Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Jaké jsou pracovní podmínky překladatelů a jaké to má důsledky pro literaturu?

Hovoří překladatelka z ukrajinštiny Rita Kindlerová.

Natočeno 2020. Premiéra 18. 2. 2020 (ČRo Rádio Wave, 8 min.).

Lit.: Svobodová, Eva: Překladatelé nám umožňují vychutnat si světovou literaturu. Literárním překladem se ale uživit nedá. In web ČRo Radio Wave, 18. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Umělecký překlad předpokládá práci na volné noze. Znamená ale také, že překladatele nechrání zákoník práce. Přestože nám umožňují vychutnat si zahraniční filmy i světovou literaturu, literární překladatelé se v Čechách neuživí. Po architektech a výtvarných umělcích jsou proto třetí profesí, kterou jsem se ve své sérii o pracovních podmínkách lidí v kreativních profesích zabývala. Jaká jsou její specifika a proč se začali překladatelé více sdružovat?

Po oscarovém úspěchu jihokorejského filmu Parazit vydal deník Jakarta Post článek, v němž se tvrdí, že film byl na Západě dobře přijat i díky skvělému překladu. Překladatelé nám zprostředkovávají zahraniční filmy i světovou literaturu, přesto se podle všech překladatelů, s nimiž jsem mluvila, v Česku ani na Slovensku literárním překladem důstojně uživit nedá. „Pokud chcete překládat komerční i literární překlady zároveň, tak se to skloubit dá. Ale já neznám mnoho lidí, kteří by toho byli schopni. Tlumočníci a překladatelé, kteří dělají komerční texty, říkají, že už jim chybí energie a kreativita na literární text,“ říká překladatelka z ukrajinštiny Rita Kindlerová. Byť je podle překladatelů těžké s přesností říct, jak dlouho trvá přeložit jednu normostranu, obvyklé ohodnocení, které ale překladatelé za literární překlad dostanou, neodpovídá času, který na něm strávili. (more…)

Miluji tě, teď zemři: Jde o příběh teenagerů, kteří neví, co se sebou, nebo o něco složitějšího? Čím zaujal plakát k filmu V síti? Na co se chystá Václav Marhoul po Nabarveném ptáčeti? Jaké zásadní změny čeká dabing seriálu Prasátko Peppa a jak vypadá cestopis po Japonsku od Amazonu? Připravili Vít Schmarc, Aleš Stuchlý a Antonín Tesař.

Natočeno 2020. Premiéra 14. 2. 2020 (ČRo Rádio Wave, 40 min.).

Lit.: Štokrová, Aneta – Stuchlý, Aleš – Schmarc, Vít: Miluji tě, teď zemři. Sebevražda přes SMSky ve výjimečné dokumentární sérii konfrontuje diváka se sebou samým. In web ČRo Radio Wave, 14. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Vít Schmarc, Aleš Stuchlý a Antonín Tesař kromě provařených oscarových snímků probrali i filmy jako sci-fi Malý Joe, které bylo oceněno v Cannes, a zajímavé dokumenty. Mezi nimi nový film Adély Komrzý Viva video, video viva a dokumentární seriál HBO Miluji tě, teď zemři.

„To je naprosto výjimečná věc,“ hodnotí Aleš dvoudílný seriál režisérky Erin Lee Carrové o nešťastné teenagerské lásce, která se prostřednictvím SMSek zvrtne v tragédii. „Na HBO jsem skoro neviděl lepší dokument. Je to jedna z nejkomplexnějších podívaných tohoto typu,“ dodává k dokumentu o případu, který šokoval Ameriku. Tou dobou sedmnáctiletá Michelle Carterová posílala svému příteli Conradu Royovi SMSky, pod jejichž vlivem spáchal sebevraždu. (more…)

Natočeno 2020. Premiéra 9. 2. 2020 (ČRo Plus, 22:05 h.; 24 min.). Repríza 26. 4. 2020 (ČRo Plus, 22:05 h.; 24 min.).

Lit.: Hůlková, Eva – Luptáková, Věra: Kočky jsou paranoidní pesimistky. Rozhodně nepatří do každé rodiny, ke každému dítěti, varuje veterinářka a zvířecí psycholožka. In web ČRo Plus, 9. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Veterinářka Martina Načeradská bytostně nesnáší množírny, zvířata jako taková miluje. Kdo by si ale jakékoli zvíře rozhodně pořizovat neměl? Proč by měli rodiče hodně přemýšlet, než dítěti kočku nebo psa pořídí a proč vám třeba kočka čůrá mimo záchodek?

Veterinářka Načeradská není první, kdo varuje před množírnami nebo pořizováním zvířete pod stromeček. „Teď mám případ, kdy se na sídlišti pohybovalo vyhozené kotě hned druhý den po Štědrém dnu. Dárek, který někdo nechtěl. Skončilo to s ní dobře, ale tak to není pokaždé.“   (more…)

Roman Horký hostem Luboše Xavera Veselého.

Natočeno 2020. Premiéra 18. 2. 2020 (ČRo Region, 30 min.).

Lit.: Myslivečková, Jana – Chládková, Jana – Veselý, Luboš Xaver: Roman Horký: K napsání písně Zachraňte koně mě inspirovala povídka o honácích. In web ČRo Region, 18. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Roman Horký je zakladatel a frontman folkové skupiny Kamelot, která je na naší hudební scéně už od roku 1982. Xaverovi prozradil okolnosti, které stály za vznikem jejího největšího hitu. Zavzpomínal také na předčasně zesnulého spoluzakladatele skupiny Radka Michala „Bůčka“.

Největší hit skupiny Kamelot, píseň Zachraňte koně, vznikla v roce 1987 těsně před plzeňskou Portou. Kameloti, jako mladá začínající kapela, dostali tenkrát možnost nahrát před živým publikem v Kulturním domě Peklo jednu písničku. Tehdejší festivalový dramaturg vybral píseň Velká voda. „V té době jsem četl knihu Otakara Batličky Tábor ztracených, kde byla i povídka o honácích koní a pod jejím dojmem jsem napsal text písně Zachraňte koně. Těsně před natáčením jsem přišel do režie a texty vyměnil. Nemuselo to vyjít, ale vyšlo to,“ přibližuje zpěvák. „Píseň nakonec téměř zlidověla, je jednoduchá, ale má v sobě energii a nese poselství,“ dodává Horký. (more…)

Proč je dotýkání zdravé? Pomáhá nedostatek doteku nahradit masáž, teplé sprchy nebo zvířata? Proč jsme málo v kontaktu s vlastním tělem, co špatného to způsobuje a jak na změnu? Stačí, když se dotýkáme pouze sami sebe? Připravil Petr Bouška.

Hovoří psycholožka a psychoterapeutka Barbora Janečková.

Natočeno 2020. Premiéra 18. 2. 2020 (ČRo Rádio Wave, 21 min).

Lit.: Bouška, Petr: Nezakazujme dětem se navzájem dotýkat, dotek je důležitý pro rozvoj i zdraví, dnes chybí i dospělým. In web ČRo Radio Wave, 18. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) „V některých školách zavádí zákazy dotýkání. Když si nevíme rady s agresivitou a rozjíveností dětí, prostě jim zakážeme na sebe sahat. Pro mě je to na úrovni trápení,“ říká v Balancu psycholožka a psychoterapeutka Barbora Janečková. Je samozřejmé, že s tělem druhého člověka děláme jen to, co nám dovolí, co je mu příjemné. Důležité je naučit se poznat, kdy a jak je vhodné se dotýkat, a případně vyjádřit nesouhlas. Správné dotýkání lidem prospívá.

„Naše kultura neumí rozlišovat mezi běžným dotykem a sexualizovaným dotykem. Ale dotyk je základní biologická potřeba pro přežití. Když mají malé děti málo doteku, mohou se u nich objevit kognitivní i jiné závažné poruchy,“ říká Barbora Janečková a odkazuje na výzkumy v rumunských kojeneckých ústavech. Zjistily, že pokud děti do dvou let nemají dostatek doteku, tak to ovlivní jejich imunitní systém, vztahové a kognitivní vzorce.

„Myslím, že míra dotýkání se ve společnosti je daná kulturně. Na jihu se lidé dotýkají více, v naší společnosti je dotýkání málo.“ Jak ale poznat, že druhý s dotekem souhlasí? Člověk, který je v kontaktu sám se sebou, je pozorný a všímavý, snáze pozná, kdy, koho a kam se může dotknout. Zároveň se musíme naučit stanovat hranice druhým, v naší společnosti není běžné říkat ne. Ohradit se, slušně, proti tělesnému kontaktu, který je nevyžádaný a je nám nepříjemný. (more…)