Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

11. 7. 2007

Cirkus Humberto 1/12 (1957, 2010)

cirkus humbertoEduard Bass. Četba na pokračování z prvního svazku slavného románu. Připravila Hana Krejčová. Režie Přemysl Pražský.

Čte Rudolf Pellar.

Nastudovaly České Budějovice v roce 1957 (1 díl cca 29 min.). Začátek natáčení 20. 5. 1957. Premiéra 26.5. – 18.8.1957 (Praha I – Praha III, 11:00 – 11:30 h.).

Obnovená premiéra prvního dílu 16. 8. 2011 (ČRo 2 Praha, 22:05 – 22:36 h.). Repríza 21. – 22. 6. 2018 (ČRo Rádio Retro) v cyklu Rádio Retro – Dálky a knížky; 15. – 30. 8. 2024 (ČRo Pohoda, 12:00 h.; 21:00 h.).

Vydal Radioservis v roce 2010 (1 CD mp3).

Lit.: Hnilička, Přemysl: Cirkus Humberto jako audiokniha. In web Audioknihy.net, 9. 12. 2010 (sleeve-note). – Cit.: Byť byl napsán již v roce 1930, vyšel román Eduarda Basse (1888 – 1946) Cirkus Humberto až v letech okupace. Většina čtenářů jej chápala jako morální povzbuzení v těžké době války, vždyť příběh několika generací cirkusových umělců ukazoval nezdolnost a pracovitost českých umělců, akrobatů i „tenťáků“.

… Bass zde popisuje nejslavnější období kočovných cirkusů i jejich pád na začátku dvacátého století. Příběh cirkusu začínáme sledovat s příchodem zedníka Antonína Karase, jehož nouze o práci přivede k cirkusu. Vezme s sebou synka Vašíka, který v historii slavného cirkusu Humberto sehraje podstatnou roli. Naše četba však končí již opulentní oslavou podpisu smlouvy ředitelů Kranze a Berwitze a krátkým návratem Antona Karase se synem Vaškem do rodné vsi.

V roce 1957 mohl Bassův román sehrát podobnou úlohu znovu: jako rozhlasová četba na pokračování zpříjemňoval posluchačům podvečery v nelehké době komunismu. Rozhlasová četba jako žánr tehdy kralovala: rozhlasová hra byla stále ještě v zajetí socialistického realizmu a jen těžce se z něj vymaňovala.

Z Bassovy tvorby nejvíce vyniká Högerova živelně rozpustilá četba Klabzubovy jedenáctky – a konečně Pellarova interpretace Cirkusu Humberto (1957) v režii průkopníka rozhlasové režie Přemysla Pražského.

Rudolf Pellar (1923 – 2010) nikdy nezazářil na filmovém plátně ani na televizní obrazovce, jeho doménou se stalo pole hudební a rozhlasové. Byl vynikajícícm překladatelem, šansoniérem, v padesátých letech se často uplatnil jako vypravěč i zpěvák v operetách, velmi často a rádi jej obsazovali jako herce i režiséři rozhlasových her (naposledy Hana Kofránková ve hře Ďáblovo kopyto – 2010, v níž ztvárnil vikáře Roundhaye). Jeho četba Cirkusu Humberto je v tom nejlepším slova smyslu staromódní; vypravuje s chutí i rozmyslem, jednotlivé postavy hlasově velmi přesně charakterizuje – snadno rozpoznáme živelného Kerholce, rozvážného Malinu, burácivého Gambiera nebo prášilovského „seržanta“ Vosátku. Naše CD je tak poctou nejen skvělému románu Eduarda Basse, ale také vzpomínkou na uzavřivší se hereckou kariéru Rudolfa Pellara.

Hul (= Hulec, Vladimír): Nakladatelství Radioservis vydalo… In Divadelní noviny 2/2011 (anotace). – Cit.: Nakladatelství Radioservis vydalo na mp3 dvanáctidílné (5 h. 41 min.) čtení na pokračování románu Eduarda Basse Cirkus Humberto, které v roce 1957 natočil v úpravě Hany Krejčové režisér Přemysl Pražský. Román čte – tehdy čtyřiatřicetiletý Rudolf Pellar. Jeho četba je – jak v bookletu zdůrazňuje editor Přemysl Hnilička – v tom nejlepším slova smyslu staromódní. Pellar vypravuje s chutí i rozmyslem, jednotlivé postavy hlasově přesně charakterizuje – snadno rozpoznáme živelného Kerholce, rozvážného Malinu, burácivého Gambiera nebo prášilovského „seržanta”(sic!) Vosátku. CD je tak poctou nejen skvělému románu Eduarda Basse, ale také vzpomínkou na loni uzavřenou uměleckou kariéru Rudolfa Pellara.

Cesta k Ďáblovu chřtánu (1970)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 11:32

Antonín Přidal. Pořad o Jižní Americe (Brazílie) a jejích vodopádech. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Nastudovalo Brno v roce 1970. Obnovená premiéra 1. 7. 2017 (ČRo Rádio Retro, 20:32 -21:15 h) v cyklu Rádio Retro – Na vlně dobrodružství.

Pozn.: Poslední rozhlasový pořad A. Přidala před normalizačním zákazem. Zvuk jihoamerických vodopádů se brněnský zvukový technik pokusil vytvořit koláží vodopádů jugoslávských a zvuku vodní turbiny.

Kytice (1991)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích,Poezie — Přemek @ 11:07

Karel Jaromír Erben.
Hudební spolupráce Mlhoš Kafka. Umělecký přednes Jaroslava Adamová. Režie Helena Vaňurová.

Natočeno ve studiu historické budovy Národního divadla v Praze v červnu 1991. – Durata: 44:55, 45:00 min.

Obsahuje balady: Kytice – Poklad – Svatební košile – Polednice – Zlatý kolovrat – Vrba – Štědrý den – Vodník.

Susedky alebo Miluj blížneho svojho (Sousedky aneb Miluj bližního svého (2000)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Přemek @ 8:46

Jana Janíková. Rozhlasová hra. Dramaturgie Vanda Feriancová. Hudební spolupráce Roman Žiaran. Zvuk Ing. Peter Daniška. Režie Táňa Tadlánková.

Účinkují Viera Strnisková, Zdena Grúberová, Jana Strnisková, Lukáš Skrúcaný a Helena Geregová.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2000 (48 min.).

Pozn.: Pôvodnú rozhlasovú hru Susedky, alebo Miluj blížneho svojho napísala talentovaná česká autorka Jana Janíková. Hlavné hrdinky Žofia a Boba sú roky nerozlučné kamarátky a vďaka svojským pravidlám, ktoré si medzi sebou vytvoria, žijú v takmer dokonalej symbióze. Tento stav naruší nová obyvateľka bytovky na konci mesta – Lenka. Po zvratoch, ktoré sa medzi ženami udejú, dospejú všetky tri k prekvapivým rozhodnutiam a spočiatku takmer idylická hra k nečakanému rozuzleniu. (anotace)

Ako sa Ivan Ivanovič a Ivan Nikiforovič rozkmotrili (Jak se Ivan Ivanovič a Ivan Nikiforovič rozkmotřili, 2002)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Přemek @ 8:45

Nikolaj Vasilijevič Gogol. Rozhlasová adaptace humoristické povídky. Rozhlasová úprava Tomáš Hudcovič. Hudební spolupráce Eleonóra Vančíková-Kapasná. Zvuk Milan Greguš. Redakce Jozef Koleják. Režie Jozef Pražmári.

Účinkují Miroslav Trnavský, Ján Mistrík, Peter Bzdúch, Darina Vašičková, Ĺudmila Swanová, Jozef Šimonovič, Ivan Letko, Alfréd Swan a Ján Valentík.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2002 (58 min.). Repríza 19. 7. 2016 (SRo 3 Rádio Devín).

Alternativní název: Vyprávění o tom, jak se Ivan Ivanovič pohádal s Ivanem Nikiforovičem.

10. 7. 2007

Ondřej Stelzig, kovář z Řásnice (1986)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 11:00

Jan Schmid. Dokumentární hra podle dobových materiálů a s nahlédnutím do románu Železná koruna (Václav Kaplický) pojednává o událostech revolučních třídních bojů na severu Čech v 17. století. Stereofonní scénář Jan Schmid a Miloš Kot. Hudba Miroslav Kořínek, řídí Jiří Váchal. Hudební režie Petr Kaňka. Zvukové stereofonní koláže Radislav Nikodém. Dramaturg Jan Kolář. Režie Jan Schmid j. h.

Osoby a obsazeni: Ondřej Stelzig (Josef Kemr),  Anna Marie, jeho žena (Marie Durnová-Hynková),  Ondříček, jejich syn (Jakub Schmid), Eliáš, bratr Ondřeje Stelziga a také hejtman (Jan Přeučil), Matěj, pašerák a také Radevic (Jiří Lábus), baba Kholová a také Kryštof (Jana Synková), rychtář a krčmář Elstner (Pavel Havránek),  Řehoř, řečený Divoký (Rostislav Novák),  jurista (Marek Eben), komediant (Jaroslava Kretschmerová),  Kolovrat a také mušketýr (Jiří Hálek).

Natočeno v roce 1986. Premiéra  8. 4. 1987 (51 min.). Repríza 30. 5. 2020 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.) v cyklu Hra na sobotu.

Lit.: (jko): {Ondřej Stelzig, kovář z Řásnice}. In Týdeník Rozhlas, duben 1987 (anotace). – Cit.: Režiséra a dramatika Jana Schmida známe především ze Studia Y, které roku 1963 založil a které dnes patří mezi nejoblíbenější pražské malé scény. Schmid je ovšem i osobitý herec a výtvarník, píše také prózu – loni mu např. v Čs. spisovateli vyšla knížka příběhů, úvah a reflexí Léto bude ve čtvrtek -a ke všem svým »povoláním« přiřadil nedávno také profesi rozhlasového autora a režiséra. V dokumentární hře Ondřej Stelzig, kovář z Řasníce se úspěšně pokusil využít metodu tzv. divadla faktu, která ostatně patři k úhelným kamenům poetiky Ypsilonky: Vždyť první premiérou tohoto divadla byla Schmidova montáž s dlouhým názvem Encyklopedické heslo XX. století.
Nahlédneme-li do Ilustrovaného encyklopedického slovníku z roku 1982, dozvíme se, že Ondřej Stelzig byl jeden z vůdců nevolnického povstání na jaře 1680 v severních, západních a východních Čechách, největšího protifeudálního boje v 17. století na českém území. Stelzigovy pohnuté osudy a jeho tragický konec jsou výsostně dramatickou látkou, která mimo jiné inspirovala i národního umělce Václava Kaplického k napsáni románu Železná koruna. Schmidův pohled na Ondřeje Stelziga, svobodného kováře, který celou svou existenci, ba dokonce vlastní život obětoval zápasu za sociální spravedlnost, je jiný, než bývá ve zpracování historických témat obvyklé. Vidí ho očima současníka a akcentuje právě to z jeho boje, co je aktuální pro dnešek. Ani nám pojednou nepřipadá, že Ondřeje Stelziga od nás dělí věky: stává se postavou, které můžeme i my, lidé dvacátého století, dobře rozumět. Této autorské interpretaci slouží i způsob, s jehož pomocí je Schmidova hra vystavěna. Je to princip lidového karnevalového divadla, které unese jak určité zlehčení, tak i velké citové rozechvění. O to větší pohnutí a dojetí v nás vyvolává Stelzigův osud, rozprostřený mezi smích a slzy. K silnému posluchačskému zážitku přispívají přirozeně také působivě ztvárněné role, z nichž výkon Josefa Kemra v titulní úloze patří k těm, na které se dlouho nezapomíná.

Xervelli (1984, 2018)

Rozhlasovou pohádku s použítím španělských motivů napsala Jana Červenková (= František Pavlíček). Hudba Jiří Bažant. Dramaturgie Eva Košlerová. Režie Karel Weinlich.

Osoby a obsazení: Mařinka (Miroslava Slávka Hozová), Xervelli (Otakar Brousek II.), víla Tortola (Jaroslava Adamová), král (Josef Bláha), Marcelo (Michal Pešek), král Malambruno (Antonín Hardt), Alfonso (František Husák) a majordomus (Josef Patočka).

Natočeno v roce 1984 (47min.). Repríza 9. 7. 1989 (Praha, 13:00 – 13:49 h.); 15. 7. 2007 (Praha, 13:00 – 13:49 h.); 31. 8. 2014 (Praha, 13:00 – 13:49 h.); 26. 8. 2021 (ČRo Rádio Junior, 13:00 h.); 10. 2. 2024 (ČRo Pohoda, 12:00 h.; 21:00 h.).

Vydala Radiotéka, duben 2018 (MP3).

Pozn.: Humorně laděná pohádka na španělské motivy představí jednoho svérázného krále, ještě svéráznější vílu, které se však není třeba bát, a pak jednu osůbku, které se říká Xervelli. Dopředu lze snad prozradit pouze to, že je to pták s tisíci a jedním pérem na šošolce hlavy. (anotace)

Zbabělec (1998)

Filed under: Povídky — Přemek @ 10:57

Guy de Maupassant. Povídku z francouzštiny přeložila Dana Melanová. Režie Jan Tůma.

Účinkuje Zdeněk Maryška.

Natočeno v roce 1998 (26 min). Repríza 21. 9. 2014 (ČRo 3 Vltava, 2:32 h.) v cyklu Noční bibliotéka; 12. 3. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Vybraná korespondence a svědectví (2007?)

Filed under: Literární pásma — Přemek @ 10:56

Literárně-hudební pásmo z korespondence Antonína Slavíčka připravila Alena Zemančíková. Účinkují Zdeněk Maryška a Petr Meissel. Hudbu Josefa Bohuslava Foerstera hrají Josef Suk a Josef Hála, vybral Michal Rataj. Režie Dimitrij Dudík

Premiéra (?) 15. 7. 2007 (56 min.).

Zmatení jazyků aneb Bruselský cestopis (2006)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 10:52

O zážitcích mladé stážistky v institucích Evropské unie hovoří Veronika Valentová. Připravila Blanka Stárková.

Premiéra 10.6. 2006.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress