Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Host biolog Petr Pokorný. Moderuje Tereza Kostková. Jsou debaty kolem environmentální krize planým poplachem a hysterií nebo reálnou hrozbou? Mohou se mladí lidé vyjadřovat k problematice, i když jí nevystudovali? Čeho se bojí on a co ho nechává chladným?

Natočeno 2020. Premiéra 21. 2. 2020 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Být ambasadorkou varhanní hudby po celém světě chce být česká varhanice a cembalistka Kateřina Chroboková, která vystupuje pod uměleckým jménem Katta. Jak vypadají speciální mobilní varhany se kterými jezdí tam, kde varhany nemají? Jaké skladby ji učarovaly? A proč nechtěla být herečkou jako její maminka nebo teta Pavla Tomicová? Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2020. Premiéra 20. 2. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 21:05 h.).

Kristýna Strejcovská. Studentka ateliéru Intermediální konfrontace na pražské UMPRUM se zabývá smyslem studia nových médií i tím, co ho podmiňuje. Na pozadí výběrového řízení na pozici vedoucího jejího ateliéru vyvstávají otázky jak učit obor s mladou tradicí a jakou roli v jeho definování hraje sama instituce. Dramaturgie Viola Ježková. Autor hudby AidKit. Zvukový mistr Roman Špála.

Natočeno 2020. Premiéra 20. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Radiodokument.

Lit.: Strejcovská, Kristýna: Mimořádná schůze aneb Hledání ztracených médií. In web ČRo 3 Vltava, 20. 2. 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Chtěla jsem udělat radiodokument o novomediálních ateliérech na českých vysokých školách. Ze své perspektivy studentky oborů Supermédia a Intermediální konfrontace na pražské UMPRUM. Na poli volného umění je to disciplína, jenž má propojovat nejnovější technologie s uměním. A to si často lidé zaměňují s veřejnoprávními médii, rádiem a televizí. Proto jsem měla potřebu tento obor veřejně definovat, obhájit.

V průběhu toho, co jsem dělala rozhovory s teoretiky, se na škole řešila zejména situace výběrového řízení, a tím konec ateliéru Jiřího Davida a Milana Saláka, kde studuji. Z mých nahrávek se ukázalo, že situace sama o sobě vypovídá nejen o stavu výuky nových médií, ale i o obhajitelnosti takového oboru a úskalích, která s sebou přináší.

Přístup školy a rozpačité diskuze o tom, jak a kdo má učit nová média, mě přinutili do mého dokumentu zahrnout i tuto složku. Tedy to, jak se  tyto obory institucionalizují, čím se zaštitují, ale také, jak se uvádějí do praxe.

Závěrečné období ateliéru Intermediální konfrontace přineslo Mimořádnou schůzi, na které se otevřeně poukazuje na chyby, zákulisní informace o údajně zaujaté výběrové komisi a vyplouvají na povrch křivdy z minulosti. Na této schůzi se také ukazuje složitý vztah dvojice vedoucího a jeho asistenta ateliéru po 15 letech praxe.

Více než na klauzurní práce nebo umění – jak by mělo vypadat a jak se ustavuje a vystavuje – se klade důraz na tyto války. Rozhodla jsem se tedy s nimi naložit tak, jak to dělají pedagozi – vytáhnout je na světlo. Myslím si, že na tomto příkladu se dá najít mnoho styčných bodů problémů různých jiných institucí.

Můj dokument přináší také rozhovor s právoplatnými vítězi posledního výběrového řízení na tento ateliér Michalem Pěchoučkem a Dominikem Gajarským. Pěchouček přichází převzít štafetu po svém učiteli, umělci Jirkovi Davidovi. Dvojice představuje svůj manifest pro ateliér, kde zdůrazňuje morálku a spolupráci.

Celý můj radiodokument intervenují studenti, kteří popisují své aktuální umělecké projekty. Bojují jako nové výhonky skrz těžký beton, kterým prorůstají i přes jeho na první pohled nezdolnou krustu.

Je to můj první rozhlasový dokument a první zkušenost s tím podívat se na svoji školu z jiné perspektivy, přesto že jsem stále její součástí. Zobrazit mé profesory a mé prostředí ve svém celku a definovat můj pohled na toto prostředí.

Uvědomila jsem si více situaci naší školy a lidskost pedagogů a lidí, kteří se kolem mě pohybují. Vyplynulo pro mě také uvědomění zodpovědnosti každého člověka za to, co komu říká. (…)

Prozrazený špión ve filmu rozkousne ampulku a ve vteřině skoncuje se svým tajemstvím. Toxikolog Miloslav Pouzar ale vysvětlí, že jedy fungují většinou jinak než na plátně a navíc jsou skutečnou součástí našich životů. Jaké otravy se bojí toxikolog? V čem je plesnivý chleba možná horší, než pesticidy? A jak snadno se člověk může otrávit nevhodnou kombinací léků? Zeptá se Lucie Výborná.

Natočeno 2020. Premiéra 20. 2. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Lit.: Výborná, Lucie: Kdo se bojí chemie? Salát s listerií může být horší než pesticidy, upozorňuje toxikolog. In web ČRo 1 Radiožurnál,  20. únor 2020 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Přemýšleli jste někdy o tetování? Zatímco z pesticidů v potravinách nebo kontaminantů vody se stal novodobý strašák, k tetování prý přistupujeme mnohem lehkovážněji. „V případě tetování souhlasíte s celoživotní expozicí k látce. V 16 se rozhodnete, že do 80 let budete mít v kůži látku, o jejíž účincích nevíte nic,“ upozorňuje toxikolog Miloslav Pouzar. „Každá látka je jed, nic není nejedovaté. Jen dávka rozhoduje, kdy se stává jedem,“ dodává a parafrázuje Paracelsův výrok.

Hostem je ředitel Thermalu Vladimír Novák. Podle ministryně financí Aleny Schillerové z hnutí ANO přistupuje stát k rekonstrukci hotelu Thermal s respektem k odkazu architektů Machoninových, kteří karlovarský hotel projektovali. Proč se ale nikdo z ministerstva ani z vedení hotelu s Věrou Machoninovou ani jejími zástupci nesešel? Proč se při rekonstrukci neberou v úvahu jejich připomínky? Moderuje Tomáš Pancíř.

Natočeno 2020. Premiéra 19. 2. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:06 h.).

Lit.: Pancíř, Tomáš: Názor Věry Machoninové mě zajímá, s její rodinou jsem se setkal jednou, říká ředitel Thermalu. In web ČRo 1 Radiožurnál, 19. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rodina původní architektky Thermalu Věry Machoninové kritizuje probíhající rekonstrukci hotelu. Stát s ní prý rekonstrukci nijak nekonzultuje – přestože do médií jeho zástupci tvrdí opak. Opravdu se po rekonstrukci Thermal změní v podprůměrný věžák, jak Machoninovi varují?

Před dvěma týdny ministryně financí Alena Schillerová pro Českou televizi prohlásila, že probíhající rekonstrukci Thermalu vláda konzultovala s rodinou Věry Machoninové. Svá slova – která později vnuk architektky označil za lež – prý opřela o vyjádření ředitele Thermalu Vladimíra Nováka.

„Informace jsem paní ministryni poskytl,“ potvrzuje v rozhovoru pro Radiožurnálu ředitel Novák. „Platí totiž, že komunikace probíhá. To, že jsem se osobně setkal s vnuky Machoninovými na neformální akci ve Varech, je jedna věc. Druhá věc je, že intenzivně pracujeme na přípravě bazénové části, kde architekt Machoninům zasílal projektovou dokumentaci.“

S vnoučaty Machoninovými se tedy od svého nástupu skutečně setkal pouze jednou, nikoliv pravidelně, jak tvrdila ministryně Schillerová. „Potkali jsme se týden poté, co jsem nastoupil do funkce, a týden před začátkem samotné rekonstrukce,“ vysvětluje ředitel hotelu. (…)

389. díl cyklu Stopy, fakta, tajemství. Pořad připravil Stanislav Motl.

Natočeno v roce 2019. Premiéra 17. 2. 2020 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.).

Lit.: Motl, Stanislav: Poslední boj krasnoarmejce Hitlera. Stanislav Motl o muži, který nenáviděl své jméno. In web ČRo 2 Praha, 17. únor 2020 (článek). – Cit.: Bojoval na opačné straně fronty. Neohroženě. Vyznamenán byl přímo v zákopech. Jaký byl konec kulometčíka Semjona? (….)