Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

16. 1. 2022

Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých 1/3 (2021)

Filed under: Rozhlasové hry,Seriály — Premek @ 15:38

Olga Tokarczuková. Rozhlasový seriál podle románu polské spisovatelky. Přeložil Petr Vidlák. Dramatizace Kristina Májová. Hudba a zvukový design Miroslav Tóth. Dramaturgie Renata Venclová. Režie Izabela Schenková.

Osoby a obsazení: Jana Dušejková (Jitka Smutná), Mátoha, její soused (Miroslav Hanuš), Dion, její bývalý student (Jiří Roskot), Dobrá zpráva, prodavačka v secondhandu (Klára Suchá), policejní náčelník, myslivec (Pavel Nečas), Šelest, kněz (Luboš Veselý), doktor Ali (Michael Pitthan), sestřička v ordinaci (Lucie Trmíková), předseda houbařského spolku, myslivec (Marek Daniel), Vepřek, majitel liščí farmy (Vasil Fridrich), Tomek, ministrant (Alexandr Mojžíš), Zbygněv, ministrant (Oliver Jankech), Michal, ministrant (Vojtěch Černý), žena na místě činu / hlasy ve městě / liška 2 (Renata Kubišová), lišák Konzul / muž (Pavel Tesař), hlas z televize / srnka (Klára Oltová), děti ve třídě (Ráchel Gojdová, Coco Rafajová, Vilém Tycar), straka 1 (Marie Štípková) muž na honu 1 / fotograf / hlas (Hanuš Bor), muž na honu 2 / hlas z kazety (Lubor Šplíchal), pošťák (Jan Vondráček), policista „Paul Newman“ (Kamil Halbich), muž se psem (Václav Rašilov), spisovatelka (Lucie Juřičková), Boros, entomolog (Libor Hruška), muž na místě činu / muž (František Čachotský), manželka předsedy houbařského spolku (Andrea Elsnerová), srnka, žena, hlas (Vendula Holičková), liška 1 (Tereza Císařová), houbařka (Eva Saskia Burešová), žena 2 (Barbara Lukešová), straka 2 (Eva Leinweberová),   a děti (Oliver Jankech, Alexandr Mojžíš).

Natočeno 2021. Premiéra 1. dílu 30. 1. 2022 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.), 2. dílu 6. 2. 2022 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.); 3 dílu 13. 2. 2022 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.) v cyklu Radioseriál. Repríza 1. dílu 11. 2. 2024; 3. dílu 25. 2. 2024 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.) v cyklu Radioseriál; 1. dílu 16. 8. 2026 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.) v cyklu Radioseriál.

Veřejný poslech 1. dílu 18. října 2023 (Olomouc, Umělecké centrum UP, Filmový sál – 3. patro, 16:45 – 17:40 h.) v rámci festivalu Prix Bohemia Radio 2023.

1. místo v sekci Drama na festivalu Prix Bohemia Radio 2023.

Lit.: Venclová, Renata: Olga Tokarczuková znovu vypráví. Vltavské reprízy i premiéry podle knih polské nobelistky. In web Týdeník Rozhlas, 17. leden 2022 (článek). – Cit.: Olga Tokarczuková, jedna z nejvýraznějších osobností polské literatury, předloňská laureátka Nobelovy ceny za literaturu, oslaví na konci ledna 60. narozeniny. Stanice Vltava nabízí k této příležitosti několik repríz i premiér pořadů natočených podle spisovatelčiných děl. (…)

Morální thriller nebo eko-detektivka, to jsou podtituly, kterými se vydavatelé nebo recenzenti snaží postihnout poetiku jednoho z nejoblíbenějších románů Olgy Tokarczukové Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých. Autorka v něm spojuje hned několik žánrů – detektivní linku, horor, úvahy na téma ekologie, práv zvířat či astrologie, to vše proložené odkazy na tvorbu Williama Blakea, jehož cituje i v názvu knihy. Úběžníkem této mnohosti je hlavní hrdinka a vypravěčka románu, inženýrka Jana Dušejková toho času v důchodu. Bydlí na samotě v polsko-českém pomezí a přivydělává si jako učitelka angličtiny.

Amatérská astroložka a příležitostná překladatelka Blakea sleduje s čím dál větší nevolí krutost místních lidí, zejména myslivců, s jakou se chovají ke všemu živému. Pro Janu Dušejkovou zvíře nemá menší cenu než člověk, naopak. Lidstvo si podle jejího přesvědčení za genocidu, kterou páchá na zvířatech, zasluhuje trest. Když začnou v okolí postupně násilnou smrtí umírat členové mysliveckého sdružení, má okamžitě jasno. Zvířata se na nich konečně začala mstít. (…)

Lit.: Venclová, Renata: Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých. Jitka Smutná exceluje v novém seriálu podle výjimečného románu Olgy Tokarczukové. In web ČRo 3 Vltava, 30. leden 2022 (článek). – Cit.: Morální thriller nebo eko-detektivka. To jsou podtituly, kterými se vydavatelé a recenzenti snaží postihnout poetiku jednoho z nejoblíbenějších románů Olgy Tokarczukové Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých. Autorka v něm spojuje hned několik žánrů – detektivní vyprávění, horor, úvahy na téma ekologie, práv zvířat či astrologie, to vše proložené odkazy na tvorbu Williama Blakea, jehož cituje i název knihy.  (…)

Úběžníkem zmíněné mnohosti je hlavní hrdinka a vypravěčka románu, inženýrka Jana Dušejková toho času v důchodu. Bydlí na samotě v polsko-českém pomezí a přivydělává si jako učitelka angličtiny na základní škole. Amatérská astroložka a příležitostná překladatelka Blakea sleduje s čím dál větší nevolí krutost místních lidí, zejména myslivců, s jakou se chovají ke zvířatům. Pro Janu Dušejkovou zvíře nemá menší cenu než člověk, naopak. Lidstvo si podle jejího přesvědčení za genocidu, kterou páchá na zvířatech, zasluhuje trest. Když začnou v okolí postupně násilnou smrtí umírat přední členové mysliveckého sdružení, má okamžitě jasno. Zvířata se na nich konečně začala mstít.

O zvířatech nemůžeš mluvit, jako by to byli lidé. Je to hřích, lidská pýcha, takové hřbitovy. Podle Boha jsou zvířata méně než člověk, mají mu sloužit.

Knihu do češtiny pro nakladatelství HOST přeložil (tak jako většinu autorčiných próz) Petr Vidlák. Do podoby třídílného seriálu ji zdramatizovala scenáristka Kristina Májová. Velkou hereckou příležitost v seriálu dostává Jitka Smutná, která se nonkonformní vypravěčky zhostila s vervou i pochopením. Rozeznít zvláštní vnitřní svět Jany Dušejkové, která jakoby měla schopnost slyšet hlasy zvířat a jejich nářek, si vzali za úkol režisérka Izabela Schenková a hudební skladatel a zvukový designér Miroslav Tóth. Vedle Jitky Smutné si v inscenaci zahráli například Miroslav Hanuš, Klára Suchá, Jiří Roskot, Luboš Veselý, Jan Vondráček, Andrea Elsnerová nebo Marek Daniel.

12. 1. 2022

Divadélko Silver uvádí… 1/12 (2007)

Filed under: Seriály — Premek @ 12:39

Jiří Kratochvil. Cyklus 12 mikroher připravený speciálně pro pořad Zelný rynk. Cílem těchto mikroher je glosovat s fejetonistickou lehkostí naši současnost. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Eva Řehořová a Radim Nejedlý.

Účinkují Petr Váša, Erik Pardus, Dita Kaplanová, Zdeněk Junák, Tomáš Sagher, Radka Přibyslavská, Zdeněk Bureš a další.

Natočeno 2007. Premiéra leden – prosinec 2007 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 1 díl cca 10 min.).

Obsah: 1. Česko hledá Superzmar – 2. Bachratá barokní skříň – 3. Vejce čili vejce – 4. Telecí porážka – 5. Ruská ruleta /První, druhý a třetí/ – 6. Hemi a Marlén – 7.  Čekárna aneb Dámská jízda – 8. Noci vlkodlaků – 9. Zlatý déšť – 10. Dálnice aneb Pánská jízda – 11. Zelný rynk – 12. Vánoční sirota.

Pozn.: Závěrečnou, prosincovou Vánoční sirotu tak o tři roky později natočil v brněnském studiu režisér Radim Nejedlý jako povídku v interpretaci Vladimíra Hausera.

Pozn.: Desetiminutové mikrohry jsou, domnívám se, ideálním rozhlasovým útvarem, takže mi přišlo líto, že ho Český rozhlas nevyužívá – což je taky jedna z motivací, proč to chci zkusit: upozornit na tento útvar. Inspirace je ale mimorozhlasová: pásmo miniscének polského básníka Konstantyho Ildefonse Galczyńského Divadlo Zelená husa, u nás kdysi dávno publikované v časopise Květen. Galczyńský tak v mikroscénkách glosoval politické dění. Já však – vzhledem k tomu, že politických komentářů je u nás až přemíra, a dokonce mají už svou divadelní podobu – bych se věnoval glosám nepolitickým, nanejvýš občanským a prostě společenským, tedy jakési teatralizované fejetony. A nazval bych to Divadélko Silver uvádí. Silver je narážka na Stevensonův Ostrov pokladů (jednonohý pirát Silver), tedy groteska s pohádkovým nádechem, čímž už jsem blízko dalšímu inspiračnímu zdroji. Galczyńský se formálně inspiroval tzv. šopkou, tedy původně polskou lidovou loutkovou hrou. Mám podobný záměr: tudíž cosi mezi teatralizovaným fejetonem a tradiční českou loutkovou hrou, třeba tak, jak ji parodoval Jaroslav Hašek – nemíním totiž ve svých mikrohrách producírovat živé lidské typy, ale jen loutkovité figurky. A další inspirační zdroje: dada, Cimrmani, ale i drobné mystifikační dramatické útvary z někdejšího brněnského pořadu Na shledanou v sobotu.  (Jiří Kratochvil)

Lit.: ČTK: Spisovatel Kratochvil představí dvanáct nových rozhlasových her. In web Novinky.cz, 5. 1. 2007 (zpráva). – Cit.: Brněnský spisovatel Jiří Kratochvil představí na vlnách Českého rozhlasu dvanáct nových krátkých rozhlasových her. Cyklus nazvaný Divadélko Silver bude Český rozhlas Brno uvádět v magazínu Zelný rynk každou první sobotu v měsíci, v pondělní časně ranní repríze se Kratochvilovy nové tvorby dočkají i posluchači stanice Praha.

„Desetiminutové mikrohry jsou, domnívám se, ideálním rozhlasovým útvarem. Je to rozsah uplatnitelný i v nejrůznějších ‚prolukách‘, takže mi přišlo líto, že ho Český rozhlas nevyužívá, což je taky jedna z motivací, proč to chci zkusit. Rád bych na tento útvar upozornil,“ řekl Kratochvil.

V textech chce glosovat současnost, čemuž nasvědčuje i název první hry: Konkurz na SuperZmar. Ve většině mikroher účinkuje básník, performer a muzikant Petr Váša. Kratochvil (1940) patří k nejvýznamnějším prozaikům v současné české literatuře. Proslulost získaly například Medvědí román, Siamský příběh, Noční tango, Avion nebo Nesmrtelný příběh, ale věnoval se i povídkám, fejetonům a rozhlasové tvorbě.

Lit.: Kratochvil, Jiří: Biograficko-bibliografická poznámka u textů J. Kratochvila Jablko (s. 15-16) a Divadélko Silver uvádí Vejce čili vejce. In Pandora 15/2007, prosinec, s. 17 – 20. (článek).

10. 1. 2022

Diablom posadnutí 1/12 (Běsi, 2021)

Filed under: Četba na pokračování,Seriály,Slovenské — Premek @ 11:27

Fjodor Michailovič Dostojevskij. Četba na pokračování.

Účinkují Beáta Drotárová, Alena Ďuránová, Tatiana Poláková, Henrieta Kecerová, Adriana Ballová, Petr Cibula a Juraj Zetyák.

Nastudovaly Košice v roce 2021. Premiéra 10. 1. – 25. 1. 2022 (SRo Rádio Devín, 22,30-23,00 h.). Repríza 1. dílu 14. – 20. 2. 2022 (SRo 8 Rádio Litera). Repríza 31. 7. – 12. 8. 2023 (SRo Rádio Devín).

Alternativní verze názvu: Ďáblem posedlí

Pozn.:  Román Diablom posadnutí vychádza z mravnej polemiky, že ak Boh nie je, všetko je dovolené. Všetka hĺbka autorovho umenia je v typoch a charakteroch jednotlivých postáv. A tak „diablom posadnutí“ sú pyšný a sebavedomý Stavrogin, racionálny Kirilov a podlý Verchovenskij, okolo ktorých sa rozvíja čudesne prepletený život v malom vidieckom mestečku,  kdesi ďaleko v Rusku, koncom 19.storočia. Román však možno chápať aj ako filozofickú úvahu, alebo aj ako psychologickú detektívku – a ich strojcami sú  ľudia posadnutí. Ale netreba zabúdať, že Dostojevského tvorba  odhaľuje najmä ruskú dušu. 12 časťové čítanie na pokračovanie z knihy Diablom posadnutí vzniklo v spolupráci so Štátnym divadlom Košice. Budete v ňom počuť Beátu Drotárovú, Alenu Ďuránovú, Tatianu Polákovú,  Henrietu Kecerovú, Adrianu Ballovú, Petra Cibulu a Juraja Zetyáka v pracovné dni od 10. do 25.januára o 22,30 v Rádiu Devín.

Lit.: anonym: Čítanie na pokračovanie: F. M. Dostojevskij / Diablom posadnutí. In web SRo Rádio Devín, 7.  1. 2022 (článek).-  Cit.: Tvorba F. M. Dostojevského odhaľuje ruskú dušu. Román Diablom posadnutí vychádza z mravnej polemiky, že ak Boh nie je, všetko je dovolené. Všetka hĺbka umenia je v typoch a charakteroch jednotlivých postáv. A tak diablom posadnutí sú hrdinovia diela – pyšný a sebavedomý Stavrogin, racionálny Kirilov a podlý Verchovenskij, okolo ktorých sa rozvíja čudesne prepletený život v malom vidieckom mestečku, kdesi ďaleko v Rusku koncom 19. storočia. Text však možno chápať aj ako filozofickú úvahu, alebo aj ako psychologickú detektívku – a ich strojcami sú ľudia posadnutí.

12 časťové čítanie na pokračovanie z knihy Diablom posadnutí vzniklo v spolupráci so Štátnym divadlom Košice.

 

3. 1. 2022

Akta Kiks 1/5 (1997)

Filed under: Seriály — Premek @ 12:25

Ondřej Neff. Silvestrovský pidiseriál o pěti dílech. Režie Ivan Holeček.

Osoby a obsazení: Skulilová (Simona Stašová), Moudrej (Jan Přeučil), Alf (Ota Jirák).

Natočeno 16. – 19. 12. 1997 (režie 3).  Premiéra 1. dílu 15. 2. 1999 v rámci pořadu Rádio na polštář – toulavé (Praha, 19:15 – 19:57 h.). Repríza 15. – 17. 2. 1999 (Praha, 19:15 – 19:57 h.);  7. – 10. 4. 2003.

25. 12. 2021

Vesnický román 1/3 (2021)

Filed under: Četba na pokračování,Seriály — Premek @ 23:26

Karolína Světlá.  Dramatizace Tomáš Syrovátka. Dramaturg Ludvík Němec. Zvuk Ondřej Franěk. Produkce Petra Spilková. Režie Jakub Doubrava.

Osoby a obsazení: Sylva (Kateřina Císařová), matka (Apolena Veldová), Antoš Jírovec, její syn (Vladimír Pokorný), rychtářka (Zuzana Ščerbová), vypravěč (Ivan Řezáč).

Natočeno listopad 2021. Premiéra 24. – 26. 12. 2021 (ČRo Liberec, 18:04 hod.) v cyklu Kultura pod Ještědem.

Lit.: Doubrava, Jakub – Franěk, Ondřej – Němec, Ludvík – Spilková, Petra – reČRoL: Láska a smrt v nové adaptaci klasického díla z 19. století. Karolína Světlá: Vesnický román. In web ČRo Liberec, 25. prosinec 2021    (anotace). – Cit.:  Na sváteční večery jsme pro vás připravili novou rozhlasovou dramatizaci Vesnického románu spisovatelky Karolíny Světlé, jejímž druhým domovem bylo Podještědí. (…)

5. 11. 2021

Spejblova a Hurvínkova učebnice jazyka českého 1/8 (1993, 2020, 2021)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích,Seriály — Premek @ 10:15

Mluvené slovo Spejblova a Hurvínkova učebnice jazyka českého 2Ladislav Dvorský. Rozhlasový cyklus scének. Režie Ladislav Rybišar.

Osoby a obsazení: Hurvínek, Spejbl (Miloš Kirschner), Mánička, paní Kateřina (Helena Štáchová),  nádražní hlášení (Stanislav Oubram), Žeryk (Jan Bošela).

Natočeno 1993 pro cyklus Vysílání pro školy. Vydal Radioservis v roce 2020 (lekce 1-3), 2021 (lekce 4. – 6.)

Pozn.: Hurvínek dělal v diktátech spoustu chyb, což paní Kateřinu rozčilovalo, a tak se Hurvínek se Spejblem a Máničkou rozhodli, že v rámci sebevzdělávání vytvoří učebnici jazyka českého a dají ji paní Kateřině – Bábince – k narozeninám. V prvním díle Bábinku „učili“ všichni tři a zadali jí také domácí úkol. V dalších částech řady žactva rozšířil Spejbl a svéráznými učiteli se stali Hurvínek s Máničkou.

Osmidílný seriál  Spejblova a Hurvínkova učebnice českého  z roku 1993 byl poslední jazyka rozsáhlejším rozhlasovým počinem Miloše Kirschnera (zemřel v roce 1996). Napsal ho Ladislav Dvorský a byl určen pro rozhlasový cyklus. (anotace)

24. 10. 2021

Made in Norway 1/6 (2019)

Filed under: Cizojazyčné,Seriály — Premek @ 13:07

Vegard Steiro Amundsen. Dramatický seriál. Hudba Sjur Miljeteig. Dramaturgie Mathias Calmeyer, Arne Barca a Steinar Berthelsen. Produkce Hege Cathrine a Beck Stabell. Zvukový design Arne Barca, Režie Steinar Berthelsen.

Osoby a obsazení:  Oda Skarová (Silje Storstein), Ståle Munkebye (Rolf Kristian Larsen), John Cooper (David Menkin), Magnar Ottosen (Jonas Strand Gravli), Gard Thune (Hallvard Holmen), Ulrika Munkebyová (Kjersti Dalseide), Äge Skar, pracovník NAMMO (Lasse Kolsrud), Henrik Skar, Odin bratr (Petter Vermeli), Margreta Skarová, pracovnice NAMMO (Kikki Stormo), Aksi Virtanen, pracovník NAMMO (Lasse Lindberg),  Vigdis Ottosenová, Magnarova matka (Ulla Broch), Berit Moelvová (Maria Bock), Per-Olav Paalsen (Kåre Conradi), Karl-Erik Brox, pracovník NAMMO (Gustav Nilsen), Ingvild Nybakk, novinářka (Ane Øverli), Daniel Tømte (Bartek Kaminski), Anneli Rotvollová, novinářka TV2 (Anna Dworak), zdravotní sestra (Julie Støp Husby), Roy Gaines (Tony Totino), Ayan (Fatimah Mahdi) a Karim (Ahmed Alsaatie), Torill Stenersen (Iselin Shumba), recepční (Øyvind Nygjerde), Thunova dcera (Milja Stormo-Alknes), pastor (Knut Hoem), rozhlasová reportérka (Ida Creed), spekaer (Jan Martin Johnsen), ministryně obrany (Julie Støp Husby), ochranka (Jan Martin Johnsen).

Natočeno 2019. Premiéra 1. dílu 28. 12. 2019 (NRK, 32 min.); 6. dílu 11. 3. 2020 (NRK). K poslechu zde.

Česká inscenace

Pozn.:  En spenningsserie i seks deler. Oda er en soldat i den norske hær, og på utenlandsoppdrag for å trene opp irakiske soldater. På et oppdrag sammen med amerikanerne bli hun og hennes soldater angrepet av terrorister. En av Odas kollegaer blir drept, og en annen alvorlig skadet. Hun finner ut at terroristene brukte rakettkastere type M72 som lages på NAMMO Raufoss. Oda som selv er fra Raufoss, blir stående i et dilemma. Skal hun forfølge saken og avsløre at våpen laget i hennes hjembygd havner hos fienden, eller skal hun holde kjeft så arbeidsplassene forblir trygge og NAMMO generer penger i kommunekassa. Hun velger kampen for sannheten, og det vil koste henne dyrt.  (anotace)

Made in Norway 1/4 (2021, 2022)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích,Seriály — Premek @ 12:50

Vegard Steiro Amundsen. Původní norský dramatický seriál. Komu přísluší odpovědnost, když se zbraně k zajištění míru ocitnou v rukou teroristů? Přeložila Petra Mertinová. Mistr zvuku Tomáš Pernický. Hudba Jan Jirucha, Jan Trojan. Hudební design Jan Trojan. Dramaturgie Klára Novotná. Produkce CD Bohdana Pfannová. Režie Aleš Vrzák.

Osoby a obsazení: Oda Skarová (Petra Bučková), Stäle Munkebye (Jan Dolanský), John Cooper (Jiří Vyorálek), Magnar Ottosen (Ondřej Rychlý), Gard Thune (Ondřej Vetchý), Ulrika Munkebyová (Klára Suchá), Äge Skar (Jan Vlasák), Henrik Skar (Kajetán Písařovic), Margreta Skarová (Jana Stryková), Aksi Virtanen (Igor Bareš), Erik Brox (Miroslav Etzler), Hans (Miroslav Hruška), Vigdis Ottosenová (Natália Drabiščáková), Berit Moelvová (Dana Černá), Per-Olav Paalsen (Aleš Procházka), Daniel Tomte (Jakub Albrecht), Anneli Rotvollová (Lenka Vlasáková), Ayan (Eva Kodešová) a Karim (Jakub Král), Ingvild Nybakková (Eva Hacurová) a rehabilitační sestra (Klára Novotná). Dále účinkují Libor Vacek a Jan Trojan.

Natočeno 2021. Premiéra 1. dílu 7. 11. 2021 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.; 38 min.) v cyklu Radioseriál.

Vydal Radioservis, květen 2022 (1 CD MP3, CR1146-2).

Lit.: Novotná, Klára: Zbraně Made in Norway v rukou teroristů. Napínavý příběh s Petrou Bučkovou v hlavní roli. In web ČRo 3 Vltava, 7. listopad 2021 (článek). – Cit.:  Kapitánka Oda Skarová – vyslaná armádou na zahraniční misi – se ocitá před zásadním rozhodnutím. Co dělat, když zbraně, které zabíjely v rukou iráckých teroristů, pocházejí z jejího rodného města, z továrny, která zaměstnává i její vlastní rodinu? A co všechno je třeba překonat při cestě za pravdou? Made in Norway – nejlepší rozhlasový seriál z Prix Europa 2020 vysílá Český rozhlas Vltava v premiéře.    (…)

Armádní kapitánka Oda Skarová je společně s dalšími norskými vojáky a také s americkými jednotkami součástí mise v Iráku, jejímž cílem je vycvičit místní síly. Během zásahu u napadené irácké nemocnice objeví, že zbraně, které útočníci použili, byly pravděpodobně vyrobeny v norském závodě Nammo v Raufossu, jejím rodném městě. Když se při následujícím výjezdu ocitne v utajovaném zbrojním skladu, je blízko fatálnímu odhalení. Se svou jednotkou se však stane cílem útoku, při němž jeden z vojáků přijde o život. Ona sama je, společně s vážně zraněným poručíkem Munkebyem, transportována zpátky do Norska.

S traumaty na těle i duši, jež si s sebou z Iráku přiváží, stojí před zásadním rozhodnutím. Má zveřejnit skutečnost, že se zbraně norské výroby dostaly do rukou teroristů? Nebo držet jazyk za zuby a chránit zaměstnavatele své vlastní rodiny i hlavní zdroj daňových příjmů malého města? Rozhodne se pátrat po příčinách podezřelých machinací na vlastní pěst. Postupně tak odhaluje nečekaně širokou síť souvislostí i osobních vazeb, do které jsou vpleteni členové její rodiny, místní média i vrcholní političtí představitelé. A Oda tuší, že s každým dalším krokem se její jednání stává nebezpečnějším a že riskuje ztrátu blízkých, postavení a dokonce i osobní cti.

Původní seriál Made in Norway napsal pro norský rozhlas Vegard Steiro Amundsen a zpracování se setkalo nejen s ohlasem domácích posluchačů, ale rezonovalo, vzhledem k naléhavosti zpracovávaného tématu i atraktivní formě, i v mezinárodním kontextu. Tvůrci obdrželi ocenění pro nejlepší rozhlasový seriál Prix Europa 2020.

Režisér Aleš Vrzák spolupracoval při přípravě české čtyřdílné verze s mistrem zvuku Tomášem Pernickým a hudebním designérem Janem Trojanem a společně vytvořili působivý obraz napínavé výpravy za pravdou do temných zákoutí společnosti i vlastního svědomí. Zásadní podíl na přesvědčivosti příběhu mají pochopitelně také herečtí představitelé. Petra Bučková obdařila Odu Skarovou temperamentem, odvahou a vnitřní naléhavostí, ale ponechala hrdince i prostor pro bolest, úzkost či nejistotu, které odvážné jednání doprovázejí jako temný stín. Výrazné charaktery vytvořili i Jan Dolanský jako kapitánčin blízký přítel, poručík Munkebye, Jan Vlasák v roli otce či Dana Černá a Aleš Procházka jako ministři norské vlády.

Spektrum postav, které procházejí Odiným příběhem, je ale právě tak široké a pestré, jak ho známe z každodenního života – jako by je nic mimořádného nepředurčovalo k tomu, že se stanou součástí výjimečných událostí…

Lit.: Novotná, Klára: Made in Norway. Vltava uvede nejlepší rozhlasový seriál z Prix Europa 2020. In web Týdeník Rozhlas, 25. říjen 2021 (článek). – Cit.: Napínavý seriál o možné odvrácené tváři zbraní vyráběných pod heslem mezinárodního míru a bezpečí. To je Made in Norway – na Vltavě poprvé v neděli 7. listopadu.

Armádní kapitánka Oda Skarová je společně s dalšími norskými vojáky a také s americkými jednotkami součástí mise v Iráku, jejímž cílem je vycvičit místní síly. Během zásahu u napadené irácké nemocnice objeví, že zbraně, které útočníci použili, byly pravděpodobně vyrobeny v norském závodě Nammo v Raufossu, jejím rodném městě. Když se při následujícím výjezdu ocitne v utajovaném zbrojním skladu, je blízko fatálnímu odhalení. Se svou jednotkou se však stane cílem útoku, při němž jeden z vojáků přijde o život. Ona sama je, společně s vážně zraněným poručíkem Munkebyem, transportována zpátky do Norska.

S traumaty na těle i duši, jež si s sebou z Iráku přiváží, stojí před zásadním rozhodnutím. Má zveřejnit skutečnost, že se zbraně norské výroby dostaly do rukou teroristů? Nebo držet jazyk za zuby a chránit zaměstnavatele své vlastní rodiny i hlavní zdroj daňových příjmů malého města? Rozhodne se pátrat po příčinách podezřelých machinací na vlastní pěst. Postupně tak odhaluje nečekaně širokou síť souvislostí i osobních vazeb, do které jsou vpleteni členové její rodiny, místní média i vrcholní političtí představitelé. A Oda tuší, že s každým dalším krokem se její jednání stává nebezpečnějším a že riskuje ztrátu blízkých, postavení, a dokonce i osobní cti. (…)

Původní seriál Made in Norway napsal pro norský rozhlas NRK Vegard Steiro Amundsen (1985) a zpracování se setkalo nejen s ohlasem domácích posluchačů, ale rezonovalo, vzhledem k naléhavosti zpracovávaného tématu i atraktivní formě, i v mezinárodním kontextu. Tvůrci obdrželi ocenění pro nejlepší rozhlasový seriál Prix Europa 2020.

Režisér Aleš Vrzák spolupracoval při přípravě české čtyřdílné verze s mistrem zvuku Tomášem Pernickým a hudebním designérem Janem Trojanem a společně vytvořili působivý obraz napínavé výpravy za pravdou do temných zákoutí společnosti i vlastního svědomí. Zásadní podíl na přesvědčivosti příběhu mají pochopitelně také herečtí představitelé. Petra Bučková obdařila Odu Skarovou temperamentem, odvahou a vnitřní naléhavostí, ale ponechala hrdince i prostor pro bolest, úzkost či nejistotu, které odvážné jednání doprovázejí jako temný stín. Výrazné charaktery vytvořili i Jan Dolanský jako kapitánčin blízký přítel poručík Munkebye, Jan Vlasák v roli otce či Dana Černá a Aleš Procházka jako ministři norské vlády.

Spektrum postav, které procházejí Odiným příběhem, je ale právě tak široké a pestré, jak ho známe z každodenního života – jako by je nic mimořádného nepředurčovalo k tomu, že se stanou součástí výjimečných událostí…

Lit.: Macháček, Tomáš: Když zbraně míří do vlastních řad. In web Naposlech.cz, 14. 6. 2022 (recenze). – Cit.:  Kapitánka Oda Skarová se spolu se svou jednotkou stane terčem útoku domorodých sil na zahraniční vojenské misi v Iráku. Jeden z jejích kolegů je na místě mrtev, ji a dalšího spolubojovníka Stäle Munkebyeho transportují s těžkými zraněními do nemocnice v Norsku. Kromě traumatu z prožitého incidentu však v sobě Oda dusí ještě jedno tíživé tajemství. Těsně před útokem totiž nalezla ve skladu nepřátelských jednotek bedny se zbraněmi, které pocházejí ze zbrojovky NAMMO v jejím rodném městě Raufossu. Problém je v tom, že oficiální cestou se do rukou Iráčanů nemají norské zbraně vůbec dostat. Po návratu se navíc kolem ní a jejího zraněného kolegy odehraje několik zvláštních událostí, které ji staví před dilema: má bojovat za pravdu, nebo za svou rodinu, která je, stejně jako městská kasa a značná část obyvatel Raufossu, pevně spjata s NAMMO?

Made in Norway vznikla v roce 2019 v Norsku jako dramatizovaná šestidílná podcastová série, jejímž autorem je dnes šestatřicetiletý Vegard Steiro Amundsen, známý jako dramaturg i z několika severských televizních sérií. Po dvou letech od premiéry se v českém překladu dostala v podobě čtyřdílného seriálu i na vlny rozhlasové stanice Vltava, odkud byl už jen krůček k vydání pro audioknižní trh pod hlavičkou vydavatelství Radioservis. Seriál nastoluje znepokojivé otázky z oblastí etiky, morálky a zahraniční politiky a ptá se po účinnosti opatření a směrnic, které mají zabránit tomu, aby se evropské zbraně dostávaly do rukou teroristů. Systém je těsně provázán s nejvyššími patry politiky a rozhodování se na této úrovni není snadné. Což ostatně postupně zjistí i sama Oda, která se po návratu z mise stále víc cítí zrazená a podvedená. Co ale její vlastní kostlivci ve skříni?Na ploše více než dvou a půl hodin přináší nahrávka Made in Norway hlasy více než dvou desítek herců, kteří představují těžiště zvukového zpracování příběhu. Přestože hraje zvukový plán a zvolená prostředí důležitou roli, režisér Aleš Vrzák tentokrát trochu upozadil svou jinak dominantní snahu o originální zvukový design a při zachování moderního soundu nahrávky a soudobých přístupů ke střihu klade na první místo především herecké výkony. Civilně, přesto nezaměnitelně se svých úloh ujali především Petra Bučková, jako hlavní hrdinka, Ondřej Vetchý jako Odin nadřízený Thune a jejich americký spolubojovník Cooper v podání Jiřího Vyorálka. Protipólem této sebevědomé trojice postav je Munkebye alias Jan Dolanský, který je kvůli následkům zranění zcela na dně a přechází ze sebelítostných stavů v prudké záchvaty agrese. Naopak jako klidný maják v bouři působí zprvu Odin otec, promlouvající hlasem Jana Vlasáka. Bude ale stát pevně na dceřině straně až do konce, nebo převáží jeho loajalita k podniku, na němž mají zájem i zástupci vládní politické sféry (Dana Černá, Aleš Procházka)?

Dramatický seriál Made in Norway oproti jiným severským detektivkám a thrillerům vyznívá nečekaně skutečným, životným dojmem. Možná je to absencí typického hrdiny-vyšetřovatele podobných příběhů, či tím, že popisované skutečnosti neznějí nevěrohodně, přehnaně. Příběh nešokuje fantastickými, brutálními scénami, ale působí spíše jako dramatická obžaloba současného systému profitujícího s obchodem se smrtí. Snad jednou z mála výjimek, které je možné na audioknize označit jako nedostatek, není samotná nahrávka, ale grafická podoba přebalu. Zvolená obálka, a ve fyzické podobě na CD i celý booklet, působí víc než lehce odbytým dojmem, který nijak neevokuje drama a napětí, které samotný seriál nabízí posluchačům. Zatímco tak po stránce zpracování patří rozhlasová nahrávka Made in Norway mezi dosavadní letošní špičku, v otázce vizuální atraktivity má v rychle přibývající konkurenci komerčních dramatizací co dohánět.

16. 10. 2021

Vodolékař 1/4 (2021)

Filed under: Seriály — Premek @ 20:39

Štěpán Vranešic. Pro rozhlas připravil Martin Velíšek. Zvukový mistr Zdeněk Prchlík. DramaturgMartin Velíšek. Produkce Tereza Chmelinová. Režie Tomáš Soldán.

Účinkuje Dušan Urban, Vladimíra Včelná, Přemysl Bureš, Daniela Klevetová a Vendula Nováková.

Nastudovala Olomouc v roce 2021. Premiéra 1. dílu 30. 10. 2021 (ČRo Olomouc, 18:04 h.) v cyklu Setkání s literaturou.

Obsah: 1. Husina (20 min.) – 2. Exkurse (24 min.) – 3. Vše pro děti (16 min.) – 4. Saze (23 min.).

Lit.: Soldán, Tomáš: Štěpán Vranešic: Vodolékař. Životní osudy vynálezce vodoléčby Vincence Priessnitze. In web ČRo Olomouc, 6. listopad 2021 (článek). – Cit.: Ve čtyřech epizodách nás premiérový rozhlasový seriál provede životními osudy vynálezce vodoléčby Vincence Priessnitze. Budeme svědky zrodu jeho léčebné metody, spolu s hlavním hrdinou zažijeme jeho spory s tehdejší oficiální medicínou.

Priessnitzova houževnatost, zásadovost ale také neústupnost mu na jedné straně pomohly vybudovat lázně, které byly úspěšné po odborné i ekonomické stránce, zároveň ho přiváděly do řady sporů a to i s členy nejbližší rodiny.

Vincenc Priessnitz (5. října 1799 Gräfenberk u Frývaldova – 28. listopadu 1851 Gräfenberk) byl zakladatel přírodního léčitelství rakouského původu a německé národnosti, žijící na Gräfenberku u Frývaldova (dnes Lázně Jeseník) ve slezské části Jeseníků. Prosazoval například léčbu prací, čerstvým vzduchem a čistou horskou vodou. Položil tak základy hydroterapie. Známý a dodnes hojně užívaný je Priessnitzův obklad. Je zakladatelem světoznámých lázní, léčil se u něj například Nikolaj Vasilijevič Gogol. Rok 1999 vyhlásilo UNESCO, při příležitosti dvousetletého výročí Priessnitzova narození, významným kulturním výročím. V roce 2014 byly tradiční léčebné procedury a odkaz Vincenze Priessnitze zapsány na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.

Autor seriálu Štěpán Vranešic (*1996) vystudoval obor Rozhlasová a televizní dramaturgie a scenáristika na Divadelní fakultě JAMU. Jako autor spolupracuje s Českým rozhlasem, brněnským Radiem R. Kromě psaní se také věnuje hře na varhany, zahrádkaření a výrobě kozích sýrů. (…)

11. 10. 2021

Záškodníci z vesmíru 1/5 (2021)

Filed under: Seriály — Premek @ 9:11

Kdo chce zničit planetu Zemi a proč? Seriál o mazaných mimozemšťanech, kteří se chtějí zmocnit planety Země, udělat z ní holou pustinu a vyhnat lidi. Napsala Klára Vlasáková. Režie Vít Malota.

Účinkují Klára Oltová, Tomáš Pavelka, Šárka Vaculíková, Hynek Chmelař, Natália Drabiščáková, Viktor Dvořák, Vojtěch Hrabák.

Natočeno 2021. Premiéra 11. – 15. 10. 2021 (ČRo Rádio Junior).

Lit.: anonym: Záškodníci z vesmíru. Vtipné sci-fi o tajné mimozemské invazi s cílem vyhladit život na Zemi. In web ČRo Rádio Junior, 15. říjen 2021 (článek). – Cit.: Život na planetě Zemi je jen politováníhodný omyl a je třeba se s ním vypořádat. Co když si přesně tohle myslí nějaká mimozemská rasa? Jsou dny lidstva sečteny?

Inženýrka Spurná má bláznivou teorii. K Zemi se prý blíží mimozemská loď, která hodlá převzít vládu nad naší planetou. Někdo tomu věří, většina lidí ji ale má za potrhlou vědkyni.

Jenže, co když má pravdu? Co když si vetřelci z vesmíru opravdu dělají nárok na náš domov a život je pro ně jen politováhníhodná chyba, kterou je třeba odstranit? Jestli je to opravdu tak, dokáže záškodníky někdo zastavit, aby ze Země neudělali jen smutnou pustinu? Nebo jim v tom lidstvo naopak samo „rádo“ pomůže? (…)

Lit.: Fajmon, Kamil: Záškodníci z vesmíru autorky Kláry Vlasákové… In Facebook, 16. 10. 2021 (status). – Cit.: Záškodníci z vesmíru autorky Kláry Vlasákové je pozoruhodný projekt z hlediska zpracování. Opět se jedná o četbu s prvky dramatizace. Vít Malota je skvělý režisér!!! Fakt mu to jde. To, co jsem napsal o Vyghoustované, platí i zde, pokud jsou zvoleny ruchy, nejsou pouze ilustrativní, ale zníí v druhém plánu, který dotváří atmosféru. Práce s herci samozřejmostí, atmosférický hudební podkres. Boží. Doufám, že v rozhlase si takového režiséra budou hýčkat!!!! Talentovaných lidí je potřeba.

Co se týče scénáře, no, jde o eko četbu, za uhlíkovou stopu můžou záškodníci, kteří mimo jiné bojují s tím, že nutí velké firmy, aby nebyly šetrné k životnímu prostředí, záškodníci dále podporují odporné uhelné elektrárny, apod. V tom vidím potenciální riziko četby, poněvadž tato témata rozdělují společnost a jistě se najdou tací, kteří tento výklad budou podporovat, resp. bude se jim líbit, že to souhlasí s jejich smýšlením a to ne o záškodnících ale o edukativním vyznění, no a pak se najde další skupinka, které naopak tento přístup může logicky vadit. Samozřejmě nadšenci do Genderu budou spokojeni. Dezertování některých členů mise vnímám jako velmi naivní, ale budiž. Z hlediska zpracování velmi doporučuji, z hlediska velmi jednostranného vyznění textu nedoporučuji. Osobně bych spoustu věcí toleroval, ale co nepřekousnu je, že velké firmy jsou automaticky svině. Na to jsem obzvlášť háklivý. Záškodníci dále na sebe berou lidskou podobu, tudíž jsou od lidí nerozeznatelní. V konečném důsledku tak velké firmy ovládají záškodníci, Zpět hezky do socíku, ach jo ..

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress