Jaké jsou pracovní podmínky překladatelů a jaké to má důsledky pro literaturu?
Hovoří p.
Natočeno 2020. Premiéra 18. 2. 2020 (ČRo Rádio Wave, 8 min.).
Lit.: Svobodová, Eva: Překladatelé nám umožňují vychutnat si světovou literaturu. Literárním překladem se ale uživit nedá. In web ČRo Radio Wave, 18. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Umělecký překlad předpokládá práci na volné noze. Znamená ale také, že překladatele nechrání zákoník práce. Přestože nám umožňují vychutnat si zahraniční filmy i světovou literaturu, literární překladatelé se v Čechách neuživí. Po architektech a výtvarných umělcích jsou proto třetí profesí, kterou jsem se ve své sérii o pracovních podmínkách lidí v kreativních profesích zabývala. Jaká jsou její specifika a proč se začali překladatelé více sdružovat?
Po oscarovém úspěchu jihokorejského filmu Parazit vydal deník Jakarta Post článek, v němž se tvrdí, že film byl na Západě dobře přijat i díky skvělému překladu. Překladatelé nám zprostředkovávají zahraniční filmy i světovou literaturu, přesto se podle všech překladatelů, s nimiž jsem mluvila, v Česku ani na Slovensku literárním překladem důstojně uživit nedá. „Pokud chcete překládat komerční i literární překlady zároveň, tak se to skloubit dá. Ale já neznám mnoho lidí, kteří by toho byli schopni. Tlumočníci a překladatelé, kteří dělají komerční texty, říkají, že už jim chybí energie a kreativita na literární text,“ říká překladatelka z ukrajinštiny Rita Kindlerová. Byť je podle překladatelů těžké s přesností říct, jak dlouho trvá přeložit jednu normostranu, obvyklé ohodnocení, které ale překladatelé za literární překlad dostanou, neodpovídá času, který na něm strávili.
Problém se ale netýká jen samotných peněz, ale také způsobu, jakým je smlouva postavena. Finanční odměna v sobě zahrnuje nejen honorář za vyhotovení překladu, ale i takzvanou autorskou licenční smlouvu. Ta je ale časově omezená zpravidla na 5 let. Když chce nakladatel knihu vydat po letech znovu, musí za licenci podle autorského zákona znovu zaplatit. Tím, že se ale překladatelé dlouhou dobu profesně nesdružovali, řada překladatelů o tomto pravidlu nevěděla, říká překladatel fantasy literatury Roman Tilcer. Proto se rozhodl založit facebookovou stránku a tím i neformální skupinu překladatelů Tváře překladu a snaží se tak pozvednout pracovní podmínky i prestiž tohoto povolání.
S podobným cílem vznikl i spolek Překladatelé Severu sdružující překladatele právě severské literatury. „Jako úkol jsme si ve spolku dali i informovat překladatele, kteří nemají takové zkušenosti, nejenom ve věci obsahu té smlouvy, ale i o tom, že je možné to připomínkovat, že na to mají právo. Vždycky když přijde návrh smlouvy, je to jen návrh,“ říká Jitka Hanušová, překladatelka z finštiny a členka spolku Překladatelé Severu. Jak potvrzuje překladatelka Rita Kindlerová, velmi často smlouva není dohodou dvou stran, ale nakladatelé jen předloží, co vypracovalo právní oddělení. „Když je ta knížka útlá, tak někdy utratím všechny peníze za právníka.“ (…)