Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

V čem se nové metody šlechtění rostlin liší od těch klasických? Ptá se Jiří Chum.

Natočeno 2020. Premiéra 19. 2. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 4 min).

Lit.: Švarcová, Alžběta – Chum, Jiří: Lidstvo musí zdvojnásobit produkci potravin, pomoci mohou nové metody šlechtění, říká experimentální botanik. In web ČRo 1 Radiožurnál, 19. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Uživí geneticky modifikované rostliny lidstvo? Klasické metody šlechtění zemědělských plodin už nestačí uspokojit poptávku, a tak na řadu přichází genetika. „V některých částech planety reálně hrozí hladomor už za 30 let. Aby lidstvo tuto hrozbu odvrátilo, musí zvýšit produkci potravin,“ varuje vedoucí Ústavu Experimentální botaniky AV Jaroslav Doležel.

Pokud bude růst světové populace pokračovat i nadále stejným tempem jako dosud, bude lidstvo muset zvýšit produkci potravin dvojnásobně. Jak ale Jaroslav Doležel zdůrazňuje, nejde jen o produkci potravin, ale i o jejich dodávku. „Kromě vyšší zemědělské produkce můžeme přispět i tím, že budeme šetřit potravinami. Pořád je ale klíčem zvýšení zemědělské produkce.“

Strop možností

V budoucnu by podle něj měly lidstvo uživit hlavně pšenice, rýže, kukuřice a sója. „Tyto plodiny dnes máme vyšlechtěné na takové úrovni, že je u nich řešení nejjednodušší. Problém ale je, že pomalu začínáme narážet na strop možností klasického šlechtění, a musíme uvážit použití dalších metod.“

Tyto plodiny totiž k růstu potřebují nejen dusíkatá hnojiva, ale například i dostatek vláhy. „Budeme-li se snažit o udržitelné zemědělství, budeme muset změnit jejich vlastnosti tak, aby lépe využívaly živiny, lépe snášely teplotní šok a podobně.“ (…)

Zákon o střetu zájmů není protiústavní. Ústavní soud nevyhověl návrhu prezidenta a skupiny poslanců, kteří požadovali zrušení částí tzv. lex Babiš. Budeme o tom mluvit s ústavním právníkem, vedoucím Katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy Janem Kyselou. Moderuje Michael Rozsypal.

Natočeno 2020. Premiéra 19. 2. 2020 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Lit.: Luptáková, Věra – Rozsypal, Michael: Babiš si prostě musí vybrat. Ústava předpokládá, že slouží zájmu veřejnému, ne soukromému, myslí si právník Kysela. In web ČRo Plus, 19. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zákon o střetu zájmů, kterému se začalo podle premiéra Andreje Babiše (ANO) říkat lex Babiš, není protiústavní. Po třech letech o tom včera rozhodli soudci Ústavního soudu (ÚS).

Zákonu by se tak podle ústavních soudců ani nemělo říkat lex Babiš. „To se vám ale asi nepodaří, ani to není nezbytně nutné. Záleží totiž na asociaci, kterou to ve vás vyvolá,“ odpovídá vedoucí Katedry politologie a sociologie Právnické fakulty UK Jan Kysela na otázku, jestli to je reálné. (more…)

Roman Joch, ředitel Občanského institutu. Oba Klausové se podle něj zpronevěřili konzervativismu, demonstrace jsou levičácký nástroj nátlaku a celá Pravda nesmíchaná s omyly je jen v Církvi katolické. To říká muž, který učí na CEVRO institutu a VŠE předmět Politické ideologie. Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2020. Premiéra 19. 2. 2020 (ČRo Plus, 10:34 h.).

Lit.: Marková, Zuzana – Tachecí, Barbora: Pokud Unie přimhouří oči nad Babišem, bude to úder na princip právního státu, říká politolog Joch. In web ČRo Plus, 19. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V CEVRO Institutu a na VŠE vyučuje předmět Politické ideologie a řídí český think tank Občanský institut. Netají se sympatiemi k ODS a má za to, že její předseda by dokázal být lídrem sjednocené opozice.

Zamítavý verdikt Ústavního soudu v otázce zákona o střetu zájmů Roman Joch předpokládal. „Podíl na moci toho, kdo chce být naším vládcem – nebo z jiného pohledu služebníkem – by neměl být spojen s podnikáním. Politická moc nemá být cestou k ekonomickému prospěchu,“ říká v Osobnosti Plus.

S rozhodnutím ústavních soudců víceméně souhlasí. Výhrady má ale k části týkající se zákazu vydávat tištěná média. „Domnívám se, že k politice argumentace, přesvědčování a veřejný politický projev patří. Politik má mít právo si koupit nějaké médium, samozřejmě ne všechna, ale mít nějaké vlastní noviny s tím, že každý ví, komu patří a jaký politický směr v nich obhajuje.“

V otázce podnikání je ale Joch striktní. Pokud aktivní politik vlastní nějakou firmu, neměla by podle něj dostávat státní zakázky ani dotace. Připomíná třeba tradiční postup ve Spojených státech, kde politici v takové situaci svůj majetek buď prodávají, nebo dávají do slepého svěřenského fondu. (…)

Projděte si vrcholné dílo architekta Adolfa Loose s kurátorkou Mariou Szadkowskou. Připravila Alena Rokosová.

Natočeno 2020. Premiéra 19. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava).

Lit.: Rokosová, Alena: „V Müllerově vile zhmotnil Adolf Loos veškeré své snění.“ Projděte si vrcholné dílo architekta, který kreslil své představy i na ubrousky. In web ČRo 3 Vltava, 19. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Müllerova vila v pražských Střešovicích je vrcholným dílem architekta a teoretika Adolfa Loose, od jehož narození letos uplyne 150 let. V letech 1928 až 1930 ji nechal postavit stavební podnikatel František Müller a právem je označovaná za skvost světové moderní architektury. Veřejnosti je přístupná dvacet let a díky povedené obnově ji najdeme ve stejném stavu jako v roce dokončení tohoto slavného díla.

„Adolf Loos si sám tuto stavbu zasadil do svého portfolia jako nejvýznamnější. Plány nekreslil, ale pokládal se za člověka, který dovede vymyslet prostor na počkání. Mnohokrát kreslil své představy ihned, třeba na ubrousek nebo na sáček od mouky. Této kresby se pak stavitelé museli držet až do zkolaudování stavby. V Müllerově vile se mu podařilo veškeré svoje snění zhmotnit v prostor, který není závislý na klasických komponentech a architektonických předpokladech. Komponoval, jak se mu chtělo a podle potřeb majitelů,“ popisuje kurátorka Maria Szadkowska.

Adolf Loos potřeboval pro svou práci velkorysé podmínky, a když je neměl, projekty odmítal. „Proto toho postavil tak málo a vyprojektoval toho tak hodně,“ dodává kurátorka.

Čím je Müllerova vila výjimečná v kontextu obnovy památek moderní architektury a dá se v některých aspektech srovnávat s brněnskou vilou Tugendhat? Poslechněte si rozhovor s kurátorkou Mariou Szadkowskou. (…)

Zařídí vám tenčí pas a vylepší barvu moře, ale Photoshop nás hlavně naučil snadno podvádět. Stanislav Petera je fotograf, který s ním dokonale umí pracovat, ovšem taky zná jeho nástrahy. Proč se mu dneska spíš vyhýbá? Jak masové rozšíření programu na úpravu fotek změnilo vnímání reality? A co uměla retuš nebo fotomontáž už před rokem 1990? Zeptá se Lucie Výborná.

Natočeno 2020. Premiéra 19. 2. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Lit.: Výborná, Lucie: Photoshop slaví 30. narozeniny. Fotky se retušovaly vždy, záleží na fotografovi, jak s tím naloží, říká fotograf Petera. In web ČRo 1 Radiožurnál, 19. únor 2020 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Adobe Photoshop slaví 19. 2. narozeniny. Jeho první verze vyšla přesně 30 lety a dodnes je zřejmě nejpopulárnějším programem na úpravu fotek. „Photoshop byl pro mě způsob, jak se odlišit. Je to nástroj a záleží na člověku, co s ním udělá,“ říká fotograf Stanislav Petera, který má s Photoshopem řadu zkušeností. Dnes od něj ale spíš upouští. „Přítelkyně-anorektička mě přiměla k reflexi toho, co holkám, které fotky vidí, dělám,“ říká muž, který fotil Pradu i nepálské svaté muže.

Stanislav Křeček se ve středu stane českým ombudsmanem. Bude jeho úřad dostatečně hájit potřeby nejslabších? A jak se změnila prestiž lidských práv v České republice od doby, kdy byl prezidentem jejich obhájce Václav Havel? Hosty v debatě Veroniky Sedláčkové budou bývalá ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny, nynější místopředsedkyně Liberální ekologické strany Džamila Stehlíková a nový ombudsman Stanislav Křeček. Moderuje Veronika Sedláčková.

Natočeno 2020. Premiéra 19. 2. 2020 (ČRo Plus, 9:34 h.). K vidění na YouTube.

Lit.: Čihák, Ondřej – Sedláčková, Veronika: Nový ombudsman bude kádrovat, komu pomůže, tvrdí Stehlíková. Neví, o čem mluví, brání se Křeček. In web ČRo Plus, 19. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Právník Stanislav Křeček byl dnes jmenován ombudsmanem. Jeho volba v minulých týdnech rozdělila politickou i společenskou scénu. Největší spor je o to, zda a za jakých okolností má ombudsman hájit lidská práva.

Nový veřejný ochránce práv Stanislav Křeček věří, že k ochraně lidských práv jeho úřad primárně sloužit sloužit nemá. Bývalá ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková (Liberálně ekologická strana) akcentuje právě lidskoprávní rozměr agendy. (more…)