozhlodáváni a zmrzačováni atd. svůdci, děvky, kacíři, zloději. Devátý pekelný kruh je ledové jezero plné zrádců. Zcela dole trýzní trojhlavý Lucifer Jidáše, Bruta a Cassia. Rádio je stále přitom.“

Český překlad textu in Svět rozhlasu 2/2000, s. 24 – 35.

R. U. R. [Rossum’s Universal Robots] (1989)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Přemek @ 16:03

Karel Čapek. Překlad P. Selver. Rozhlasová úprava Nigel Playfair. Klavírní improvizace Terence Allbright. Režie Glyn Dearman.

Osoby a obsazení: Simon Ward [Harry Domain, General Manager for Rossum’s Universal Robots], Tessa Peake-Jones [Helena Glory, Daughter of Professor Glory, Oxbridge University], Harry Towb [Alquist, Clerk of the works of R.U.R.], Nigel Anthony [Dr. Gall, Head of the Physiological Dept. of R.U.R.], John Rye [Jacob Berman, Managing Director of R.U.R.], Sean Barrett [Dr. Hellman, Psychologist-in-Chief], Peter Craze [Fabry, Chief Engineer for R.U.R.], Joan Walker [Emma, Helena’s maid], Ken Cumberlidge [Radius, a robot], John Bull [Marius, a robot], Joanna Mackie [Sulla, a robot], Ian Michie [Primus, a robot], Marcia King [Helena, a robotess], and Joe Dunlop [A Robot Servant].

Nastudoval BBC v roce 1989. Premiéra 3. 3. 1989 (BBC Radio 4: The Friday Play).

Pozn.: In 1921, the Czech author Karel Capek wrote his best known piece of work, the play R.U.R. (Rossum’s Universal Robots), which featured machines created to simulate human beings.
Some references state that term „robot“ was derived from the Czech word robota, meaning „work“, while others propose that robota actually means „forced workers“ or „slaves.“ This latter view would certainly fit the point that Capek was trying to make, because his robots eventually rebelled against their creators, ran amok, and tried to wipe out the human race. (more…)

Černá sanitka (2008)

Filed under: Četba na pokračování,Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 15:42

Petr Janeček. Městské legendy. Hudba Milan Havrda. Režie Pavel Mančal.

Čtou Miroslav Táborský, Kamil Halbich, Lukáš Hlavica a Alfréd Strejček.

Vydal Radioservis a Rádio Leonardo v roce 2008 (1 CD mp3, CR0423-2, 213 min.).

Obsah: Dovolená v Chorvatsku – Sperma v kebabu – Kočičí drápek – Dětská moč – Snědená babička – Vršek banánů – Pejsek z dovolené – Budliky budliky – Zhulenci a policajti – Tripy na těle – Zmizelá babička – Aupair v Londýně – Zábava na kladkostroji – Řidič a cikáni – Pražské klobásy – Hostinec v horách – Ukradená ledvina – Hadí sádlo – Klokanova pomsta – Medvěd cyklista – Čínská specialita – Učitelka a žralok – Krocan po americku – Dítě v sedačce – Řetězec neštěstí – Pérák v Praze – Fosforák – Pomerančový plyn – Vynález zkázy – Atomový výbuch – Zázračný zapalovač – Americký los – Letadlo na Kubu – Radar – Mytický opus skupiny Opus – Kommando International SS – Éčka – KKK Marlboro.

Pozn.: Nebaví vás číst? Tak poslouchejte! V září vyjdou v audio podobě v edici Leonardo městské legendy z knih Černá sanitka a jiné děsivé příběhy a Černá sanitka: Druhá žeň.
Připravili jsme pro vás výběr z městských legend, které se vztahují k tématu svět, cizinci, tradice, jiné kultury, xenofobie, přistěhovalci, cestování a dovolená, o celkové stopáži 213 minut. Kromě nich jsme na CD zařadili i několik velmi známých, dnes již legendárních fám. Jako bonus najdete na CD dalších 10 fám, které byste na tomto webu marně hledali!
Speciálně na CD: Klokanova pomsta, Učitelka a žralok, Krocan po americku, Dítě v sedačce, Řetězec neštěstí, Atomový výbuch, Americký los, Letadlo na Kubu, Radar, KKK Marlboro. (anotace)

The Night Of Wenceslas (Noc na Václavském náměstí, 1993)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Přemek @ 15:27

Lionel Davidson. Adaptace špionážního románu z roku 1960. Bývalí občané Československa s anglickým pasem se nevědomky účastní riskantní hry. Rozhlasová úprava Frederick Bradnum. Produkce Matthew Walters.

Účinkují Steve Hodson, John Church, Keith Drinkel, John Webb, Jonathan Adams, Matthew Morgan, Linda Polan, Philip Anthony, Federay Holmes, John Horsley, Rupert Graves, Sandor Eles, Joanna Kanska, Teresa Mcelroy.

Nastudovalo BBC (cyklus BBC’s Crime Writers‘ Gold and Silver Dagger Award) v roce 1993. Premiéra 4. 2. 1993 (BBC Radio 4).

Černá sanitka: Druhá žeň 1/25 (2008)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 15:10

Petr Janeček. Režie Pavel Mančal.

Čtou Lukáš Hlavica a Alfréd Strejček.

Natočeno 2008.

Jednotlivé díly: 1. Řidič a Cikáni, 2. Pražské klobásy, 3. Hostinec v horách, 4. Ukradená ledvina, 5. Hadí sádlo, 6. Medvěd cyklista, 7. Čínská specialita, 8. Pérák v Praze, 9. Fosforák, 10. Pomerančový plyn, 11. Vynález zkázy, 12. Zázračný zapalovač, 13. Mytický opus skupiny Opus, 14. Kommando International SS, 15. Éčka, 16. Klokanova pomsta, 17. Učitelka a žralok, 18. Krocan po americku, 19. Dítě v sedačce, 20. Řetězec neštěstí, 21. Atomový výbuch, 22. Americký los, 23. Letadlo na Kubu, 24. Radar, 25. Marlboro.

Vyšlo na CD v roce 2008 (Radioservis). Stránky pořadu (nahrávky ke stažení)

Pozn.: Městský folklór v podstatě nezná hranic a po celém světě narazíte na podobné, nebo dokonce zcela totožné příběhy. My jsme se této myšlenky chytili na ČRo Leonardo v magazínu o světě Sedmý světadíl a některé z legend, které tematicky s magazínem souvisejí, vám nabízíme ve zvukové podobě. (anotace)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress