Hana Hložková, Emil Hakl a další.
Natočeno 2018. Premiéra 1. dílu 5. 3. 2018 (ČRo Regiony).
Lit.: 
Kamberský, Jakub: Jak na správnou krimi. In Týdeník Rozhlas, 34/2018 (článek). – Cit.: Existuje mnoho pořadů, které ve stejnou dobu přebírají všechny regionální stanice Českého rozhlasu. Chyběl tu však prvek literárně -dramatické tvorby. Pomyslný dluh rozhlas splatil, a tak počínaje březnem tohoto roku se mohou posluchači každý všední večer od 21.30 setkávat s novým cyklem Kriminální případy Čech, Moravy a Slezska. Jde vždy o pětidílné miniseriály se stopáží od pěti do deseti minut. Na této ploše jsme svědky vyšetřování dávných, ale i nedávných zločinů z regionu, ve kterém je příběh natáčen tamními tvůrci a obsazen pokud možno místními herci. To je určitě klad celého projektu. Další příjemnou věcí je, že řada případů je sepsána velmi svižně, mnohdy i vtipně, například Jupiter v polštářích, kde to jiskří mezi Igorem Barešem a Lukášem Příkazkým. Z dalších můžeme jmenovat z Olomouce seriály Bomba v Olomouci a Dělník nebo zběh, z Českých Budějovic Vraždy ze žárlivosti, z Pardubic Únos malého Tobiáše. Přestože se tedy najdou dobře napsané a natočené série, celková dramaturgie je kvalitativně rozkolísaná. Některým případům neprospívá přílišná popisnost a literární zatížení – to je případ série Konec mlsného kocoura z pera Emila Hakla: ruší nepřirozené dialogy vyšetřovatelů, zbytečné oznamování místa, kde se nacházíme, a podobně. Jinde je zase snaha vytěžit rozhlasovou detektivku Záhadné bodnutí, přepsat ji na Případ pobodaného muže a přeobsadit ji, navíc úsporně. V úsporném obsazení je často také problém. Namísto dramatického výslechu svědka či podezřelého se často setkáme s převyprávěním výslechu v dialogu vyšetřovatelů, což někdy nudí. Série, kde probíhají retrospektivy vyšetřování, mají spád. Pak je tu ale například případ Ženu ani květinou neuhodíš, týkající se smrti spisovatelky Simony Monyové – spíše psychologický rozbor domácího násilí, kdy se de facto nic nevyšetřuje. Najdou se tu i faktické chyby: třeba v sérii Bomba v Olomouci se dovídáme, že se pachatel přihlásí po třinácti letech, ale v úvodním shrnutí slyšíme o jedenácti letech. Jiný případ se odehrává v roce 1991, z úst vyšetřovatele zazní „Nova už něco vyčmuchala“, přičemž tato televizní stanice vznikla až roku 1994. Největším kamenem úrazu je rozdělení případů na pět částí. Posluchač se často marně rozpomíná, co se minule v tak krátkém čase vůbec stalo. Přitom by šlo případy vysílat jednou týdně jako zhruba půlhodinový celek. Celosvětová mánie všechno zkracovat vede k tomu, že takový poslech kolem posluchače „profrčí“. Lze namítnout, že se k příběhům může každý vrátit na internetu. Měli bychom mít ale na paměti, že slovesná tvorba primárně vzniká stále ještě pro potřeby rozhlasového vysílání, měla by tak mít nejen důstojný vysílací čas, ale i prostor.
Lit.: Bumbálková, Blanka: Regionální stanice Českého rozhlasu představí Kriminální případy Čech, Moravy a Slezska. In web ČRo, 2. 3. 2018 (tisková zpráva). – Cit.: Kriminální případy Čech, Moravy a Slezska – to je název nového seriálu, který od 5. března přinesou ve svém večerním vysílání regionální stanice Českého rozhlasu. Dramatizace skutečných případů vycházející z policejních spisů představí zajímavé kauzy z celé republiky. Seriál se přitom připravoval a natáčel přímo v jednotlivých regionálních studiích Českého rozhlasu.
Zatím je vybráno 40 případů. Každý z nich vzniká jako pětidílný seriál, který posluchači regionálních stanic uslyší vždy od pondělí do pátku v půl desáté večer. „Případy jsme vybírali tak, aby měly přesah. V prvních dílech se vrátíme třeba k prvnímu případu u nás, kdy pachatele pomohla usvědčit analýza DNA, nebo k vraždě ze začátku 80. let, o které se dlouho nesmělo mluvit, protože vrahem byl voják sovětské armády,“ řekl ředitel regionálního vysílání Českého rozhlasu Jan Menger.
Jednotlivé případy se připravují a natáčejí v regionálních studiích Českého rozhlasu, představují se v nich i herci tamních divadel. „Ke spolupráci na tomto projektu se nám podařilo získat jak renomované spisovatele typu Petra Stančíka nebo Emila Hakla, tak i zkušené publicisty – specialisty na krimi. Autenticitu seriálu dodává především to, že autoři při psaní pracují s dobovými články, archivními materiály a často jsou v kontaktu přímo s kriminalisty, kteří se na vyšetřování daného případu podíleli,“ dodala ředitelka Výroby Českého rozhlasu Kateřina Konopásková. (more…)
