Nově vznikající vláda má v programu mimo jiné větší spolupráci v rámci takzvané Višegrádské čtyřky. Tato skupina přitom v posledních letech příliš nefungovala, třeba kvůli neshodám mezi Českem a Slovenskem, ale také mezi Polskem a Maďarskem. Má V4 naději na obnovu? A k čemu může být Česku užitečná? Na to odpovídá pořad Bruselské chlebíčky, tentokrát s novinářem Filipem Harzerem.
Natočeno 2025. Premiéra 17. 11. 2025 (ČRo Plus, 11:10 h.).
Host: Štěpán Javůrek, spisovatel, autor trilogie Sudetský dům. Proč se rozhodl změnit žánr a napsat svoji nejnovější knihu Léta sametová? Nakolik se v knize otiskla jeho vlastní rodina? A splnily se nebo plní jeho dětské sny? Moderuje Michaela Maurerová. Pořad není vysílán živě.
Natočeno 2025. Premiéra 17. 11. 2025 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Lit.: eh – Maurerová, Michaela: Humor místo hrůz komunismu? Spisovatel Štěpán Javůrek překvapil úplně jiným románem Léta sametová. „Chtěl jsem vykročit ze škatulky“. In web ČRo 2 Praha, 17. 11. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jeho nová kniha Léta sametová vrací čtenáře o 36 let zpátky, ale tentokrát mnohem radostněji, než by se mohlo zdát. „Po trilogii Sudetský dům, která byla dost náročná, jsem zatoužil po něčem veselém. A protože jsem obklopený spoustou zajímavých lidí, a to i v rodině, začal jsem vytahovat staré historky a skládat je do příběhu,“ vypráví v Blízkých setkáních s Michaelou Maurerovou. Toužil prý psát o obyčejných lidech, protože právě ti tvoří většinu z nás.
Původně si myslel, že půjde o knihu založenou na rodinných zážitcích. „Jenže když jsem rukopis po sobě přečetl, došlo mi, že jsem z těch postav udělal takové pitomce, že to o rodině být prostě nemůže,“ směje se.
Autorova maminka mu však dala vlastní výklad: „Všechno to jsou lži. Hlavně to nevydávej, protože se v tom každý pozná.“ A jak Javůrek dodává, přesně to je na té knížce nejlepší. (…)
Rozhlasové vzpomínání politika a právníka, dlouholetého předsedy Ústavního soudu ČR. Připravil David Hertl. Technická spolupráce Tomáš Gsöllhofer. Dramaturgie Vladimíra Bezdíčková.
Natočeno 2025. Premiéra 17. – 21. 11. 2025 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.).
Lit.: Hertl, David: Osudy Pavla Rychetského. Rozhlasové vzpomínání politika, právníka a předsedy Ústavního soudu ČR. In web ČRo 3 Vltava, 17. 11. 2025 (článek + nahrávky k poslechu) – Cit.: Právník Pavel Rychetský byl zatím nejdéle sloužícím předsedou českého Ústavního soudu, ve funkci byl od srpna 2003 do srpna 2003. Výrazně ovlivnil vnímání této vrcholné instituce českou veřejností. V Osudech vzpomíná i na své dětství, studia nebo různé pracovní pozice. Nevynechává klíčové momenty svého života. (…)
Pavel Rychetský (* 1943) vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kde později vyučoval. Čtyři roky byl členem KSČ, po srpnu 1968 musel z politických důvodů odejít z fakulty a pracoval jako podnikový právník. „Vstupoval jsem do KSČ v období, kdy se blížilo pražské jaro a já podlehl iluzi, že je možná obroda, že je možný socialismus s lidskou tváří. Z této iluze mě 21. srpen 1968 definitivně a navždy vyléčil,“ říká v Osudech Pavel Rychetský. (…)
Jan Šmíd. Kompletní audiokniha.
Čte Ondřej Brousek.
Natočeno 2025. Vydalo Tympanum v roce 2025 (MP3, EAN 8595693411766; katalogové číslo TYMP1176, celková délka 10 hod. 38 min.). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Odložená lvice hledá svého člověka. Zn. Oddanost zaručena. Vyprávění o soužití obchodního cestujícího na americkém Jihozápadě a opuštěné cirkusové lvice patří ke klasice české humoristické literatury. Příhody Nata Jessela a jeho spolucestující ve staré fordce rozesmějí i dojmou.
Když se k obchodnímu cestujícímu a zálesákovi Natu Jesselovi snaží v lese přidružit vychrtlá cirkusová lvice, není z toho Nat vůbec nadšený. Pádí z kopce mezi stromy, aby se zachránil ve své staré fordce, ale dobrosrdečnému zvířeti neunikne. Eilleen, jak lvici později pojmenoval, je tak přítulná a oddaná, že nemá to srdce ji vyhnat zpět do divočiny. Žije s ní ve srubu a vozí ji ve staré fordce po svém obchodním rajónu, kde prodává teplé spodky a roztomilé zástěrky. Přátelství Eillen a Nata líčí autor s tak dojemným pochopením, a přitom nesentimentálně, vtipně a s humorným nadhledem, že oběma hrdinům s chutí podlehneme, zamilujeme si je a v každé chvíli jim držíme palce. Natovi o něco víc, protože získat krásnou Virginii přece jen vyžaduje trochu úsilí. Vydejme se tedy na americký Jihozápad, abychom prožili skutečné přátelství mezi člověkem a zvířetem. Byť se jedná o starou vypelichanou cirkusovou lvici. (anotace)
Jerome Klapka Jerome. Četba na pokračování. Překlad Ladislav Vojtig. Připravil Marek Horoščák. Natáčecí technik Marie Stojanová. Zvukový mistr František Šlechtický. Režie Zdeněk Kozák.
Čte Igor Bareš a Zdeněk Junák.
Nastudovalo Brno v roce 2003.
Vydala Radiotéka, listopad 2025 (MP3, CR.ES.2025.267; celková délka 2 hod. 56 min.). Ukázky k poslechu zde.
Pozn.: Pokud si někdy rádi dopřejete porci starosvětského poklidu, kterému tak dobře sluší slunné odpoledne, nicnedělání a vyprávění zábavných příběhů, potom jste správně sáhli po povídkách anglického spisovatele J.K. Jerome.
Jeho Poutníkův deník je ideální čtení pro ty, kteří si rádi připravují vlastní cesty a nemají potřebu se nechat plně opečovávat cestovními kancelářemi. Jazykový a situační humor knihy vychází ze srovnání dvou kultur, v tomto případě německé a anglické.
J. K. Jerome se narodil roku 1859 v Anglii jako syn laického kazatele. Česky znějící jméno Klapka dostal po maďarském revolucionáři Gyorgy Klapkovi, s nímž se rodina přátelila. V roce 1889 přinesl do redakce časopisu Home Chimes rukopis s titulem The Story of the Thames. Tak vznikl časopisecký seriál, jehož knižní verzi známe jako slavné Tři muže ve člunu (o psu nemluvě), jemuž se později dostalo pokračování pod názvem Tři muži na toulkách. (anotace)
Jaroslav Hašek. Povídka. Režie Olga Valentová.
Čte Vladimír Brabec.
Natočeno 1971. Premiéra 12. 7. 1973 (Praha, 14:00 – 14:15 h.). Repríza 22. 8. 1974 (Praha, 14:00 h.) v cyklu Minipovídka; 19. 7. 1980 (Praha, 19:45 h.); 5. 3. 1995 (Praha, 1:00 h.).
Vydala Radiotéka, listopad 2025 (MP3, CR.ES.2025.306). Ukázky k poslechu zde.
Kateřina Surmanová. Povídka. Dramaturgie Martina Toušková. Zvukový mistr Ondřej Franěk. Režie Jakub Doubrava.
Čte Apolena Veldová.
Nastudovala Plzeň v roce 2025: Premiéra 15. 11. 2025 (ČRo Plzeň, 18:04 h.; 27 min.) v cyklu .
Lit.: Toušková, Martina: Kateřina Surmanová: Labuť ve vysoké věži. Příběh o jedné hodně nevydařené nevěře. In web ČRo Plzeň, 16. 11. 2025 (článek). – Cit.: Byla intelektuálka s dredy na hlavě, které zdobily kovové svorky ze zapalovačů, studentka dějin umění na Karlově univerzitě, než se nechala ochočit luxusními dovolenými a nákladnými dárky. Stala se z ní osamělá princezna zamčená vysoko ve věži… Povídka vyšla v povídkové antologii Tomu říkám překvapení (Listen 2024). (…)
Speciálně pro Český rozhlas Dvojka napsala spisovatelka Kateřina Surmanová (1984) mystickou detektivku z Českého Švýcarska O čem skály mlčí. Šestidílnou četbu v letošním roce načetl herec Aleš Procházka. Momentálně autorka pracuje na knižní podobě příběhu.
„Psala mi spousta lidí, jestli bude příběh k dispozici i knižně, a já jsem si uvědomila, že o to stojím. Uvědomuju si, že hlas Aleše Procházky dodává Skalám zcela jedinečné kouzlo a účinek, a pokusím se to čtenářům vynahradit tím, že dopisuju nové postavy, celou novou střední část o tom, co se dělo a stalo v 90. letech – protože v rozhlasovém originále se pohybujeme před revolucí, v roce 1987, a pak až po roce 2000. Taky dopisuju konec, který je v rozhlasové minisérii dost otevřený. V literárním dopracování se ještě ledacos odehraje, vysvětlí a vykoná, takže knížka bude mít smysl a cenu i pro ty, kdo příběh už slyšeli v rozhlase.“ (…)
Připravila Alena Blažejovská.
Připravilo Brno v roce 2025. Premiéra 15. 11. 2025 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 28 min.).
Lit.: Blažejovská, Alena: Pojďte s námi do míst s geniem loci – do brněnské Kamenné kolonie nebo různých literárních památníků. In web ČRo Brno, 15. 11. 2025 (článek). – Cit.: (…) Literární památníky jsou podle básníka a redaktora nakladatelství Host Martina Stöhra často bizarní svatyňky slovutných básníků i blouznivců našeho písemnictví. Jsou to domy, v nichž kdysi žili a tvořili spisovatelé, nebo třeba jen jedna zaprášená místnost. Chcete je navštívit, ale někdy tam najdete ceduli „Jen od května do září“…
Může to být rajhradský Památník písemnictví na Moravě nebo Česko-francouzské kulturní centrum Petrkov, kdysi obydlí básníka a výtvarníka Bohuslava Reynka a jeho manželky Suzanne Renaud. Nebo vila básníka a kněze Jakuba Demla v Tasově… Přidám i Muzeum Otokara Březiny v Jaroměřicích nad Rokytnou. Všechny mají své kouzlo.
A patří k nim i Rezidence Café Kaprál – bývalý byt básníka Zena Kaprála na Údolní ulici v Brně. Minulý týden tam Martin Reiner představil novou knihu Republika Kamenka, věnovanou kdysi nouzové kolonii a dnes pozoruhodné brněnské čtvrti, která letos slaví 100 let. Nachází se na severním svahu Červeného kopce, který od brněnského výstaviště dělí koryto řeky Svratky. Poslechněte si vybrané části Reinerova vystoupení. I Kamenka je místem, které se stalo bydlištěm a působištěm řady umělců. (…)
Martin Stöhr. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.
Připravilo Brno v roce 2025. Premiéra 15. 11. 2025 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 7 min.).
Lit.: Blažejovská, Alena: Pojďte s námi do míst s geniem loci – do brněnské Kamenné kolonie nebo různých literárních památníků. In web ČRo Brno, 15. 11. 2025 (článek). – Cit.: Poslechněte si fejeton Martina Stöhra Jen od května do září – pocta literárním památníkům, mým zaprášeným láskám. (…)
Literární památníky jsou podle básníka a redaktora nakladatelství Host Martina Stöhra často bizarní svatyňky slovutných básníků i blouznivců našeho písemnictví. Jsou to domy, v nichž kdysi žili a tvořili spisovatelé, nebo třeba jen jedna zaprášená místnost. Chcete je navštívit, ale někdy tam najdete ceduli „Jen od května do září“…
Může to být rajhradský Památník písemnictví na Moravě nebo Česko-francouzské kulturní centrum Petrkov, kdysi obydlí básníka a výtvarníka Bohuslava Reynka a jeho manželky Suzanne Renaud. Nebo vila básníka a kněze Jakuba Demla v Tasově… Přidám i Muzeum Otokara Březiny v Jaroměřicích nad Rokytnou. Všechny mají své kouzlo. (…)
Alžbeta Vrzgula. Rozhlasová hra. Spolupráce na textu Katarína Cvečková. Dramaturgie Mária Danadová. Hudba Juraj Čech. Mistryně zvuku Iveta Janáková. Režie autorka.
Účinkují Kristína Spáčová, Katarína Gurová, Peter Tilajčík, Lenka Libjaková, Jakub Jablonský agenerované hlasy podle Lenky Libjakové a Jakuba Jablonského.
Natočeno 2025. Premiéra 18. 11. 2025 (SRo 3 Rádio Devín, 20:00 h.).
Lit.: anonym: Rozhlasová hra | Alžbeta Vrzgula: Ona zisťuje, že milióny nie sú všetko. In web SRo 3 Radio Devín, 15. 11. 2025 (článek + foto z natáčení). – Cit.: Rozhlasová hra mapuje rozšírený fenomén spirituálnych influenceriek, ezo kaučiek či duchovných sprievodkýň. ONA. Ony. Odrazu ich je plný svet (Instagramu). Sú tu pre nás, pre naše dobro, aby nám pomohli nájsť stratenú ženskosť, nasmerovali nás, uľavili, dodali silu, vyliečili… Oku lahodiace fotky, príťažlivé slová, harmonizujúce melódie, vaginálne vajcia, webináre, semináre… Do tohto prostredia sa z minulosti vracia priekopníčka ženskej psychoanalýzy Toni Wolff (1888-1953), kolegyňa a milenka Gustava Junga. Ako zareaguje na to, že za laické výklady jej teórií dnes ľudia platia doslova milióny? A ako sa na svoje „poslanie“ s odstupom pozerá ONA?
Rozhlasová hra nadväzuje na úspešnú divadelnú inscenáciu Toni Wolff zisťuje, že prerobila milióny nezávislého divadelného zoskupenia Uhol_92. Inscenácia bola ocenená Cenou DOSKY v kategórii Najlepší kostým sezóny 2023-2024 (Bet Moth) a Cenou Nadácie Tatra banky v kategórii Divadlo – Mladý tvorca (Alžbeta Vrzgula). (…)
Powered by WordPress