Jozef Čertík. Literární pásmo z cyklu Božské uzly. Tvůrci nezjištěni.
Účinkují Dušan Jamrich, Vladimír Minarovič, Vojtech Kondrót a Jozef Čertík.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2005 (20 min.). Repríza 13. 12. 2018 (SRo Rádio Pyramída).
5. 1. 2019
Herci na koberci – Emil Horváth a Juraj Slezáček (2003)
Marián Grebáč. Relace z cyklu Herci na koberci. Redakce Jozef Koleják. Hudební dramaturgie Dana Reková. Zvuk Ivan Budko, Peter Pištek.
Účinkují Marián Grebáč, Emil Horváth a Juraj Slezáček.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2003 (55 min.). Repríza 20. 12. 2018 (SRo Rádio Pyramída).
Ach, Silvester, Silvester, alebo Ako zohnať pomocnicu v domácnosti (Ach, Silvestře, Silvestře aneb Jak sehnat pomocnici v domácnosti, 1981)
František Obžera. Rozhlasová hra. Zvuk Luboš Klásek, Dana Nezvadová. Redakce Milan Materák. Režie Peter Jezný.
Účinkují Eduard Bindas, Vladimír Kostovič, Zuzana Kronerová, Zora Kolínska, Emil Horváth, Ctibor Filčík, Mária Prechovská a Oľga Zöllnerová.
Natočeno 1981. Repríza 5. 1. 2019 (SRo Rádio Litera, 18:40 h).
Pesimistický optimista alebo Básnik v čase dvoch totalít (Pesimistický optimista aneb Básník v časech dvou totalit, 2009)
Ján Bábik. Pásmo o tvorbě Jána Smreka. Režie Martin Hvišč.
Účinkují Peter Rúfus, Alfréd Swan, Lucia Vrablicová, Tomáš Benjamín Nižník.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2009 (60 min.). Repríza 20. 12. 2018 (SRo Rádio Pyramída).
Pozn.: V týchto dňoch si pripomíname 120. výročie narodenia básnika Jána Smreka. Je jedným z pilierov slovenskej poézie 20. storočia. V ťažkých chvíľach písal verše, ktoré nikdy nechcel publikovať. Po básnikovej smrti našla rukopis jeho manželka, odovzdala ho susedovi, literárnemu vedcovi Vladimírovi Petríkovi, ktorý ho po roku 1989 pripravil na vydanie. Táto zabudnutá zbierka by nemala chýbať v nijakej štúdii o 50. rokoch v slovenskej literatúre!
Desiateho júna 1950, teda dva dni po vynesení štyroch rozsudkov smrti nad Miladou Horákovou a jej spoločníkmi, Smrek píše Slávičí spev, hádam najsilnejšiu báseň tejto zbierky. Píše ju v čase, keď väčšina umeleckej obce viac z fanatického presvedčenia ako zo strachu podliehala orwellovským hodinám nenávisti. Proti tomuto besneniu stavia Smrek poéziu ľudskosti a súcitu s nevinnými obeťami, ale aj verše plné zdesenia z teroru. (anotace SRo)
Óda na deti (Óda na děti, 1984)
Štefan Žáry. Báseň. Tvůrci nezjištěni.
Recituje Vladimír Durdík.
Připravil Československý rozhlas v roce 1984 (9 min.). Repríza 27. 12. 2018 (SRo Rádio Pyramída).
Silvester 1969 (Silvestr, 1969)
Procházka silvestrovským večerem. Autoři Jozef Štetina, Berco Trnavec, Janusz Osenka, Václav Přepela, Peter Hrnčiar, Tibor Korbel, Vladimír Nosáľ a Tibor Procházka. Hudební spolupráce Oľga Odzganová, Viera Režuchová. Zvuk Alojz Janeček, Ivan Kulašík, Ervín Móza a Ladislav Szabados. Asistentka režie Jarmila Krivosudská. Režie Juraj Haľama.
Účinkují Ivan Krajíček, Oldo Hlaváček, František Dibarbora, Jozef Kroner, Oľga Šalagová, Michal Slivka, Eduard Bindas, Peter Hrnčiar, Maja Velšicová, Juraj Ďuríček a Milan Mlsna.
Připravil Československý rozhlas v roce 1969 (90 min.). Repríza 3. 1. 2019 (SRo Rádio Pyramída).
Pozn.: Silvestrovské estrády patria k mnohoročnej tradícii Slovenského rozhlasu a k vrcholom rozhlasových zábavných programov. Pripravujú ich najlepší humoristickí autori a účinkujú v nich vynikajúci komici, herci a hudobníci. Na Rádiu Pyramída sa vrátime do roku 1969 a vyberieme sa na Prechádzku silvestrovským večerom.
S rozhlasovým mikrofónom sme navštívili estrádne scény v Dubnici nad Váhom, Banskej Štiavnici a Bratislave. Moderuje osvedčená dvojica Ivan Krajíček a Oldo Hlaváček. V zábavnom kvíze pre devy a pánov sa blysnú Oľga Šalagová a Mája Velšicová. Monológ Smiechu sa nezdržím si vyárendoval náš prvý humormajster František Dibarbora a v scénke Pomoc sa pridá Jozef Kroner. Nasleduje zábavná súťaž Čo šláger to nápad. A čo poviete na Interview s kominárom, ktoré poskytol Jaro Ďuríček sám sebe? A pravdaže, nemôže chýbať ani Milan Mlsna alias strýco Marcin a jeho originálny ľudový humor. (anotace SRo)
Lidovci o víkendu oslaví 100. výročí (2019)
Natočeno 2019. Premiéra 4. 1. 2019 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Lidovci o víkendu oslaví 100. výročí. In web ČRo Plus, 4. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Lidovci přežili s přestávkou za druhé světové války ve vrcholné politice v naší zemi, jak sami říkají, Habsburky, fašisty i komunisty.
Od roku 1992 se jmenují KDU-ČSL a na konci roku se pohybovaly jejich preference kolem nebezpečných pěti procent. To je zhruba na úrovni posledního volebního výsledku.
Za klíčový slogan, který charakterizuje tuto stranu v celých dějinách, lze považovat prohlášení jejich předsedy Jana Šrámka: „Dohodli jsme se, že se dohodneme.“ Díky tomuto přístupu nechyběli lidovci v žádné z vlád meziválečné ČSR a po roce 1989 zasedali v osmi z patnácti vlád.
Možná, že současnou situaci lze přirovnat k roku 1929, kdy v parlamentních volbách ztratili značnou část svého elektorátu, což se přičítá hlavně necitlivosti k sociálním otázkám. (more…)
Bruce Willis (2004)
Léo Pajon. Dokument o francouzském herci Patricku Poiveyovi, dabérovi slavného hollywoodského herce. Střih Christophe Rault. Režie Léo Pajon.
Natočeno 2004. Premiéra 15. 9. 2004 (9 min).
Lit.: anonym: Bruce Willis. In web Arte Radio , b. d. (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Bruce Willis et son double en français. Un documentaire de Léo Pajon.
Patrick Poivey est une voix connue au cinéma et à la télévision. Doubleur, il mène une double vie : il aime la pêche et le bistrot avec ses potes. Mais dans chaque film ou presque, il doit sauver le monde et péter la tronche des méchants. Patrick est la voix française de l’acteur Bruce Willis. Portrait sonore d’un doubleur sans filtre et au travail. (…)
Prognózy doktora zkázy (2019)
Julie Hrstková. Komentář.
Natočeno 2019. Premiéra 4. 1. 2019 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Hrstková, Julie: Julie Hrstková: Prognózy doktora zkázy. In web ČRo Plus, 4. leden 2019 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vedle odhadů, které připomínají konec světa, se najdou i střízlivější. Ceny prý zůstanou stejné, jako letos. Úrokové sazby půjdou nahoru, ale ne tak rychle jako v roce 2018. Má zpomalit růst cen bytů. Změny v daních uleví drobným podnikatelům. Rozpočet pak počítá s tím, že přidá důchodcům i lidem, kteří pracují pro stát. Rok 2019 bude stejně nevypočitatelný, jako kterýkoliv jiný. Buďme za to rádi. Zatímco se dobré časy odhadují špatně, ty špatné jsou jasné rychle.
On Air – Karolina Szymaniak (2019)
Připravila Alžběta Medková. Rozhovor s kulturní teoretičkou o tom, jak fotografii využívali nacisté a jak Izraelci.
Hovoří Karolina Szymaniak.
Natočeno 2019. Premiéra 4. 1. 2019 (ČRo Rádio Wave).
Lit.: Medková, Alžběta: Zženštilí muži a sexualizované ženy. Jak Evropané zobrazovali Židy a jak souvisí fotografie s genocidou? In web ČRo Radio Wave, 4. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Obrazy mají velkou moc. Mohou vyloučit ze společnosti celé skupiny obyvatel,“ říká Karolina Szymaniak z oddělení židovských studií Vratislavské univerzity. Historie evropských Židů je typickým příkladem. V rozhovoru Szymaniak vysvětluje, kde se vzaly stereotypy, které využívali nacisté a my v tom nevědomky pokračujeme, i to, proč se Izrael často prezentuje fotkami svých vojáků.
Ve východní Evropě se nám většinou jako první vybaví příslušník tradiční náboženské skupiny, a to nejspíš muž. Když začnete googlovat, bude to pravděpodobně první obraz, co na vás vyskočí. Má to své historické důvody. Mimo jiné se tím Židé vylučovali z veřejné sféry, z života „naší“ moderní společnosti, protože byli často zobrazování folklorizujícím způsobem, jako etnografické objekty. Když si otevřete nějakou knihu o naší historii nebo třeba o historii literatury, tak tam Židy nenajdete, nebo tam najdete jen ty, kteří se asimilovali. Ale ti, kteří se rozhodli být „židovskými“ Židy, mluvili jidiš nebo hebrejsky a nechtěli se zcela asimilovat, tak ti tam nejsou. Nejsou součástí našeho příběhu, nepatří sem, oni jsou někdo jiný. (more…)