Edgar Allan Poe. Povídka. Překlad a režie Josef Červinka.
Čte Josef Červinka.
Natočeno v roce 1991. Repríza 21. 5. 2017 (ČRo 3 Vltava, 2:30 h.; 30 min.) v cyklu Noční bibliotéka.
15. 9. 2005
Legendy pražského metra
Ivanov (1986)
Anton Pavlovič Čechov. Příběh „újezdního Hamleta“. Studiová rekonstrukce klubového představení činohry Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni. Přeložil Leoš Suchařípa. Divadelní dramaturgie a rozhlasová úprava Johana Kudláčková. Scénická hudba Petr Mandel. Improvizace na kytaru Barbora Štěpánová. Dramaturg Jan Vedral. Divadelní a rozhlasová režie Oto Ševčík.
Osoby a obsazení: Nikolaj Ivanov (Ivo Gübel), Anna, jeho žena (Marta Šolcová), Matvěj Šabelskij, hrabě, jeho strýc (Jaroslav Konečný), Pavel Lebeděv, předseda okresní správy (Radek Kolesa), Zinaida Lebeděvová, jeho žena (Libuše Holečková), Sáša, jejich dcera (Bára Štěpánová), Jevgenij Lvov, mladý lékař (Antonín Procházka), Marta Babakinová, mladá vdova, majitelka panství (Inka Brendlová), Dmitrij Kosych, berní úředník (Jan Jánský), Michail Borkin, Ivanovův vzdálený příbuzný a správce jeho panství (Tomáš Šolc), Avdoťa, stařena neurčitého zaměstnání (Netta Deborská), Jegor, podnájemník u Lebeděvových (Jindřich Kout), Gavrilka, Lebeděvova služebná (Ilona Vaňková), hosté (Martin Velda a Miloslav Krejsa).
Nastudovala Plzeň v roce 1986. Premiéra (?) 13. 10. 1986 (Vltava, 22:15 h.; 98 min). Repríza 8. 3. 1987 (Praha, 19:15-21:00 h.); 16. 8. 2014 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.); 18. 8. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h).
Pozn.: Divadelní premiéra 1984. V roce 1985 pořízen TV záznam představení, v roce 2008 vyšel rovněž na DVD jako příloha Reflexu. Pouze role Gavrilky je obsazena jinou herečkou. TV záznam uveden 26. 4. 1986.
Bakův příběh (1994, 2026)
Jack London. Volně na motivy novely Volání divočiny. Překlad Alois Josef Šťastný. Dramatizace Jiří Hapala. Hudba Petr Mandel, řídí Jiří Váchal. Dramaturg Ivan Hejna (= Ivan Hubač). Režie ozvučení Petr Šplíchal. Zvuk Ing. Tomáš Gsöllhofer. Střih Lenka Vintrová. Asistentka režie Hana Dudová. Režie Karel Weinlich.
Osoby a obsazení: Bak (Václav Postránecký), vypravěč, vítr (Miroslav Moravec), Marie Honzíková, Tomáš Staněk, vůdčí špic (Alois Švehlík), Jaroslav Kepka, Dahome (Tomáš Töpfer), Vladimír Marek, Jiří Klem, Šedá (Jana Andresíková), Petr Pelzer, Jiří Holý, Martin Sobotka, Jan Teplý, Luděk Nešleha, Jiří Němeček, Gaston Šubert, Jorga Kotrbová, Antonín Hardt, Harris (Radoslav Brzobohatý), Oldřich Vlach, Jan Vlasák, muž (Vlastimil Zavřel), Sylva Sequensová, Lucie Kratěnová a Michaela Markovičová.
Natočeno 1994. Premiéra 2. 4. 1994 (ČRo 2 Praha, 13:30 h.; 58 min.). Repríza 14. 1. 2006 (ČRo 2 Praha, 13:00 h); 7. 2. 2009 (ČRo 2 Praha, 13:00 h.); 7. 2. 2015 (ČRo 2 Praha, 13:00 h.).
Vydala Radiotéka, září 2026 (MP3, CR.ES.2026.262). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Když je pes lehkomyslné štěně, nedává pozor. Je přesvědčený, že jeho sladký život v laskavé rodině je navěky. Chvíle nepozornosti změnila celý další Bakův život. Poznává, že lidé jsou i krutí.
Ale první setkání se surovostí pes vyhrál. Naváže přátelství s dalším člověkem? Je schopný obstát v nehostinné končině severu? Jak se zachová vůči vlčí smečce, se kterou se setká? Jak pes pozná, co je a není spravedlnost?
Vyprávění o cestě, na které je průvodcem vítr, jehož řeči psi rozumějí. V zemi, kde vládne sníh, led a chlad. Kde ale také tepou horká srdce zvířat i lidí, kteří tento nehostinný kraj milují. (anotace)
Žlutá skvrna (2004)
Jaroslav Putík. Příběh ze sbírky Pohyblivé písky. Režie Dimitrij Dudík.
Účinkuje Stanislav Zindulka.
Natočeno 2004 (24 min). Repríza 29. 10. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.); 28. 7. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.) ke 100. výročí narození autora.
Lit.: anonym: Bochánek, Míla nebo Degustace. Poslechněte si povídky spisovatele Jaroslava Putíka! In web ČRo 3 Vltava, 24. červenec 2023 (článek). – Cit.: Jaroslav Putík byl český spisovatel, novinář a překladatel. Narodil se 25. července 1923 v Mostě jako syn tesaře. Kvůli otcově práci se rodina během Putíkova dětství několikrát přestěhovala, až se usadili poblíž Prahy. V roce 1940 se aktivně zapojil do protinacistického odboje jako člen levicové organizace Národní hnutí pracující mládeže. O dva roky později byl nacisty zatčen a odsouzen ke třem letům za „přípravu velezrady“. Vystřídal několik věznic, mimo jiné i koncentrační tábor Dachau. Domů se vrátil vážně nemocný, ale i přes velmi skeptické prognózy lékařů se brzy zotavil, odjel do Ústí nad Labem a začal pracovat jako tajemník Svazu české mládeže a psát do deníku Mladá fronta.
Po válce, kdy absolvoval Novinářskou fakultu Vysoké školy politické a sociální, pracoval v různých periodikách (Lidové noviny, Literární noviny, Tvorba) a od roku 1964 byl ve svobodném povolání. Přestože po sovětské okupaci nesměl do konce osmdesátých let publikovat, nadále zůstával aktivní a pod jmény kolegů překládal z němčiny a francouzštiny. Ve své tvorbě, ve které najdeme jak cestopisné reportáže a deníky, tak i romány, se často zabýval tématem ztráty lidskosti a krizí společnosti, ve které ale hledá jedince, kteří nepodlehnou stereotypům doby.
V roce 2013 získal cenu PEN klubu za celoživotní dílo. Cenou Egona Hostovského byly oceněny jeho romány Muž s břitvou a Plyšový pes. Jaroslav Putík zemřel v Praze 31. října v roce 2013. (…)
Běžnou situaci z čekárny před ordinací, kdy se dva neznámí lidé snaží společným hovorem krátit dlouhé chvíle čekání, změní sestra s oznámením: „Jste na řadě, mistře.“ Pán s kufříkem zmizí v ordinaci a v čekárně tak zůstane viset nezodpovězená otázka. Mistr? Ale čeho? Podaří se mistrovu vedle sedícímu společníkovi z jejich předchozího hovoru o módních značkách, o potížích s dárky a ženami a o pořadí pacientů najít vodítko k odpovědi na tuto otázku? A jak do celého dění zasáhne krásná žena Julie s luxusní kabelkou značky Bridge?
V cyklu Život-osudy-osobnosti připravil J. Putík v roce 1999 pro rozhlas vyprávění o svém životě a tvorbě nazvané Pohyblivé písky. Stejným názvem autor pojmenoval i svou sbírku povídek, z níž je vybraná tato povídka. (…)
O škodlivosti tabáku (1973)
Anton Pavlovič Čechov. Povídka. Režie Josef Hajdučík.
Osoby a obsazení: Osoby a obsazení: Ivan Ivanovič Ňuchin, muž své ženy, ředitelky hudební školy a ženského penzionátu (Stanislav Neumann).
Natočeno 1973 (14min.).
Na tenkém ledu (2001)
Ivan Sergejevič Turgeněv. Komedie o složitostech lásky. Překlad a rozhlasová úprava Alena Morávková. Hudební improvizace Petr Mandel. Dramaturgie Jana Weberová. Režie Ivan Chrz.
Osoby a obsazení: Libanovová (Dana Syslová), Věra (Dana Černá), Mademoiselle Bienaimé (Marie Drahokoupilová), Varvara (Bohumila Dolejšová), Stanicyn (Miroslav Táborský), Gorskij (Lukáš Hlavica), Muchin (Vladimír Javorský), Čuchanov (Antonín Molčík) a sluha (Eduard Pavlíček).
Natočeno 2001. Premiéra 6. 5. 2001 (54 min). Repríza 26. 2. 2006 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.); 2. 10. 2010 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h); 6. 9. 2015 (ČRo 2 Praha, 20:05 h); 19. 10. 2019 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.) v cyklu Hra na sobotu.
Lit.: Káchna, Pavel: Ivan Sergejevič Turgeněv: Na tenkém ledu. In web ČRo 2 Praha, září 2015 (článek). – Cit.: Hlavní hrdina se pohybuje, jak také jinak, na tenkém ledě. Má se oženit s půvabnou a chytrou Věrou a vzdát se své svobody? Proboří se s ním ten tenký led, kterým jsou lidské vztahy a city?
Ivan Sergejevič Turgeněv (1818─1883)
Ruský kriticko-realistický prozaik, básník a publicista, klasik 19. století. Jeho literární začátky jsou spojeny s ruským liberalismem a tzv. naturální školou. V nejvýznamnějším díle se poetické líčení ruské přírody prolíná s analytickými úvahami o harmonickém národního charakteru.
Po sérii publicistických vystoupení a několika vesnických dramatech vznikl cyklus románů o morálních a psychologických problémech ruských liberálních a radikálních intelektuálů 40. až 70. let 19. století, označovaný za letopis ruské inteligence. V těchto prózách děj zpravidla vyúsťuje v individuální tragédii, v pocity marnosti, zhroucení společenských iluzí a utopií.
Autor romantických milostných novel a povídek, básní v próze, fantaskních novel a literárních vzpomínek. Protestoval proti barbarství ruského nevolnického systému, stal se autorem termínu nihilismus.
Lit.: anonym: Ivan Sergejevič Turgeněv: Na tenkém ledě. In web ČRo 3 Vltava, říjen 2010 (anotace). – Cit.: Na tenkém ledu se pohybuje hrdina stejnojmenné hry Ivana Sergejeviče Turgeněva. Má se oženit s půvabnou a chytrou Věrou a vzdát se své svobody? Proboří se s ním ten tenký led, kterým jsou lidské vztahy a city?
Soukromá tma (2003)
Horní Planá 1/2 (1991)
Četbu na pokračování z překladu Anny Siebenscheinové připravila Marie Vaňkátová. Účinkuje Gustav Opočenský. V roce 1991 natočil režisér Vladimír Tomeš (more…)
Doktor Marcus a jeho rod 1/12 (2003, 2018)
Historický příběh z prostředí slavné berlínské nemocnice Charité. Napsal Jaroslav Dietl, rozhlasová úprava a režie Jaroslav Kodeš. Dramaturgie Václava Ledvinková a Pavel Kácha.
Účinkují: Josef Somr (vypravěč), Viktor Preiss, Dana Syslová, Taťjana Medvecká, Otakar Brousek I., Viola Zinková, Helena Brabcová, Pavel Soukup, Růžena Merunková, Ivan Trojan, Lukáš Hlavica, Jiří Hálek, Naďa Konvalinková, Jiří Štěpnička, Oldřich Vlach, Veronika Jeníková, Eva Kodešová, Eva Hrušková, Vilma Cibulková, Zdenka Hadrbolcová, Václav Mareš, Drahomíra Fialková, Stanislav Zindulka, Miriam Kantorková, Pavel Soukup, František Němec, Jaromír Meduna, Robert Tamchyna a další.
Premiéra 1. dílu 14. 12. 2003 (53 min).
Vydala Radiotéka 9. 3. 2018 (MP3).
Lit. Hraše, Jiří: První rozhlasový rodinný seriál. In Svět rozhlasu, 12/2004, s. 9.
Pozn.: Jako „třináctý díl“ vznikl dokument o vzniku a natáčení seriálu Charité – nemocnice uprostřed města (2004).
Pozn.: Po úspěšném televizním seriálu Nemocnice na kraji města dostal Jaroslav Dietl v roce 1980 od východoněmecké televize nabídku, aby napsal podobný seriál o slavném, prastarém berlínském špitálu Charité. A tak vymyslel dějově bohatou, mnohovrstevnatou ságu lékařské rodiny Marcusů, v níž sleduje barvité životní osudy tří generací od Vánoc roku 1913 do jara roku 1978, jak se vyvíjely s mnoha peripetiemi na pozadí historie nemocnice, dějin Berlína a celé země. Scénář zůstal v pozůstalosti a později vzniklo jen jeho rozhlasové zpracování. (anotace)