Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

18. 2. 2020

Šeptem – „Tenkrát poprvé“ (2020)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Premek @ 16:31
Představy vs. realita prvního sexu. Přeceňujeme ho? A kolik toho o sexu mladých vlastně víme? Připravila Bára Šichanová.

Natočeno 2020. Premiéra 17. 2. 2020 (ČRo Rádio Wave, 32 min.).

Lit.: Šichanová, Barbora: Může být první sex dobrý? Jaké mýty ho provází? Podcast Šeptem zkoumá představy a realitu „tenkrát poprvé“. In web ČRo Radio Wave, 17. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak vzpomínáte na svůj první sex? S úsměvem, nebo spíš rozpačitě? „Trapný“ a „divný“ zaznívá jako popis téhle pro někoho zásadní životní situace u Báry i Mariána. Oběma je kolem dvaceti a jejich vzpomínání má mnohem ostřejší rysy než to moje. Poslechněte si příběhy nejmladších mileniálů i to, jak první sex vnímají dnešní středoškoláci.

„Co jsem čekal od prvního sexu? Já nevím. Ono se to vyvinulo celkem zajímavě, přišel jsem o to s partnerkou o generaci starší než já. Bylo to na fesťáku v Trutnově. Mně bylo 16 a jí 36,“ bortí moji představu v úvodu rozhovoru Marián. Je večer, sedíme v klučičím pokoji na kolejích, díky chybějícím závěsům v oknech nechtěně šmírujeme obyvatele protějšího domu a mě zajímá, co mu tahle zkušenost dala. „Dirigovala mě, to bylo skvělý. Bylo to určitě formativní. I dnes dávám radši partnerce při sexu víc volnosti. Zároveň bych chtěl ještě dodat to, že je sex strašně přeceňovanej. Když třeba koukám na nějaký seriály, kde to je hlavní téma… Jako společnost bychom měli mířit výš,“ dodává Meri.

Historkou z fesťáku Marián občas baví u piva v hospodě, jak často se ale tohle šestnáctiletým klukům děje? Těžko říct. V Česku bohužel už přes 10 let chybí podrobnější výzkumy sexuálního chování populace, které po dobu patnácti let od roku 1993 vedl Sexuologický ústav 1. lékařské fakulty UK. Poslední čísla z roku 2008 ukazují kromě jiného na průměrný věk prvního sexu 18 let. Přehled o intimním životě svých obyvatel rozhodně nepodceňují v zemi čerstvě rozvedené s EU. Tzv. NATSAL sleduje Brity dlouhodobě, v etapách a díky národnímu výzkumu z let 2010-12 víme, že průměrný věk prvního sexu je 16 let, roste obliba análního a orálního sexu a nedobrovolný sex zažívají nejčastěji ženy v mladším věku. (…)

Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Hry o světě, který nebyl v pořádku

Filed under: Historie rozhlasových her — Premek @ 16:01

Přemysl Hnilička

(vyšlo v Týdeníku Rozhlas, březen 2017)

Po letech tvrdé normalizace let sedmdesátých se v následné dekádě začaly objevovat v rozhlasovém vysílání hry s různou mírou kritičnosti k soudobé společnosti. Sem patří příběh Jiřího F. Hájka Cesta do pekel (1979), v němž „v průběhu stavby přehrady ve složitých geologických podmínkách autor přivádí hrdiny svého příběhu do spletitých situací, v jejichž pozadí může, ale také nemusí stát pokus zahraniční firmy o zkorumpování několika našich předních odborníků“, konformní „moralita z vědeckého prostředí“ Stanislava Komendy Druhá zkouška (1988) či ostřejší a ironičtější hra Jiřího Justa Případ Avogadro (1981), v níž skupina zaměstnanců řeší vážný problém: že velkou finanční odměnu za úspěšný zlepšovací návrh má získat mladík, který „se neangažuje“ a tolik peněž by mu mohlo „zamotat hlavu“. Drogové problematice se věnovala hra Anny Smetanové Prozatímní čekárna (1985).

Společenské jevy současnosti řešila i hra Jindřicha Fairaizla Slavný den konání dobrých skutků (1987), která více než textem samotným zaujala hereckými výkony ženských typových antipodů – Jaroslavy Adamové coby „dámy s mimikrami“ a „dělné, přímé ženy“ Jiřiny Švorcové. Rozhlasová historička Alena Štěrbová ji charakterizovala jako ideově a tematicky ne jednoznačně vyložitelnou hru.

Rozhlasová dramaturgie si v rámci požadavků na aktuální satirické a společenské hry vypomáhala přebíráním sovětských textů – například hrou Vladlena Dozorceva Poslední návštěvník (1986), v níž „do pracovny náměstka ministra zdravotnictví Kazmina přijde v doprovodu mladé ženy muž středních let a požádá ho, aby se vzdal své funkce. Návštěvník (…) přesvědčivě dokazuje, že tím Kazmin ztratil právo zastávat významnou společenskou funkci“.

Z jiného úhlu se na soudobé problémy podívala Helena Benešová, původní profesí lékařka a psycholožka. Závažnou tématiku kriminality mládeže a především odcizení rodiče a dítěte ve velkoměstě řešila ve hře Někdy člověk nevypadá (1986) nenápadně, formou ženského monologu. Jeho aktérka Květa v podání Jany Štěpánkové žije zdánlivě bezproblémový život: s manželem se po sérii pracovních úspěchů přestěhovali z malého města do Prahy a zdá se, že nic nemůže narušit jejich klid. V monologickém rozhovoru s matkou však vyvstávají skryté problémy. Její manžel je však nepostradatelný pracovník, a tak je většinu času mimo domácnost. Svému muži je oddaná, uvědomuje si ale nevýhodu svého postavení v rodině – tatínek je přece jen vzácnější. A jejich syn se nedokázal smířit s vytržením z přirozeného prostředí a pokouší se najít přátele a adrenalinovou zábavu: krádeže v samoobsluze. (more…)

ArtCafé – Zrádci (2020)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:43

V neděli začíná na České televizi nový seriál s názvem Zrádci a to od scenáristy seriálu Rédl Mira Šifry a režiséra Viktora Tauše, který loni natočil třeba Vodníka a předtím Modré stíny. A protože oba dva mají na kontě seriály, které patří k tomu nejlepšímu, co u nás v poslední době vzniklo, Zrádci budou nejspíš seriálová událost. Jak se Šifrovi píší scénáře z dob, kdy ještě nebyl na světě a jak se píšou ty ze současnosti, se autora zeptá Táňa Zabloudilová a nebude chybět ani režisér Viktor Tauš. O hudební výběr se postará Jonáš Kucharský.

Natočeno 2020. Premiéra 20. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h.).

Reflexe: Literatura! – Šikmý kostel Karin Lednické (2020)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:16

Nad příběhem z dramatické historie hornického Karvinska, který napsala Karin Lednická, se s autorkou sešla Eva Lenartová. A k hornické tématice patří rovněž kniha Hornické vdovy (Kamila Hladká), kterou krátce reflektuje publicista Ivan Motýl.

Připravila Ostrava v roce 2020. Premiéra 20. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h.). Repríza 20. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 23.00 hodin).

Vizitka – Michal Hába (2020)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:14

Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s)kulturou. Ať už pracuje s historickým nebo současným textem, jeho počiny bývají politické. Pro pražskou Komedii nastudoval Grillparzerovu hru Sláva a pád krále Otakara – ptá se v ní, jestli chceme a potřebujeme vůdce. V prostorách Venuše ve Švehlovce inscenoval Sikorovu hru Zámek na Loiře – jejími tématy jsou oligarchie a odcizená práce. Nebojí se, že inscenace komentující aktuální politickou situaci rychle zastarávají? A považuje se za angažovaného umělce? Poslechněte si Vizitku režiséra Michala Háby. Ptá se Lukáš Matoška.

Natočeno 2020. Premiéra 20. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.). Repríza 20. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 19:00 h.).

Blízká setkání – Miroslav Donutil (2020)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:13

Host: herec Miroslav Donutil. Moderuje Tereza Kostková. Do RadioCafé Vinohradská 12 přijde herec Miroslav Donutil. Co nového chystá Doktor z hor? Nechybí mu Národní divadlo? A kdy se cítil naposledy v pasti nebo aspoň v pastičce?

Natočeno 2020. Premiéra 20. 2. 2020 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Lit.: Kuchyňová, Zdenka – Kostková, Tereza: „Neměl jsem herecké sny. Vždycky někdo přišel a řekl: Něco pro tebe mám,“ prozradil Miroslav Donutil. In web ČRo 2 Praha, 20. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Já do kavárny musím, prohlásil v rozhlasovém Radiocafé herec Miroslav Donutil. Kavárnu má moje žena, a když na Silvestra nestíhali, tak jsem nahodil zástěrku a šel.

Miroslav Donutil teď hraje v pražském ABC ve hře Smrt obchodního cestujícího. „Je to velká výzva, kdysi to hrál Karel Höger. Máme vyprodáno na mnoho měsíců dopředu. Hraju tam se svým synem Martinem, který mi hraje syna a se Zuzanou Kronerovou. Ona zpočátku vypadá, že se text nenaučí, ale pak to ze sebe vysype. Tu roli zvládla skvostně.“ (more…)

Vředy na českém jazyku (2020)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 15:12

Ladislav Klíma. Esej českého filozofa, poprvé publikovaný v časopise Tribuna v listopadu 1924. Připravil Vratislav Färber.

Natočeno 2020. Premiéra 20. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 9:10 h.) v cyklu Esej.

Noční Mikrofórum – Eva Špačková (2020)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:05

Host: Eva Špačková, autorka knihy Špačci ve fraku. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Marie Retková.

Natočeno 2020. Premiéra 19. 2. 2020 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Host Radiožurnálu – Libor Varhaník (2020)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:59

Olympijské festivaly, myšlenka, kterou dali světu Češi. Zprostředkovat atmosféru olympijských her doma už sdílí 13 států a dalších 20 o tom vážně přemýšlí. Kde letos u nás olympijské festivaly budou? Koho na nich můžete potkat? A jak se můžete stát dobrovolníkem? Patricie Strouhalová se zeptá šéfa atletického svazu Libora Varhaníka.

Natočeno 2020. Premiéra 19. 2. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 21:05 h).

Lit.: Strouhalová, Patricie: Česko už se připravuje na olympiádu. V Praze, Brně a Ostravě se v červenci budou konat olympijské festivaly. In web ČRo 1 Radiožurnál, 19. únor 2020  (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Olympijské festivaly, to je myšlenka, kterou dali světu Češi. Kde se letos ubudou konat olympisjké festivaly a koho na nich můžete potkat? Patricie Strouhalová se ptá šéfa atletického svazu Libora Varhaníka.

Souvislosti Plus – Proč Česko láme rekordy v nezaměstnanosti? (2020)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:55

Co vypovídá o českých zaměstnancích, firmách a společnosti, že máme více volných pracovních příležitostí než nezaměstnanstnaných? Odpoví náš nový diskuzní pořad Souvislosti Plus. Ptát se bude Václav Pešička.

Natočeno 2020. Premiéra 19. 2. 2020 (ČRo Plus, 20:05 h; 54 min.).

Lit.: Pešička, Václav: Nízká nezaměstnanost v Česku. Proč jsme evropským rekordmanem? In web ČRo Plus, 19. únor 2020 (anotace + nahrávka k poslechu) – Cit.:  (…) Česko poslední roky patří mezi země s nejnižší nezaměstnaností v Evropě. Dá se říci, že kdo pracovat chtěl, práci si našel. Je to ale něco, na co bychom měli být pyšní? Proč jsme evropským rekordmanem a co všechno nízkou nezaměstnanost ovlivňuje? Hosté: Helena Horská (hlavní ekonomka Raiffeisenbank), Radek Špicar (viceprezident Svazu průmyslu a dopravy), Ladislav Kučera (ředitel společnosti Hays pro Českou republiku a Rumunsko). Moderuje Václav Pešička.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress