Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

18. 3. 2020

Blízká setkání – Sandra Pogodová (2020)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 20:31

Host: herečka Sandra Pogodová. Moderuje Adéla Gondíková. Rozhovory s osobnostmi, které znáte, anebo které stojí za to poznat. Dialogy, které pohladí po duši hosty i posluchače. S Dvojkou můžete prožít blízké setkání s novým zajímavým člověkem každý všední den.

Natočeno 2020. Premiéra 18. 3. 2020 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.; 29 min.).

Lit.: Horálková, Elena – Gondíková, Adéla: Sandra Pogodová: Zevlování je mé oblíbené slovo a teď už taky činnost. In web ČRo 2 Praha, 18. březen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) „Je to týden, co jsem doma a mám nahoře tři kila. Sjíždím staré filmy a vrhla jsem se na četbu,“ popisuje herečka svůj současný modus vivendi.

„Zevlování je mé oblíbené slovo a teď už taky činnost. Myslím, že teď zevluje celá republika, což je ale dobře, protože na zevlování si člověk má udělat čas,“ prohlásila v Blízkých setkáních s humorem sobě vlastním.

„Kdo byl v Asii, tak ví, že nošení roušek je tam normální. Koupíte tam krásný zdobený. Byla jsem v Kambodže a ve Vietnamu a nenapadlo mě si nějakou módní opatřit,“ přiznala Sandra Pogodová moderátorce Adéle Gondíkové. (more…)

Wspólny Świat (Společný svět, 2020)

Filed under: Cizojazyčné,Radiodokument — Premek @ 16:19

Připravila Agnieszka Czyżewska Jacquemet.

Hovoří Ania Chwałek.

Natočeno 2020. Premiéra 18. 3. 2020 (Polskie Radio Lublin, 21:05 h.).

Pozn.: Pani Ania przyjęła mnie w pachnącym nowością gabinecie wśród kwiatów. Nie miałyśmy wiele czasu na rozmowę. Za oknem pracowali budowlańcy, w sekretariacie dzwoniły telefony a na biurku czekały projekty do weryfikacji. Pani Ania Chwałek od kilkunastu lat konsekwentnie buduje Wspólny Świat, miejsce w którym nie ma osób wykluczonych. A wszystko zaczęło się od diagnozy która dla wielu byłaby wyrokiem i powodem do depresji, dla niej była testem odpowiedzialności i miłości do syna. Reportaż „Wspólny Świat“ dzisiaj po 21 w Polskim Radiu Lublina a także na stronie internetowej radia i w serwisie spotify. Wszyscy którzy chcą pomóc pani Ani mogą przekazać na rzecz stowarzyszenia 1% podatku lub darowiznę szczegóły na stronie internetowej Stowarzyszenia „Wspólny Świat“. (anotace)

Stín jednoho děvčátka (1962)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 10:15

Reiner Kerndl. Osud německé rodiny, která se v důsledku válečných událostí, kdy žila v okupovaném Polsku, rozpadá… Překlad a rozhlasová úprva Ota Popp. Zvuk Miroslav Vaverka. Záznam a střih Jitka Lavičková. Dramaturg Josef Hlavnička. Režie Ludvík Pompe.

Osoby a obsazení: Karel Heilman (Otto Hradecký), Elsa Heilmanová (Růžena Nováková), Dieter, jejich syn (Antonín Hardt), Ulrich, jejich syn (Josef Bulík), Maněcki (Karel Roden I.), paní Senefeldová (Marta Záhorová), Halina (Olga Zajícová).

Nastudovaly České Budějovice v roce 1962. Premiéra 7. 9. 1962 (Československo II, 19:30 h.; 60 min.).

Lit.: Poppová, Věra: Rozhlas. Stíny současných lidí. In Tvorba 38/1962 (20. 9. 1962), s. 908 – 909 (recenze).

Letokruhy (1977)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 9:40

Lena Foelbachová. Rozhlasová úprava divadelní hry z repertoáru NDR. Překlad Helena Šoltészová. Rozhlasová úprava Jiřina Skálová. Režie Jana Bezdíčková.

Osoby a obsazení: matka (Ludmila Burešová), Marie, její dcera (Jana Štěpánková), Getruda, její sestra (Darja Hajská-Slámová), Klára (Marie Vášová), Hans Schmidt (Miroslav Masopust), Elsa (Magda Weigertová), profesor (Jaromír Spal), starý muž (Ladislav Pešek).

Natočeno 1977. Premiéra 20. 3. 1977 (Praha, 19:20 – 20:45 h.).

Lit.: jv: Letokruhy. In Rozhlas 12/1977 (7. 3. 1977), s. 4 (článek). – Cit.: Jaké bude moje stáří? Budu trávit léta podzimu svého života se svým celoživotním partnerem či partnerkou v klidu, nebo budu žít v osamělosti, či u svých dětí? Tyto otázky zaměstnávají mnohé z těch, kteří překročili zenit svých let. Matka mladé úspěšné architektky Marie se ničím podobným netrápila, a tak ji náhlá smrt jejího muže zastihla nepřipravenu. Nemohla se smířit s myšlenkou, že ztratila člověka, o kterého se řadu let starala a jemuž svou denní neúnavnou péčí usnadňovala jeho učitelské povolání. Když ho pochovala, přijala nabídku své jediné dcery, aby se k ní přestěhovala z vesnice do velkoměsta. Marie to myslí s matkou dobře. Chce jí pomoci překlenout tíhu osamělosti a dopřát jí odpočinku po celoživotní práci. Přeje si, aby matka chodila jen na procházky a užívala klidného stáří. Sama se věnuje pouze svému povolání, těší se z pracovních úspěchů a nemyslí na nic jiného než na vypracování dalšího projektu domova pro staré lidi. Je vedena utkvělou myšlenkou, že jejich dny ve stáří mají probíhat v nečinnosti. Odmítá názor svých spolupracovníků, že i staří lidé potřebují naplňovat svůj život aktivní prací, že pociťují potřebu být někomu prospěšní. Teprve konflikt s vlastní matkou poučí Marii o tom, že se mýlila. Zpočátku sice těžko chápe, že její matce nevyhovuje pohodlný způsob života v moderním činžáku, kde za ni veškerou práci vykonává posluhovačka, avšak matčin odjezd a odmítnutí vrátit se zpět donutí Marii hlouběji se zamyslet nad duševním rozpoložením osamělých starých lidí. Teprve nyní si uvědomuje, že musí najít způsob, jak je lépe pochopit. Rozhlasovou úpravu divadelní hry autorky z Německé demokratické republiky Leny Foelbachové Letokruhy si posluchači zajisté vyslechnou se zájmem, protože problém starých lidí není problémem ojedinělým. A tím, že hra ukazuje pozitivní možnosti řešení této otázky v dramatickém konfliktu mezi dcerou a matkou, se zvyšuje její aktuální společenský význam.

Týden u přijímače. Letokruhy. In Tvorba 1977-13 (30. 3. 1977)

Lit.: -tom-: Týden u přijímače. In Tvorba 13/1977 (30. 3. 1977), s. 20 (recenze).

17. 3. 2020

„Firma“ jménem Česko v rukou Andreje Babiše ukazuje, jak jsme zanedbali stát (2020)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 21:55

Apolena Rychlíková. Komentář.

Natočeno 2020. Premiéra 17. 3. 2020 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: „Firma“ jménem Česko v rukou Andreje Babiše ukazuje, jak jsme zanedbali stát. In web ČRo Plus, 17. březen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Spolu s tím, jak každý den stoupají počty nakažených koronavirem o desítky a zpřísňují se opatření, vynořují se nové otázky a nové pochybnosti.

I proto, jak agresivně a nepříjemně působí premiér země, kterému se řízení „jeho“ firmy očividně začíná vymykat z rukou. Optikou krize najednou vidíme, kolik oblastí zůstávalo po celá léta mimo politický zájem.

Ironie je už v samotném Babišově základním hesle. Stát totiž z podstaty věcí nemá být firma, ze které proudí zisky jednotlivcům, zatímco ostatní „makají“. Stát je infrastrukturou, která má být dostupná všem, a to v maximální možné kvalitě. Jenže namísto toho po léta posloucháme, jak je stát jen překážka, neschopný pán i špatný sluha – i proto Babiš se svým manažerským heslem zvítězil ve volbách. Pro tuto politiku tu byla od roku 1989 umetaná cestička takřka všemi, kdo nějak veřejně působili. (more…)

Studio N – Z čeho vyrobit roušku? (2020)

Filed under: Podcast — Premek @ 21:40

Připravil Filip Titlbach.

Hovoří Lukáš Prchal a editor vědecké rubriky Petr Koubský.

Natočeno 2020. Webová premiéra

Lit.: Titlbach, Filip: Studio N: Z čeho si vyrobit roušku. In web Deník N, 17. 3. 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Studio N je zpravodajský podcast Deníku N. Aktuální témata, původní zprávy, komentáře.

Rouška na obličeji nechrání vás před jinými, ale jiné před vámi. A tím zpětně zas vás. Podomácku vyrobené roušky mají menší účinnost, ale jsou výrazně lepší než nic. Co tedy dělat ve chvíli, kdy roušky nejsou prakticky nikde k dostání, popisuje editor vědecké rubriky Petr Koubský.

A ještě jedno téma. Zatímco vláda od vypuknutí koronavirové epidemie jedná prakticky každý den a denně také hovoří k občanům na tiskových konferencích, prezident Miloš Zeman veřejně téměř nevystupuje. Komunikuje pouze přes svého mluvčího Jiřího Ovčáčka. Hrad z obavy před nákazou zavedl kolem hlavy státu ochranná opatření. Našim reportérům se podařilo díky zdrojům z Hradu zjistit, jak se snaží prezidenta jeho okolí chránit. Poslechněte si rozhovor s Lukášem Prchalem. (…)

Fenomény – Božena Němcová (2020)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 20:30

Připravila Zuzana Golianová.

Hovoří Magdaléna Pokorná z Historického ústavu Akademie věd ČR.

Natočeno 2020. Premiéra 19. 3. 2020 (SRo Rádio Devín, 20:00 h.). Repríza 3. – 5. 9. 2023 (SRo 8 Rádio Litera).

Pozn.: Nedávne dvesté výročie narodenia českej spisovateľky Boženy Němcovej nám pripomenulo túto mimoriadnu ženu, manželku, matku, vlastenku a v prvom rade autorku. Aká bola Božena Němcová, v čom tkvie jej výnimočnosť, prečo sa dá o nej uvažovať ako o fenoméne? A ak aj – ide o mýtus vtedajšej doby, pohnutých meruôsmych rokov a „zlatej“ Prahy, alebo môžeme s inšpiráciou o nej uvažovať aj dnes, v rámci súčasnosti, začiatku 21. storočia? O tom všetkom bude s Magdalénou Pokornou z Historického ústavu Akadémie vied ČR hovoriť Zuzana Golianová. Fenomény → vo štvrtok večer od 20.00 na Devíne. (anotace)

Stalingrad (2020)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 16:43

Audiokniha Stalingrad  - autor František Kotleta   - interpret Richard FialaFrantišek Kotleta. Kompletní audiokniha. Režie Ondřej Černý.

Čte Richard Fiala.

Natočeno 2020. Vydala Audiotéka, Epocha, březen 2020 (MP3, celková délka 8 hodin 21 minut). Ukázka k poslechu zde.

Série: Bratrstvo krve

Pozn.:  Píše se rok 1942 a německá armáda vítězí na všech frontách i díky speciálním vojákům v jejích řadách. Vojákům, kteří jsou prakticky nezničitelní – tedy pokud mají dost cizí krve. A jestli něco v téhle zatracené válce skutečně teče proudem, tak právě krev.

Germánský upírský klan se rozpíná do všech stran a jeho nepřátelé jsou rozhádaní a prohrávají jednu bitvu za druhou. Zdá se, že mocnou vládkyni Germánů nic nezastaví. Jenže generál Gerhard začíná pochybovat a slovanský upírský klan se tak snadno nevzdává. Navíc Veronika s Janem Bezzemkem mají plán.

Tajné války upírů vrcholí monstrózní bitvou, která se zapíše do dějin. (more…)

On Air – Milan Kruml: „Televize je nejlínější médium.“ (2020)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 16:28

Co udělal vstup streamovacích platforem s trhem s video obsahem? Jak na Netflix a HBO Go reagují veřejnoprávní televize? Jak se mediální společnosti vypořádají s výpadkem natáčení kvůli epidemii nového koronaviru? Rrozhovor s analytikem televizního vysílání o streamovacích platformách a pandemii.

Hovoří Milan Kruml.

Natočeno 2020. Premiéra 17. 3. 2020 (ČRo Rádio Wave, 11:20 h.; 23 min.).

Lit.: Šebestík, Ondřej: „Televize je nejlínější médium.“ Podle mediálního analytika ji neohrozí streamování ani epidemie. In web ČRo Radio Wave, 17. březen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  (…) „Jedny z nejrychleji rostoucích akcií NVIDIA a Netflixu jsou momentálně na svém letošním maximu,“ potvrzuje reakci trhů na karanténu a omezení pohybu obyvatel zahraniční Forbes. Vytáhnou zavřená kina Netflix z dluhů? A jak to bude se seriálovou a televizní tvorbou v blízké budoucnosti, kdy se přerušuje natáčení? Zjišťovali jsme v rozhovoru o streamovacích platformách a vývoji na trhu s domácí zábavou s mediálním analytikem České televize Milanem Krumlem.

„Já si nejsem jistý, jestli nárůst streamovacích platforem bude tak velký. Řekl bych, že alespoň určitou dobu budou mít diváci zájem, aby se dostali k aktuálním informacím, a to Netflix samozřejmě neudělá. Ale obecně, když se nebude promítat v kinech, tak si myslím, že na tom streamovací služby vydělají,“ říká Kruml.

Mediální analytik naší veřejnoprávní televize vysvětluje i to, proč se v Česku tak jednoznačně nedaří naskočit na trend kvalitní produkce, jak ho definují právě streamovací platformy. „My máme pořád velké množství lidí, kteří od té televize nechtějí nic jiného, než aby je od osmi do deseti večer bavila. Televize vždy byla to nejlínější médium a v tom je její velká přitažlivost. Vy si sednete a jediné, co musíte udělat, je zapnout čudlík. A ta televize se snaží vás bavit,“ upozorňuje analytik a vysokoškolský pedagog na Mediálních studiích FSV UK na výhodu lineárního vysílání v dobách přebujelé nabídky obsahu streamovacích platforem.

„Trh s video obsahem se změnil. Debata, která se v současnosti vede, je o tom, že už vidíme, že někde musí být konec. Množství předplatitelů není nekonečné. A co bude potom? Mluví se třeba o Spotify, jako o modelu, který by se dal použít. Ale u video obsahu je to komplikované, s těmi právy to je velká džungle,“ reaguje Milan Kruml na problém přehlcenosti službami, který ještě podpoří vstup dalších hráčů na trh, jako jsou Amazon Prime, Apple TV, Disney+, HBO Max a další.

„Já mám na televizi rád zábavu. Pořád si myslím, že se dá dělat tak, aby tam byly skvělé nápady. Teď jsem viděl šest epizod britského pořadu, který se jmenuje The Goes Wrong Show, to je částečně improvizovaná a částečně napsaná komediální show. Je neskutečně vtipně vymyšlená, protože nikdy nevíte, jestli je to výsledek improvizace nebo velmi přesného režijního nastavení,“ doporučuje svůj oblíbený pořad analytik, který má zmapované i teritorium reality TV. „Teď už asi dva roky probíhá velmi silná vlna seznamek, což souvisí s tím, jak žijeme. Na to jsou dobří Britové. Jiné velké téma je integrace. Velká část těchto pořadů pochází zase ze Skandinávie a Holandska.“ (…)

Texty Josefa Čapka 1/? (2020)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 16:25

Josef Čapek. Dramaturgie Tereza Mičiaková. Režie Jan Sklenář.

Účinkuje František Staněk.

Natočeno 2020. Premiéra 1. dílu 16. 3. 2020 v rámci pořadu Pokračování za chvilku (ČRo 2 Praha, 12:04 h.).

Obsah:  1. díl: Otcové děvčátek (6:49) – 2. díl: Poezie jízdního řádu (6:50) – 3. díl: Ti, kteří mají kašel a rýmu (5:18) – 4. díl: Když to klouže (5:32)

Lit.: anonym: SERIÁL.Texty Josefa Čapka. In web ČRo 2 Praha, 17. březen 2020 (anotace). – Cit.: Za první republiky podporovaly Lidové noviny politiku Hradu, tedy Tomáše Garrigua Masaryka a Edvarda Beneše. Z této doby uslyšíte několik textů Josefa Čapka.

Do Lidových novin přispívali oba bratři Čapkové. Karel Čapek zemřel 25. prosince 1938. Josef Čapek patřil k osobnostem, které neušly perzekuci. Byl zatčen na podzim roku 1939. Zahynul na konci války během pochodu smrti.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress