Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

5. 1. 2019

Ďábelská sonáta (1941)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 13:42

František Kožík. Hudba V. Suchý, orchestr řídí dr. Václav Smetáček. Režie Václav Sommer.

Osoby a obsazení: Houslařský mistr (Jaroslav Průcha), Leonora, jeho dcera (Lída Otáhalová), nápadník (Oldřich Hoblík), cizinec (Karel Černý).

Natočeno 1941. Vysíláno 29. 5. 1941.

Pozn.: Hra byla v Praze v premiéře uvedena v roce 1939; Kožík uvedení v roce 1941 jmenuje reprízou, jde však spíše o nové uvedení (jiný autor hudby).

Lit.: Kožík, František: Rozhlasové vzpomínky. Rukopis, 1964, s. 84 (vzpomínka). – Cit.: „29. 5. 1941 byla z Prahy reprizována v režii Václava Sommera má Ďábelská sonáta. Recense ji ocenily většinou jako básnickou pohádku /”… zvuková montáž měštěnínů, kteří se pokoušejí o sonátu, je mistrovským rozhlasovým respektive zvukovým prvkem” – V. Čech v Českém Slově/; Olga Srbová v Národní práci však litovala, že by byla škoda, kdyby autor “uvěřil v nutnost převahy citu nad formou”. Svědomitý a přesný Sommer projevil smysl jak pro komické situace soutěžících, tak pro “zdravý a nevtíravý pathos oslavující krásu hudby”. Houslaře Niesera vytvořil Průcha, dceru Leonoru Otáhalová, jejího nehudebního nápadníka Hoblík, Karel Černý hrál “záhadného cizince, ďábelštějšího než deset ďáblů dohromady” /České Slovo/. Hudbu V. Suchého řídil dr. Václav Smetáček. Podle mého názoru zůstalo pražské provedení za brněnskou premiérou; byl jsem však rád, že jsem se sblížil s pražským pracovním prostředím.“

Lit.: Čech, Vladimír {Ďábelská sonáta}. In České Slovo, květen 1941.

Lit.: Štěrbová, Alena – Lazorčáková, Taťjana: Umělecké osobnosti brněnského rozhlasu. Olomouc 2001, s. 25. – Cit.: „Autor pracuje převážně s trochejským rýmovaným veršem, funkčně je vedle hudebních prvků použito i reálných zvuků, které však nemají mít popisný charakter jako v prvních scénářích z počátku třicátých let, ale v duchu autorových teoretických úvah z té doby jsou nositelem dramatického dění.“

Skandál v Čechách (1991)

Filed under: Rozhlasové hry — Martin @ 13:21

Arthur Conan Doyle. Dramatizace detektivní povídky. Překlad Zora Wolfová. Dramatizace Jaroslava Strejčková. Režie Josef Korbel.

Účinkují Hynek Pech, Milan Sandhaus, Petr Takáč, Michal Bartoník, Jiří Klepl a Marie Kleplová.

Natočeno v Československém rozhlase v roce 1991 (29 min.). Repríza 4. 8. 2017 v cyklu Léto s Sherlockem (ČRo 2 Praha).

Lit.: (anonym): Arthur Conan Doyle: Skandál v Čechách. In web ČRo 4. 8. 2017 (anotace). – Cit.: Je to první ze série slavných povídek, ve kterých autor nabídl senzacechtivým čtenářům případy geniálního detektiva Sherlocka Holmese. Je jedinou, ve které Sherlock nezůstane chladným vůči ženským půvabům.

„Stále ho ještě hluboce přitahovalo studium zločinu a vynakládal všechnu svou nesmírnou inteligenci a mimořádné pozorovací schopnosti na vypátrání stop a vyjasnění záhad, které již policie považovala za beznadějné a vzdala se jejich řešení.“ /Příběhy Sherlocka Holmese, Mladá fronta, edice Máj 1971/

Arthur Conan Doyle je skotský spisovatel a lékař, kterého Sherlock Holmes doslova proslavil. Narodil se do katolické rodiny a v devíti letech ho rodiče poslali do jezuitské internátní školy, kde jediná jeho radost byla psaní dopisů matce.

Vystudoval lékařství, kromě literatury se věnoval politice a sportu, angažoval se v obhajobě lidských práv. Byl dvakrát ženatý, měl 5 dětí. Byl velmi plodným autorem, kromě světově známých detektivních příběhů psal historické romány, hry, verše, science fiction aj.

Větrník – Host ve studiu – Jiří Gečnuk (2019?)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:57

Připravil Jiří Matějů.

Hovoří parašutista Jiří Gečnuk.

Připravil ČRo Olomouc v roce 2019 (?). Premiéra 2. 1. 2019 (ČRo Olomouc, 11:04 h.).

Lit.: Matějů, Jiří: Jiří Gečnuk oslavil padesátku a skočil si na mistrovství světa pro nejcennější parašutistický titul. In web ČRo Olomouc,  2. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu).  – Cit.: Na svém kontě má bezmála tři desítky medailí z nejvýznamnějších světových podniků. Zlato v kombinaci na MS ale rodák z Moravské Třebové získal až vloni.

Svůj první seskok Jiří Gečnuk absolvoval už v 15 letech. „Můj starší bratr už skákal, takže jsem trochu věděl do čeho jdu. Lákalo mě to a záhy i opravdu chytilo,“ přiznává parašutista.

V rámci vojny v Prostějově se dokázal v barvách Dukly prosadit i na mezinárodní scéně a v klubu zůstal. Sbíral úspěchy jak na armádních akcích, tak na ME a MS.

Jen ta nejcennější z kombinace individuální akrobacie a přistání na přesnost mu unikala. „Dřív jsem byl možná až přemotivovaný, několikrát mi unikla velmi těsně. Loni jsem to až tak neřešil a vyšlo to,“ usmívá se dnes.

V jakých podmínkách Jiří Gečnuk titul získal, odkud se před pádem železné opony utíkalo, o čem je sportovní parašutismus a mnohem více zjistíte z našeho rozhovoru. Stačí si ho pustit.

Mrzlo, že ani televize nehrála (2018?)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:53

Archiv Plus se vrátí na přelom let 1978 a 1979. Tehdy uhodily v Československu extrémní mrazy. Ukázalo se, že komunisté možná umějí poručit větru dešti a otočit směr řek, ale při dvacetistupňových mrazech a sněhových vánicích nedokáží udržet sjízdné silnice a fungující železnici. Co se z tohoto období zachovalo v rozhlasovém archivu, našla a pro vysílání připravila Veronika Kindlová.

Natočeno 2018 (?). Premiéra 4. 1. 2019 (ČRo Plus, 20:05 h.). Repríza 1. 1. 2023 (ČRo Plus, 17:34 h.); 1. 1. 2024 (ČRo Plus, 7:10 h.) v cyklu Archiv Plus; 1. 1. 2025 (ČRo Plus, 17:06 h.); 1. 1. 2026 (ČRo Plus, 10:10 h.) v cyklu Archiv Plus.

Lit.: Kindlová, Veronika: Mrzlo, že ani televize nehrála. Čtyřicet let od extrémního novoročního ochlazení. In web ČRo Plus, 4. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Jedenatřicet let člověk neslyší nic jiného, než jak pod vedením KSČ úspěšně spějeme k socialismu: v praxi to ‚úspěšné spění‘ končí vypnutým proudem a studeným topením,“ zapsal si 28. ledna 1979 do deníku spisovatel Jan Zábrana.

Komentoval kolaps, který v zemi nastal, když na začátku nového roku udeřily silné mrazy.

(more…)

Mozaika – Tereza Boučková (2019?)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:15
Komunistický režim se měl po roce 1989 odsoudit a je chyba, že se to nestalo, říká Tereza Boučková. Rozhovor připravila Markéta Kaňková.

Natočeno 2019 (?). Premiéra 4. 1. 2019 (ČRo 3 Vltava).

Lit.: Kaňková, Markéta: Komunismus se měl po roce 1989 odsoudit. Je chyba, že se to nestalo, říká Tereza Boučková. In web ČRo 3 Vltava, 4. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Spisovatelka Tereza Boučková prožila svůj život rovným dílem ve dvou různých politických režimech – totalitě i demokracii. Jak prožila pohnuté listopadové dny roku 1989? Chopili jsme se podle ní šance stát se demokratickou společností? A jaký oblouk opsala česká společnost během třiceti let od pádu komunistického režimu?

Myslím, že jsme se od doby minulé posunuli opravdu hodně. Třeba v tom, že je tu svoboda slova a možnost cestování. Lidé se ale stále učí svoji svobodu používat, často si s ní nevědí rady a někdy třeba i touží po tom, aby byli zbaveni svého rozhodování, protože rozhodovat se mezi možnostmi je velmi těžké. Tereza Boučková

Díky sugestivitě, kritičnosti a sociálnímu rozměru svých próz patří Tereza Boučková k nejvýraznějším hlasům současné české literatury. Jako dcera jednoho z nejvýznamnějších českých spisovatelů druhé poloviny dvacátého století Pavla Kohouta, který v době normalizace patřil k předním odpůrcům režimu, byla v době totality politicky perzekvována. Nebylo jí umožněno studovat a živit se směla pouze podřadnými pracemi. (more…)

Slyšíš, jak mluví stromy? (2018)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 10:14

Peter Wohlleben. Audiokniha. Co všechno můžeš objevit v lese.

Čte Martin Preiss a děti.

Natočeno 2018. Vydal Kazda v roce 2018 (1 CD MP3, celková délka 3 hodiny 27 minut).

Lit.: anonym (= Huřťáková Hašková, Sabina): Slyšíš, jak mluví stromy? Poslechněte si s vašimi dětmi příběh psaný přírodou. In web Knižní kavárna, (posluchačská recenze). – Cit.:  Audiokniha Petera Wohllebena je první z jeho prací, která je určena primárně dětem. Laskavým jazykem jim vysvětluje tajnosti přírody, které by se jinak velmi nudnou formou učily ve škole. Audiokniha Slyšíš, jak mluví stromy? nadchne malé i velké čtenáře a posluchače, a poučí je o spoustě zajímavostí z přírody.

Peter Wohlleben vysvětluje hlavně život stromů. Píše o tom, jak rostou, koření, z čeho žijí, jak na jejich růst a život působí okolí v němž stojí, chování lidí i růst okolních rostlin a život zvířat.
Dozvíte se, co stromům škodí a co jim naopak prospívá, proč je datel lesní architekt, jak žijí divoká prasata, srny i jeleni. Zjistíte, pro koho je les nebezpečný a zda byste se tam měli bát.
Po poslechu této audioknihy budete nejen chytřejší, ale získáte ke stromům, ke zvířatům a vůbec k celé přírodě velký respekt a uznání. Až příště půjdete do lesa na procházku, budete si více všímat života kolem sebe, prohlédněte si mraveniště a budete vědět, jak ho mravenci postavili, i spoustu dalších věcí.

I když jsem dospělá, audiokniha Slyšíš, jak mluví stromy? mě velmi zaujala. Bylo to i poklidným vyprávěním Martina Preisse, který dodal knize tu správnou šťávu. Jeho hlas byl laskavý a vyrovnaný, ale neuspával. I když jsem audioknihu poslouchala hlavně před spaním, neusnula jsem u ní.

Šunkofleky zdarma pro dcerku či synka topmanažera? Už ne (2019)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 10:05

Petr Honzejk. Komentář.

Natočeno 2019. Premiéra 5. 1. 2019 (ČRo Plus, 6:40 h.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Honzejk, Petr: Petr Honzejk: Šunkofleky zdarma pro dcerku či synka topmanažera? Už ne. In web ČRo Plus, 4. leden 2019 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Původně to vypadalo jako další kolo dostihů v populismu, ale nyní se dostává debata o školních obědech přeci jen do racionální polohy. Ministr školství Plaga nakonec nebude navrhovat vládě, aby obědy zdarma dostávaly všechny děti v mateřských školách a na prvním stupni základek,  ale „jen“ děti z rodin, které pobírají dětské přídavky, tedy jejichž příjmy nejsou vyšší než 2,7 násobek životního minima. Celkem by to mělo být zhruba 170 tisíc dětí. Je to rozumný přístup.

4. 1. 2019

Zaostřeno na světelný smog (2019?)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 18:52

Víte, že nedostatek tmy škodí zdraví?  Světelné znečištění prokazatelně narušuje biologické rytmy lidí i zvířat. Když je v něm zastoupena modrá složka světla, naše těla dostávají signál, že je den, i v průběhu noci. Zásadně to ovlivňuje tvorbu melatoninu, který má vliv na celou řadu tělesných funkcí. Připravila Tea Parkanová.

Natočeno 2019 (?). Premiéra 4. 1. 2019 (ČRo Plus, 14:33 h.). K poslechu zde.

Večerní Host Radiožurnálu – Helena Zaviačičová a Jaroslav Zaviačič (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 18:51

Naučit se na klávesnici psát všemi deseti zabere nejméně 20 hodin tréninku. Tvrdí to ti, kteří soutěží v přepisech textů na profesionální úrovni. Pracují jako protokoláři, tlumočníci nebo pomáhají neslyšícím, kterým přepisují mluvené slovo. O tom, jak se naučit rychle psát na klávesnici a jak probíhají mistrovské soutěže bude mluvit Helena Zaviačičová, lektorka psaní textů na PC a Jaroslav Zaviačič, garant republikového mistrovství ve zpracování textu, které se konalo v Praze. Moderuje Zuzana Burešová.

Natočeno 2019. Premiéra 4. 1. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 21:05 h).

Náš host – František Jůna (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 18:49

Hovoří biolog a etolog František Jůna.

Připravil ČRo Plzeň v roce 2019. Premiéra 3. 1. 2019 (ČRo Plzeň, 11:25 h.).

Lit.: Jurík, Stanislav: Když vás želva kouše do sandálů, dávejte pozor na udržení rovnováhy. In web ČRo Plzeň, 3. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Biolog a etolog František Jůna se přistěhoval za prací v Plzni ze severních Čech. V expozici Akva Tera, kteá patří pod plzeňskou zoo, se cítí jako doma. Je mu teprve 27 let, ale na cestách za zvířaty už nacestoval desítky tisíc kilometrů po celém světě. I proto jsme ho pozvali do vysílání Českého rozhlasu Plzeň.

V Akva Tera v Plzni se stará o hmyz a další druhy zvířat. A zážitků má habaděj. Někteří svěřenci si k němu našli vztah, samozřejmě především přes pravidelné krmení. To je veřejné a mezi návštěvníky o něj bývá velký zájem. Když se pak za Františkem Jůnou (a krmením) vydají několikakilové želvy, upozorňují na sebe taháním za tkaničky bot nebo za upínání na sandálech. Člověk pak musí být na pozoru, aby se vůbec udržel na nohou. (more…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress