Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

1. 2. 2019

Imago (2019)

Filed under: Nerealizované, neodvysílané,Rozhlasové hry — Premek @ 11:19

Kristýna Kodrlová. Hra pro mládež. Příběh o problémech, před kterými lze utéct do zdánlivě dokonalého světa.  Dramaturgie Hana Hložková. Zvukový mistr Michal Zelinka. Hudba Martin Kyšperský. Režie Lukáš Kopecký.

Osoby a obsazení: Kocour (Jan Šťáva), Tomáš (Marek Hurák), učitel (Aleš Zbořil), Viktor (Teodor Dlugoš), Filip (Jiří Fikáček), Tereza (Kristýna Nováková), máma + máma II (Tereza Groszmannová), táta + táta II (Martin Sláma), pes (Dominik Teleky), hlas ze skříňky (Simona Rejdová).

Nastudovalo Brno v roce 2019. Plánovaná premiéra 24. 2. 2019 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.; 41 min.), neuskutečněno.

Pozn.: Původně plánováno pro řadu Hra pro celou rodinu (sobota, ČRo 2 Praha, 13:04 h.); po jejím zrušení mělo být uvedeno v cyklu Pohádka. Do vysílání nezařazeno pro přítomnost vulgarismů (2 x „do prdele“).

Lit.: Hložková, Hana:  Kristýna Kodrlová: Imago. In web ČRo 2 Praha, únor 2019 (článek). – Cit.:   Původní rozhlasová hra Imago od Kristýny Kodrlové vypráví o problémech, před kterými lze snadno utéct do zdánlivě dokonalého světa, skrytého za skřípající omšelou houpačkou v zahradě. Na fantaskní místo, v němž je vše snadné, pohodové a krásné, poslala autorka dospívajícího kluka Tomáše. Ten se v reálném životě trápí tím, co prožívá doma. Neví, jak se má nejlépe vyrovnat s následky dávné rodinné tragédie. A také jak uspět ve společnosti stejně starých spolužáků, kteří dokáží být k nechtěnému třídnímu outsiderovi dost bezohlední.

Přestože je výchozí zápletka vážná, neb se v ní setkáme s problémem alkoholismu v rodině a následnou šikanou ve škole, hlavním tématem hry je předčasné dospívání, které lze úspěšně zvládnout, pokud má člověk dostatek odvahy a podporu přátel. Hlavního hrdinu totiž největší životní zkouška nečeká v reálném světě, ale na tajemném území, kterému dominuje navenek podobná, jenže bezproblémová rodina. Tomáš má velkou chuť zůstat zde napořád, má to ale jednu podmínku. Aby se stal součástí nového domova, musí se zbavit svého „škaredého hlasu“. Ten sem nepatří. Ale patří sem Tomáš? Jak se má správně rozhodnout? Metaforický příběh o přerodu chlapce v muže ukazuje, jak je důležité nebát se překonávat nepřízeň osudu. A také, že je nutné důvěřovat přátelům a nechat si od nich pomoct, byť by se navenek jevili slabí nebo blázniví, jak je to v případě Tomášovy kamarádky Terezy a mlsného mluvícího kocoura.

Kristýna Kodrlová (1994) je studentkou oboru Rozhlasová a televizní dramaturgie a scenáristika na JAMU. V rámci studia natočila mj. krátký dokumentární film Vila (2017). S Českým rozhlasem spolupracuje pravidelně. Připravuje reportážní a fejetonistické příspěvky do literárně publicistického magazínu Zelný rynk – Humorem a ironií proti diktatuře, Zdravá nemocná, Folklor je mrtev, do života byl uveden Postfolklor, Čínský spisovatel Jü Chua v Brně, Leopoldovský básnický sešit Jana Zahradníčka aj. Rozhlasová hra Imago je jejím debutem.

17. 1. 2019

Modrá armáda (1946)

Ing. Jaroslav Ryska. Přednáška.

Čte hlasatel.

Natočeno 1946. Plánovaná premiéra 29. 3. 1946   (Praha I, 13:45 – 14:00 h). Neodvysíláno, místo toho Proces s Karlem Hermannem Frankem.

31. 8. 2018

Nedělní sloupek – Zrcadlo nebi (1945)

Donát Šajner.  Fejeton (?).

Natočeno 1945. Premiéra 6. 5. 1945 (Praha, 10:50 – 11:00 h.) praděpodobně neuskutečněna.

Lidé od hřebíku (1945)

Filed under: Nerealizované, neodvysílané,Radiodokument — Premek @ 17:52

Josef Vršecký. Rozhlasové pásmo.

Natočeno 1945. Premiéra 6. 5. 1945 (Praha, 8:40 – 9:00 h.) praděpodobně neuskutečněna.

Hamlet (1945)

Filed under: Nerealizované, neodvysílané,Rozhlasové hry — Premek @ 17:50

William Shakespeare. Tragédie. Překlad Josef Václav Sládek. Přebásnění a rozhlasová úprava Otmar Gatschä. Hudba Arnošt Střížek. Režie Miloslav Jareš.

Osoby a obsazení: Claudius, král dánský (Vladimír Leraus), Gertruda, královna dánská, Hamletova matka (Míla Pačová), Hamlet, synovec králův (Václav Vydra II.), Horatio, jeho přítel (František Hanus), Polonius, první komoří (Karel Kastner), Laert a Ofelie, jeho děti (Václav Voska a Sylva Langová), hlasatel (Rurik Ronský), první a druhý herec (Karel Pech a Jiří Hurt), duch Hamletova otce (Ladislav Kulhánek) a další.

Natočeno 1945. Premiéra 6. 5. 1945 (Praha, 17:15 – 18:20 h.) v cyklu Činohra v rozhlase, praděpodobně neuskutečněna.

Lit.: fk: Literárnědramatický pořad. In Týden rozhlasu 17/1945 (21. 4. 1945), s. 2 (článek). – Cit.: V popředí zájmu tohoto týdne bude rozhlasové zpracování slavné Shakespearovy tragedie „Hamlet“. Jde o úpravu zcela novou, pronikavou, pokud jde o dobu trvání, i o způsob, jímž se Otmar Gatschä úkolu značně nesnadného ujal; jak mu kázala technická nutnost, musel velké dílo zhustit do jedné hodiny, dokázal však dík dramaturgickému jemnocitu i schopnosti přebásňovací, že příběh o Hamletovi vyšel mu přesto čistý, neukvapený, bez logických skoků. Zejména pro ty posluchače, kteří neměli možnost nikdy navštívit velké divadlo, aby se se slavnou hrou Shakespearovou setkali, bude vysílání cennou příležitostí k seznámení s tímto dílem. I když se Gatschä musel omezit na ústřední děj a i tam muselo dojít k sestručnění, přece zbylo dost místa na stěžejní pasáže mravní filosofie a poesie, ve hře uplatněné. Je možné, že Gatschäho úprava vzbudí polemiku; požadavek zkrácení však nebylo lze obejít, a v každém případě jde o čin pozoruhodný, který je svým způsobem vyvrcholením jarního repertoáru. Režii má M. Jareš, hudbu složil A. Střížek, v titulní roli uslyší posluchači V. Vydru mladšího. (…)

21. 11. 2017

Občan Delescluze 1/4 (197?)

Filed under: Nerealizované, neodvysílané,Seriály — Premek @ 12:28

Jaromír Ptáček. Rozhlasová hra. Dramaturg Vladimír Gromov.

Nerealizováno.

Pozn.: Jaromír Ptáček původně napsal seriál o několika částech. Později upravil na čtyřdílnou verzi. Autor se s Československým rozhlasem o uvedení seriálu soudil. Později natočeno v Německu jako Pariser Ouvertüre a Pariser Finale. Znám je pouze překlad, český originál je opět nezvěstný.

Lit.: Kolář, Jan: Útržky z paměti (IX) Jak se máte, Vondrovi? Divadelky. In Divadelní noviny, 26. 6. 2018 (vzpomínky). – Cit.:  (….) Mé pobývání s Jaromírem Ptáčkem v redakci rozhlasových seriálů se v průběhu času proměnilo ve velké přátelství. Zpečetila jej má svědecká výpověď u soudu v Ptáčkův prospěch, která mu pomohla proces vyhrát. Gromov od Ptáčka objednal rozhlasový seriál mimo „Vondry“. Jeho výsledná verze přesahovala v normalizaci povolené. Gromov zesinal strachy a tvrdil, že Ptáček nikdy text nedodal, a že se tudíž seriál nemůže natočit, a tudíž autorovi nenáleží ani koruna. Byla to lež, byl jsem u toho, včetně všech mých kolegů, když Jaromír kompletní text seriálu svému nadřízenému odevzdal. Jaromír se nevzdal a svěřil řešení té záležitosti soudu. Cituji z Ptáčkových vzpomínek, uveřejňovaných v Divadelkách s titulem Pod širákem rozhlasu: Kolikrát už vstupoval do budovy Městského soudu? Neměl vždycky tísnivý pocit? A u koho to máte? U pana doktora Bureše. To máte štěstí… To je spravedlivý pán. Jde znovu po schodišti nepříjemné budovy. Už ví, že nikdo z dramaturgů nesvědčil. Vedení redakce dalo tichou poštou zřetelně najevo, že by mu bylo nepříjemné, kdyby tak někdo učinil. A tak se ustálilo stanovisko: Nikdo nic neslyšel, nikdo nic neviděl, nikdo si nic nepamatuje, akci odmítne jenom jediný: Jan Kolář. Stane se za to terčem pomluv, které budou mít svou váhu i po revoluci. Erinyje jsou jenom obrysy našich dnů…

Vedení rozhlasu mně ovšem hlasitou poštou dalo najevo, že jsem se zachoval nepatřičně. Byl jsem zavolán k jednomu z vrcholných šéfů, JUDr. Zdražilovi, který mi začal všelijak vyhrožovat. Bránil jsem se, že jako čestný komunista přece nemohu lhát před socialistickým soudem. Vyrazil mě ze své kanceláře – a nic se mi nestalo.

Jaromírovi však ta soudní výhra moc nepomohla. Jeho seriál natočen nebyl, byl odložen ad acta, jen honorář osmdesát tisíc korun mu rozhlas musel proplatit. Vzápětí se vedení rozhlasu Jaromírovi pomstilo vyhazovem. Už jako vedoucí rozhlasové redakce literatury a dramatu faktu jsem mu podal pomocnou ruku a pod cizím jménem jsem uvedl dvě jeho – skvělé! – rozhlasové hry. Do rozhlasu se Jaromír Ptáček směl vrátit až po listopadovém převratu.

S Moravákem Jaromírem jsme se po celá devadesátá léta jednou týdně scházeli v Blatničce v pražské Husově ulici nad sklenkou moravských vín. Jaromír umřel postižen rakovinou na jaře 2003. Nemohl jsem mu jít na pohřeb. V ten čas jsem po dvouměsíčním pobytu ve střešovické vojenské nemocnici s obtížemi chodil o berlích, pravá ruka bez pohybu, mrtvá. Rehabilitace každý den. (…)

7. 10. 2017

{Předvolební situace v ČR} (2017)

Filed under: Nerealizované, neodvysílané,Radiodokument — Premek @ 12:53

Moderuje Tomáš Procházka.

Hovoří Dalibor Balšínek, Bohumil Doležal a Luboš Palata.

Natočeno 2017. Premiéra 6. 10. 2017 v pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus, 18:33 h).

Lit.: Balšínek, Dalibor: Proč jsme nemohli v Českém rozhlase mluvit o českých volbách. In web Echo24, ž mi zase někdo bude vyprávět, jak jsou veřejnoprávní média garantem nezávislosti, otevřenosti a demokracie, budu mu vyprávět následující příhodu, která se odehrála dnes, v pátek odpoledne. Už čtrnáct dní předem jsem byl s spolu s komentátorem Bohumilem Doležalem, šéfredaktorem magazínu Reportér Robertem Čásenským a komentátorem MF Dnes Lubošem Palatou pozvaný do pořadu ČRo Plus Názory a Argumenty, tématem měla být předvolební situace.

Slovutný kolega Doležal je ze staré školy, precizní člověk, který si nedovolí vystupovat veřejně nepřipraven, a proto si dva dny před natáčením pořadu vyžádal tématické okruhy. Z rozhlasu dostal toto sdělení: 1) Volby, jaká je předvolební kampaň, jsou tradiční strany v krizi, probíhá kampaň korektně, kdo v ní nejvíce finišuje atd. 2) Průzkum studentských preferencí – vydává každý rok Člověk v tísni – jaké strany by volili mladí, kdo se na ně specializuje atd. 3) EU – a její současnost a budoucnost.

V pátek těsně před půl třetí jsme se všichni tři – kromě Luboše Palaty, který do debaty vstupoval telefonicky (byl řádně pozvaný, ale ve svěřeneckém fondu vznikly nepředpokládané okolnosti a nemohl do studia přijít osobně) – sešli na recepci Českého rozhlasu v Římské ulici v Praze na Vinohradech. Vyzvedla nás produkční a jako obvykle nás vyvezla do třetího patra, kde nás čekal již značně rozrušený moderátor pořadu Tomáš Procházka. „Moc se, pánové, omlouvám, ale o volbách se bavit nemůžeme,“ uvedl nás do studia a zavřel dveře. „Před dvaceti minutami mi šéfredaktor oznámil, že se nemůžeme bavit o nadcházejících volbách, musíme to nějak vydržet, budeme mluvit o Evropské unii a Polsku.“

Kolega Doležal, který přišel s rozsáhlým poznámkovým aparátem, začal důrazně protestovat. „To je skandální! Odcházím. Nejsem připraven mluvit o Evropské unii, Evropská unie mě teď nezajímá, mně záleží na tom, jak dopadnou volby u nás.“ Značně vykolejený moderátor naléhavě žádal: „Pánové, musíme to dokončit, jde o nové nařízení, sám tomu nerozumím, neodcházejte.“ Mezi tím jsem ještě na chodbě potkal šéfredaktora Radiožurnálu Ondřeje Suchana, který pro mě pracoval v předbabišovské éře v LN a také v Týdnu. „Ondřeji, co to má tady znamenat, to jsi zakázal ty?“ ptám se svým typickým milým tónem. „To je jiná stanice, u nás se o volbách mluvit může,“ odpověděl s jistotou, která ho asi brzy může přejít.

Nicméně zůstali jsme v očekávání, co se z toho vyvine. V polovině pořadu, který se předtáčí a je následně i stříhán, přichází dramaturg pořadu Radko Kubičko. Po dávce řečí o chystaných reformách v Evropské unii a nových návrzích francouzského prezidenta Macrona si nás chce vyfotografovat, aby se mohl pochlubit na sociálních sítích. „Co to má znamenat, proč se nedržíme původního tématu? Proč odmítáte, abychom mohli mluvit o blížících se volbách u nás?“ ptám se ho. „Nechceme, abyste v našem pořadu mluvili o studentském hlasování, máme nová předvolební pravidla,“ řekl Kubičko a odešel.

Pořad se nakonec stočil k situaci v Maďarsku a Polsku, kde především komentátor Luboš Palata mluvil o znásilňování tamních veřejnoprávních médií. V tom jsme se mu zdatně snažili oponovat, že ohrožená je především liberální demokracie v České republice a alibistické chování domácích veřejnoprávních médií to předznamenává.

Po skončení pořadu, o kterém vůbec netušíme, jak nakonec bude sestříhán, jsme řešili, zda jsme měli odejít, či nikoliv. Nejvíce to řešil Bohumil Doležal, který je z nás nejzkušenější a zažil komunistickou persekuci už v šedesátých letech, kdy psal do legendárního společensko-kulturního časopisu Tvář a později byl jedním z prvních signatářů Charty 77. „Jsem kokot, měl jsem odejít, já vím, jak to začíná, jsem dost starý na to, abych to věděl. Jak jsem to jen mohl připustit.“

Ale po těch 28 letech jsme nějak podlehli atmosféře svobodného vyjadřování, ztratili jsme instinkty a odmítáme připustit, že něco podobného může zase přijít. A ono může. Přichází to nenápadně, zdánlivě nevinně pod rouškou objektivity a vyváženosti. Základní instinkty nakonec rychle naskočí.

Lit.: Doležal, Bohumil: Stížnost generálnímu řediteli ČRo. In web Bohumil Doležal, 8. 10. 2017 (článek). – Cit.: Minulý pátek mne pozvali do Českého rozhlasu Plus na předtáčení diskusního pořadu Kulatý stůl. Mělo se hovořit o volební kampani a o Evropské unii. Až na místě jsem se dozvěděl, že o volební kampani se mluvit nebude. Rozhodnutí mi přišlo naprosto absurdní, a proto jsem se obrátil dopisem na generálního ředitele ČRo René Zavorala (dopis přikládám). Zároveň jsem svůj dopis poslal předsedkyni Rady ČRo s prosbou, aby se věcí taky zabývali.

To, co jsem v diskusi chtěl (a nakonec nemohl) říci, najdete zde.

Pan

Mgr. René Zavoral,

Generální ředitel Českého rozhlasu,

Vinohradská 12

120 99 Praha 2

Rene.Zavoral@rozhlas.cz

Praha, 8. října 2017

Vážený pane generální řediteli,

Obracím se na Vás s následující stížností.

Před cca 14 dny mne pozvali do diskusního pořadu Kulatý stůl na stanici Český rozhlas Plus. Hovořit se mělo hlavně a v první řadě o volbách do PS. Pořad se měl předtáčet 6. října, vysílat 8. října v obvyklém čase. Poprosil jsem o trochu bližší specifikaci tématu, ve středu 4. října mi napsali: „1) Volby, jaká je předvolební kampaň, jsou tradiční strany v krizi, probíhá kampaň korektně, kdo v ní nejvíce finišuje atd. 2) Průzkum studentských preferencí – vydává každý rok Člověk v tísni – jaké strany by volili mladí, kdo se na ně specializuje atd. 3) EU – a její současnost a budoucnost.“. Když jsem ale 6. října přišel na předtáčení, bylo mi řečeno, že tématem bude pouze Evropská unie. S tím, že tak rozhodl šéfredaktor ČRo Plus Ondřej Nováček. Moderátor z toho byl očividně zaskočen, stejně jako já.

Považuji tento postup za mírně řečeno krajně nestandardní, a to z těchto důvodů: Za prvé, jako politický komentátor se zabývám skoro výlučně vnitropolitickými záležitostmi a o EU jsem byl připraven hovořit jen krátce a v souvislosti s nadcházejícími volbami . Za druhé a hlavně, považuji za naprosto absurdní, aby v diskusním pořadu, probíhajícím čtrnáct dní před krajně významnými volbami, se nehovořilo přinejmenším také o nich (v tom týdnu byly zveřejněny např. zajímavé průzkumy veřejného mínění, profilovala se Česká pirátská strana atp.). Je pro mne obtížné si to vysvětlit jinak než jako pokus umrtvit diskusi o závažné události, která ovlivní politickou situaci v ČR na léta dopředu a jako nepřímou cenzuru.

Musím říci, že od doby, co spolupracuji s českými rozhlasovými a televizními stanicemi (tj. od listopadu 1989) jsem se dosud nikdy s ničím podobným nesetkal.

Prosím Vás tedy, abyste celou věc prošetřil.

S pozdravem Bohumil Doležal, Nad octárnou 3/402 Praha 6 – Střešovice

P.S. Dopis posílám samozřejmě zároveň poštou. 8. října 2017

Lit.: Pokorný, Jan: Reakce Českého rozhlasu na článek serveru Echo24. In Facebook ČRo Plus, 9. 10. 2017 (reakce). – Cit.: Český rozhlas se ohrazuje proti tvrzení, že zrušil diskuzi o nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny. Ve skutečnosti se jedná o pořad Kulatý stůl Názorů a argumentů, který pravidelně v neděli s komentátory a dalšími odborníky rozebírá dění uplynulého týdne. Tak tomu mělo být i tuto neděli 8. října.

Šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Ondřej Nováček se s dramaturgem Radkem Kubičkem domluvili na aktuálních tématech týdne – výroky M. Zemana k rozšiřování prezidentských pravomocí, stěhování části výroby Škodovky do Německa a plány na těžbu lithia. Bohužel už dříve moderátor Tomáš Procházka obeslal pozvané hosty s jinými tématy, z nichž se část týkala voleb.
Volební témata jsou ovšem součástí volebních speciálů a diskuzí, které Český rozhlas Plus vysílá v předvolebním období prakticky denně. Proto bylo nakonec dohodnuto, že se Názory a argumenty budou držet svého tradičního formátu a budou komentovat aktuální události týdne. Diskuze zrušena nebyla a hosté měli možnost se během ní volně vyjadřovat i k tématu voleb, což několikrát využili.
Bohužel informace o změně témat se dostala k hostům vinou nedostatečné komunikace až před natáčením pořadu, nikoliv v dostatečném předstihu, aby se stihnuli připravit, resp. znovu zvážit svou účast v diskuzi. To je samozřejmě chyba, která se neměla stát.
Český rozhlas odmítá obvinění z cenzury, či volební „předposranosti“, jak to nazval pan Dalibor Balšínek na sociálních sítích. Důkazem je samotné vysílání Českého rozhlasu. Právě stanice Český rozhlas Plus momentálně vysílá k volbám desítky pořadů, analýz a komentářů, v nichž kromě politiků využívá politology a novináře napříč názorovým i mediálním spektrem.
Například právě dnes, v pondělí 9. října Plus vysílá hodinový volební speciál v čase 11:10-12:00 (v repríze 16:10-17:00) a taktéž debatu sedmi volebních lídrů v čase 21:00-22:10. To jsou tři hodiny vysílání přímo k volbám, o komentářích a analýzách v proudovém vysílání nemluvě.

Lit.: Drda, Adam: Já teď nestíhám psát něco dlouhýho… In Facebook, 11. 10. 2017 (status). – Cit.: Já teď nestíhám psát něco dlouhýho, ale už samotný fakt té zrušené debaty o volbách, s účastí takto vyhraněných lidí a v dnešní situaci, plus jejich svědectví – to jsou dost podstatné informace, to se samozřejmě má zveřejnit, a dobře, že to napsali. Jinak je potíž v tom, což se netýká jen rozhlasu, že politické důvody k nějakému zákroku proti pořadu nebo novináři se strašně špatně dokazují – vždycky se totiž dá říct, že důvod byl jiný, technický, administrativní nebo já nevím co. Veřejnoprávním médiím by se navíc někdo musel systematicky široce věnovat, protože jsou zásadně důležitá, to tu ovšem nefunguje, zanikl potřebný široký svobodný mediální prostor. Navíc by se museli ozývat lidé zevnitř. Atd. Atp. Je to na strašně dlouhou diskusi.

9. 5. 2017

Řetězová reakce tuzérového výbuchu aneb Co jsem zavinil v rodném městě! (1961)

Filed under: Literární pásma,Nerealizované, neodvysílané — Premek @ 11:20

Miroslav Mráz. Silvestrovský pořad. Odpovědný redaktor Jan Kuneš. Dramaturg Vladimír Rohlena.

Natočeno 1961. Plánovaná premiéra 31. 12. 1961, pravděpodobně nevysíláno.

4. 3. 2017

Rub a líc (1937)

Filed under: Nerealizované, neodvysílané,Rozhlasové hry — Premek @ 12:24

Jiří Voskovec a Jan Werich. Satirická komedie. Hudba Jaroslav Ježek. Režie Jindřich Honzl.

Osoby a obsazení: Krev (Jiří Voskovec), Mlíko (Jan Werich), Josef Klokan (Vladimír Šmeral), Dexler (Bohuš Záhorský), Markéta (Jarmila Švabíková) a další.

Divadelní premiéra 18. 12. 1936. Plánovaná rozhlasová premiéra 1937, nerealizováno.

Pozn.: Vedení Osvobozeného divadla žádalo Radiojournal o přímý přenos představení, Radiojournal to odmítl.

Lit.: anonym: Žádost Osvobozeného divadla. In Lokální patriot, roč. 10, č. 1. (1937). Dostupné in Tiskoví magnáti Voskovec a Werich (František Cinger, 2008, s. 137 a násl). – Článek obsahuje písemnou komunikaci OD s Radiojournalem a otevřený list českých a německých divadelníků v Praze.

13. 2. 2017

Půjdeme za každého počasí (2016)

Filed under: Nerealizované, neodvysílané,Rozhlasové hry — Premek @ 22:22

Jan Pytel. Rozhlasová hra.

Napsáno 2016, postoupilo do užšího výběru soutěže Prix Bohemia Radio Autor. Nerealizováno.

Lit.: anonym: Poroty vybraly vítěze soutěže Prix Bohemia Radio Autor. In web ČRo, 16. 5. 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Soutěž Prix Bohemia Radio Autor má své vítěze. Odborné poroty je vybíraly z 90 textů v kategorii Původní rozhlasová hra a 59 textů v kategorii Původní rozhlasová hra pro děti.

Do užšího výběru postoupilo deset titulů v první kategorii a osm ve druhé. Z nich byl v rámci finálového zasedání zvolen jeden vítězný text v každé kategorii, dalším dvěma porota navrhla udělit čestná uznání.

Slavnostní vyhlášení proběhlo 13. května v rámci veletrhu Svět knihy. Rozhovor s porotci i s oceněnými autory si můžete poslechnout v záznamu pořadu Mozaika (stanice Český rozhlas Vltava).  (more…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress