Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Thomas Harris Block. Co se stane, když dopravní letadlo se omylem stane cílovým terčem nové vojenské střely? Je třeba umlčet svědky? I když jejich mozky už nikdy nebudou fungovat tak jak mají? Dramatizace románu, který zobrazuje bezohledný militarismus americké armády. Překlad Zdeněk Hron. Dramatizace Pavel Frýbort. Úprava a stereoscénář Miroslav Buriánek, ing. Jiří Žižka. Hudební improvizace na klavír Petr Broch. Výběr hudby a hudebně zvukové koláže Jiří Žižka. Použitá hudba Joe Zawinul a Weather Report (Birdland). Zvuk ing. Jiří Žižka. Záznam a střih Soňa Králová. Asistentka režie Barbora Fajtlová. Dramaturgie Slámová. Režie Miroslav Buriánek. Sleeve-note k CD Přemysl Hnilička.

Účinkují Jiří Samek, Jiří Miegl, Pavel Pavlovský, Miroslav Popek, Marta Šolcová, Lucie Žulová, Václav Neužil I., Zdeněk Mahdal, René Přibil, Josef Nechutný, Luděk Munzar, Ivan Gübel, Markéta Langmajerová, Jan Gross, Milan Rybák, Miloslav Včala, Miroslav Rataj, Ilona Vaňková, Jaroslav Konečný, Tomáš Šolc, Jaroslav Choc, Jiří Chmelař, Marie Texelová, Ladislav Beneš, Stanislav Pilc, Jaroslav Krpejš a Petr Jančařík.

Nastudovala Plzeň v roce 1984 (dokončeno 27. 8. 1984). Premiéra 4. 1. – 8. 3. 1986 (Vltava, v rámci pořadu „3×60, a to stereo“, vždy cca 30 min.). V osmdesátých letech vysíláno také v rámci sobotního dvouhodinového pořadu Dveře dokořán (Vltava, 11:00 – 13:00).

Premiéra 6. dílu 8. 2. 1986. Repríza 6. dílu 3. 4. 1987 (Vltava, 11:30 – 12:00 h.).

Vydala Radiotéka 18. 2. 2021 (1 CD MP3). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Cestující jsou na svých místech, motory se roztáčejí, věž dává povolení ke startu. Pasažér John Berry, amatérský pilot na obchodní cestě do Tokia, má, stejně jako ostatní, pocit, že začíná další běžný let jednoho z nejmodernějších dopravních letadel. Jenže toto zdání v případě letu 52 společnosti Pacific Global trvá jen do chvíle, než je letadlo zasaženo střelou z vojenské stíhačky, která provádí státem nepovolenou zkoušku nové zbraně. V té chvíli začíná v letadle boj o přežití… (anotace)

Pozn. z roku 2007: Záznam neexistuje. Smazáno 1989 (zpráva z ČRo Plzeň: „Seriál byl natočen na devíti kotoučích, z nichž pět bylo přehráno jinými záznamy v hektických porevolučních dnech. Seriál je bohužel nenávratně ztracen.“).

Doplnění z roku 2011: Byly dohledány další díly, celkem je dochováno devět z deseti dílů, chybí poslední.

Doplnění z roku 2020: Začátkem srpna získal Panáček od soukromého audio nadšence amatérskou nahrávku 10. dílu. Seriál je tak konečně kompletní.

Pozn.: V úvodním rozhovoru k seriálu Via Mala režisér Miroslav Buriánek odpovídá na otázku, zda toto je jeho první seriál, takto: „Ne, mým prvním seriálem byl v polovině osmdesátých let desetidílný seriál MAYDAY, který jsme natočili pro víkendový blok pořadů 3×60, a to stereo.“ Dále v reakci na dotaz píše:

Vážený pane,
děkuji Vám za Váš příznivý ohlas na seriál Via Mala. Natáčení bylo velkým zážitkem, pracoval jsem se špičkovými herci. Jsme vrstevníci a stejně jako Vy jsem poslouchal od dětských let rozhlasové pořady, pohádky, hry, četby apod. Velice mě potěšila Vaše vzpomínka na seriál MAYDAY, který jsem natáčel v polovině osmdesátých let v hlavní roli se skvělým hercem Luďkem Munzarem.

V seriálu účinkovali téměř všichni členové činohry DJKT v Plzni. Chtěl jsem před časem navrhnout dramaturgii literárního vysílání jeho reprízu, ale zjistil jsem, že byl nedopatřením, omylem či nedbalostí někdy začátkem devadesátých let smazán 10. závěrečný díl. Rozladilo mě to a strašně mě to mrzí! Na Vltavě reprízovali nedávno seriál s podobnou tématikou Let do nebezpečí, který natočil režisér Jiří Horčička.  MAYDAY bez desátého, posledního dílu je nevysílatelný, odepsaný, zmařený. Pátral jsem, zda-li nemá někdo audio nahrávku natočenou z rádia, neboť vím, že seriál vzbudil velký ohlas a zájem a posluchači si ho z vysílání nahrávali, ale nikoho jsem nenašel. Nahrávku z audiokazety by šlo oživit, na počítači vyčistit a připravit k vysílání. Srdečně z Plzně Vás zdraví
Miroslav Buriánek

Pozn.: Některé zdroje uvádějí jiné jméno dramatizátora (František Mareš).

Lit.: Macháček, Tomáš:  Osudu navzdory. In web Naposlech.cz, 25. 3. 2021 (recenze). – Cit.:  Obchodní cestující a amatérský pilot sportovních letadel John Berry letí na pracovní cestu do Japonska. Když usedá do jednoho ze sedadel první třídy nadzvukového dopravního letounu Straton, ještě netuší, že jeho let potká katastrofa. Nedlouho po startu se totiž stroj připlete do cesty vojenskému cvičnému cíli a raketa, vypálená armádní stíhačkou, závažně poškodí trup letadla, v němž cestují tři stovky nic netušících pasažérů.

Nahrávku thrilleru Mayday natočil v roce 1984 v plzeňském rozhlase režisér Miroslav Buriánek. Na první pohled se může zdát, že jde o obdobný příběh, jako v případě o něco starší rozhlasové adaptace románu Arthura Haileyho Let do nebezpečí. I v něm se, byť z odlišných příčin, musí na místo pilota usadit jeden z cestujících. A stejně jako v něm, i zde hrdinu ztvárnil Luděk Munzar. Tím však veškerá podobnost obou děl končí. Desetidílný rozhlasový seriál dle příběhu amerického autora Thomase H. Blocka prošel u režimních cenzorů i díky tomu, že v něm autor kromě napínavého děje kritizuje kapitalistickou společnost a bezohlednost americké armády. Berrymu se tak do cesty staví nejen nepřízeň osudu ve formě počasí a nedostatek zkušeností s řízením velkých dopravních letadel, ale i neviditelní nepřátelé dole na zemi, a to jak z vojenských řad, tak mezi zástupci letecké společnosti, vlastnící Straton.

Rozhlasové četby procházejí před uvedením na trh určitým způsobem krácení. Nejinak je tomu i v případě Mayday. Při poslechu audioknihy nejsou potřeba úvodní rekapitulace událostí z předchozí části, stejně tak repetitivně by působila závěrečná melodie na konci každého dílu seriálu, respektive kapitoly audioknihy. Tyto části tak byly pro komerční vydání vystříhány a to včetně době poplatných výrazů, kritizující prohnilost kapitalistických institucí, které se ve snaze o vlastní prospěch snaží letadlu zabránit v návratu na letiště. Běžný posluchač si těchto změn, až na trochu uspěchané konce některých kapitol, kde snad bylo možné alespoň část závěrečné melodie ponechat, ani nevšimne.

S osudem však nebojoval jen hrdina příběhu, ale i samotná nahrávka. Dlouho se mělo za to, že byl seriál v období sametové revoluce smazán, díky úsilí Přemysla Hniličky se však v průběhu posledních deseti let podařilo v archivu dohledat devět z deseti dílů na originálním pásu. Chybějící závěrečnou část se nakonec za ne zcela jasných okolností podařilo vypátrat v pozůstalosti bývalého rozhlasáka, či v neprobádaném koutu plzeňského archivu, díky čemuž mohl být záznam vydán. Velký dík patří i zvukaři Miroslavu Marešovi, který nahrávku remasteroval a přemíchal stereo záznam tak, aby byl lépe poslouchatelný například ve sluchátkách.

Velkolepé rozhlasové plátno tak po letech znovu ožívá. Za doprovodných zvuků hučících leteckých motorů si posluchači mohou vychutnat výkony nejen Luďka Munzara jako Berryho, ale zejména plejády plzeňských interpretů. Kvalita tehdejší plzeňské produkce byla prvotřídní, což dokazuje nejen známý herec Jiří Samek v úloze vypravěče. Mezi zhruba dvěma desítkami protagonistů vyniká například Lucie Žulová jako letuška Sharon, pomáhající Berrymu, zástupci armády René Přibil a Václav Neužil st., či vedoucí pracovníci letecké společnosti a pojišťovny Jaroslav Konečný a Tomáš Šolc.

Nalezení a znovuuvedení nahrávky Mayday do života bude možná jednou z audioknižních událostí tohoto roku, a to nejen díky hereckým výkonům a pevnému režijnímu vedení, ale i kvůli pohnutému osudu původních pásků, protože se ještě před pár lety zdálo, že je seriál navždy ztracený.

Victor Hugo. Sedmidílný rozhlasový dramatický seriál. Překlad Zdeňka Pavlousková. Dramatizace Jan Strejček. Hudba Jiří Váchal. Dramaturg Hynek Pekárek. Zvuk Miloš Kot. Záznam a střih Jana Fišerová. Zvuková spolupráce Josef Plechatý. Asistentka režie Lidmila Čáslavská. Režie Jiří Horčička.

Osoby a obsazení: vypravěči (Vladimír Brabec a Jiří Plachý), Jean Valjean (Radoslav Brzobohatý), Biskup Myriel (Josef Patočka), Hospodyně Magloirová (Božena Böhmová), Četník (Oldřich Janovský), Felix, student (Petr Svoboda), Gaspard, student (Miroslav Středa), Fantina, pařížská švadlena (Miluše Šplechtová), Zefina, její přítelkyně (Sylva Sequensová), Poslíček (Miloš Rozhoň), Thénardier, hostinský (Antonín Molčík), Thénardierová, jeho žena (Simona Stašová), Javert, inspektor policie (Eduard Cupák), Champmathieu, zloděj (Karel Urbánek), Brevet, svědek (Oldřich Vlach), Soudce (Karel Hlušička), Cosetta (Monika Černá), Fauvent, zahradník (Jan Maršálek), Eponina, dcera hostinského Thénardiera (Jana Paulová), Gillenormand, děda (Martin Růžek), Marius Pontmercy (Jan Šťastný), Laigle (Ivan Řezáč), Bahorel (Miroslav Středa), Courfeyrac (Svatopluk Skopal), Grantaire (Petr Svoboda), Gawroche, syn Thénardiera (Petr Hotmar) a další.

Natočeno 1993. Délka dílu 31 – 39 min. Celková délka 4:04 hod. Vydal Radioservis, duben 2015 (1 CD CD mp3; CR0754-2 – EAN 8590236075429).

Repríza 15., 22., 29. 7., 5., 12., 19., 26. 8. 2007 (ČRo Olomouc, 15:05 hod.); repríza 1. dílu 1. 9. 2019 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h) v cyklu Rozhlasový seriál.

Pozn.: Victor Hugo (1802-1885) patří k největším autorům 19. století. Významná díla pochází z oblastí poezie, prózy i dramatu. Vychován v antinapoleonské rodině, ale i přes to, se později zapojil do politiky. Odešel do vyhnanství, ale i odtud pokaždé reagoval na současnou situaci. Zde také vznikala jeho vrcholná díla.

Rozsáhlý společenský román Bídníci nás zavádí do Paříže 30.let 19.století. Jean Valjean byl přistižen při krádeži chleba pro své malé synovce a za trest poslán na galeje. Po devatenácti letech se dočkal svobody a ujal se ho biskup Myriel. Jean byl opět chycen s ukradenými věcmi, které patřily jeho hostiteli. Ten ale prohlásil, že mu stříbrné věci daroval a přidal mu ještě dva svícny ze stejného materiálu. To na Valjeana zapůsobilo tak moc, že začal žít počestně. Pod jménem Madelaine svou pílí zbohatnul a dokonce byl zvolen starostou. Pečoval o zuboženou prostitutku Fantinu i o její dceru Cosettu, která byla dlouho vychovávána v drsných podmínkách rodiny Thénardierů.

Madelaina začal pronásledovat policejní prefekt Javert, k němuž se donesly zprávy o podivném starostovi, o jehož minulosti nikdo nic neví. Po příhodě s vozem si je svou domněnkou jistý a začíná pronásledovat svého bývalého vězně Valjeana. Žije totiž podle svého motta, že jednou odsouzený člověk se už nemůže napravit. Jean tedy před ním spolu s Cosettou prchá do Paříže, kde se usadí v kláštěře Petit – Picpuc. Tady pracuje jako zahradník a jeho dcera je jako řádová sestra. Do Cosetty se zamiluje mladý šlechtic a revolucionář Marius. Když vypukly boje v ulici Saint Denis, Valjean zachránil život Javertovi a poté taky Mariovi. Prefekt Madelaina opět vypátral, ale nedokázal jej zatknout, tak se utopil, protože profesně zklamal. Marius se oženil s Cosettou a nějaký čas se nevídali s Valjeanem, protože se nedokázal smířit s tím, že jeho „dceru“ miluje taky někdo jiný. Setkali se až když Madelaine ležel na smrtelné posteli. Cosetta mu přinesla svícny od Myriela a Jean Valjean zemřel. (zdroj: web ČRo Olomouc, červenec 2007)

Hnilička, Přemysl: Bídníci. In CD booklet, 2015. – Cit.: Jak spravedlivý je svět, v němž o celém tvém životě rozhodne krádež jednoho bochníku chleba? Román Les Misérables napsal a v roce 1862 nechal vydat Victor Hugo. V českém překladu se zcela zažil název Bídníci, byť k tématu knihy by se spíše hodil pozdější překlad Marie Majerové, která hlavní hrdiny nazvala Ubožáky. Zaslouží si totiž spíše naši lítost, než opovržení: navzdory veškeré své snaze a lidským kvalitám totiž v jejich světě není možné odčinit jediný hřích mládí. Hlavní postavou ve spleti figur a figurek Hugova dodnes známého románu je trestanec Jean Valjean, původně klestič stromů. Ten se z nouze vloupá do domu, aby ukradl bochník chleba. Je chycen a zavřen na pět let na galeje. Tím je pro celý život ocejchován, svůj trest si navíc prodlouží neustálými pokusy o útěk.

Když je konečně propuštěn, má již své nejlepší roky dávno za sebou a výsledkem justiční „převýchovy“ je zhrublý a drsný muž, kterého změní až setkání s biskupem Myrielem, jenž mu bez podmínek a vřele nabídne pohostinství a neudá jej ani v okamžiku, kdy mu Valjean ukradne stříbrné příbory. Bývalý trestanec se pod vlivem této příhody rozhodne žít lepší život – rameno spravedlnosti je však nelítostné a na nic se neohlíží. Ať žije Valjean sebectnostněji, stále má v patách komisaře Javerta…

Rozhlasová dramatizace jednoho z nejslavnějších románů 19. století vznikla v Českém rozhlase v roce 1993. Režisér JIří Horčička, dramatizátor Jaroslav Strejček a dramaturg Hynek Pekárek vykládají Hugův román především jako velkou společenskou fresku, děj otevírají až okamžikem setkání Valjeana s biskupem a ve více než čtyřech hodinách nahrávky zprostředkují hluboký zážitek. Z hereckého obsazení zaujme nejvíce Radoslav Brzobohatý coby Jean Valjean. Jeho osobitý, chlapský hlas tu zažívá několik typových přerodů od hrubozrnného a primitivního hlasu trestancova až do gentlemanského tónu starosty Madelaina, kterým se stane. Jeho hlavního protivníka Javerta představuje další z nezaměnitelných hlasů Eduard Cupák, z jehož nekompromisnosti až mrazí. Nahrávka z archivu Českého rozhlasu vám tak může připomenout nejen významný historický román, ale také plejádu herců a tvůrců rozhlasové historie.

Lit.: Horák, Jakub: Navždy štvancem. In web Naposlech, 15.6.2015 (recenze). – Cit.: Klasické dílo Victora Huga, známé pod českým názvem Bídníci, se ve světě dočkalo nespočetného množství adaptací – filmových, televizních, divadelních, muzikálových, komiksových a pochopitelně též auditivních. I když jsme se u nás čistě audioknižní četby (natož nekrácené) tohoto rozsáhlého díla francouzského spisovatele zatím nedočkali, nabídl Radioservis jeho podobu rozhlasovou, ve formátu sedmidílné dramatizace v režii Jiřího Horčičky.

K Horčičkově režijní tvorbě sahá vydavatelství Českého rozhlasu v poslední době poměrně často. Z nedávných titulů připomeňme reedici jeho Vojny a míru, Zvonokos či čtveřici případů komisaře Maigreta. Jde o jednoznačně pozitivní trend, neboť se tak s dílem legendy české rozhlasové tvorby mohou seznámit ti, kteří dávají přednost poslechu bez přerušování a bez svázanosti rozhlasovým programem. Mohou si uvědomit, že v minulosti vznikala v Československém a později v Českém rozhlasu díla, která se vyrovnají těm největším hollywoodským či broadwayským trhákům.

V případě aktuálně vydaných Bídníků mají posluchači na ploše čtyř hodin možnost zaposlouchat se do precizně zpracované dramatizace Jana Strejčka. Ten spolu se zmiňovaným režisérem Horčičkou, dramaturgem Hynkem Pekárkem a řadou vynikajících herců, jejichž počet překračuje třicítku, dokázal v roce 1993 z objemného románu extrahovat to podstatné a zpracovat ho tak, aby posluchač nebyl trápen sáhodlouhými pasážemi grafomanského Huga. Už například jen to, že se rozhlasový příběh otevírá až v okamžiku propuštění Jeana Valjeana z galejí, kde trávil devatenáct let jako důsledek krádeže chleba (a několika následných pokusů o útěk), znamená významnou změnu proti zmíněným adaptacím, které si líčení této etapy neodpustily. Náš posluchač ale není o nic ošizen – vždyť důsledky života galejníka pronásledují Valjeana po celý jeho další život a jeho minulost je tak často připomínána jako doživotní cejch.

To ale není pochopitelně to jediné, co bude moci audioknižní posluchač ocenit. Co dokáže rozhlasovou adaptaci Bídníků posunout vysoko nad úroveň nekrácených četeb, je vedle skvěle provedené dramatizace především hvězdné herecké obsazení. Výkony Eduarda Cupáka v roli policejního inspektora Javerta a Radoslava Brzobohatého coby Jeana Valjeana jsou nepřeslechnutelné, stejně jako výborná práce vypravěčů Vladimíra Brabce a Jiřího Plachého, kteří „po horčičkovsku“ vstupují zcela přirozeně do děje a posouvají ho dál. Posluchač má díky nim a ostatním rozhlasovým hercům dokonale zprostředkovanou atmosféru Francie v jejích nejsložitějších letech. I těm zdánlivě jednodušším charakterům dodávají herecké výkony barvu a postavám vdechují opravdický život.

Obal audioknihy Bídníci využívá motivu plakátu britské filmové adaptace z roku 2012, který zase odkazuje na světoznámou kresbu Émile Bayarda pro první knižní vydání románu. Moderní grafická úprava Ditty Jiřičkové je vyvedena v červeno-modro-bílých barvách a napomáhá tak k jasné identifikaci na pultech knihkupců. Tak i díky ní jsou Bídníci od Radioservisu titulem, který si zaslouží pozornost široké veřejnosti.