Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Přemysl Hnilička

(napsáno pro Týdeník Rozhlas)

Počátkem května zemřel po těžké nemoci herec Václav Postránecký. Svou uměleckou kariéru spojil s rozhlasem hned na začátku; byl členem Dismanova rozhlasového dětského souboru. Přes tuto průpravu se nedostal na JAMU, a tak se vyučil zámečníkem a později nastoupil do libereckého divadla jako technik. Na začátku šedesátých let působil v Uherském Hradišti, později se přesunul do brněnského Státního divadla. Tam přišly první rozhlasové role: letec v inscenaci hry Ilse Aichingerové Návštěva na faře (1965), Varos, mladý Armen ve hře Mkrtice Armena Čas na zázrak (1966), ale také titulní role Hippolyta v režii Petra Adlera a rozhlasové úpravě Karla Tachovského.

Sedmdesátá léta mu přinesla roli Chlestakova v Horčičkově nastudování Gogolova Revizora (1972). Zatímco Chlestakov Kodetův z inscenace Činoherního klubu je typický městský hejsek, který nastalou situaci využívá čistě intelektuálně a jeho reakce na ni je promyšlená a cynická, Postránecký (a také Horčička) jej pojímá spíše pudově; vše, co se mu nabízí, přijímá jako primitiv, který je na několik hodin postaven nad ostatní primitivy. Chvástá se, opájí se neobyčejnou mocí, jeho žádost, kterou směřuje k hejtmanově dceři a ženě, je chlípná, nikoli vypočítavá. Postráneckého Chlestakov je chudák, posazený pro jednou k velkému stolu plnému laskomin, a tím připomíná Holbergova Jeppeho, ovšem s tím rozdílem, že napáleným se nestane on, ale jeho nevědomí, zbabělí a zkorumpovaní hostitelé.

Ani na další role si nemohl stěžovat. Hrál d“Artagnana ve Třech mušketýrech (1971), Anatola Kuragina ve čtyřdílné dramatizaci Tolstého románu Vojna a mír (1978), vypravěče v seriálovém zpracování Chevallierových Zvonokosů (1978).

V éteru však Postránecký odevzdal také úlitbu komunistickým “bohům”: účinkoval v poémě Václava Honse Lenin, v Siréně Marie Majerové i v obrazu moravské vesničky roku 1948 Polomy, který napsal Jiří Křenek (všechny 1977); ve hře Ivana Bednáře Dlouhá cesta (1978) o Germanu Stěpaniči Titovovi, hrdinovi SSSR, druhém kosmonautovi světa. S Vladimírem Remkem načetl v roce 1979 jeho vzpomínky pod názvem Pod námi planeta Země. (more…)