Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Myslíte si, že nás zdi chrání, nebo rozdělují? Proč volíme silné lídry? A potřebujeme vůbec společnost spojovat? I tyto otázky zazní na další z cyklu veřejných debat Českého rozhlasu Plus. Debata proběhla v rámci výstavy „Vítejte v těžkých časech“ v Centru současného umění DOX.  Moderuje Michael Rozsypal.

Hovoří  diplomatka Magda Vašáryová,  generál Petr Pavel,  herečka Martha Issová, psychiatr Cyril Höschl a publicistka Saša Uhlová.

Hostem Hovorů dnes je spisovatel Jiří Stránský. Optimista za všech okolností, který o sobě říká, že je především vypravěč. Mluvit bude o uplynulém roce osmičkových výročí a o tom, co spojuje současnou Českou republiku se státem vzniklým v roce 1918. Do studia ho pozval Vlastimil Ježek.

Natočeno 2019. Premiéra 4. 1. 2019 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Lit.: Ježek, Vlastimil – Luptáková, Věra: Prezident se rozhodl mstít všem, kteří mu kdy ublížili. Vyučen Benešem, říká politický vězeň a autor předlohy seriálu Zdivočelá země Jiří Stránský. In web ČRo Plus, 13. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Optimista za všech okolností, který o sobě říká, že je vlastně hlavně vypravěč. Jiří Stránský je spisovatel, scenárista, překladatel, skaut, ale třeba i autor předlohy televizního seriálu Zdivočelá země.

Ještě jako mladistvý byl v 50. letech zatčen a obviněn z velezrady, ve vězení pak prošel množstvím lágrů a pracoval i v uranových dolech. „Měl jsem velké štěstí, protože když jsem někde dostal přes dr**u, tak se mě pak zas někdo ujal a vysvětlil mi to. Jsem celoživotním optimistou neustále dychtícím po poznání. Pořád jsem se i v lágrech chtěl učit,“ říká Jiří Stránský.

„Tehdejší strana a vláda si dala závazek, že naši rodinu zničí a že nás nenechají vystudovat. Přitom v ní byli samí študování a já − bez maturity. Pak se stal malý zázrak, protože v každém novém lágru, kam mě poslali, byli nějací vysokoškolští profesoři, které jsem pak neustále otravoval. Ostatním vězňům to bylo pro smích, ale já byl takový už od narození,“ vzpomíná spisovatel.

Šlechtická rodina

Dodnes se cítí rozeným Čechoslovákem, a to i přes to, že už jsme bez Slováků. Narodil se v roce 1931 a pochází z pražské patricijské rodiny se šlechtickými předky. Je taky vnukem meziválečného předsedy vlády Jana Malypetra. „Já se mezi těmi lidmi, kterým ostatní říkali ‚pane prezidente‘ a ‚pane premiére‘, běžně pohyboval. Všichni to byli stejdové, mezi kterými jsem se pohyboval neviděn. Ale já naslouchal,“ říká při vzpomínce na dětství.

Poznal Edvarda Beneše, TGM nebo ministra Jana Masaryka, který byl „mě i mým dvěma bratrům čestným kmotrem. Chodil k nám pravidelně na oběd a vždycky u toho byla velká legrace. Měl smysl pro humor a ironii. A když se pak komunisti rozhodli, že tomu dají pořádného šťoucha, tak mého dědečka a ministerského předsedu Malypetra, což byl jeden z nejhodnějších lidí, jaké jsem kdy poznal, zavřeli. Obžalovali ho z největších kolaborantských zločinů, jaké vůbec šly, přitom nic z toho, co mu vyčítali, ani udělat nemohl. Taky ale byl pořád ve spojení s naším čestným kmotrem, a ne s Benešem, který tehdy plánoval v Londýně.“

Premiér a prezident

Jiří Stránský si toho zažil na několik životů, a tak dokáže porovnávat. Třeba vládu jeho dědečka s tou dnešní. „Babička, žena ministerského předsedy, jak ji titulovali, byla taky selka s čistým rozumem. Ta by dnes asi řekla, že rozdíl mezi dnešním ‚Burešem‘ a dědou, který byl po několik generací sedlák, je v tom, že si vždy musel rychle se vším poradit. Byl jako skaut vždy připraven… Současný premiér určitě sedlák není, ani neví co to je. Babička by řekla, že je to člověk, který nemá kinderstube (= dobré vychování). A o současné hlavě státu? No, že je víc hucul než prezident.“

Podle Stránského všichni, kteří v lednu 2018 dali svůj hlas v prezidentských volbách Miloši Zemanovi, jsou ti, co mají špatné svědomí. „Výsledek byl ale až překvapivě pozitivní, tedy ten minimální rozdíl mezi druhým Jiřím Drahošem a Zemanem… Naše hlava státu se totiž rozhodla, že se pomstí všem, kteří mu kdy ublížili. Já jsem mezi nimi a taky jsem po něm vždy jel. Ale já se to vlastně od nich naučil, protože po mně jeli vždycky. A po mé rodině.“

Celoživotní optimista

Kořeny důvodů, proč vlastně vládnoucí garnitury neměly rodinu Stránských rády, vidí už v prezidentu Benešovi. „Beneš si totiž v klidu, v Londýně chystal pomstu vůči Agrární straně (ve které byl i dědeček), která ale jako jediná postavila proti němu svého prezidentského kandidáta… A ten současný prezident se mstí taky. Vyučen Benešem,“ myslí si spisovatel.

„Já se narodil jako milionářské dítě a za pár let jsme byli ve sr**kách. Ale protože jsem byl skaut a sokol, a měl v sobě krev svého dědečka a taky tu modrou krev, o které říká, že je to krev lapků… tak ve mně nějak zůstal optimismus… Nebýt takový, tak jsem ten kriminál nepřežil,“ dodává Jiří Stránský.

Celý rozhovor o osmičkových výročích, o tom, co spojuje dnešní Česko se státem z roku 1918, si poslechněte v audiozáznamu. Ptal se Vlastimil Ježek.

Připravilo Brno v roce 2019. Premiéra 4. 1. 2019 (ČRo Brno, 3 min.).

Lit.: Pouchlá, Martina: Masarykova univerzita vyslala na Antarktidu další výpravu. Výzkumníci se vrátí v polovině března. In web ČRo Brno, 4. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Třináct členů expedice na Antarktidu je v těchto chvílích už na cestě na ostrov Jamese Rosse, kde má Masarykova univerzita svou základnu.

Ceny bydlení v Praze se dramaticky zvyšují a dosáhnout na byt v hlavním městě je mimo možnosti lidí se standardním příjmem. Nové vedení města říká, že chce podporovat výstavbu. Vznikne kvůli tomu městská developerská společnost? Našla by pozemky pro výstavbu nových bytů? A kdo by v nich bydlel? Hostem Interview Plus bude náměstek pražského primátora, urbanista Petr Hlaváček. Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2019. Premiéra 4. 1. 2019 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Lit.: Bumba, Jan – Luptáková, Věra: Byty v Praze nejsou a nebudou. Vyřešit by to mohl městský developer, zvažuje náměstek primátora Hlaváček. In web ČRo Plus, 4. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Čeká Prahu „bytový kolaps“, nebo už začalo nové vedení hlavního města plnit své předvolební sliby? Volby vyhráli třeba i kvůli plánu urychlení výstavby nebo zkrácení stavebních povolovacích řízení.

Automobilový veterán je fenomén. Miroslav Kotlařík je ředitelem úspěšného Veteran salonu, který se specializuje na renovace a prodej starých automobilů. Jaké skvosty prošly rukama jeho renovátorů? Je vůbec něco, co zlaté české ručičky nedokážou opravit? A do jakých veteránů či youngtimerů se vyplatí investovat? Moderuje Petr Král.

Natočeno 2019. Premiéra 4. 1. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Lit.: Král, Petr – Škoulová, Tereza: Kreativita prvorepublikových automobilek byla větší než dnes, myslí si ředitel galerie veteránů. In web ČRo 1 Radiožurnál,  4. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hostem Petra Krále byl ředitel galerie Veteran Car Miroslav Kotlařík. O starých autech hovoří jako o uměleckých dílech a má přehled i v historii automobilismu. Kromě prodejní galerie je v jeho podniku na Strakonické ulici i dílna, kde pracují restaurátoři starých vozů. Jak taková renovace probíhá? A proč mají lidé veterány tak rádi?

Libor Pešek, dirigent. V britském Liverpoolu žil jedenáct let. Ne ledajakých, stál v čele slavného liverpoolského královského orchestru. Královna Alžběta byla jeho řízením tak nadšená, že mu udělila Řád britského impéria. Dirigoval nejslavnější orchestry světa a jeho vliv na symfonickou muziku je neoddiskutovatelný. Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2019. Premiéra 4. 1. 2019 (ČRo Plus, 10:34 h.).

Lit.: Chvátalová, Kateřina – Tachecí, Barbora: V životě jsou výhybky, které vás posunují bez vlastní vůle, říká Libor Pešek. In web ČRo Plus, 4. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dirigent Libor Pešek před rokem ohlásil ukončení své kariéry. Ještě stále spolupracuje na několika hudebních projektech, ale velký návrat před orchestr nechystá. „Nestýská se mi a své věci neposlouchám, zatím…” říká host páteční Osobnosti Plus.