Timothy Snyder. Četba na pokračování. Z angličtiny přeložil Martin Pokorný. Pro rozhlas připravil Viktor Bezdíček. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Lukáš Kopecký.
Čte Pavel Hromádka.
Natočeno 2025. Premiéra 5. 11. 2025 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Obsah:
Díl první: Svoboda. Roku 1976 bylo Timothymu Snyderovi osm let, země slavila dvě stě let nezávislosti a děti zvonily na zvon svobody. Touto vzpomínkou a svou cestou na Ukrajinu zahajuje autor své úvahy o svobodě. Ukrajinci nevnímají svobodu negativně jako osvobození, nýbrž pozitivně, jako vyhlídku na normální život. Ukrajina je tak lekcí i pro americké pojetí svobody jako odstraňování bariér. Snyderův koncept pozitivní svobody sestává z jejích pěti podob: suverenity, nepředvídatelnosti, mobility, faktičnosti a solidarity.
Díl druhý: Suverenita, část první. Suverénní osoba zná sebe samu a svět dostatečně na to, aby dospěla k hodnotovým soudům a tyto soudy zrealizovala, říká Timothy Snyder. Svoboda je spjata s žitou tělesností, pro niž autor užívá termínu německé filozofky Edith Steinové „Leib“. Zahrnuje „já“ a umožňuje poznání sebe sama skrze empatii vůči druhému. Téma tělesnosti vede Snydera k úvahám o souvislostech svobody se zdravím a se sportem.
Díl třetí: Suverenita, část druhá. Suverénní bytostí, individualitou, se člověk stává v dětství, avšak nestává se jí sám. Je-li suverenita první podobou svobody, je výsledkem sociálního aktu. Představa narození a péče o dítě přivádí Snydera k úvaze nad samou podstatou západní filozofie. Filozofie zapomněla na zkušenost žitého těla už v dobách Platóna, jehož představě o nedokonalosti naší žité zkušenosti autor zásadně oponuje.
Díl čtvrtý: Nepředvídatelnost, část první. V dalším dílu knihy, věnovaném nepředvídatelnosti jako druhé podobě svobody, se autor vrací ke zkušenostem z počátku své akademické dráhy. Jeho uvažování o svobodě podstatně ovlivnilo tehdejší setkání s texty Václava Havla, zejména esej Moc bezmocných z poloviny 70. let. Na jejím základě rozvíjí představu o hodnotové dimenzi, která nám pomáhá s orientací ve světě, i o problematické povaze digitálních technologií, které nás svobody zbavují.
Díl pátý: Nepředvídatelnost, část druhá. Tématem pátého dílu jsou sociální média. Podle Snydera vynikají superschopností činit z nás předvídatelná, ovladatelná individua. Obrazovky nás okrádají o cenný čas, algoritmy nás krmí dopaminem, stroje nás sledují, probouzejí naše strachy a vhánějí nás do znepřátelených houfů. Před mentální manipulací varuje nejen sci-fi, ale už Homérovy eposy.
Díl šestý: Mobilita, část první. Z hlediska jedince je třetí podoba svobody, mobilita, výzvou dospělosti. Její společenské a historické souvislosti vedou autora zpět k úvaze o znehybnění Židů za války, o amerických rasistických předsudcích a o snaze o imperiální mobilitu, jež určuje politiku současného Ruska. Podle Snydera je dnes, v době mobility sociální, neschůdná.
Díl sedmý: Mobilita, část druhá. V devadesátých letech jsme doufali v přibližování Ruska a Spojených států. Ve skutečnosti se obě velmoci přibližovaly mnohem dříve. Obě omezily sociální mobilitu, v obou přišla ke slovu – Snyderovými slovy – politika nehybnosti, poté politika věčnosti a nakonec politika katastrofy. Zachránit nás může jedině respekt k vědeckým poznatkům, ať už věd exaktních nebo humanitních, zejména historiografie.
Díl osmý: Fakticita. Máme-li měnit svět, musíme se opřít o fakta, a proto je čtvrtou podobou svobody faktičnost. Moc historických tyranií se opírala o lež – komunismus o stranickou linii, nacismus o představu Židů jako zdroje veškerého zla. Dnešní oligarchie šíří lži o stavu klimatu. Fakta a pravda ale existují a poskytnout je musí věda a novinařina, která však mizí, nahrazena internetem.
Díl devátý: Solidarita, část první. Solidarita je majákem v zemi svobodných lidí, říká Timothy Snyder. Jako pátá podoba svobody není ani ona pro autora jen filozofickou kategorií, ale opět důvodem k zamyšlení nad historií a politikou. Snyderova kritika se obrací například proti dominanci negativního pojetí svobody ve východní Evropě v 90. letech nebo proti extrémnímu popření solidarity, jakým je eskapismus, útěk před katastrofou, o němž sní dnešní oligarchie.
Díl desátý: Solidarita, část druhá. Podle Snydera křiví náš pohled na svobodu svůdné lži a falešné ideologie. Za filozofii svobody se vydává libertariánství, sázející na sobectví a popírající smysl solidarity. Podle autora není v libertariánské představě o svobodném trhu místo pro svobodného člověka. Falešný je rovněž jak totalitarismus jako náboženství jediné pravdy a jediné vládnoucí hodnoty, tak hodnotový nihilismus, jejž Snyder nazývá notalitarismem.
Díl jedenáctý: Vládnutí, část první. Podle negativního pojetí svobody má jít stát člověku z cesty, pozitivní svoboda naopak politiku formuje. V závěru Snyder vyzdvihuje ty myšlenky z předchozích úvah, jež podporují budování institucí a starost o ně, skutečně demokratické volby bez vylučování skupin občanů, tvorbu infrastruktury nebo ochranu médií. Za nejcitelnější ohrožení demokracie a svobody považuje v současnosti nespravedlivě rozdělené bohatství a moc oligarchie.
Díl dvanáctý: Vládnutí, část druhá. Na konci knihy se spolu s autorem vracíme k počátku, k jeho zážitku se zvonem z roku 1976. I oslava dvou se let nezávislosti může být pro někoho připomínkou křivdy, pokud není svoboda zajištěna skutečně pro všechny. Podle Snydera je ve Spojených státech rasová nerovnost skutečností a pro bělocha je bolestivé uvědomění, že za to nese odpovědnost. Svoboda je však i v tomto ohledu příležitostí k činu.
Lit.: Blažejovská, Alena: Timothy Snyder: Svoboda. Ukrajinská lekce světu i USA a pět pilířů pro život v 21. století. In web ČRo Plus, 5. 11. 2025 (článek). – Cit.: Historicko-filozofický esej o svobodě Timothyho Snydera vzešel ze zkušenosti s válkou na Ukrajině a z obav o osud demokracie ve Spojených státech. Americký historik v něm nahlíží naši současnost z historické perspektivy, vrací se k evropské zkušenosti 20. století, k americké zkušenosti s otrokářstvím či k antice, a dokládá, že svobodu nelze pojímat negativně, jako bourání bariér. Svoboda je v jeho pojetí pozitivní příležitostí k činu a nadějí pro budoucnost.
Roku 1976 bylo Timothymu Snyderovi osm let, Spojené státy americké slavily 200 let nezávislosti a děti zvonily na zvon svobody. Touto vzpomínkou a svou cestou na Ukrajinu zahajuje autor své úvahy o svobodě.
Ukrajinci podle něj nevnímají svobodu negativně jako osvobození, nýbrž pozitivně, jako vyhlídku na normální život. Ukrajina je tak lekcí i pro americké pojetí svobody jako odstraňování bariér. (…)