Host: Viktor Kronbauer, fotograf. Moderuje Vasil Fridrich.
Natočeno 2018. Premiéra 20. 2. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.). Repríza 10. 7. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.). K poslechu zde.
17. 4. 2018
[Pověsti o pokladech z Plzeňského regionu] 1/4 (2018?)
Na Velký pátek se podle pověstí otevírají poklady… Pověsti o nich zaznamenal historik Stanislav Burachovič v knize „Pověsti Karlovarska“ (1), rokycanský spisovatel Josef Königsmark v knize „Rokycansko, Radnicko a Zbirožsko v lidových vyprávěních“ (2), novinář Jaroslav Schiebl a do své „Zlaté knihy plzeňských pověstí“ je zařadil i malíř Vladimír Havlic (3), Václav Kotěšovec v knize „Pod Zámeckým vrchem“ (4). Připravil Dominik Mačas. Režie Miroslav Buriánek.
Čte Josef Nechutný.
Nastudovala Plzeň v roce 2018 (?). Premiéra (?) 30. 3. 2018 (ČRo Plzeň, 9:25 h. + 10:35 h. + 14:10 h. + 15:10 h.; celkem 21 min.).
Obsah: 1. Na Pustém zámku. Vyprávění o chudé ženě a pokladu na Pustém zámku v Doupovských horách. – 2. Poklad u stanice Mýta. Zavede Bílá žena selku Veverkovou z Mýta k pokladu? – 3. Poklady Říhovského domu. Co skrývají sklepení tajemného Říhovského domu v Plzni? – 4. Poklad na Hradišti. Na Velký pátek se otevírá hora Hradiště u Kraslic. Krásná paní bohatě obdaruje každého, kdo přijde.
Krásný mladý obludy (2018)
Florent Barat. Vyprávění dospívajícího Williama, který má dětskou mozkovou obrnu. Od narození až k plnoletosti. Od přežívání k osvobození. Překlad Anne-Francoise Josephová a Natálie Preslová. Dramaturgie Lenka Veverková. Režie Izabela Schenková.
Účinkují Viktor Kuzník, Jana Stryková, Martin Myšička, Honza Hájek, Matěj Havelka, Renata Kubišová, Martin Stránský, Vasil Fridrich, Zdeněk Hruška, Lubor Šplíchal, Tereza Dočkalová, Pavel Čeněk Vaculík, Lukáš Příkazký, Jitka Rudolfová, Pavel Šimčík, Petr Buchta, Naděžda Mečířová, Jiří Böhm, Roman Tomeš, Pavel Tesař, Barbora Munzarová, Magdaléna Borová a Marie Štípková.
Natočeno 2018. Premiéra 28. 4. 2018 (ČRo 2 Praha, 13:04 h) v cyklu Rozhlasová hra pro celou rodinu. Repríza 15. 10. 2019 (ČRo 3 Vltava, 21:40 h) v cyklu Současná hra; 1. 2025 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Večerní drama.
Pozn.: Vyprávění dospívajícího Williama, který má dětskou mozkovou obrnu. Od narození až k plnoletosti. Od přežívání k osvobození. „Krásný mladý obludy“ jsou poctou neviditelným. Mají dát slovo těm, které neslyšíme. Je to příběh o revoltě, o povstání. O povstání těch, kteří hýbají světem. A někdy jej při tom převrátí. A nic už nebude jako dřív. Hra vznikla z původně pětidílného seriálu belgického autora Florenta Barata, a který získal mnohá festivalová ocenění jako např.1. místo na Grand Prix Nova 2017 v Bukurešti a 1. místo na UK International Radio Drama Festival 2017. (anotace)
Lit.: Veverková, Lenka: Krásný mladý obludy jako pocta neviditelným. In Týdeník Rozhlas 17/2018 (článek).
Večer na téma – Na kus řeči se Senekou aneb Jaký život, takové umění (2018)
Připraveno k příležitosti souborného vydání dramat Lucia Annaea Seneky v českém překladu. Autor pořadu Eva Stehlíková. Dramaturgie Hana Hložková. Režie Lukáš Kopecký.
Hovoří překladatelka a filoložka Daniela Čadková, Eva Stehlíková a odborník na římskou literaturu Jiří Šubrt.
Osoby a obsazení: Seneka (Viktor Skála), žena (Barbora Goldmannová), muž, Thyestes (Michal Isteník), Manto, Megara (Eva Novotná), Teiresias, Amfitryon (Ladislav Kolář), Atreus, Herkules (Petr Štěpán).
Nastudovalo Brno v roce 2018. Premiéra 25. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.). Repríza 21. 4. 2021 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.).
Pozn.: V pořadu zazní část archívní nahrávky dramatu Faidra (r. Hana Burešová, 2010) a ukázky z nově přeložených dramat.
Lit.: Hložková, Hana: Na kus řeči se Senekou aneb Jaký život, takové umění. In web ČRo 3 Vltava, 25. duben 2018 (článek). – Cit.: Ačkoliv je Lucius Annaeus Seneka známým autorem již bezmála dva tisíce let, jeho hry se dočkaly prvních českých překladů teprve nedávno. Proč byl slavný Říman v českém jazykovém i divadelním prostředí dosud tolik opomíjen a čím je jeho tvorba dodnes přínosná? Dozvíte se v pořadu, který připravila klasická filoložka a teatroložka, profesorka Eva Stehlíková. Uvádíme u příležitosti souborného vydání dramat L. A. Seneky v českém překladu.
Témat, týkajících se Senekova díla, je mnoho, v pořadu zmíníme problematiku např. intertextuálních souvislostí, které mají svůj význam jak pro tvůrce, tak pro posluchače, bádání o údajné nehratelnosti Senekových dramat na divadle, brutality v jeho hrách a jiné zajímavosti, které nejsou obecně známé.
Úryvky ze Senekových textů, které tvorbu této osobnosti nejlépe vystihují, jsou v pořadu komentovány také dalšími odborníky – překladatelkou a klasickou filoložkou, doktorkou Danielou Čadkovou a odborníkem na římskou literaturu, doktorem Jiřím Šubrtem. Stěžejními příspěvky jsou však hrané ukázky z nově přeložených dramat. V překladu Evy Stehlíkové uslyšíme vybrané pasáže z her Thyestes a Oidipus, Daniela Čadková přeložila hry Šílený Herkules a Octavia. Zazní zde i vybraná pasáž z Faidry, zatím jediné rozhlasové inscenace od tohoto dramatika.
Čtenáři odborných publikací Evy Stehlíkové a účastníci jejích přednášek na univerzitách znají způsob, jakým dokáže množství zásadních faktů a vlastních badatelských poznatků sdělit jasně, stručně a vtipně. Pro rozhlasové posluchače možná bude překvapením, že je pořad záměrně komponován zábavně vzdělávací formou. Provází ho totiž fiktivní postava římského filozofa a dramatika Seneky, která svoji životní i uměleckou dráhu uvede do dobového kontextu prostřednictvím dialogu s dvojicí současných začínajících badatelů. Domácí učitel budoucího, neblaze proslulého císaře Nerona, se představí jako muž, který s velkým gustem objasňuje to, co se o něm díky „antickému bulváru“ traduje už stovky let.
Eva Stehlíková (1941) je odbornicí na antické divadlo, o kterém přednáší na teatrologii Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a napsala několik významný knih – Řecké divadlo klasické doby (1991), Římské divadlo (1993), Antické divadlo (2005), Divadlo za časů Nerona a Seneky (2005), Co je nám po Hekubě (2012). Publikovala studie také o českém divadle šedesátých let, divadelní kritice, byla editorkou publikace Alfréd Radok mezi filmem a divadlem (2008), vydala knihu o středověkých latinských hrách – A co když je to divadlo? (1998), překládala např. dramatické texty z latiny (Plautus, Seneka) a starověké řečtiny (Euripides, Menandros), je zakladatelkou databáze inscenací antického dramatu www.olympos.cz atd. V roce 2014 byl vydán sborník Vetera et nova, který mj. obsahuje výběr z její obsáhlé práce.
Beaux Jeunes Monstres 1/5 (Krásný mladý obludy, 2014)
Florent Barat. Seriál vyprávění dospívajícího Williama, který má dětskou mozkovou obrnu, od narození až do plnoletosti. Režie, zvuk a střih Florent Barat a Sébastien Schmitz. Hudba Sébastien Schmitz a Daniel Cohen ve spolupráci se skupinou Skeleton Band. Mixáž Christophe Rault.
Účinkují Déborah Rouach, Emilie Praneuf, Amélie Lemonnier, Benoit Randaxhe, José Soteras, Jonathan Vanchieri, Aurélie Volon, Thomas Ardui, Raphaël Bonneels, Aïssatou Diop, Christian Léonard, Mehdi Khelfat, Guillaume Abgrall, Corentin Lobet, Marc Budo, Iñaki Salomé-Parra, Patrick Remacle, Julie Stroobants.
Natočeno 27. – 28. 9. 2014 a 8. 10. 2014. K poslechu zde.
Obsah: 1. Même Pas Un Légume – 2. La Mère Reste Debout – 3. Comme un Papillon – 4. Bouquet d“Oubliés – 5. Un Monde Qui Surgit.
Pozn.: Podle seriálu vznikla v roce 2018 česká rozhlasová inscenace.
Pozn.: Une production du Collectif Wow! avec le soutien de l’Atelier de Création Sonore Radiophonique, du Fonds d’Aide à la Création Radiophonique, du fonds du Côté Des Ondes et de l’association Beaumarchais-SACD
Ceny a uznání:
Finaliste du Prix Phonurgia Nova 2016 (Paris, FR)
Prix Europa 2016 de la Meilleure Série de Fiction (Berlin, DE)
Mention Spéciale du Jury aux Prix Ondas 2016 (Barcelone, ES)
Prix De La Singularité au festival Coupe Circuit 2016 (Bruxelles, BE)
Prix de la Fiction Radio d’Humour au festival Longueur d’Ondes 2017 (Brest, FR)
Premier Prix au UK International Radio Drama Festival 2017 (Herne Bay, UK)
Premier Prix au Grand Prix Nova 2017 (Bucarest, RO)
Ve dne v noci (2018)
Kasha Jandáčková. Šance, že zemřeme při teroristickém útoku, je stejná jako ta, že vyhrajeme hlavní výhru v loterii. Hudební design Jakub Rataj. Hudba Killiekrankie (Jan Kostera, Jiří Machů). Zvuková mistryně Jitka Kundrumová. Dramaturgie Lenka Veverková. Produkce Dana Reichová a Eva Vovesná. Režie Kasha Jandáčková.
Osoby a obsazení: Luisa (Pavlína Štorková), Kweuke (Jan Hofman), Sabah (Johana Matoušková), Samoul (Jakub Gottwald), starší žena (Sabina Remundová), mladší žena (Tereza Nádvorníková), starší muž (Jan Vondráček), mladší muž (Michal Bednář) a holčička (Nina Rudišová).
Natočeno 2018. Premiéra 24. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Současná hra. Repríza 20. 7. 2021 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Večerní drama; 10. 9. 2024 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Večerní drama.
Poznámka v ohlášení: „A než vás pozveme k poslechu hry Ve dne v noci, musíme vás upozornit, že rozhlasová hra obsahuje expresívní výrazy a vulgarismy, které jsou ovšem nedílnou součástí autorské umělecké výpovědi. Tak to prosím respektujte.“
Lit.: 
Veverková, Lenka: Ve špatný okamžik na špatném místě. In Týdeník Rozhlas 17/2018 (článek).
Lit.: Veverková, Lenka – Jandáčková, Kasha: Kasha Jandáčková: Ve dne v noci. In web ČRo 3 Vltava, 24. duben 2018 (článek). – Cit.:
Jak se může v jediném okamžiku změnit celý váš život? Jaké důsledky může mít každé sebemenší rozhodnutí? Pojedu metrem, nebo půjdu pěšky? Napíšu mu já, nebo počkám, jestli se ozve sám? Přáli byste si znát svůj životní příběh v jeho dalších alternativách, nebo je to něco, o čem bychom raději neměli přemýšlet? A kdybychom dostali šanci na druhý život, naplníme ho hrdinskými činy, nebo strachem, abychom o něj zase nepřišli? Po odvysílání poslouchejte on-line do 30. dubna 2018.
Policistku Sabah (Johana Matoušková), redaktorku a spisovatelku Luisu (Pavlína Štorková), keňského studenta Kweukeho (Jan Hofman) a nezaměstnaného Samoula (Jakub Gottwald) spojuje jedno. Všichni byli ve špatný okamžik na špatném místě. Ať už to bylo v redakci satirického časopisu Charlie Hebdo, v prostorách univerzity v keňské Garisse či na koncertě v hudebním klubu Bataclan.
Rozhlasová hra Kashy Jandáčkové vypráví na základě dokumentárních materiálů, novinových článků, autentických výpovědí a videozáznamů příběhy skutečných obětí teroristických útoků. Životní osudy obyčejných hrdinů, kteří by se jimi raději nestali. Hru režisérka původně napsala pro pražské Divadlo NoD, kde je inscenace stále na programu.
Jandáčková je absolventkou oboru režie a dramaturgie na Katedře alternativního a loutkového divadla pražské DAMU. Jako dramaturgyně a asistentka režie opakovaně spolupracovala s režisérkou Petrou Tejnorovou a její skupinou Sgt Tejnorová & The Commando. Jako režisérka spolupracovala s Divadlem LETÍ a festivalem Prague Pride, divadlem Komedie nebo s režisérem Martinem Kukučkou (SKUTR).
Ve vlastní tvorbě se zaměřuje na aktuální osobní i společensko-politická témata a na hledání nových forem skrze předmět, pohyb, nová média a vlastní autorskou tvorbu. Její nejnovější inscenací je autorský projekt Městečko Fake news se souborem 11:55 v divadelním prostoru Jatka78.
Za hru Ve dne v noci letos získala Cenu Ewalda Schorma, kterou každoročně uděluje agentura DILIA studentům divadelních škol za původní divadelní či rozhlasovou hru, dramatizaci nebo překlad. (…)
Ranní úvaha – Přání obchodního centra (2018)
Anna Beata Háblová. Komentář.
Natočeno 2018. Premiéra 10. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava).
Lit.: anonym: Ranní úvaha Anny Beaty Háblové: Přání obchodního centra. In web ČRo 3 Vltava, 10. duben 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Obchodní centra jsou z hlediska architektury a vztahu ke městu velmi problematické stavby, jedna věc je ale na nich nepopiratelně pozoruhodná, a tou jsou okolnosti jejich vzniku.
Málokdy se stane, aby za zrozením nového stavebního typu stál jen jeden člověk. Málokdy se stane, aby masové rozšíření té nejpřízemnější zábavy způsobil idealista.
Právě takovým idealistou byl židovský architekt a kabaretní hráč Victor Gruen, který roku 1938 emigroval do Ameriky. Jeho divadelní praxe mu dovolila velmi kuriózně uprchnout letadlem z rodné Vídně do Curychu, když ho jako herce nenapadlo nic jiného, než se převléknout za nacistického vojáka.
Už při svých prvních amerických zakázkách Victor Gruen uvažoval, jak by mohl změnit neutěšená bezbřehá americká předměstí. Přišlo mu, že veškeré městské služby byly roztříštěné a nekoncepční. Představoval si, že pro normální ženu v domácnosti musí být nadlidský úkol udělat najednou větší nákup, dojít si ke kadeřníkovi, navštívit lékaře a zároveň zabavit děti.
A řešením chaotických předměstí měla být právě obchodní centra. Ideální obchodní centrum mělo zahrnovat komunitní divadla, knihovny, školky, protiatomové kryty (byla koneckonců studená válka), jazzové koncertní sály a prostory pro umělecké výstavy. (more…)
Reflexe: Vizuální umění! – Fenomén panelových sídlišť a Paneláci I a II (2018)
Pořad připravil Miroslav Buriánek.
Hovoří historička umění Mariana Kubištová, teoretička kultury Lucie Skřivánková a historik umění a architektury profesor Rostislav Vácha.
Natočeno 2018. Premiéra 17. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava). Repríza 17. 7. 2018 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h).
Lit.: anonym: Fenomén panelových sídlišť a Paneláci I a II. In web ČRo 3 Vltava, 17. duben 2018 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nad panelovými sídlišti jako důležitým urbanistickým, architektonickým i historickým fenoménem se v souvislosti s výzkumným a výstavním projektem Paneláci a výstavou Bydliště: panelové sídliště zamýšlejí historička umění Mariana Kubištová, teoretička kultury Lucie Skřivánková a historik umění a architektury profesor Rostislav Vácha. Pořad připravil Miroslav Buriánek.
Interview Plus – Jan Kasl (2018)
Jakou moc má pražský primátor? Skutečně nemůže dění v hlavním městě příliš ovlivnit, jak tvrdí Adriana Krnáčová (ANO), která už svou funkci nebude obhajovat? Hostem Interview Plus je bývalý pražský primátor a architekt Jan Kasl. Moderuje Jan Bumba.
Natočeno 2018. Premiéra 17. 4. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h). K poslechu zde.
Lit.: Erhart, Michael – Bumba, Jan: Prostě to zařídíme je nesmyslné heslo. Krnáčová dostala zrcadlo, říká exprimátor Kasl. In web ČRo Plus, 17. 4. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Primátor je mylně vnímán jako hlava města a magistrátu,“ říká Jan Kasl.
V podzimních komunálních volbách nebude svou funkci obhajovat pražská primátorka Adriana Krnáčová (ANO). Primátor prý nese odpovědnost za chyby druhých, v zastupitelstvu je ale jen jedním z hlasujících. „Domněnka, že primátor něco zařídí, je naprosto lichá,“ prohlásila v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes.
„Je smutné, že se k tomu dopracovala až po více než třech letech. Sliby o tom, že to prostě uděláme, postavíme a zařídíme, byly nesmysl. Není to tak jednoduché,“ říká Jan Kasl, který byl pražským primátorem v letech 1998 až 2002.
Na začátku roku se dohodl s předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem, že povede pražskou kandidátku. „Po třech měsících jsem ale zjistil, že s touto partou to nejde. I Babiš pochopil, že si nepustí do týmu někoho, kdo není ochoten být jeho servilním obdivovatelem,“ vzpomíná. (more…)
Můj boj (2018)
Karl Ove Knausgaard. Literární pásmo věnované norskému spisovateli. Připravila skandinavistka Barbora Grečnerová. Režie Petr Mančal.
Účinkují Kamila Drtilová, Marie Štípková, Marek Holý, Vilém Udatný a Libor Hruška.
Natočeno 2018. Premiéra 22. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h) v cyklu Schůzky s literaturou. Repríza 28. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 6.00 hodin).
Pozn.: Kdo je Karl Ove Knausgaard? Showman, průkopniÌk literaÌrniÌ selfie, zakladatel literaÌrniÌ reality show, nebo jen geniaÌlniÌ fabulaÌtor? Odpověď na tuto otaÌzku rozdělila recenzenty nejen v domaÌciÌm Norsku, ale i v mnoha dalšiÌch zemiÌch, ve kterých se autorovo tříapůltisícistránkové diÌlo s naÌzvem Můj boj dočkalo překladu. Seznámí vás s ním Schůzky s literaturou, které v neděli 22. dubna večera vysílá Český rozhlas Vltava. (anotace)
Lit.: 
-bez- : Můj boj: Malý, všední, triviální. In Týdeník Rozhlas 16/2018 (článek).
Lit.: Bezdíčková, Vladimíra – Grečnerová, Barbora: Karl Ove Knausgård: Můj boj. In web ČRo 3 Vltava, 22. duben 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Kdo je Karl Ove Knausgård? Showman, průkopník literární selfie, zakladatel literární reality show, nebo jen geniální fabulátor? Odpověď na tuto otázku rozdělila recenzenty nejen v domácím Norsku, ale i v mnoha dalších zemích, ve kterých se autorovo tříapůltisícistránkové dílo dočkalo překladu,“ říká se v úvodu pořadu skandinavistky Barbory Grečnerové. Jeho autorka předkládá posluchači plastický portrét norského spisovatele i s ukázkami z jeho kontroverzního opusu.
O čem pojednává dílo, o němž jeho autor tvrdí, že ho musel buď napsat, nebo se zabít? Ve všech šesti dílech (z nichž v češtině dosud vyšly tři), je tématem Knausgård sám. Postupně o sobě prozradí všechno. Píše o svém dětství, dospívání a mládí, prvních sexuálních zážitcích, přílišném pití, nevydařeném prvním manželství, neúspěšných pokusech psát i o prvních dvou knihách, o druhém manželství a o životě spisovatele se třemi malými dětmi. Svou hexalogii uzavírá příznačně částí, ve které reflektuje vydání těch předchozích a veškeré dění, jež se kolem toho strhlo.
Při interpretaci Mého boje se nelze vyhnout srovnání s Hitlerovým dílem Mein Kampf; název norský spisovatel nepřebral náhodou a sám tuto inspiraci vysvětluje jako zcela záměrnou, Hitlerovi a nacismu dokonce věnuje dlouhý esej. Zatímco Hitler ve svém textu bojuje s celým světem a o celý svět, Knausgård dle vlastních slov bojuje především sám se sebou, jeho boj je malý, všední, triviální. skandinavistka Barbora Grečnerová, autorka pořadu
Kromě přiznané autobiografičnosti je hlavním rysem až obsedantní detailnost, s níž se autor vyžívá v popisu i banálních a naprosto nedramatických událostí a činností, jako je úklid, nakupování, narozeninová oslava, krmení dětí nebo běžný telefonní hovor.
Dalším rysem jeho psaní je až odzbrojující upřímnost, s níž popisuje vlastní selhání a neschopnost, nebo s níž své úzkostné, sobecké či slabošské chování až psychoterapeuticky analyzuje, aniž by je chtěl jakkoli zmírnit či ospravedlnit. Barbora Grečnerová
Práva na vydání díla zakoupily desítky zemí. V Norsku a sousedním Švédsku (kde mimochodem spisovatel v současné době žije) se Můj boj stal opravdovým čtenářským hitem. Mluvilo se o něm nejen na stránkách novin a časopisů, v televizních speciálech, ale i v tramvajích a autobusech. Některé statistiky uváděly, že knihu četl každý devátý dospělý Nor. Důvod nebývalého zájmu je prostý. Knausgård kromě toho, že ze sebe udělal hlavní postavu, pojmenoval všechny vedlejší hrdiny reálnými jmény. V jeho textech se tak mohli najít příbuzní, bývalí spolužáci, učitelé, kolegové, sousedé, rodiče jeho dětí ze školky, ale i jeho žena, lidé z nakladatelství či věhlasní žijící norští spisovatelé.
Autor přiznal, že slávě a kariéře obětoval již tak napjaté rodinné vztahy, jež ve svém opus magnum rozpitvává před zraky čtenářů. Na Můj boj logicky reagovala různými způsoby kritika a někteří spisovatelé a samozřejmě i mnozí v díle „propíraní“. Můj boj je zajímavý jako fenomén. Jako takovému se mu věnují Schůzky s literaturou.