Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

4. 1. 2019

On Air – Adrien Beauduin (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:45

Rozhovor Filipa Titlbacha s aktivistou Adrienem Beauduinem, který se účastní maďarských protivládních protestů.

Natočeno 2019. Premiéra 3. 1. 2019 (ČRo Rádio Wave, 19 min.).

Lit.: Titlbach, Filip: „Propaganda o Sorosovi přestává fungovat,“ říká aktivista zadržený při maďarských protestech. In web ČRo Radio Wave, 3. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Maďarská vláda bojuje proti feminismu, protože si myslí, že je to příčina, proč některé ženy nemají děti,“ říká Adrien Beauduin, student gender studies na Středoevropské univerzitě v Budapešti. Adrien se podílí na současných protestech v Maďarsku. S dalšími několika lidmi byl v davu zadržen policií, strávil dva dny ve vazbě a je obviněn ze zločinu proti veřejnému činiteli.

Co se přesně v Budapešti stalo, že jsi skončil na dva dny ve vazbě?

V den, kdy se schválil zákon, který prodlužuje přesčasy, byly v Maďarsku protesty větší. Před parlament v Budapešti přišli většinou mladí, naštvaní lidé. Během toho dne nastaly potyčky s policií. To bylo asi poprvé od roku 2006, kdy policisté proti demonstrantům zakročili se slzným plynem. Později v noci už to bylo klidnější. Chystal jsem se domů, ale policie naposledy zaútočila proti davu a zatkla mě a odvezla na policejní stanici. (more…)

Pro a proti – Čínská špionáž (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:58

České úřady se na pokyn Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost začínají zbavovat hardwaru a softwaru od společnosti Huawei a ZTE. Nesou s sebou tyto technologie skutečně tak velké riziko zneužití pro špionáž Pekingu? Připravila a moderuje Veronika Sedláčková.

Hovoří ekonomka Ilona Švihlíková a sinolog a redaktor časopisu Sinopsis Filip Jirouš.

Natočeno 2019. Premiéra 4. 1. 2019 (ČRo Plus, 9:34 h.).

Lit.: Sedláčková, Veronika – Čihák, Ondřej: V Číně je naprosto běžné, aby firmy špehovaly Západ, tvrdí sinolog. In web ČRo Plus, 4. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Prezident Spojených států amerických chce vypudit z trhu čínské firmy Huawei a ZTE. USA dlouhodobě vyčítá zmíněným podnikům, že jejich zařízení sledují Američany a pracují pro čínskou vládu. S podobným varováním přišel nedávno i český Národní ústav pro kybernetickou a informační bezpečnost.

„Nemáme žádné důkazy… Je ale nutné se mít na pozoru před všemi telekomunikačními technologiemi,“ uvedla v pořadu Pro a proti ekonomka Ilona Švihlíková.

Podle ní byla Huawei z něčeho obviněna, ale konkrétní důkazy předloženy nebyly. „Naopak máme jasné důkazy o tom, jak americká NSA špiclovala nejen své občany, ale celosvětově… Víme také, jak funguje firma Apple. U Huawei nic takového nevíme, máme jen spoustu tvrzení.“

Kdyby nějaké důkazy existovaly, byly by dávno předloženy, protože Huawei je prostě obrovský konkurent, a to je to hlavní. Tato firma v tuto chvíli patří k nejúspěšnějším firmám na světě a má značný technologický náskok. Tam je zakopaný ten pes. Ilona Švihlíková (more…)

Trhlina (2018)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích,Slovenské — Premek @ 14:50

TrhlinaJozef Karika. Kompletní audiokniha.  Legenda, záměrná mystifikace anebo děsivá skutečnost? Zvuk Karolína Škápíková. Režie Simona Emília Nyitrayová.

Čte Přemysl Boublík.

Natočeno 2018. Vydal Ikar a OneHotBook v roce 2018 (1 CD MP3).

Pozn.: Táto kniha vznikla zvláštnym spôsobom. Po vydaní mysteriózneho trileru Strachsa autorovi ozval človek, ktorý mu vyrozprával naozaj desivý príbeh. Jozef Karika jeho rozprávanie zaznamenal, mnohé tvrdenia overil, doplnil o vlastné zistenia a spracoval do knihy. Na jej stránkach rozmotáva veľmi tajomný, tragický a hrôzostrašný prípad. Zároveň poodhaľuje jednu z najväčších záhad Slovenska – nevysvetliteľné miznutie ľudí v pohorí Tribeč.

Legenda, zámerná mystifikácia alebo desivá skutočnosť? Túto otázku si kladie aj autor. Predkladá strhujúci hororový príbeh a necháva na čitateľovi, aby našiel odpoveď.

Lit.: Macháček, Tomáš: Mystifikace nebo neuvěřitelná skutečnost? In web Naposlech.cz, 27. 2. 2019 (recenze). – Cit.: Slovenské pohoří Tribeč se od ostatních zdánlivě ničím neliší. Tedy až na to, že o něm kolují zvěsti, podle nichž zde zejména v zimním období beze stopy mizejí lidé. A právě v těchto místech se odehrává mysteriózní thriller Trhlina. Měl vzniknout tak, že autorovi převyprávěl své zážitky z nešťastné výpravy do tribečských kopců jeden z těch, kteří se lehkovážně vydali prozkoumat, zda je na kolujících fámách něco pravdy. Záhy však měl svého rozhodnutí litovat…

Nestává se často, aby kniha slovenského autora vzbudila tolik ohlasů a dočkala se vzápětí hned několika adaptací. Jozefu Karikovi se to s Trhlinou podařilo. Kromě třídílné televizní minisérie (sestříhané i do verze pro kinosály) se text dočkal nejen rozhlasové adaptace, ale i nezkrácené audioknižní verze. Není bez zajímavosti, že obě zvukové podoby má na svědomí režisérka Simona Nyitrayová.Posluchači se díky ní s Trhlinou mohli poprvé seznámit na vlnách Českého rozhlasu. Desetidílná úprava vytáhla z českého překladu to nejpodstatnější a zabalila to do napínavého hávu. Kromě výrazné hudby a hororových zvuků v podkresu zaujmou hlavně dramatizované pasáže, znázorňující gramofonové záznamy z psychiatrické léčebny. Hlavní interpret četby Josef Kaluža v nich uvolnil místo svým dvěma kolegům, Norbertu Lichému a Davidu Viktorovi.

Kdo nemá rád krácení předlohy a nevadí mu slovenština, ocení více audioknihu vydanou Ikarem a vyrobenou ve studiích OneHotBook. Ta se sice musí spolehnout na jediný hlas, celkovým vyzněním se ale rozhlasové verzi přinejmenším vyrovnává. Volba interpreta padla velmi šťastně na slovenského herce Přemysla Boublíka. Jeho podání je velkým překvapením, při své audioknižní premiéře dokázal zprostředkovat hrdinovo vyprávění tak věrně, že máte chvílemi pocit, že vše prožíváte spolu s ním. Intonačně citlivě odděluje přepisy zážitků údajného přímého účastníka výpravy Igora od komentářů autora pod čarou. Ostatní postavy více přehrává, stejně tak ve vypjatých momentech jeho křik zní tak hlasitě, jako by nemluvil na mikrofon, ale volal na posluchače přímo odněkud z Tribeče. Práce s hlasem v pasážích plných plíživého strachu mu sedí výrazně lépe. Přechody ze slovenštiny do česky psaných citací z médií zvládá pak snad i díky svým českým kořenům bezchybně. Tajemně znějící hudební doprovod vyprávění nenarušuje, spíše velmi vhodně dokresluje popisované události.

Atmosféra knihy připomíná v některých pasážích Záhadu Blair Witch, Karika však více vyvolává dojem opravdového dokumentárního pátrání. Uvádí skutečné zdroje, které před lety poprvé rozvířily spekulace o tribečských událostech. Trhlina také obsahuje autorovy komentáře pod čarou, které se na jednu stranu snaží posluchače přesvědčit, že Igor existuje a kniha je přepisem jeho vyprávění, na druhou stranu v nich ale Karika vědomě podkopává Igorovu důvěryhodnost, čímž jen dále přiživuje dohady a spekulace. Text obsahuje spoustu odboček a vycpávek, čímž sice navozuje dojem autenticity a dráždí posluchačovu zvědavost, zahrává si však s jeho trpělivostí. Stojí ale za to prokousat se jimi až do finále.

Ačkoliv, či právě proto, že kniha vyvolává víc otázek, než kolik dává odpovědí, zanechává za sebou mezi čtenáři výraznou stopu. Názory na samotný text se sice mohou lišit, téměř jednomyslná shoda však panuje nad chválou četby Přemysla Boublíka. Trhlina je zkrátka dráždivá, provokující. Málokdo odolá, aby si zmiňované lokality nenašel na internetu či se do daných míst přímo nevypravil. Pro jistotu ale raději ne v zimě. Jeden zkrátka nikdy neví…

Lit.: Huřťáková, Sabina: Audiokniha: Josef Karika – Trhlina. In web Knižní kavárna, 18. 3. 2019 (amatérská recenze). – Cit.: Ač se zdá, že Josef Karika je u čtenářů už velmi známý a oblíbený autor, mně až dosud jeho produkce unikala. Absolutně to nechápu, protože jeho zaměření je přesně moje krevní skupina. Jako první jsem od něj zkusila Trhlinu, a to jako audioknihu. Nevím, jaké to je číst Karikovy knihy v klasické podobě, ale tato audiokniha byla naprosto fantastická. Snad nikdy jsem se tak nebála – v noci i ve dne, jako u poslechu Trhliny.

Josef Karika je slovenský spisovatel, který se zabývá mystikou a záhadami Slovenska. V knize Trhlina se věnuje mystické krajině západního Slovenska, konkrétně pohoří Tribeč nedaleko Nitry. Na tomto místě se prolínají pohanské kulty i křesťanská mystika. Traduje se, že ne každý, kdo někdy vstoupil do Tribeče, se z něj vrátil zdravý a živý.

Autor nám předkládá příběh blogera Igora, který se při práci v jedné staré zchátralé vile dostane k tajným dokumentům a deskám dobře uschovaným v trezoru. Jeho zvědavost je větší než etika, a tak si obojí odnese domů, aby to prozkoumal. Zdá se totiž, že to je skvělá senzace k blogovým článkům. Že se nemýlí dokazují i značné ohlasy jeho čtenářů.

Igor narazí na podivný příběh psychiatrického pacienta (v domě totiž kdysi bývala léčebna), který tvrdí, že se ztratil na Tribeči. Objevil se za nevyjasněných okolností po několika měsících, zcela zmatený. Zmatené byla i jeho výpověď.

Čtenáři Igorova blogu se rozcházejí v názorech. Někteří mu věří, jiní tvrdí, že je to hoax. Dokonce se objeví tací, kteří se s ním pustí do debaty. Igor se postupně seznámí se dvěma z nich. S realistickým učitelem Davidem a milovníkem mystična – Andrejem. Společně se vydají do Tribeče, aby se na vlastní kůži přesvědčili, kdo z nich má pravdu. Trojici mužů při tom doplňuje Igorova přítelkyně Mia, která hory miluje a často je slézá.

Karikův příběh je psán velmi stručným a strohým stylem. Je napsán v ich-formě, a my tak mnohem surověji prožíváme Igorovy pocity. Autor ke čtenáři Igorovými ústy doslova promlouvá, občas ho i oslovuje.

V první chvíli jsem byla zaskočena jednoduchostí, s jakou je příběh vyprávěn. Autor však klade důraz především na obsah. Nezdržuje se sáhodlouhými popisy krajiny, a přesto si vše představíte tak dokonale, jako byste na Tribeči sami stáli.

Nevím, jak by na mě Trhlina zapůsobila, kdybych ji četla jako knihu. Faktem je, že jako audiokniha byla naprosto famózní. Jednoznačně nejlepší audiokniha, kterou jsem kdy poslouchala! A také jeden z nejlepších knižních hororových příběhů, který znám.

Trhlina bývá přirovnávána k Záhadě Blair Witch a já s tím naprosto souhlasím. Podobá se jí nejen tím, že hlavní hrdinové bloudí v tmavém hustém a zdánlivě nekončícím lese, ale především stylem, jakým jsou oba příběhy podány čtenáři/posluchači/divákovi.

Josef Karika je pro mě objevem roku a rozhodně se jdu podívat po jeho dalších dílech. Pokud by se i ony dočkaly audioknižní podoby, byla bych první nadšený posluchač!

 

Pascha Domini (2000)

Filed under: Literární pásma,Slovenské — Premek @ 14:07

Pavel Gabriš. Hudebně slovesné pásmo o mystériu smrti a života na pozadí duchovního významu slova Pascha.

Účinkují Vlado Minarovič a Mária Schlosserová.

Nastudoval Slovenský rozhlas Bratislava v roce 2000. Repríza březen 2018 (SRo Rádio Pyramída, 62 min.).

Vstříc třicetinám svobody a demokracie (2019)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 14:02

. Komentář.

Natočeno 2019. Premiéra 2. 1. 2019 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Hoffman, Ivan: Ivan Hoffman: Vstříc třicetinám svobody a demokracie. In web ČRo Plus, 2. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vedle běžného politického, ekonomického a společenského provozu nás v nadcházejícím roce čeká kulaté jubileum zásadní společenské změny kurzu, kterou nastartovaly masové demonstrace v listopadu 1989.

Je více možností, jak s těmito třicetinami naložit. Samozřejmě je můžeme slavit coby vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí.

Můžeme se posilovat ve víře, že díky nabyté svobodě a demokracii kráčíme ke světlým zítřkům. Také se můžeme výročně strašit přízraky temné minulosti, toužícími nás uvrhnout zpět do totality. A konečně můžeme věcně a bez emocí přemýšlet, proč jsme se dostali z deště pod okap.

Díky dostatečnému odstupu jsme chytří a víme, že sametová revoluce byla součástí globální změny, kdy vzal za své bipolární svět soupeřících ideologií. Zbyl zde vítězný kapitalizmus, který přišel o socialistickou konkurenci, jež ho nutila chovat se ohleduplně ke střední třídě.

Je to takto prosté. Podstatou globálního kapitalismu je, že se díky ekonomickému růstu rozevírají nůžky mezi stagnující střední vrstvou (o chudnutí chudiny ani nemluvě) a hrstkou bohatnoucích boháčů. (more…)

3. 1. 2019

Ciuciubabka (Slepá bába, 2018)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Premek @ 23:55

Wojciech Fułek. Rozhlasová hra.  Režie Paweł Chmielewski. Zvukový mistr Andrzej Brzoska. Hudba Jan Chmielewski.

Účinkují  Mikołaj Krawczyk, Gabriela Całun, Andrzej Grabarczyk, Konrad Darocha, Jakub Świderski, Barbara Kałużna, Piotr Cyrwus, Daniel Zawadzki, Grzegorz Falkowski a Krzysztof Szewczyk.

Natočeno 2018. Premiéra 30. 12. 2018 (Polskie Radio Jedynka, 21:05 h).

Lit.: anonym: Wojciech Fułek „Ciuciubabka“. In web Polskie Radio Jedynka, 28. 12.2018 (článek). – Cit.: 30 grudnia o godz. 21.00 zapraszamy do radiowej Jedynki na słuchowisko Wojciecha Fułka „Ciuciubabka“ w reżyserii Pawła Chmielewskiego.

Ciuciubabka“ Wojciecha Fułka to  nietypowe słuchowisko, pomyślane  jako oryginalny hołd pamięci dla świata fruwających marynarek i czasów „kolorowych“ elektrycznych gitar. To próba rekonstrukcji emocji i okoliczności, towarzyszących narodzinom polskiej  sceny muzyki mocnego uderzenia. W słuchowisku pojawią się m.in. takie ikony tej sceny, jak Czesław Niemen czy Krzysztof Klenczon, ale również „ojciec chrzestny polskiego rock, Franciszek Walicki, jego żona Czesława oraz… Edward Gierek, który miał swój istotny „udział“ w gwałtownym zakończeniu kariery pierwszego polskiego zespołu  rock’n’rollowego – „Rhythm and Bluesa“.  „Ciuciubabka“ wprowadza nas w ten świat także  dzięki piosenkom z tamtego okresu. Premiera tego  słuchowiska to również  jubileuszowy akcent, związany z 60-leciem narodzin polskiego rocka, liczonym od pamiętnego koncertu grupy „Rhythm and Blues“, który odbył się 24 marca 1959 roku w gdańskim klubie „Rudy Kot“.

Autor Wojciech Fułek oraz reżyser Paweł Chmielewski wspólnie nakręcili wcześniej serię filmów dokumentalnych poświęconych historii polskiej muzyki młodzieżowej oraz ważnych postaci tej sceny  (m.in. tryptyk „Partia, pieniądze, rock and roll“: „Ciuciubabka“, „Królowie życia“ i „Nie wierzę politykom“ oraz „I nie żałuj tego…“, poświęcony postaci Franciszka Walickiego.   Słuchowisko zrealizowano również dzięki współpracy z gdyńską Fundacją im. Franciszka Walickiego. (…)

 

Szczęśliwy dom (Šťastný domov, 2009)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Premek @ 23:41

Jaroslav Hašek. Režie Andrzej Piszczatowski. Zvukový mistr Maria Olszewska. Hudba Małgorzata Małaszko.

Osoby a obsazení: Adéla Tomšová (Maria Peszek), Jarek, její muž (Grzegorz Małecki), redaktorka Šťastného domova (Agnieszka Matysiak). Dále účinkují  Antonina Girycz, Elżbieta Kijowska, Sławomir Holland, Zygmunt Sierakowski, Maciej Szary, Kazimierz Wysota.

Natočeno 2009. Premiéra 1. 2. 2009 (Polskie Radio Trójka).

Lit.: anonym: Jaroslav Hašek Szczęśliwy dom. In web Polskie Radio Trójka, 1. 2. 2019 (článek). – Cit.: Słuchowisko „Szczęśliwy dom” to adaptacja opowiadania Jaroslava Haška, które ukazuje jak brzemienne w skutki może być zbyt ochocze stosowanie się do porad pisma w nie obfitującego. Adela Tomsowa (Maria Peszek) i jej mąż Jarek (Grzegorz Małecki) są młodym dobrze zapowiadającym się małżeństwem do czasu, kiedy młoda małżonka zbyt dosłownie i skrupulatnie zaczyna wypełniać wszystkie porady ulubionego pisma „Szczęśliwy dom”. Z tytułowego szczęśliwego domu niewiele zostanie… Świetna komedia ku przestrodze!

Dziewczynka (Dívenka, 2018)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Premek @ 21:46

Alona Frankel. Rozhlasová hra. Úprava a rozhovor s autorkou Marta Rebzda. Režie Waldemar Modestowicz. Zvukový mistr Maciej Kubera. Hudba Renata Baszun.

Osoby a obsazení: matka (Olga Sarzyńska), otec (Wojciech Żołądkowicz), dívenka (Justyna Kowalska), Hanna (Marta Masza Wągrocka), hlas (Helena Kaźmierowska). Z archívního snímku hovoří Alona Frankel.

Natočeno 2018. Premiéra 24. 3. 2018 (Polskie Radio Jedynka, 21:05 h).

Lit.: -jd-: „Dziewczynka“. Słuchowisko Marty Rebzdy. In web Polskieradio.pl, 20. 3. 2018 (článek). – Cit.: 24 marca tuż po godzinie 21:00 zapraszamy do radiowej Jedynki na słuchowisko Marty Rebzdy pt. „Dziewczynka“. Tekst powstał na podstawie książki Alony Frankel o tym samym tytule oraz rozmów z autorką, których obszerne fragmenty znalazły się w słuchowisku. Reżyseria radiowa Waldemara Modestowicza. W roli tytułowej Justyna Kowalska.

Alona Frankel miała dużo szczęścia. Podczas wojny najpierw przebywała u obcej rodziny na wsi. Gdy skończyły się pieniądze, dołączyła do rodziców ukrywających się we Lwowie, u rodziny Juzaków. Cała trójka przetrwała okupację. Później przeniosła się do Krakowa, skąd w 1949r. wyemigrowała do Palestyny. O tym wszystkim Alona Frankel wspomina w „Dziewczynce”, książce, za którą w 2005r. otrzymała najważniejsze izraelskie wyróżnienie literackie Nagrodę Sapira i przyznawaną przez Instytut Yad Vashem Nagrodę Buchmana.

Decyzją Sejmu RP 24 marca jest obchodzony od tego roku jako Narodowy Dzień Pamięci Polaków ratujących Żydów pod okupacją niemiecką. (…)

Zwierzęca zajadłość (Zvířecí žravost, 2016)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Premek @ 21:11

Stanisław Barańczak. Rozhlasová hra.  Režie Tomasz Man. Zvukový mistr Andrzej Brzoska. Hudba Sambor Dudziński.

Osoby a obsazení: Lama (Wiktoria Gorodeckaja), ještěrka (Joanna Kulig), bizon (Bartosz Porczyk), čížek (Kamil Dominiak), žralok (Tomasz Man), mamut (Sambor Dudziński).

Natočeno 2016. Premiéra 8. 5. 2016 (Polskie Radio Trójka, 21:05 h.; 36 min.) v cyklu Scena Teatralna Trójki.

Lit.: anonym:  Pierwszy musical na „Scenie teatralnej Trójki“ – „Zwierzęca zajadłość“ Stanisława Barańczaka! In web Polskie Radio Trójka, 7. 5. 2016 (článek). – Cit.: Na początku 2016 roku ukazał się 86. tom Biblioteki Poetyckiej Wydawnictwa a5 pod redakcją Ryszarda Krynickiego.

To „Zwierzęca zajadłość i inne wiersze“ Stanisława Barańczaka – czyli zbiór niepoważnych utworów (z reguły miniaturek) z lat 90. autorstwa genialnego tłumacza, poety, zmarłego w roku 2014. Na pierwszą część tomu złożyły się absurdalne charakterystyki 29 „obiektów“ zainteresowania „zniechęconego zoologa“ czyli „Zwierzęca zajadłość. Z zapisków zniechęconego zoologa“.

(more…)

Filary Ziemi (Pilíře Země, 2018)

Výsledek obrázku pro KociogębyKen Follett.  Audiokniha.  Mix a hudba Kamil Sajewicz. Zvukové efekty Tomasz Bogacki, Jacek Szczepanek. Záznam a montáž dialogů Paweł Szaliński. Hraje Skupina staré hudby Dekameron (Tadeusz Czechak, Anna Głażewska, Anna Mikołajczyk-Niewiedział, Agnieszka Obst-Chwała, Robert Siwak), zpívá Schola gregoriańska Katedry Siedleckiej (Mateusz Borkowski, Maciej Foryszewski, Joanna Gomółka, Bartosz Gorzkowski, Marcin Jabłkowski, Monika Jabłkowska, Anna Januszewska, Izabela Kiryluk, Michał Kiryluk, Adriana Masiak, Mateusz Mazurek, Damian Suchożebrski). Hraje Małgorzata Trzaskalik-Wyrwa (flétna), Maciej Foryszewski (housle), Agnieszka Bemowska (harfa), Ewa Rzetecka-Niewiadomska (varhany), dirigent Michał Roman Szulik. „Pieśń Ptasznika” zpívají Wojciech Błażejczyk, Krzysztof Szczepanik a Katarzyna Herman. Nahrávka varhanní hudby a sboru Wojciech Igielski, Kamil Sajewicz. Nahrávka skupiny  Dekameron Klementyna Mieczkowska, Studio Kamienica. „Pieśni ptasznika“ složil Wojciech Błażejczyk. Koordinace nahrávek Romuald Cieślak. Produkce Aleksandra Dąbrowska, Audioteka. Hlavní producent Paulina Drzastwa, Audioteka. Ozvučení Stereotyp Studio.  Režie Szymon Kuśmider.

Osoby a obsazení: vypravěč (Krzysztof Gosztyła), Tom Budowniczy (Michał Żurawski), Ellen (Katarzyna Herman), Philip (Piotr Cyrwus), Waleran Bigod (Mirosław Zbrojewicz), Aliena (Lidia Sadowa), William Hamleigh (Grzegorz Mielczarek),  Bartholomew, hrabě Shiring (Andrzej Seweryn), Regan Hamleigh (Barbara Kurzaj), Percy Hamleigh (Jerzy Schejbal), Agnes (Wiktoria Gorodeckaja), bratr Cuthbert (Włodzimierz Press), Francis (Adam Biedrzycki), opat Peter (Wiktor Zborowski), bratr Remigius (Adam Cywka), bratr Millius (Tomasz Błasiak), mladý Alréd (Jan Cięciara), mladá Martha (Antonina Żbikowska), mladý Jack (Iwo Wiciński), mladý Richard (Antoni Scardina), Matthew (Grzegorz Mikołajczyk), Walter (Szymon Kuśmider), Peter z Warehamu (Maksymilian Rogacki), Andrew z Yorku (Paweł Ciołkosz), Johnny Osiem Pensów (Szymon Roszak), bratr William Beauvis (Tomasz Drabek), bratr Bernard (Jerzy Słonka), bratr Pierre (Damian Damięcki), bratr Paul (Paweł Noiwisz), bratr Simon (Hubert Paszkiewicz), bratr Allan (Krzysztof Szczepaniak), Gilbert Kociogęby (Marcin Jędrzejewski). Dále účinkují Mateusz Weber, Mirosław Wieprzewski, Norbert Kaczorowski, Jan Kulczycki, Paweł Szczesny, Marta Dobecka, Anna Wodzyńska, Joanna Pach-Żbikowska, Jakub Strach, Bruno Bytner, Michał Klawiter, Janusz Wituch, Kamil Pruban, Wojciech Machnicki, Tomasz Jarosz a Przemysław Wyszyński.

Originální verze názvu: The Pillars of the Earth

Natočeno 2018 v Teatrze Polskiego Radia. Vydalo Wydawnictwo Albatros, Audioteka v roce 2018 (celková délka 12 hod. 50 min.).

Pozn.: Najsłynniejsza powieść Kena Folletta w olśniewającej aranżacji z udziałem najlepszych polskich głosów.  Pierwsza część superprodukcji opowiada o początkach prawie czterdziestoletniej historii budowy monumentalnej katedry w Kingsbridge – obejmuje prolog i akcję w latach 1123 i 1135-1136.

● Opowieść, która zachwyciła miliony czytelników na całym świecie
● Trzymająca w napięciu saga historyczno-przygodowa osnuta wokół trwającej
blisko czterdzieści lat budowy wielkiej katedry Kingsbridge
● Oryginalne średniowieczne utwory w poruszającym wykonaniu chóru gregoriańskiego

Walka o władzę, konflikty między monarchią, klerem i narodem, namiętność, miłość, mroczne tajemnice i krwawe zbrodnie… Bohaterowie, którzy dzięki niewyobrażalnej determinacji i sile woli dotknęli niemożliwego. Choć wokół trwa wojna domowa, ludzie umierają z głodu, misterne plany grzęzną w sieciach intryg, a każda z postaci stara się ugrać coś dla siebie, kamienne mury katedry w Kingsbridge niewzruszenie pną się, by sięgnąć nieba.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress