Zuzana Peterská založila Zuzkacats na podporu ohrožených volně žijících koček: „Na začátku je vždycky kočka, která někomu patří. Lidem je líto kočky vykastrovat, poté se množí téměř geometrickou řadou, to je instinktivní chování … Kočka je šelma, když se ocitne v situaci bez pána, poradí si.“ Kolik podob má kočičí život a jak může člověk přispět k tomu, aby tito chlupáči zbytečně netrpěli? Jak tenká je hranice mezi domácí kočkou a kočkou bezdomovcem? Má kočičí život mimo stěny lidských příbytků i nějaká pozitiva, nebo je jen sledem náročných situací? Jaká je legislativa a kde vidí ochránci koček řešení? Jak mohou obecní zastupitelstva pomoci lidem, kteří mají dobrou vůli zkvalitnit život volně žijícím kočkám? Moderuje Eva Hůlková.
Natočeno 2025. Premiéra 5. 11. 2025 (ČRo Plus, 22:05 h.). Repríza 15. 11. 2025 (ČRo Plus, 17:10 h.).
Lit.: Hůlková, Eva: Nejvíc by pomohlo, kdyby lidé o kočkách nepřemýšleli jako o malých lidech, říká ředitelka ZuzkaCats. In web ČRo Plus, 5. 11. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kolik podob má kočičí život a jak může člověk přispět k tomu, aby tito chlupáči zbytečně netrpěli? „V Čechách je spousta lidí, kteří toulavé kočky krmí, ale jenom krmit nestačí,“ říká Zuzana Peterská, ředitelku spolku ZuzkaCats, pro Český rozhlas Plus.
Historie soužití koček s lidmi trvá už 12 tisíc let, což dokladují genetické vzorky z archeologických nálezů. V Mezopotámii mezi řekami Eufrat a Tigris, když se z kočovných lovců stali zemědělci, se cesty koček a člověka protnuly a zůstaly spolu k oboustranné spokojenosti a výhodnosti. Kočičí život má ale mnoho podob a často i mnoho úskalí. Kde se vlastně berou toulavé kočky?
„Někde na začátku je vždycky kočka, která někomu patří,“ říká Zuzana Peterská, ředitelka spolku ZuzkaCats. To je organizace, která se věnuje kočkám bez domova, ale i lidem, kteří chtějí jakýmkoliv způsobem pomáhat.
Klíčovým bodem v debatě o toulavých kočkách jsou podle jejího mínění kastrace. „Spousta lidí přemýšlí o kočkách, jako by byly lidé, a je jim líto je vykastrovat. Připadá jim, že je o něco ochudí, ale ta zvířata žene jenom instinkt. A když se trochu snaží, tak kočka stihne troje koťata za sezónu,“ vysvětluje Peterská.
Množení koček tak probíhá geometrickou řadou. Z koček, které se ocitnou na ulici, se stanou plachá zvířata, a pokud stát nepodporuje kastrace volně žijících zvířat, problém se podle ní nabaluje. (…)