Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Viola Fischerová. Původní rozhlasová hra. Hudba Jindřich Brabec. Režie Pavel Michal.

Osoby a obsazení: Donald, virtuoz na harfu (Milan Klásek), Elvíra, majitelka bytu (Jana Vasmutová), Hubša, její muž (Karel Roden I.), Lulouš a Pepša, Hubšovi bratři (Vladimír Janura a Karel Soukup), teta Kazi (Věra Krpálková), Edvard, Donaldův přítel (Antonín Hardt), Máryjka, Donaldova láska (Věra Papírková).

Nastudovaly České Budějovice v roce 1968. Premiéra 22. 11. 1968 (Československo, 21:15 – 22:15 h.). Repríza 7. 2. 1969 (Československo, 21:50 h.).

Pozn.: Rozhlasová prvotina V. Fischerové.

Lit.: Bodláková, Jitka: Konzumní přehlídka (Zahraniční rozhlasové hry). In Divadlo 5/1968, s. 77-78.

IC (= Ciprová, Inka): Dvě ženy v éteru. In Mladá fronta, 4. 12. 1968, s. 4 (recenze).

ju – Dnes v rozhlase. In Lidová demokracie 310-1968 (22. 11. 1968), s. 5 (recenze).

Lit.: Fischerová, Sylva: Nesmrtelná kuřata (objev rukopisu rozhlasové hry Violy Fischerové). In web Bubínek Revolveru, 20. 3. 2023 (článek). – Cit.: Viola Fischerová debutovala jako básnířka v almanachu Rozlet v roce 1955 (básněmi Třeboňská a Srpen), své překlady z polštiny publikovala v šedesátých letech v časopisech Host do domu, Světová literatura, Divadlo a v knižním výboru světové poezie dvacátého století Postavit vejce po Kolumbovi.

Její prvotinu v oblasti rozhlasové dramatické tvorby Nesmrtelná kuřata nastudoval Československý rozhlas a premiéru měla v listopadu 1968, v době, kdy už byla autorka se svým budoucím manželem Pavlem Buksou (spisovatelem Karlem Michalem) v Basileji. Na rozdíl od básní i překladů, které jsou k dispozici v příslušných publikacích, byly nahrávka rozhlasové hry stejně jako její text považovány celá léta za ztracené.

Díky zřetězení mnoha různých okolností a vazeb, v nichž hraje důležitou roli běloruský básník Dmitrij Strocev a Eva Lustigová, zakladatelka Nadačního fondu Arnošta Lustiga, se mi podařilo s pomocí Ivany Zuranové z archivu Českého rozhlasu text hry Nesmrtelná kuřata dohledat; nahrávka byla zřejmě bez náhrady zničena. Strojopis má 28 stran a je s výjimkou několika míst dobře čitelný. Téma hry je podobně nesmrtelné jako její osudy, totiž bytová nouze, a je podáno s vtipem a situační komikou.

Rudolf Matys text charakterizoval takto: „Zdaleka nejcennějším původním textem“ Violy Fischerové „z té doby byla její naprosto brilantní rozhlasová hra Nesmrtelná kuřata. Šlo o existenciální podobenství, rozkročené mezi odstupovou metodikou absurdního divadla a přimrazivě detailní drobnokresbou konkrétnin, jaká ve svém témbru trochu připomínala příběhy typu Kafkovy Proměny.“ Česká literatura tak byla obohacena o další šťastný nález.

Per H. Vindenes Schreiner. Norská rozhlasová komedie o muži, který se znovu narodil. Přeložil František Fröhlich. Scénická hudba Michal Rataj. Dramaturg Hynek Pekárek. Režie Ivan Chrz.

Osoby a obsazení: Swerre (Oldřich Kaiser), Kathrine (Dana Černá), Leif (David Novotný), Ingeborg (Jana Drbohlavová), Andreas (Jan Vlasák), Gerd (Daniela Kolářová), děvče (Andrea Elsnerová), chlapec (Michal Zelenka), žena (Vanda Hybnerová), policistka (Kateřina Hrachovcová), muž (Pavel Oskar Gottlieb), teta (Zdenička Tichá), maminka (Dana Reichová), dítě (Josef Tuček), hlas (Sandra Srnková-Bergmannová) a hlášení (Zdeňka Sajfertová).

Natočeno v roce 2007. Premiéra 10. 5. 2007 (Vltava, 20:00 – 20:48 h.; 45 min.). Repríza 20. 1. 2009 (ČRo 3 Vltava, 21:30 h) v cyklu To nejlepší z Prix Bohemia; 24. 4. 2012 (ČRo 3 Vltava); 13. 5. 2018 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.); 22. 5. 2021 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.) v cyklu Hra na sobotu; 25. 3. 2023 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.) v cyklu Hra na sobotu.

Pozn.: Cena Radia France na festivalu Prix Europa. Cena Prix Bohemia Radio 2008.

Lit.: Pekárek, Hynek: Per Schreiner: Zpátky na Luční vrch. In web ČRo 3 Vltava, 24. duben 2012 (článek + ukázka k poslechu). – Cit.: Rozhlasová hra norského dramatika Pera Schreinera Zpátky na Luční vrch získala cenu Radia France na festivalu Prix Europa. V hořké komedii o dobře situovaném muži středního věku, jehož životní a rodnou idylku zvrátí nečekaná automobilová nehoda, si autor ironicky pohrál s módním tématem reinkarnace – stěhování duší zemřelých do nových těl. V hlavní roli se představí Oldřich Kaiser.

Kdo by dnes nechtěl bydlet na dobré adrese! V norském hlavním městě Oslo je takovou dobrou adresou ulice Tuengen Allée – Luční vrh. Hrdina rozhlasové hry Návrat na Luční vrh Sverre má právě v téhle vyhlášené ulici dům a u něho zahradu s velkým bazénem. Sverre si toho – i svého dobrého zaměstnání – považuje. Žije nevzrušívým životem spořádaného občana, který vždy ze zaměstnání pospíchá do své luxusní vily, kde ho čeká půvabná a milující manželka Gerd a dobře vychované děti. Tahle středostavovská idylka by mohla pokračovat až k pohádkovému konci: „a žili štastně až do smrti“. Do Sverrova života však jednohodne zasáhne nešťastná autonehoda.

Sverre se probudí v nemocnici, jeho hlava i pamět jsou v pořádku, jen se nemůže se hýbat. Má žízeň. K jeho zděšení mu místo nápoje nabídne neznámá žena k napití svůj prs. Sverre si s hrůzou uvědomí, že vězí v cizím těle. Se svou reinkarnací v tělíčku novorozence, kterého si štastní rodiče záhy odvezou domů a který je rozmazlován celou rodinou, se Sverre nehodlá smířit. Hlasitě protestuje, ale navenek vydává jenom dětské žvatlání. Rozhodne se proto trpělivě čekat, až se naučí chodit, a pak se konečně vydá zpátky do svého domu na Lučním vrchu, kde ho jistě všichni netrpělivě čekají. Všechno však dopadne trochu jinak, než si Sverre – ted již malý Håkon – představuje.

Hořká norská komedie Pera Schreinera se s velikým úspěchem a v režii zkušeného režiséra Steinara Berthelsena poprvé představila mezinárodnímu publiku v roce 2005 na festivalu Prix Europa v Berlíně, kde získala speciální cenu sponzorovanou stanicí Radio France. Byla poté nastudována mnoha evropskými rozhlasovými stanicemi. V Českém rozhlase ji nastudoval režisér Ivan Chrz, který ve spolupráci s hudebním režisérem Michalem Ratajem natočil hru moderními rozhlasovými prostředky ve svižném tempu a s mnoha zvukovými efekty. Hru přeložil František Frohlich. V hlavní roli muže, který se znovu narodil, uslyšíte Oldřicha Kaisera.

Lit.: Pekárek, Hynek: Per Schreiner: Zpátky na Luční vrch. In web ČRo 3 Vltava, 20. 1. 2009 (článek). – Cit.:  Rozhlasová hra norského dramatika Pera Schreinera Zpátky na Luční vrch získala cenu Radia France na festivalu Prix Europa. V hořké komedii o dobře situovaném muži středního věku, jehož životní a rodnou idylku zvrátí nečekaná automobilová nehoda, si autor ironicky pohrál s módním tématem reinkarnace – stěhování duší zemřelých do nových těl. Hru Pera Schreinera Zpátky na Luční vrch uslyšíte v úterý 20. ledna ve 21.30 hodin ve vysílání Českého rozhlasu 3 – Vltava. Hra byla natočena v roce 2007. V hlavní roli se představí Oldřich Kaiser.

Kdo by dnes nechtěl bydlet na dobré adrese! V norském hlavním městě Oslo je takovou dobrou adresou ulice Tuengen Allée – Luční vrch. Hrdina rozhlasové hry Návrat na Luční vrch Sverre má právě v téhle vyhlášené ulici dům a u něho zahradu s velkým bazénem. Sverre si toho – i svého dobrého zaměstnání – považuje. Žije nevzrušívým životem spořádaného občana, který vždy ze zaměstnání pospíchá do své luxusní vily, kde ho čeká půvabná a milující manželka Gerd a dobře vychované děti. Tahle středostavovská idylka by mohla pokračovat až k pohádkovému konci: „a žili štastně až do smrti“. Do Sverrova života však jednoho dne zasáhne nešťastná autonehoda.

Swerre se probudí v nemocnici, jeho hlava i pamět jsou v pořádku, jen se nemůže hýbat. Má žízeň. K jeho zděšení mu místo nápoje nabídne neznámá žena k napití svůj prs. Sverre si s hrůzou uvědomí, že vězí v cizím těle. Se svou reinkarnací v tělíčku novorozence, kterého si štastní rodiče záhy odvezou domů a který je rozmazlován celou rodinou, se Swerre nehodlá smířit. Hlasitě protestuje, ale navenek vydává jenom dětské žvatlání. Rozhodne se proto trpělivě čekat, až se naučí chodit, a pak se konečně vydá zpátky do svého domu na Lučním vrchu, kde ho jistě všichni netrpělivě čekají. Všechno však dopadne trochu jinak, než si Swerre – ted již malý Hakon představuje.

Hořká norská komedie Pera Schreinera se s velikým úspěchem a v režii zkušeného režiséra Steinara Berthelsena poprvé představila mezinárodnímu publiku v roce 2005 na festivalu Prix Europa v Berlíně, kde získala speciální cenu sponzorovanou stanicí Radio France. Byla poté nastudována mnoha evropskými rozhlasovými stanicemi. Nyní se v české premiéře představuje v režii Ivana Chrze, který ve spolupráci s hudebním režisérem Michalem Ratajem natočil hru moderními rozhlasovými prostředky ve svižném tempu a s mnoha zvukovými efekty. Hru výborně přeložil František Fröhlich. V hlavní roli muže, který se znovu narodil, uslyšíte Oldřicha Kaisera.

Per Schreiner (narozen v roce 1965) je známým norským filmovým a rozhlasovým scenáristou. Velký úspěch mu u norského rozhlasového publika v roce 2003 vynesla hra Den brysomme mannen. Schreiner za ni dostal rok po premiéře Ibsenovu cenu. Tři roky nato byla zfilmována a uvedena na známém festivalu v Cannes.