Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Maurice Roland, André Picot. Rozhlasová hra. Překlad Elena Volková. Hudba Juraj Szabados, František Gomolčák. Odpovědný redaktor Marta Szattlerová. Technická realizace Peter Čeljuska, Marianna Brecherová. Režie Juraj Antalík.

Osoby  a obsazení: Filip Sailon (Peter Rašev), Pierre Gampel (Peter Rašev), Nicole Gampelová (Beáta Drotárová), dr. André Charrat (Ĺuboš Záhon), Willy Schmitter (Jozef Úradník), šéflékař (Peter Gažo), 1. muž (Ivan Krúpa), 2. muž (Róbert Šudík).

Nastudoval Českoslovenký rozhlas Košice v roce 1989. Premiéra 1. 6. 1989 (67 min).

Diana Websterová. Finská rozhlasová hra. Překlad Miloš Ruppeldt. Hudební spolupráce Alžbeta Juříková. Odpovědný redaktor Štefan Šmihla. Technická realizace Milan Janák, Mária Klinčíková. Režie Daniela Ilavská.

Osoby a obsazení:  Penny, sestra (Ĺubica Očková), Mary-Rose, sestra (Daniela Kuffelová), doktor Hook (Štefan Halás), student (František Výrostko), Mariana Ardenová (Jaroslava Kolesárová), Emily Lloydová (Bohumila Horňáková), May Palmerová (Katarína Vrzalová), Hilda Bakerová (Marica Bálintová), Fred Arnold (Andrej Mojžiš), George Litttlewhite (Tibor Bogdan), Winie Littlewithe (Eliška Nosáľová), Gregory, její bratr (Martin Kolesár). Dále účinkují Emília Čížová, Petronela Dočolomanská a Martin Horňák.

Nastudoval Československý rozhlas Banská Bystrica 18. 12. 1987. Premiéra 7. 4. 1988 (45 min).

Pozn.:  Fínska rozhlasová hra anglicky píšucej autorky Diany Websterovej Ružový záhon. Príbeh sa odohráva v nemocničnom prostredí, v ktorom dožívajú svoje posledné hodiny starí ľudia poznačení chorobou i vekom, slabí a bezmocní. Napriek tomu z hry vyžaruje vnútorný humor a životný optimizmus. Z anglického originálu „A bed of roses“ preložil Miloš Ruppeldt.  (anotace)

Ewa Zadrzyńska. Rozhlasová hra. Hudební dramaturg Juraj Dubovec. Překlad Ján Vdovják. Odpovědný redaktor Štefan Šmihla. Technická realizace Ivan Kostolný, Mária Kubičková. Režie Ladislav Hyža.

Osoby a obsazení: Ona (Petronela Dočolomanská – Valentová), Kristína (Ĺuba Hlaváčová), On (Ján Kožuch).

Nastudoval Československý rozhlas Banská Bystrica 19. 12. 1991. Premiéra 15. 1. 1992 (Slovensko 2; 9:30 h.; 25 min.).

Lit.: Šmihla, Štefan: Nočný telefón. In Rozhlas a televízia 3/1992 (anotace). – Cit.: V komornom príbehu poľskej autorky Ewy Zadrzyńskej je určujúcim prvkom (ako už napovedá názov hry) nočný telefonický rozhovor dvoch žien, ktoré sú dobrými priateľkami v súkromí i práci. Niet však priateľstva bez tienistých stránok a nedorozumení,  najmä ak sa doň vkradne faloš, a obojstranný vzťah sa stáva neúprimným…

Malú rozhlasovú hru poľskej autorky Ewy Zadrzyńskej z poľského originálu Nocne usluggi (Dialog 1981/3 ) preložil Ján Vdovják.

Ĺubomír Schramek. Rozhlasová hra. Hudební spolupráce Dušan Slobodník. Odpovědný redaktor Štefan Šmihla. Technická realizace Jaroslav Faksa, Dušan Melicháč. Režie Ĺubomír Holčík.

Osoby a obsazení:  Milik (Rado Milič), Amé (Mariana Barčáková), první (Andrej Mojžiš), muž (Marián Sotník) a hlas (Peter Vilhan).

Nastudoval Československý rozhlas Banská Bystrica 8. 4. 1992. Premiéra 21. 5. 1992 (Slovensko 1; 20:00 h.; 48 min.). Repríza 22. 5. 1992 (Slovensko 1; 8:30 h.); 21. 11. 2023 (SRo Rádio Devín).

Lit.: Šmihla, Štefan: Mráz nezabíja lásku. In Rozhlas a televízia 21/1992 (článek). – Cit.: Ĺubomír Schramek (1944) je autorom tak trochu výnimočným. Jeho rozhlasové hry prekvapia a zaujmú poslucháča nielen témou, ale aj rôznorodosťou žánrov, ktoré pri jej spracovaní používa. Začal ako briskný satirik (Kontrolná inventúra vo verejnom WC), preladila sa na veselohernú, či skôr kabaretnú nôtu (Kabaret číslo jeden) a jeho tretia hra (Hriech dedičný) bola vážnym pokusom na dnes aktuálnu, ba až horúcu tému tajnej spolupráce so Štátnou bezpečnosťou v bývalom komunistickom režime…

Schramekova hra Mráz nezabíja lásku, ktorú pripravila do vysielania dramaturgia banskobystrického štúdia, opúšťa brehy súčasnosti a reality. Je akousi fikciou, odskokom do vzdialenej budúcnosti. Literatúra má pre tento žáner názov „fantasy“. Autor si však hneď v úvode kladie otázku: „Čo je minulé a čo budúce? Ideme kamsi, alebo sa odtiaľ vraciame? Či sa len motáme v čase, skrútenom do záhadnej Moebiovej slučky a sme súčasne tu i tam?“. A my dodávame, že je to otázka veľmi znepokojujúca, pretože mnohé, prednedávnom ešte fikcie, sa dnes stávajú hrozivo reálnou skutočnosťou.

Marie Říhová. Rozhlasová hra. Překlad a odpovědný redaktor Štefan Šmihla. Hudba  Otakar Olašník. Technická realizace Ivan Kostolný, Mária Filkorová. Režie Eva Řehořová.

Osoby a obsazení: On (Emil Horváth st.) a Ona (Katarína Vrzalová).

Nastudoval Československý rozhlas Banská Bystrica 10. 7. 1985. Premiéra 2. 1. 1986 (58 min).

Pozn.: Komorný príbeh s humornými peripetiami starnúceho manželského páru. Hra je výsledkom spolupráce banskobystrického štúdia s českými autormi a realizátormi. Dielo pražskej autorky Marie Říhovej pohostinne naštudovala režisérka Rozhlasu Brno s hercami D SNP v Martine. (anotace)

Peter Ševčovič. Rozhlasová hra. Odpovědný redaktor Vladimír Fišera. Technická realizace Alojz Janeček, Jozef Bezák, Peter Greguš. Režie František Obžera.

Osoby a obsazení: ing. Karol Kramár (Michal Gučík), Viera Kramárová (Helena Geregová), Valéria Krausová (Mária Prechovská), paní Giertlová (Magda Paveleková), pani Habernová (Terézia Kronerová), kamarád (Peter Rúfus).

Nastudoval Československý rozhlas Bratislava 8. 4. 1992. Premiéra 23. 4. 1992 (Slovensko 1; 20:00 h.; 50 min.). Repríza 9. – 15. 6. 2022 (SRo 8 Rádio Litera).

Lit: -po-: Holubičie počty. In Rozhlas a televízia 17/1992 (článek). – Cit.:  V prvej ponovembrovej súťaži na rozhlasovú hru získal Peter Ševčovič druhú cenu za hru Srnka a čierny kôň. Ako jeden z prvách autorov reagoval vtedy na pozitívne zmeny v našej spoločnosti. Aj vo svojej hre Holubičie počty si všíma zmeny v našom každodennom živote. Jeho príbeh je vlastne konfrontáciou mladých (v tomto prípade manželov s mladým dieťaťom) s tými, ktorým zostáva už len pár rokov života (osamelá starká, ktorá sa napriek veku rozhodne vrátiť k podnikaniu).

Alexander Francisty-Reis. Původní rozhlasová hra.  Produkce Heda Vavreková. Hudba Juraj Szabados. Odpovědný redaktor Karol Jančošek. Zvuk Ĺubo Dolinka. Technici Marica Pasnišinová. Režie Hana Makovická.

Osoby a obsazení: Karol 42letý (Milan Drotár), Radek, 32letý (Peter Rašev), Lucia, 22-letá (Oľga Solárová), Eleonóra, 52-letá (Viera Petrusová).

Nastudoval Československý rozhlas Košice v roce 1982. Premiéra 7. 3. 1982 (45 min.).

Alexander Francisty-Reis. Původní rozhlasová hra. Produkce Heda Vavreková. Hudební spolupráce František Gomolčák. Odpovědný redaktor Karol Jančošek. Technická realizace Peter Čeljuska, Marianna Brecherová. Režie Hana Makovická.

Osoby a obsazení: já (Ĺuboš Záhon), Dáša (Lena Košická), Lenka (Ĺuba Blaškovičová), přítel (Peter Rašev).

Nastudoval Československý rozhlas Košice v roce 1985-1986. Premiéra 30. 1. 1986 (47 min.)

Alexander Francisty-Reis. Původní rozhlasová hra.  Produkce Heda Vavreková. Hudební spolupráce František Gomolčák. Odpovědný redaktor Karol Jančošek. Technická realizace Jozef Florián, Marica Pasnišinová. Režie Rada Šubová.

Osoby a obsazení: On /Rudolf/ (Milan Drotár), Ona /Bibiana/ (Hana Makovická), Rufino (Milan Drotár), Beba (Hana Makovická).

Nastudoval Československý rozhlas Košice 31. 8. 1979. Premiéra 4. 2. 1980 (48 min.).

Pozn.: Mladá herečka a rozvedený sochár zdedia izby v spoločnom byte. Spočiatku si títo cudzí ľudia nevedia predstaviť spoločné súžitie, no potom sa ich nepriateľský vzťah začne meniť v lásku. Zaslúžia sa o to i dobré svedomia oboch hrdinov, ktoré v byte so starou hracou skriňou žijú spolu s nimi. (anotace.)