Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Host: Martin Pošta, herec a zpěvák. Je pro něj jedinečnost dar nebo závazek? Jak se proměňuje člověk, který stojí mezi světlem reflektorů a tichem zákulisí? A co všechno se musí stát, aby se z hlasu stala duše, která zpívá? Moderuje Magdalena Vokáčová.

Natočeno 2025. Premiéra 16. 11. 2025 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Před jednaosmdesáti lety se odehrálo v této zemi obrovské drama. Tisíce mladých lidí protestovaly proti nacistické okupaci. Němci se pak pomstili. Vtrhli do studentských kolejí a stovky studentů pozatýkali, ztloukli a odvezli do koncentračního tábora. Mezi těmito zatčenými byl i student techniky Ladislav Bém. A právě o něm budou dnešní Příběhy 20. století, které připravil Mikuláš Kroupa.

Natočeno 2025. Premiéra 16. 11. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.; 48 min.).

Lit.: Kroupa, Mikuláš: Jako student byl za nacistů vězněn, po válce se stal komunistou a vedl uranovou šachtu plnou politických vězňů. In web ČRo Plus, 16. 11. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V pátém patře pražských Hlávkových kolejí bydlel v jednolůžkovém pokoji student posledního ročníku medicíny Jan Opletal. Vedle něj měl pokoj student prvního ročníku techniky Ladislav Bém.

Blízce se přátelili. A oba se účastnili demonstrace proti německým okupantům 28. října 1939. Devatenáctiletý Ladislav, když němečtí policisté začali střílet, včas utekl. Jan Opletal byl těžce raněn a 11. listopadu 1939 na následky zranění zemřel.

Student Bém se pak účastnil jeho pohřbu, na kterém zpíval s tisíci dalšími rozhněvanými studenty i přes výslovný zákaz německých úřadů hymnu Kde domov můj. Za dva dny v noci v půl čtvrté ráno ho na kolejích zatkli němečtí policisté a během jednoho dne se ocitl v koncentračním táboře Sachsenhausen jako politický vězeň. (…)

Ze Súdánu od října přicházejí děsivá svědectví o etnicky motivovaném násilí při dobytí města Fášir v Dárfuru. Zabíjení civilistů odhalují taky satelitní snímky a videa ze sociálních sítí, která často zveřejňují samotní ozbrojenci. V dnešním díle pořadu Za obzorem uslyšíte rozhovor s americkým výzkumníkem, jehož tým materiály analyzuje. Zbraně se do Súdánu podle výzkumníků dostávají hlavně přes Spojené arabské emiráty, které mají zájem o tamní zlato. Druhou stranu konfliktu ale podporuje třeba Egypt nebo Turecko. Súdánští civilisté se tak ocitají v boji místních generálů o moc ve státě i v boji regionálních velmocí o vliv v oblasti.

Natočeno 2025. Premiéra 16. 11. 2025 (ČRo Plus, 13:33 h.).

Další díl představí novinkovou možnost genetického testování a léčby na míru pro pacientky s rakovinou prsu. Díky ní se až 60% pacientek s touto diagnózou může vyhnout chemoterapii. Svůj příběh přijde vyprávět Jana, která takové testování podstoupila. Pozvání autorky a moderátorky pořadu Šárky Volemanové přijal MUDr. Martin Šmakal – onkolog a vedoucí lékař Onkologického stacionáře Nemocnice Hořovice.

Natočeno 2025. Premiéra 16. 11. 2025 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.)

Speciální cyklus o světových diktátorech připravil David Hertl.

Natočeno 2025. Premiéra 1. dílu 6. 11. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.); 2. dílu 13. 11. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.; 25 min.).

Obsah: 1. Isabel Perónová a Jorge Videla. Slabá prezidentka a „Hitler pampy“ – 2 Hugo Chávez, „dědic“ Simona Bolívara. Populista, nebo spasitel? Diktátor, nebo hrdina?

Lit.: Hertl, David: Generálové, politici, věřící katolíci. Příběhy diktátorů, kteří změnili své země. In web ČRo Plus, 13. listopad 2025 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Kdo byl generál Videla? Proč nechal Hugo Chávez exhumovat ostatky Simóna Bolívara? Koho podporoval Sovětský svaz? A co měli společného dva diktátoři z pyrenejského poloostrova? Na podobné otázky se pokusí odpovědět listopadová minisérie Portrétů s názvem Diktátoři.  (…)

V roce 1976 svrhl v Argentině prezidentku Izabelu Perónovou generál Jorge Rafael Videla. Skončila tak vláda ženy, která nového diktátora sama jmenovala vrchním velitelem pozemních sil.

Kdo byla třetí manželka prezidenta Argentiny Juana Peróna a historicky první žena v prezidentském úřadu na světě? A kdo byl generál, který rozpoutal vlnu teroru, po které zůstalo bezmála 9 tisíc mrtvých? 

Psal se rok 2010 a venezuelský prezident Hugo Chávez nechal exhumovat ostatky Simóna Bolívara. Venezuelského generála, který v 19. století vedl boj za nezávislost jihoamerických kolonií na Španělsku. „Muž jako Bolívar neumírá, jeho ostatky nejsou mrtvé,“ hřímal tehdy Hugo Cháves.

Co tedy mají společného velký vojevůdce Bolívar, zvaný El Libertador, a levicový populista, který je jednou z nejkontroverznějších postav světové politiky přelomu 20. a 21. století? (…)

Lit.: Hertl, David: Diktátoři: Isabel Perónová a Jorge Videla. Slabá prezidentka a „Hitler pampy“. In web ČRo Plus, 6. 11. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Stejně jako další jihoamerické země zažila Argentina mnoho vojenských režimů. Nejdelší a nejhrůznější z nich začal v březnu 1976. Generál Videla tehdy svrhl vládu prezidentky Perónové a s vojenskou juntou se postavil do čela země. Následovalo sedm let vlády, která tvrdě pronásledovala své odpůrce. V Argentině zmizelo až 30 tisíc osob. Isabel Perónovou a Jorgeho Videlu připomene ve speciálu Portrétů věnovaném diktátorům historik Jan Adamec.

David Koller vydal nový singl Taková pěkná. Jak se mu pracovalo s textem od Jáchyma Topola? A proč vlastně pořád své desky nechává vyrábět i jako tzv. LP, tedy dlouhohrající gramofonové desky? David Koller bude hostem víkendového Radiožurnálu. Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2025. Premiéra 16. 11. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).

Jaké jsou hranice mezi vinou a odpuštěním? Na první veřejné debatě Českého rozhlasu Plus a Dejvického divadla přivítala moderátorka Renata Kalenská hosty v diskusi o spravedlnosti a předsudečném násilí.

Hovoří Ridina Ahmedová, Klára Kalibová a Jiří Havelka.

Natočeno 2025. Premiéra 16. 11. 2025 (ČRo Plus, 10:07 h.).

Lit.: jpr: Co ještě dokážeme odpustit? Podívejte se na fotky z debaty z cyklu Ctnosti a neřesti. In web ČRo Plus, 5. 11. 2025 (článek) – Cit.: Český rozhlas Plus a Dejvické divadlo uvádí sérii živých debat o ctnostech a neřestech dnešní doby – bez moralizování, s hlubokým zájmem o lidskou povahu. Podívejte se na fotogalerii první z nich.

Proběhla 3. listopadu v sálu Dejvického divadla v Kulturní stanici Galaxie. Moderovala ji Renata Kalenská. Pozvání Renaty Kalenské přijali Ridina Ahmedová, autorka oceňované podcastové série Odpustit?. Jiří Havelka, režisér připravované inscenace Facka, která bude mít premiéru 28. listopadu. A Klára Kalibová, zakladatelka organizace In IUSTITIA, která pomáhá obětem trestných činů a předsudečného násilí. (…)

Lit.: jud – Kalenská, Renata: Nebinární Maxine, Rom, facka a cesta k odpuštění. Umíme to? ptají se Ahmedová, Havelka a Kalibová. In web ČRo Plus, 16. 11. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nebinární Maxine je napadena homofobně motivovaným agresorem a následkem toho zemře její dědeček. Od toho se odvíjí příběh, který Ridina Ahmedová zpracovala v sérii Odpustit? a režisér Jiří Havelka ho zachycuje v divadelní hře Facka. S romským mladíkem Adrianem, který dědečka napadl, se rodina Maxine setkala. „Tak otevřené, respektující lidi jsem asi nikdy nezažila,“ říká právnička Klára Kalibová. Poslechněte si debatu Ahmedové, Kalibové a Havelkové o odpuštění a trestu.

„Je to příběh o následcích jednoho nešťastného činu,“ nastiňuje Radina Ahmedová děj, který spojuje hosty debaty moderované Renatou Kalenskou.

„Naproti sobě stojí Maxine a Adrian. Oba jsou společností marginalizovaní,“ přibližuje. Adrian je Rom z velmi špatných sociálních podmínek. „Dědečka Maxine shodil na zem. A lekl se toho, co spáchal.“ 

Když se o tom, že dědeček zemřel, Adrian dozvěděl, rozhodl se, že rodinu požádá o setkání. Součástí toho byla právnička Klára Kalibová, kterou v Havelkově hře ztvární Lenka Krobotová.

„Asi jsem nikdy nezažila takhle otevřené, respektující lidi. To byl podle mě i klíč, proč Adrianovi umožnili se s nimi potkat,“ popisuje zakladatelka organizace In IUSTITIA, která pomáhá obětem trestných činů a předsudečného násilí. 

Její organizace doporučila Adrianovi, aby rodině napsal. „Za osmnáct let své praxe jsem nikdy neviděla tak opravdový dopis,“ vyzdvihuje Kalibová. „Tak unikátní setkání mezi poškozenými a pachatelem je ryzí výjimkou.“ (…)