Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

159. díl cyklu Historie českého zločinu. Hrůzný nález v bývalém vojenském prostoru u Mimoně otřásl i zkušenými kriminalisty, obzvlášť když vychází najevo, že oběť není jen jedna. Po pachateli pátrali Liberečtí policisté v roce 2005 a jeho závěr je tentokrát velmi překvapivý. Scénář Bronislava Janečková a Jan Třešňák. Režie Dimitrij Dudík. Režie ozvučení Petr Šplíchal. Mistr zvuku Radek Veselý. Autorka projektu Bronislava Janečková.

Účinkují Jaromír Meduna, Eliška Zbranková, Apolena Veldová, Pavel Batěk, Karolína Půčková, Jiří Knot, Ladislav Frej, Václav Vydra III.

Natočeno 2020. Premiéra 19. 2. 2020 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.; 24 min.).

Lit.: Taud, Rostislav – Janečková, Bronislava: Neměli šanci na život. In web ČRo 2 Praha, 19. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hrůzný nález v bývalém vojenském prostoru u Mimoně otřásl i zkušenými kriminalisty. Po pachateli vraždy dvou novorozenců pátrali Liberečtí policisté v roce 2005. A jeho závěr je tentokrát velmi překvapivý.

V prostoru bývalých kasáren sovětských vojsk u obce Ploužnice byl 27. června 2005 náhodou nalezen batoh se dvěma mrtvými novorozenci a placentou. Batoh ležel v kanálu s topným potrubím. Mrtvolky zabalené v igelitové tašce byly už ve značném stupni rozkladu.

V další igelitové tašce byly dvě menstruační vložky a pánské slipy. Vyšetřováním případu byl pověřen specializovaný tým. Tvořili ho vrchní komisaři Jan Třešňák a Jan Machálek a policisté z Okresního ředitelství Policie ČR v České Lípě. K objasnění museli využít i genetickou expertizu metodou tzv. plošného screeningu. (…)

Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s)kulturou. Novou děkankou Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění (FAMU) byla loni v prosinci zvolena historicky první žena – Andrea Slováková. Je absolventkou mediálních studií i filmové vědy a studovala také dokumentární tvorbu na FAMU. Působila ve vedení Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava a také jako ředitelka Nakladatelství Akademie múzických umění v Praze. Věnuje se pedagogické a publikační činnosti, točí vlastní filmy, píše básně. O tom, jakým směrem FAMU povede a jestli jí stále zbývá čas na vlastní tvorbu, s ní bude ve Vizitce mluvit Tomáš Pilát.

Natočeno 2020. Premiéra 19. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.; 59 min.). Repríza 19. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 19:00 h.); 18. 3. 2020 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h).

Lit.: Slívová, Hana – Pilát, Tomáš: Andrea Slováková: Nejsilnější vize jsou ty, které je možné realizovat. In web ČRo 3 Vltava, 19. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: O filmu přemýšlí v podstatě nonstop. Píše o něm, čte o něm, vyučuje ho, přes dvacet let je spjatá s jihlavským festivalem dokumentárních filmů a sama je také aktivní filmařkou. Od letošního května do jejího CV přibude další kolonka – děkanka FAMU. O svých pracovních plánech i osobních postřezích mluvila ve Vizitce s Tomášem Pilátem.

Na hudebníkovi Jánu Boleslavovi Kladivovi, jehož písničku Vysokohorská si nechala zahrát ve Vizitce, má Andrea Slováková ráda jeho přímočarost v kombinaci s neustálým hledáním nových výrazů a forem. Éterem tak znělo to, co Andreu celoživotně zajímá i na kinematografii. A co by ráda ve větší míře dostala také do instituce, kde sama před lety studovala dokumentární tvorbu a kde bude od května letošního roku působit jako (historicky první) děkanka.

Jeden za všechny, všichni za jednoho

S sebou si přivede tři nové proděkany, Helenu Bendovou, která je garantkou nového oboru herní design, někdejšího dlouholetého produkčního festivalu Academia Film Olomouc Petra Vlčka a také filmového teoretika a dramaturga Davida Čeňka.

Společně chtějí dát důraz na komunikaci a rovné zacházení se studenty i pedagogy napříč katedrami, na důslednou výuku filmového řemesla a žánrů v bakalářském oboru a také na mezioborovou spolupráci. „Je důležité, aby studenti točili ve štábech, uměli spolupracovat a měli vůči sobě respekt. Aby režisér věděl, co může chtít po kameramanovi, a zároveň věděl, co mu kameraman může dát,“ předesílá.   (…)

Rozhovor připravila Hela Dvořáková.

Hovoří  Nikola Svobodová.

Natočeno 2020. Premiéra 14. 2. 2020 (ČRo Vysočina).

Lit.: Dvořáková, Hela: K biologii mě přivedli profesoři na gymnáziu. Českou hlavičku získala za výzkum rakoviny. In web ČRo Vysočina, 14. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu).- Cit.:  Nikola Svobodová z Pelhřimova je nadějí české vědy. Alespoň tak o ní mluví odborníci. Jejím oborem je biologie a zkoumá proteiny, které ovlivňují rakovinu prsu a vaječníků.

Na začátku byla zvídavá dívka. „Na gymnázium jsem přišla v šesté třídě a byli tam víc zaměření učitelé. Chodila jsme do jednoho kroužku a naplno se tomu oboru věnuji asi od druhého ročníku,“ řekla v úvodu.

Přeskočíme-li pár let, tak Nikola Svobodová se před maturitou dostala do soutěže Česká hlavička, kde v kategorii Sanitas uspěla. „Dělala jsem maturitu, do toho zkoušky na vysokou a ještě ty soutěže,“ usmála se. (more…)

Současné architektuře se mimo jiné vyčítá, že není příliš participativní. Jak vtáhnout uživatele či klienty od prvopočátku do celého procesu a jaké nové přístupy a inspirace lze načerpat na vídeňské architektonické scéně? Hosty jsou architektka Alžběta Brůhová a Adéla Pečlová, které představí činnost vloni založené skupiny Architekty. Hudební výběr chystá Ondřej Bambas. Připravila Petra Kultová.

Natočeno 2020. Premiéra 19. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h.).

Měla by jít čtvrtina budoucího rozpočtu Evropské unie na klimatické cíle? Jaké jsou naše zájmy při vyjednávání o novém rozpočtovém rámci? Půjde méně peněz chudším regionům a zemědělcům? Ptát se budu europoslance a místopředsedy ODS Alexandra Vondry. Moderuje Michael Rozsypal.

Natočeno 2020. Premiéra 18. 2. 2020 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Lit.: Luptáková, Věra – Rozsypal, Michael: Zelená politika EU se dotkne peněženky každého. Zdraží bydlení, energie, topení, doprava. Nekonejme hystericky, ale racionálně, vyzývá europoslanec Vondra. In web ČRo Plus, 18. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…)  EU právě bojuje o svou budoucnost. Ve hře je rozpočet na léta 2021-2027, který je důležitý pro další směřování 27 zemí. Evropská komise chce ústy své nové šéfky Ursuly von der Leyenové finance na kohezi nasměrovat na zelené aktivity. Podle europoslance a místopředsedy ODS Alexandra Vondry je ale zelený deal obrovská výzva, ke které ale musíme přistoupit s rozumem.

„Zelený deal je obrovská výzva, jenže každý takový projekt má své náklady. Ne pouze výhody,“ říká Vondra v Interview Plus.

„Je to tak velký a revoluční projekt, který se ale dotkne peněženky každého českého občana. Bude to mít vliv na zdražování bydlení, svícení, topení, dopravy, potravy,… a to jsou základní lidské životní potřeby. K tomu je nutné postupovat s rozumem. Evropský parlament přitom tlačí členské státy a Evropskou komisi do ještě radikálnějších postupu, a z toho mám opravdu obavy,“ dodává. (more…)

Daniel Münich, ekonom CERGE-EI. „Když se poměřujeme se zeměmi staré evropské patnáctky, jsme kdesi na chvostu,“ říká na adresu českého vysokého školství. Působí v doktorském programu CERGE-EI, společného pracoviště Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy, kde se dlouhodobě zabývá školstvím a výzkumem. Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2020. Premiéra 18. 2. 2020 (ČRo Plus, 10:34 h).

Lit.: Marková, Zuzana – Tachecí, Barbora: Ekonom Münich: Vládě bych dal za plnění programového prohlášení ve školství 3 nebo 4. Politici se bojí vysokých škol. In web ČRo Plus, 18. únor 2020  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dlouhodobě se zabývá školstvím a vědou. Za léta zkušeností je prý předem skeptický, a tak ho můžou věci jedině potěšit. Sám ale tvrdí, že není pasivní skeptik a stále se snaží trpělivě vysvětlovat.

Daniel Münich by současnou vládu za plnění programového prohlášení v otázce školství ohodnotil známkou 3 nebo 4. Upozorňuje ale, že známkování, jak jsme na ně zvyklí, není jednoduché a hlavně nepřináší řešení.

„Myslím si, že současní i minulí politici se vysokoškolského sektoru bojí a do značné míry to nechávají na školách, ať se dohodnou mezi sebou a pak přijdou s tím, jak si to představují.“

Podle Münicha to ale není správný přístup, protože školy jsou různé a je těžké najít nějakou shodu. „Většinou tak zůstane u statu quo,“ shrnuje.

Primárně ale jde o selhání státu a vlády, uznává ekonom. „Neprovedli jsme totiž restrukturalizaci vysokých škol na různé typy – různě financované a hodnocené. Všechny školy jsou dnes takzvaně univerzity a snaží se o totéž. A to je drahé a neefektivní,“ říká. (…)