Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Hostem Hovorů je vojenský historik a ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík. Mluvit bude nejenom o osudu Lidic, který se naplnil po atentátu na Heydricha v roce 1942, ale také o současné válce na Ukrajině. Moderuje Vlastimil Ježek.

Natočeno 2022. Premiéra 14. 4. 2022 (ČRo Plus, 22:05 h.; 23 min.).

Lit.: Ježek, Vlastimil – lup: Eduard Stehlík: Systematické vraždění civilistů, když vám to na frontě „nejde“? To je něco, co hlava nebere. In web ČRo Plus, 14. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: „Tisíce vojenských specialistů a politologů si nebylo schopno představit, co se 24. února 2022 spustí. Všichni se domnívali, že to je jen blaf. Nějaký způsob tlaku na Evropu,“ říká ředitel Památníku Lidice a vojenský historik Eduard Stehlík. „Tedy ne, že někdo spustí regulérní válečný konflikt – ne speciální vojenskou operaci jak tomu stupidně říkají Moskvě – a že ten válečný konflikt bude mít všechno to, co jsme znali v minulosti, jako to nejhorší, co může být.“

A historik Stehlík pokračuje: „To znamená systematické vraždění civilního obyvatelstva v okamžiku, kdy vám to na frontě ,nejde‘. Když vás poráží armáda protivníka, tak si vybíjet ten vztek a frustraci z porážek na nevinných lidech. A do toho se snažit podle nějakého stupidního krvavého kalkulu zlomit morálku národa ničením a vražděním civilistů. Aby dostříleli vedení Ukrajiny až k mírovému stolu? To je něco, co jako hlava nebere,“ míní.

Všichni se podle historika domnívali, že to jsou věci, které patří k tomu nejhoršímu z 20. století. „Pevně jsme věřili, že se s tím možná rozloučíme, ale jak je vidět, tak určitě ne,“ uzavírá.  (…)

Připravila Jana Zemková.

K Památníku evropského rozvodí u Bělotína nás zavedla Kateřina Valentová z Turistického informačního centra Hranice.

Připravila Olomouc v roce 2022. Premiéra 13. 4. 2022 (ČRo Plus, 3 min.).

Lit.: Zemková, Jana: Památník evropského rozvodí u Bělotína označuje místo, odkud se voda vydává na cestu do dvou moří. In web ČRo Olomouc, 13. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: U silnice, která vede z Bělotína do Hranic v Olomouckém kraji, stojí už padesát let Památník evropského rozvodí. Netradiční dominanta Moravské brány umocňuje podivuhodnost lokality, kde se rozcházejí vody směrem na jih nebo na sever. Monumentální betonová plastika označuje místo předělu rozvodí dvou moří – Černého a Baltského.

Na Jelením kopci, kde se v pradávných dobách zastavil skandinávský ledovec, stojí vysoká betonová plastika Evropského rozvodí. Dílo připomíná, že vody z dešťů, potoků a řek jsou odtud odváděny buď na sever, nebo na jih. A nikdy se nepotkají. Tak jak si to naše „matička Země“ vymyslela. Vody bělotínské míří do Baltského moře, ty hranické do moře Černého. (…)

Štěpán Sedláček. Vzpomínky desítek pamětníků na povinnou vojenskou službu zmapoval tým historiků. Jedním z nich byl  historický antropolog Petr Wohlmuth, který je hostem Studia Leonardo.

Natočeno 2022. Premiéra 19. 2. 2022 (ČRo Plus, 24 min.). Repríza 18. 4. 2022 (ČRo Plus, 24 min.).

Lit.: Sedláček, Štěpán: Jak vzpomínají bývalí „záklaďáci“ na povinnou vojenskou službu? In web ČRo Plus, 18. duben 2022 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Služba vlasti, která měla udělat z chlapců chlapy, ale i dvouletá pakárna. Tým historiků zmapoval vzpomínky desítek pamětníků na povinnou vojenskou službu. Jedním z nich byl historický antropolog Petr Wohlmuth. Podle něj většina bývalých takzvaných záklaďáků na vojnu nevzpomíná ráda, mimo jiné kvůli propracovanému systému šikany. Ptá se Štěpán Sedláček.

Připravila Jana Kobylinská.

Hovoří výtvarnice Martina Svozilová.

Připravilo Brno v roce 2022. Premiéra 13. 4. 2022 (ČRo Brno, 30 min.) v rámci pořadu Apetýt.

Lit.: Kobylinská, Jana: O cestování, rituálech a tradicích našich předků s výtvarnicí Martinou Svozilovou. In web ČRo Brno, 13. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Martina Svozilová je výtvarnice, matka tří dětí, cestovatelka a milovnice tradic a lidových obyčejů našich předků. I když se svým mužem procestovali Asii, Rusko nebo Srí Lanku, teď je nejšťastnější na Tišnovsku, kde žije.

Miluje lidové  zvyky a obyčeje a promítá je do své tvorby. „Tradicemi se zabývám už víc než 20 let. Hodně jsme s mým mužem cestovali, seznamovala jsem se s tradicemi odlišných kultur a to mě navedlo zpátky k nám – měla jsem touhu objevovat vlastní kořeny. Odstartovalo to diplomkou, ve které jsem pátrala po ochranných předmětech, které naši předkové užívali během celého života. Tím jsem se dostala i k obřadním plachtám, takzvaným úvodnicím. To je speciální vyšívaná plachta, provází ženu klíčovými zážitky, oživuje se při svatebním rituálu.“ (…)