Rozhlasový román. Gerhard Rentzsch. Překlad a rozhlasová úprava Jiří Stach. Hudba Ladislav Štancl, instrumentální soubor řídí autor. Asistentka režie Eva Pryclová. Zvuk Jaromír Pěnčík. Režie Jan Tůma.
Osoby a obsazení: vypravěč (Otakar Dadák), Günter Hanspach (Jaroslav Kuneš), Karel Hanspach (Josef Karlík), Hilda Böttcherová (Jana Janovská), Dr. Arnošt Laudin (Jiří Dušek), Laudinová (Dagmar Pistorová), Hana Laudinová (Zdena Herfortová), Jürgen Laudin (Karel Janský), Wolfram Hornig (Ladislav Lakomý), dr. Graf (Zlatomír Vacek), Kristina Grafová (Jana Ebertová), lékař (Rudolf Krátký), seržant, úředník (Milan Holubář), voják (Jiří Glajnyk), první žák (Miroslav Středa), druhý žák (Ladislav Mareček), třetí žák (Jaroslav Tuček), sekretářka (Jiřina Prokšová), ředitel (Maxmilián Hornyš), Römhild (Zdeněk Dvořák), paní Römhildová (Olga Hauková), telefonistka (Eva Skopalová), vrátný (Karel Fajt), Káťa Weisbachová (Eva Hradilová), Hornigova teta (Pavla Severýnová), Lieslar (Miloš Hájek), Ulli Langholz (Jaroslav Dufek), kreslička (Jana Gazdíková), ing. Kerner (Josef Štefl), Willi Bohrmann (Pavel Kunert), starší žena (Olga Hauková), žena (Milada Sigmundíková), profesor Kobus (Rudolf Krátký), paní Kobusová (Věra Fajtová), profesor Heinrich (Rudolf Jurda), první uchazeč (Miroslav Středa), druhý uchazeč (Ladislav Mareček), třetí uchazeč (Jaroslav Tuček), knihovnice (Růžena Michalová), vyvolávač (Miroslav Výlet), herečka (Helena Kružíková), Kerner (Josef Štefl), Petri (Jan Kučera), Kolldehoff (Bohumil Slezáček), Ermler (Oldřich Vykypěl), asistent (Josef Husník), tajemník (Leopold Franc), Hornigova sekretářka (Eva Lavická), žena (Eva Pryclová), číšník (František Hruška), Krämer (Milan Holubář), vedoucí brigády (Karel Kabíček), Reinhard (Jan Němeček), Krywczyková (Olga Hauková), šéfarchitekt (Ladislav Suchánek), sestra u Hanspacha (Lubomíra Sonková), sestra u Krolla (Ludmila Kolářová), sekretářka (Dana Matějková), telefonistka (Hana Doulová), holčička (Věra Obrátilová), kompars (Zdena Baláková, Ludmila Sonková, Vladimír Horčica, Miroslav Mejzlík, Vladimír Volf, Zdeněk Junák).
Nastudovalo Brno. Natočeno 9. 2. 1972 (první díl), 10. 2. 1972 (druhý díl), 11. 2. 1972 (třetí díl), 23. 2. 1972 (čtvrtý díl), 2. 3. 1972 (pátý a šestý díl).
Premiéra 1. dílu 22. 3. 1972 (Praha, 19:30 h.), 2. dílu 29. 3. 1972, 3. dílu 5. 4. 1972 (Praha, 19:30 – 20:20 h.), 4. dílu 12. 4. 1972, 5. dílu 19. 4. 1972, 6. dílu 26. 4. 1972.
Pozn.: Drama lásky mladého dělníka a dívky z bohatých podnikatelských kruhů na historickém pozadí poválečného Německa, konkr. let 1946 – 1958 (plus prolog a epilog 1964) v Lipsku. K základnímu milostnému příběhu patří vedlejší „větve a episody tohoto „“hörspielrománu““ – jeho a“ její životní prostředí, scény na jeho pracovištích (dělník, student, závodní lékař), prostředí německé buržoazie i episody ze života v západním Německu, stejně jako galerie lidských typů od starého komunisty Hauspacha po typy reprezentující agresivní fašismus. Tedy: osudy reprezentantů různých vrstev německé společnosti i osudy německého demokratického státu v nejtěžších poválečných letech. (anotace)
Lit.: Janovský, A.: {Amulet – Herfortová a Kuneš}. In Rozhlas 13/1972 (13. 3. 1972), s. 1 (foto).
Lit.: Halas, Jan: Amulet. In Rozhlas 13/1972 (13. 3. 1972), s. 12 – 13 (článek) – Cit.: Koncem minulého léta uvedl Československý rozhlas úspěšný seriál podle románu Heleny Dvořákové Pád rodiny Bryknarů. S další hrou řady „Rodí se nový svět“ přišlo nyní brněnské studio. Mladý režisér Jan Tůma se ujal neobyčejně složitého a režijně náročného úkolu, natočit šestidílnou dramatizaci románu AMULET, který napsal i u nás známý autor z Německé demokratické republiky Gerhard Rentzsch.
Když píši o režijně náročném úkolu, nejde o nějakou propagační frázi. Ve hře totiž vystupuje téměř šedesát postav, takže se na její realizaci podílela většina brněnských herců. Každý, kdo jen trochu ví, jaké mají herci problémy s časem, pochopí, jak je složité a jak jde, mírně řečeno, „o nervy“, dostat v pravý čas všechny herce do studia.
Přesto režisér Tůma zůstával klidným. Celou rozsáhlou hru natočil, dalo by se říci, „filmařským“ způsobem: „Dnes tady mám tyto herce, ti spolu vystupují v těch a těch scénách v prvním, čtvrtém nebo pátém díle, natočí se to a pak se jednotlivé scény smontují do správného sledu.“ Lehce se to píše, obtížněji dělá. Vždyť děj hry se odvíjí od roku 1946 do roku 1964 (…).
A nyní tedy, alespoň v kostce, o čem tato hra — román pojednává: Mladý inteligentní dělník Günter Hanspach, syn starého komunisty Karla Hanspacha, nastoupí po několikatýdenní „přípravce“ místo třídního učitele na gymnasiu. Vystřídá učitele, který spolu s několika studenty rozšiřoval protisovětské letáky. Autor na malé ploše gymnasiální třídy velice dobře vystihl onu složitou a rozporuplnou dobu, která v Německu nastala po skončení druhé světové války.
Hned od počátku dochází ke konviktům mezi učitelem a žáky, většinou syny z „lepších rodin“. Žáci chodí „za školu“, provokují. Jeden z nich se Jmenuje Jürgen Laudin. Je synem majetného ředitele velké továrny — typického představitele klasického německého měšťanstva. Dr. Laudin nebyl nacistou, to by odporovalo jeho humanistickému smýšlení. Tragédie, která poznamenala posledních dvacet let jeho života, však tkvěla ve slabosti, v nedostatku síly vzepřít se tomu, proti čemu mluví jeho svědomí.
Jednoho dne se jde Günter Hanspach přesvědčit do bytu Jürgena Laudina, zda je opravdu nemocen a nemůže tedy chodit do školy. Na tomto místě vstupuje do děje druhá hlavní postava, Jürgenova sestra Hana. Mezi Günterem a Hanou se začíná vyvíjet milostný vztah, plný zvratů, způsobených rozdílnou třídní příslušností a složitou politickou situací, která se pochopitelně obráží na osudech obou rodin.
Vše je samozřejmě daleko složítější, než se dá napsat v krátkém novinářském článku. Jedno bych však chtěl ještě podotknout: Nesmírně sympatické na celé hře je, že Rentzsch nevytváří své postavy „černobíle“. Jsou to lidé z masa a kostí. „Kladní“ hrdinové mají své slabosti a nedostatky, „záporní“ nejsou nějakými padouchy podle šablony. Autor si, jednoduše řečeno, nevypomáhá frázemi, protože má dostatek prožitého a zažitého materiálu.
Hlavní role obsadil režisér Jan Tůma Zdenou Herfortovou (Hana Laudinová), Jaroslavem Kunešem (Günter Hanspach), Jiřím Duškem (dr. LaudinJ, Karlem Jánským (Jürgen Laudin), Josefem Karlíkem (Karel Hanspach), Otakarem Dadákem (vypravěč) a dalšími.
