Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Připravil Jan Sedmidubský, Peter Duhan a další.

Natočeno 2005 – 2008 v rámci cyklu Téma (ČRo 6, 20:10 h.; 60 min.). K poslechu a ke stažení zde.

Obsah:

Alois Rašín. Připravil Jiří Fědor. Ukázky čtou Táňa Fischerová, Filip Děda a Ivan Vyskočil II. Hovoří historička Jana Čechurová a další. Technická spolupráce Valerie Racmanová a Dana Pohnánová. Režie Hana Vohryzková. Premiéra 22. 1. 2007 (ČRo 6, 48 min.). Repríza 3. 8. 2020 (ČRo Plus, 21:10 h.); 4. 6. 2021 (ČRo Plus, 21:10 h.); 7. 11. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.

Od atentátu na Hitlera k agónii říše. I když záměrem atentátu je zabít vybranou osobnost, některé atentáty mají význam i tehdy, když jsou neúspěšné. Je to případ také asi nejznámějšího pokusu o zabití nacistického diktátora Adolfa Hitlera. V dokumentárním pásmu Politické vraždy které změnily svět se atentátem na Hitlera zabývá Peter Duhan. Ukázky čte Jan Sedmidubský. Premiéra 2005. Repríza 2. 12. 2007 (ČRo 6, 20:10 h.; 60 min.); 12. 8. 2020 (ČRo Plus, 21:10 h.); 23. 7. 2021 (ČRo Plus, 21:10 h.); 4. 10. 2024 (ČRo Plus,, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus společně s dokumentem o smrti generála Andreje Vlasova.

Zavraždění arcivévody Františka Ferdinanda D“Este. Připravil a uvádí Ondřej Houska. Ukázky čte Jan Sedmidubský a Ivan Vyskočil II. Premiéra 25. 2. 2007 (ČRo 6, 20:10 h.; 60 min.). Repríza 4. 8. 2020 (ČRo Plus, 21:10 h.); 11. 6. 2021 (ČRo Plus, 21:10 h.); 6. 11. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.

Marseille, říjen 1934 – zavraždění jugoslávského krále Alexandra Karadjordjeviče a francouzského ministra zahraničí L. Barthoua. V říjnu 1934 umírá při atentátu Alexandr I. Karađorđević, král Jugoslávie, společného státu Srbů, Chorvatů a Slovinců. Diktátor, který vládl tvrdou rukou, upevnil srbskou nadvládu v novém státě a ostře bojoval proti separatismu, především proti organizaci chorvatských nacionalistů Ustaša. Právě ona neváhala sáhnout ani k násilí a nakonec k vraždě panovníka. S ním přišel o život francouzský ministr zahraničí Louis Barthou, zasažený zbloudilou kulkou. Pozadí atentátu rozkrývá Ondřej Houska. Premiéra 3. 6. 2007 (ČRo 6, 20:10 h.; 60 min.). Repríza 7. 8. 2020 (ČRo Plus, 21:10 h.); 2. 7. 2021 (ČRo Plus, 21:10 h.); 28. 11. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.

Leningrad, prosinec 1934 (zavraždění Sergeje Kirova). Velký stalinský teror začal 1. prosince 1934 zavražděním leningradského stranického tajemníka Sergeje Kirova, „miláčka strany“, jak ho nazýval Stalin, který byl ideovým původcem vraždy. Za několik dní byly krátce po sobě uveřejněny dvě verze pozadí atentátu. Nejprve byl přiřčen na vrub bělogvardějcům. Po zastřelení stovky teroristů, působících údajně ve službách emigrace, se objevilo nové vysvětlení: odpovědnost za vraždu nese trockistickozinověvovská opozice. Komu prospěla smrt významného leningradského bolševika Sergeje Kirova v prosinci 1934? Na tyto a další otázky se pokusí odpovědět dokumentární pásmo z cyklu Politické vraždy které změnily svět. Připravil ho Libor Dvořák. Premiéra 9. 9. 2007 (ČRo 6, 20:10 h.; 60 min.). Repríza 10. 8. 2020 (ČRo Plus, 21:10 h.); 9. 7. 2021 (ČRo Plus, 21:10 h.); 10. 11. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.

Čekání u úmrtního lože J. V. Stalina aneb příběh o politické samovraždě. Okolnosti smrti sovětského diktátora Stalina jsou sice dnes už vyjasněny – velká míra utajení Stalinova úmrtí ale způsobila, že se o jeho příčinách dodnes spekuluje. Proč? Nad tím přemýšlí Libor Dvořák. Premiéra 30. 12. 2007. Repríza 13. 8. 2020 (ČRo Plus, 21:10 h.); 30. 7. 2021 (ČRo Plus, 21:10 h.); 6. 3. 2023 (ČRo Plus, 50 min.).

Atentát na Lenina. Některé atentáty byly pro dějiny důležité i tím, že se nepovedly. Je to i případ pokusu o zabití revolucionáře a bolševického vůdce Vladimíra Iljiče Lenina, ke kterému došlo v srpnu 1918. Některé dodnes nejasné okolnosti přiblíží další pořad, který připravil Pavel Hlavatý. Použitá hudba Dimitrij Šostakovič. Ukázky četli David Schneider, Radvít Novák, Pavel Hlavatý, Jaroslava Tvrzníková a Jan Sedmidubský. Technická spolupráce Valerie Racmanová. Režie Jaroslava Tvrzníková. Premiéra 23. 3. 2008 (ČRo 6, 20:10 h.; 50 min.). Repríza 17. 8. 2020 (ČRo Plus, 21:10 h.); 13. 8. 2021 (ČRo Plus, 21:10 h.); 13. 11. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.

Zavraždění Karla Liebknechta a Rosy Luxembergové. Premiéra 25. 3. 2007 (ČRo 6, 20:10 h.; 60 min.). Repríza 5. 8. 2020 (ČRo Plus, 21:10 h.); 8. 11. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.

Diktátor nebo mučedník? Rakouský kancléř Engelbert Dolfuss. V létě roku 1934 byl ve Vídni zabit rakouský kanclér Engelbert Dollfuss. Co bylo příčinou jeho zavraždění a jaké byly následky tohoto činu? Dokumentární pásmo připravil Ondřej Houska. Repríza 15. 6. 2008  (ČRo 6, 20:10 h.; 60 min.); 6. 8. 2020 (ČRo Plus, 21:10 h.); 25. 6. 2021 (ČRo Plus, 21:10 h.); 27. 11. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.

Lavrentij Pavlovič Berija. Náčelníkovi sovětské tajné státní bezpečnosti Lavrentiji Berijovi se někdy také říkalo „přízrak z Gruzie“. Zemřel v prosinci roku 1953 za okolností, které dodnes nejsou zcela jasné. Připravil publicista Pavel Hlavatý. Premiéra 22. 6. 2008 (ČRo 6, 20:10 h.; 60 min.). Repríza 18. 8. 2020 (ČRo Plus, 21:10 h.); 20. 8. 2021 (ČRo Plus, 21:10 h.); 16. 11. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.

Aldo Moro a rudé brigády. Rudý teror v Itálii a vražda exministerského předsedy Alda Mora v roce 1978. Připravili Jan Sedmidubský a Michaela Krčmová. Spolupráce Petr Mančal, Jan Novák, Radvít Novák, David Schneider, Karolína Dubová, Zbyněk Stieber, Alexandr Tolčinský a soudní tlumočník a překladatel dr. Ondřej Stehlík.   Technická spolupráce Helena Málková a Jitka Procházková. Režie Jan Sedmidubský. Repríza 1. 8. 2010 (ČRo 6, 20:10 h.; 50 min.); 17. 9. 2021 (ČRo Plus, 21:10 h.). K poslechu zde.

Mahátma Gándhí se stal jedním z největších symbolů míru, boje za lidská práva a klidného odporu. Přesto zemřel rukou vraha a jeho příběh je tématem dnešního dílu cyklu Politické vraždy. Dovedl Indii k nezávislosti a zavraždil ho hinduistický extremista několika ranami z pistole. Příběh muže, který nikdy nezískal Nobelovu cenu míru. Okolnostmi jeho smrti se zabývá dokumentární pásmo z cyklu Politické vraždy které změnily svět. Připravil ho Jiří Fiedor. Repríza 11. 8. 2020 (ČRo Plus, 21:10 h.); 23. 11. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.

V srpnu roku 1940, byl v Mexiku zavražděn bolševický revolucionář Lev Trockij. Právě jeho smrt a její okolnosti se staly námětem dalšího dokumentárního pásma z cyklu Politické vraždy, které změnily svět. Připravil ho Pavel Hlavatý. Repríza 14. 8. 2020 (ČRo Plus, 21:10 h.) k 80. výročí zavraždění Trockého; 14. 11. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.

Smrt bývalého sociálnědemokratického politika Bohumila Laušmana v ruzyňské věznici v květnu 1963 považují mnozí ne-li za vraždu, tak přinejmenším za zabití. Okolnostem úmrtí poúnorového československého vicepremiéra se věnuje Pavel Hlavatý. Repríza 19.  8. 2020 (ČRo Plus, 21:10 h.); 27. 8. 2020 (ČRo Plus, 21:10 h.).

K největším a nejnadšenějším propagátorům spolupráce Čechů s nacisty patřil v letech druhé světové války redaktor Českého slova Karel Lažnovský. Jeho smrt v říjnu 1941 dávají dnes mnozí do souvislosti s takzvanou chlebíčkovou aférou a tehdejším premiérem Aloisem Eliášem. Více se bude tématem zabývat publicista Pavel Hlavatý. Repríza 20. 8. 2020 (ČRo Plus, 21:10 h.); 3. 9. 2021 (ČRo Plus, 21:10 h.); 21. 11. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.

Zemřel ruský dramatik, spisovatel a revolucionář Maxim Gorkij přirozenou smrtí, nebo byl zavražděn? Na to hledá odpověď dnešní díl cyklu Politické vraždy. Gorkij bývá považován za průkopníka socialistického realismu a z jeho děl je patrný nepřátelský vztah k carskému Rusku. Narodil se v Nižném Novgorodu jako Alexej Maximovič Peškov.  Na přelomu 19. a 20. století začal být politicky aktivní a poprvé se setkal s Vladimírem Iljičem Leninem. Podílel se na založení prvních bolševických novin Nový život. V roce 1906 odešel do exilu v USA, ale po sedmi letech se vrátil do Ruska, kde založil nakladatelství Světová literatura. Podruhé opustil zemi v roce 1921, žil v Německu, Itálii a léčil se na tuberkulózu v Mariánských Lázních. Po návratu do Sovětského svazu byl vyzdvihován místní propagandou. Zemřel 18. června 1936, podle spekulací byl otráven. Jeho život a zejména nejasnou smrt připomene Pavel Hlavatý. Repríza 9. 11. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.

Smrt bojovníka proti dvěma totalitám, Witolda Pileckého. Na začátku druhé světové války, pomáhal organizovat odboj proti německé okupaci, a nechal se dobrovolně zavřít do koncentračního tábora v Osvětimi, aby prověřil zprávy o zvěrstvech, které odtamtud přicházely. Podařilo se mu odtud utéct a znovu se přidal k polskému odboji. V roce 1944 se zúčastnil varšavského povstání. V roce 1947 Pileckého zatkla tajná služba komunistického režimu a křivě obvinila z plánování atentátů na veřejné činitele. Ve vězení byl mučen a v květnu 1948 popraven a tajně pohřben. Jeho život a zejména smrt připomene publicista Pavel Hlavatý. Repríza 11. 11. 2023 (ČRo Plus, 16:33 h.) v cyklu Historie Plus.

Události z nacistického Německa, které vešly do dějin pod názvem „noc dlouhých nožů“ nebo „Röhmův puč“, znamenaly zlikvidování ozbrojené složky Nacionálně socialistické německé dělnické strany Adolfa Hitlera. Čistky v řadách SA, Sturmabteilung, byly odstartovány v noci 30. června 1934. Nikdy nebylo oficiálně zveřejněno, kolik lidí zahynulo, ale odhady se pohybovaly od dvou set do tisíce obětí. Organizace SA v typicky hnědých košilích se zformovala z iniciativy důstojníka generálního štábu Ernsta Röhma. Akce proti SA začala v noci na 30. června 1934. Komanda SS, která do té doby tvořila Hitlerovu tělesnou stráž, se ve spolupráci s armádou vydala na lov nejprve v Mnichově a vzápětí po celém Německu. Mnoho příslušníků hnědých košil vytáhli z postelí, postavili k nejbližší zdi a zastřelili. Mnozí netušili, o co v čistce jde, a umírali s výkřikem Heil Hitler! Pro Röhma, který nic zlého netušil, si Hitler dojel osobně a suše mu prý oznámil, že ho zatýká. Ve vězení ho zastřelil důstojník SS. Röhmův příběh přiblíží pořad z cyklu Politické vraždy, který připravil Pavel Hlavatý. Repríza 17. 11. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.

V Číně se může ztratit i prezident země. Stalo se to čínskému komunistickému politikovi Liou Šao-čchi. Dlouholetý blízký spolupracovník Mao Ce-tunga  se dostal do čela země po nevydařeném Velkém skoku vpřed. Pokoušel se o ekonomické reformy, které by napravily škody po Maových experimentech. To se mu však stalo osudné. V době kulturní revoluce byl nejprve politicky a poté i fyzicky napadán, zbaven všech funkcí a zemřel v roce 1969 v internaci na následky mučení. Málo známý příběh z cyklu Politické vraždy připomene Pavel Hlavatý. Repríza 18. 11. 2023 (ČRo Plus, 16:33 h.) v cyklu Historie Plus.

Nositel Nobelovy ceny míru, symbol nenásilí a aktivista za lidská práva, který zemřel rukou vraha – to byl reverend Martin Luther King.  Muž, který se výrazně zasloužil za zrovnoprávnění afroameričanů. Co všechno formovalo jeho osobnost? Jakých největších úspěchů dosáhl? Jak byl jeho odkaz zjednodušen pro širokou veřejnost? A proč vlastně musel v roce 1968 zemřít? Ptá se Pavel Hlavatý. Repríza 25. 11. 2023 (ČRo Plus, 16:33 h.) v cyklu Historie Plus.

Dnešní díl cyklu Politické vraždy vypráví příběh egyptského prezidenta Muhammada Anwara as-Sádáta. Muže, který vedl průlomová jednání se státem Izrael, uzavřel s ním mírovou smlouvu,  dostal za to Nobelovu cenu míru a islámští fundamentalisté ho za to po vyhlášení fatvy zabili. Život a smrt Anwara as-Sádáta vypráví Pavel Hlavatý. Repríza 2. 12. 2023 (ČRo Plus, 16:33 h.) v cyklu Historie Plus.

Dallaská záhada, která dodnes nebyla objasněna. Řeč je o zřejmě nejznámější politické vraždě historie – 22. listopadu 1963 byl v americkém Dallasu spáchán atentát na prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho. Už před 60 lety tehdejší americký rozhlasový zpravodaj Karel Kyncl vytušil, že jeho objasnění bude běh na dlouhou trať. Do Spojených států vás v cyklu Politické vraždy pozve Ivan Štern. Repríza 9. 12. 2023 (ČRo Plus, 16:33 h.) v cyklu Historie Plus; 18. 4. 2025 (ČRo Plus, 22:35 h.) v cyklu Historie Plus.

Benito Mussolini a Georg Elser, dvě osobnosti, které v rámci cyklu Politické vraždy připomenou reprízy následujících pořadů. Repríza 10. 10. 2024 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.

Dokument v průběhu dvanácti let sleduje příběh jedné velké rodiny. Připravila Bronislava Janečková. „Probuzení“ je unikátní sběrný dokument, který vznikal v průběhu 12 let. Na ploše necelé hodiny je zaznamenán vývoj osudů dětí, které se mezitím dospěly, a jejich několikrát trestaného otce Pavla. Je to příběh o ideálech a dobrých předsevzetích dospělých, která se nestávají realitou. Děti si v něm pro změnu nechávají zdát o lepších podobách otců a matek. Jenomže pak přijde probuzení.

Natočeno v letech 1990 – 2002. Premiéra 19. 6. 2002 (ČRo 3 Vltava, 21:45 h.; 59 min.).

-brj- (= Janečková, Bronislava): Probuzení. In web ČRo, b. d. (anotace). – Cit.: Dramatický příběh života jedné velké rodiny, kterou tvoří kromě Pavla K. několik dalších otců a matek a devět dětí. Pozoruhodné na tom je, že ani jedno z těchto dětí nežije se svými rodiči. Pokud vůbec žije… Tento dokument je pokračováním pořadu Nechte děti snům, který byl v Českém rozhlase natočen v roce 1993 a vzhledem k tomu, že vznikal časosběrnou metodou v rámci několikaletého období, je možno říci, že se jedná o vskutku mimořádný dokumentaristický počin. Každý dokumentarista ví, že se za tématy svých pořadů musí vypravit. Bývají to cesty spletité a najít ten správný námět už znamená polovinu úspěchu. Jsou však témata, která autory dostihnou sama. Sledem neuvěřitelných náhod tak vznikl rozhlasový dokument Probuzení, který byl natáčen v průběhu dvanácti let…
Psal se rok 1990. Česká společnost byla po sametové revoluci euforická a plná nadějí. Toho roku byl zvolen prezidentem Václav Havel a tisícům odsouzených udělil amnestii. Tak se po čtyřech letech dostal na svobodu také recidivista a zloděj Pavel. Potkala jsem ho na úřadě v Praze 6, kam docházel za svým kurátorem. I on chtěl být v lepší společnosti upřímně lepší a rozhovor s takovým člověkem docela dobře zapadal do atmosféry doby.
Jeho největším přáním bylo dostat do vlastní péče své tři děti, které kvůli selhání matky a jeho odsouzení trávily už třetí rok v dětském domově. V očekávání brzkého šťastného konce a dojemného shledání otce s dětmi (to máme rádi nejen my dokumentaristé, ale i rozhlasoví posluchači) jsem se – vybavena mikrofonem – čas od času zastavila u Pavla na kus řeči. Jeho vyprávění napovídalo, že jde o člověka inteligentního, který se dopustil jen několika selhání. Měla jsem možnost natočit i návštěvu jeho dětí v dětském domově. Tam už nejel sám, ale se svou novou družkou. Všechno nasvědčovalo tomu, že brzy vznikle nová rodina.
Všechny ideály se zlomily jedné noci v půl třetí ráno, kdy zazvonil telefon. Vzrušený hlas Pavlovy družky žádal o pomoc. Pavel prý ohrožuje sekerou jí i její děti, které přivedla do společného bytu. Bála se, volala z telefonní budky na ulici a neměla kam jít. Aby mohl dokumentarista natočit reálný příběh, musí u jeho protagonisty vzbudit důvěru, ale zároveň si zachovat určitý odstup. Občas se z nezávislého pozorovatele stane přímý účastník, což zkresluje jeho pohled na věc. Žádost o poskytnutí noclehu jsem tehdy odmítla, ale přivolala jsem alespoň policii. Pavel se prospal na záchytce a situace se uklidnila. Ale od té chvíle jsem věděla, že mám před sebou člověka dvou tváří. Přede mnou se většinou choval tak, jak chtěl být vnímán – a on byl zatraceně dobrý herec. Když však do sebe dostal pár deci tvrdého alkoholu, už nebyl schopen se ovládat.
Pavel se nikdy o nočním telefonátu své družky nedozvěděl, a tak přede mnou stále hrál svoji kladnou roli. Vlastně jsme si při dalších setkáních lhali oba. Já už věděla, že ten noční úlet nebyl jediný. O vánocích roku 1991 několikrát ohrožoval i své vlastní děti, které za ním přijely z dětského domova na návštěvu. Došlo to tak daleko, že Dana, Jana a Karel chtěli odjet zpátky do děcáku ještě před koncem svátků. O tom, že mám zvukový záznam vyprávění jeho družky, kde líčí noční dramata i podrobnosti jeho neustávajících krádeží, Pavel nevěděl. Přede mnou se pořád tvářil jako beránek.
Navštívila jsem ještě jednou dětský domov, kde stále žily jeho děti. O tom, co se dělo doma, nechtěly mluvit. Styděly se za to. Šestiletý Karel byl bez zábran, ale když začal něco vyprávět, tak ho starší sestry okřikly. Byly ve věku, v němž nikdo nechce ztratit svůj sen o budoucím domově, ale zároveň věděly, že proměnit ten sen ve skutečnost nebude snadné. Navrhla jsem tedy holkám, ať si zkusí zahrát role táty a mámy jako herečky. Spolu se svou kamarádkou tak na zahradě dětského domova vytvořily drama, kterým řekly všechno. Během několika minut se tři dívenky změnily v dospělé. Vžily se do své hry tak, že zcela převzaly dikci i slova svých rodičů. Hrubé výrazy a nekonečný proud nadávek a výčitek, který vycházel z dětských úst, prozrazoval bohatou inspiraci. Zvukový záznam snese všechno, ale mně při poslechu těch scén běhá mráz po zádech ještě dnes.
Jednoho dne, když jsem zazvonila u dveří Pavlova bytu, našla jsem tam jen jeho družku. Prý se odstěhoval neznámo kam. Do dětského domova přestal Pavel jezdit, a tak jsem si řekla, že tohle natáčení skončilo. Ale další náhody způsobily, že jsem se s Pavlem v průběhu let potkala ještě dvakrát. Díky jednomu novinovému článku jsem ho po devíti letech znovu našla ve vězení. Jeho dcery Dana a Jana jsou už dospělé. Ale nepředbíhejme a neprozrazujme další vývoj příběhu. Řeknu jen to, že se narodí ještě dalších šest dětí a jedno zemře.

Pozn.: Hlavní cena generálního ředitele na soutěži Report 2002.

Známý i neznámý, pochopený i nepochopen, autor světového jména. Dokument připravila Lenka Jaklová. Hovoří sběratelka Meda Mládková, historička umění Ludmila Vachtová, bývalý ředitel Guggenheimova muzea v New Yorku Tom Messer, sochař Vladimír Preclík, historik Miroslav Bařina a francouzský malíř René Pradez.

Premiéra 25. 12. 2007 (53 min.). Repríza 30. 9. 2019 (ČRo 2 Praha); 2. 6. 2022 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Radiodokument.

Pozn.: Jednoho dne uprostřed léta roku 2007 dostala studentka Masarykovy univerzity banální nápad. Během pobytu v Paříži hledala hrob slavného rodáka, právě malíře Františka Kupky. Půl století po jeho smrti. Hrob našla, ale na jiném místě než čekala. Čech i Francouz. Známý i neznámý, pochopený i nepochopen, autor světového jména. (anotace)

Lit.: Jaklová, Lenka: František Kupka – malíř kosmu. In web ČRo 2 Praha, 30. září 2012 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Koncem září jsme si připomněli narození jednoho z nejvýznamnějších českých malířů, Františka Kupky.