21. 11. 2006
Tisíc příběhů – Hoši od Bobří řeky dnes (2006)
Dvakrát o pendreku (2006)
Jsem to já? 1/6 (1991, 2019)
Vlasta Fabianová čte ze své stejnojmenné knihy vzpomínek. Připravil Ladislav Daneš. Režie Olga Valentová.
Připravil Československý rozhlas v roce 1991 (6 x 29 min.). Vydala Radiotéka, únor 2019 (MP3).
Pozn.: Výběr z knihy hereckých pamětí Vlasty Fabianové, přečetla sama autorka a herečka krátce před svou smrtí v roce 1991.
Kniha sugestivně nazvaná Jsem to já?, svědčí nejen o touze a potřebě podívat se na sebe z odstupu, ale také a především o uctě k lidem, od nichž se Vlasta Fabiánová učila, a o jejím vzácném vztahu k těm, které učila ona. Je to kniha herecké etiky, svědectví o životě jako součásti velké herecké pospolitosti.
Bohyňa (2006)
Jan Křesadlo. Povídka ze souboru Slepá bohyně a jiné příběhy. Připravila Petra Kunová – Hynčíková. Režie Miroslav Buriánek.
Účinkuje Bronislav Kotiš.
Připravila Plzeň v roce 2006. Repríza 12. 12. 2016 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 30 min.) v cyklu Moderní povídka; 12. 10. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Pozn. : Václav Pinkava, muž mnoha talentů, podepisoval své literární práce pseudonymem Jan Křesadlo. Při psaní těchto textů se autor inspiroval svou dlouholetou praxí klinického psychologa. Slepou bohyní v titulu je myšlena lidská sexualita. Různé druhy sexuálních úchylek a podivností jsou ústředním námětem jednotlivých povídek a uvádějí hrdiny do dramatických i komických až groteskních situací.
Sexuální úchylky a podivnosti, které uvádějí hrdiny do dramatických i groteskních situací v literárním zpracování dlouholetého klinického psychologa se specializací na deviace.
Osudnost zrcadla (1992)
Otokar Fischer. Z knihy Slovo, duše, svět vybral Rudolf Matys. Režie Jan Tůma.
Účinkuje Jiří Adamíra.
Natočeno 1992 (15 min.). Repríza 11. 3. 2023 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.) v cyklu Esej a Víkendová příloha u příležitosti 85. výročí úmrtí básníka, dramatika, překladatele a literárního historika Otokara Fischera.
Lit.: Matys, Rudolf: Osudnost zrcadla. Esej Otokara Fischera z knihy Slovo, duše, svět. In web ČRo 3 Vltava, 11. březen 2023 (článek). – Cit.: (…) Fischerovy překlady díla Françoise Villonova, Heinricha Heina nebo Molièra jsou dodnes oceňovány, jeho převod Goethova Fausta je stále považován za kanonický.
Celý život se věnoval divadlu, o němž také psal. Působil v Národním divadle jako dramaturg, později jako dlouholetý šéf Činohry. Zemřel na infarkt po anšlusu Rakouska.
Historický klub – Rok 1956 – promarněná šance (2006)
O mocném účinku řeči (1999)
Epiktétos. Rozprava o vyjadřovací schopnosti. Překlad Rudolf Kuthan. Připravil Zdeněk Milt. Režie Josef Melč.
Účinkuje Otomar Krejča.
Natočeno 1999. Repríza 6. 11. 2019 (ČRo 3 Vltava, 9:10 h.; 15 min.) v cyklu Esej. Repríza 7. 4. 2021 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba.
Sny (1992)
Günter Eich. Dramatické obrazy významného představitele německé literatury, obnažující bolestné konflikty současné civilizace. Překlad Jitka Bodláková a Jiří Kolář. Úvodní slovo napsal dr. Jaromír Ptáček, čte Zdeněk Hedbávný. Scénická hudba Karel Horký. Dramaturg Jaromír Ptáček. Režie Petr Dufek.
Osoby a obsazení: Profesor (Pavel Leicman), Stařec (Karel Bartoň), Petr (Jan Zvoník), Vnuk (Ladislav Cigánek), Pán (Ladislav Lakomý), Matka (Zdena Herfortová), Matka (Eva Hradilová), Žena (Sylva Talpová), Dítě (Sylva Talpová ml.), Dítě (Pavel Vacek), Muž (Zdeněk Junák), 2. sousedka (Eva Řehořová), Dáma (Eva Jelínková), Michal (Jaroslav Kuneš), Stařena (Helena Trýbová), Žena (Světlana Sedláčková), Otec (Karel Mišurec), 1. sousedka (Eva Gorčicová), Bob (Radim Sasínek), Elsie (Olga Svobodová), Starosta (Jiří Papež), Soused (Jaromír Ostrý), Vypravěč (Lubor Tokoš) a další.
Nastudovalo Brno v roce 1992 (70 min.). Repríza 21. 11. 2006 (ČRo 3 Vltava, 21:30 h) v cyklu Klub rozhlasové hry.
Původní nastudování vzniklo v roce 1969, bylo ale smazáno.
Lit.: Blažejovská, Alena: Čtvero nočních dob je studentská hra s prorockým apelem. In web ČRo Brno, 23. červen 2022 (článek). – Cit.: (…) Studenti JAMU pod vedením pedagožky Evy Schulzové napsali krátké hry o bolestech současné doby. Poté je spojili v jeden celek. (…)
„Na začátku 50. let způsobily Eichovy Sny něco, co bychom z dnešního pohledu mohli nazvat revolucí v rozhlasové tvorbě,“ vysvětluje pedagožka. „Hra při své premiéře způsobila mezi posluchači obrovský šok, jsou zachovány nahrávky telefonátů pobouřených posluchačů, protože těch pět snů, pět krátkých situací, to jsou do určité míry hororové vize.“
„Eich na posluchače apeloval, aby je přiměl se zamýšlet nad zdánlivou pohodou, která v Německu po válce panovala, jakýsi novodobý biedermeier 50. let, kdy lidé chtěli, aby umění plnilo hlavně zábavnou, odpočinkovou funkci, aby se nemuseli zabývat tím špatným, když konečně už je na světě zase klid. Eich chtěl posluchače naopak šokovat, vyburcovat. A Sny proložil básnickými intermezzy, kde se hlas vypravěče obrací k posluchačům a říká: Probuďte se, neboť vaše sny jsou zlé a vše, co se děje, týká se i tebe. Nemůžete klidně spát, protože na světě se děje spousta zla a špatných věcí,“ popisuje Eva Schulzová. (…)
Jak se v Čechách trampovalo (2006)
1. sjezd trampů se uskutečnil na Vinohradech 21. 11. 1931. Připravila Romana Růžičková.
Premiéra 20. 11. 2006 (Praha, 22:32 – 23:00 h.; 24 min.).
Bubáci a hastrmani 1/11 (1981, 2014)
Josef Lada. Vyprávění o dvou starých braších, hastrmanu Brčálovi a strašidlu Mulisákovi, a o jejich dětech Pulcovi a Bubáčkovi. Režie Helena Philippová.
Vypráví Martin Růžek.
Připravil Český rozhlas pro pořad Hajaja v roce 1981 (11 x 9 min.). Repríza 1. dílu 21. 12. 2015 (ČRo 2 Praha, 19:45 h.); 22. 12. 2025 (ČRo 2 Praha, 19:50 h.).
Vydal Radioservis – Radiotéka, květen 2014 (mp3).
Pozn.: Radiotéka uvádí jako datum natočení rok 1979.
Díly: 1. Začíná se pohádka o strašidlech, 2. Mulisákovo první vystoupení, 3. Mulisákův Bubáček, 4. Večerní šplechty ve mlýně, 5. Bouřka ve škole, 6. Mulisák na návštěvě u paní hraběnky, 7. Pulcova krasojízda s kočkami, 8. Jak se Bubáček učil strašit, 9. Jak se Pulec učil na hastrmana, 10. Jak se Bubák vrátil ze světa, 11. Jak to všechno dopadlo.
Pozn.: Veselé vyprávění Josefa Lady o hastrmanu Brčálovi a strašidlu Mulisákovi a o jejich radostech i starostech s výchovou potomků Pulce a Bubáčka. Autor oživil humorné příběhy zasazením do rodného kraje okolo Hrusic, plného malebných rybníčků a hlubokých lesů. (anotace)