Lenka Kerdová & Eliška Perglerová. Radiofonické myšlení formou auditivní abstrakce obyčejných zvukových objektů běžného života jako přiblížení se podstatě imaginace. Contemplative rules jsou sérií v níž se její autorky pokouší tématizovat problematiku koncentrace na konkrétní činnost. V tomto případě na poslech rozhlasu.
Natočeno 2018. Premiéra 28. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h) v cyklu Radioateliér – PremEdice.
Kompozice věnovaná italskému bohemistovi Sergio Corduasovi k jeho 75. narozeninám. Setkání s esejistou, editorem a zakladatelem katedry českého a slovenského jazyka a literatury na Universitě Ca‘ Foscari v Benátkách, překladatelem Haška, Hrabala, Holana, Seiferta a dalších. Rozhovor se Sergiem Corduasem z roku 2010 doplňují fragmenty z jeho textů. V pořadu dále hovoří Sylvie Richterová, Salvatore Marchese, Jana Sovová, Jiří Pelán, Alessandra Trevisan, Jan Bednář, Josef Kroutvor a další. Připravili a uvádějí Miloš Doležal a Tomáš Mazal. Překlad a úvodní slovo Lucie Tučková. Zvuková spolupráce Roman Špála.
Účinkují Vladimír Javorský, Hynek Chmelař a Markéta Jahodová a Jana Franková.
Natočeno 2018. Premiéra 28. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 20:00 – 22:00 h).
Lit.: 
Mazal, Tomáš: Řeknu-li Praha, běda mi… In Týdeník Rozhlas 14/2018 (článek).
Lit.: Doležal, Miloš – Mazal, Tomáš: Řeknu-li Praha, běda mi! In web ČRo 3 Vltava, 28. březen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Seifertovými verši je nazván Večer na téma, tentokrát věnovaný italskému bohemistovi Sergio Corduasovi, překladateli, esejistovi, editorovi, pedagogovi a zakladateli katedry českého a slovenského jazyka a literatury na Univerzitě Ca „Foscari v Benátkách. Významný propagátor české kultury na apeninském poloostrově se v těchto dnech dožívá 75 let. Rozhovor z roku 2010 doplněný o fragmenty Corduasových textů poslouchejte on-line do 25. dubna 2018.
Svými vynikajícími překlady uvedl Sergio Corduas do povědomí italských čtenářů nejednoho z českých autorů – Jaroslava Haška, Ladislava Fukse, Jiřího Koláře, Jaroslava Seiferta, Vladimíra Holana, Richarda Weinera, Jakuba Demla, Ladislava Klímu a především zásadní knihy Bohumila Hrabala, se kterým jej pojilo i dlouholeté osobní přátelství. Tento pořad jeho autoři – Tomáš Mazal a Miloš Doležal – chápou nejen jako jakýsi pokus o Corduasův portrét, ale především jako poděkováním za vše, co pro českou literaturu v Itálii udělal.
V celém rozhlasovém pořadu se prolíná původní rozhovor s Corduasem, natočený Milošem Doležalem v roce 2010, s jeho úvahami z letošního roku i se svědectvím jeho přátel, bývalých lektorů, studentů, spolupracovníků. V pořadu hovoří Sylvie Richterová, Jana Sovová, Josef Kroutvor, Jiří Pelán, Jan Bednář, Alessandra Trevisan, Massimo Cacciari, Salvatore Marchese a Cristina Turchetto.
Host: Jan Sovák, paleoartist. Jan Sovák je malíř, který spolupracuje s jedním z nejlepších paleontologů světa, maluje pravěká zvířata a pravěké výjevy. O dinosaurech toho ví opravdu hodně a dokonce spolupracoval na filmu Jurský park. Moderuje Jana Rychterová.
Natočeno 2018. Premiéra 28. 3. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:00 h).
Jedna z nejoblíbenějších českých hereček – Jana Hlaváčová – dnes slaví 80. narozeniny! Připravil Jan Herget.
Natočeno 2018. Premiéra 26. 3. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 7:10 h). K poslechu zde.
Lit.: Herget, Jan: Národní umělkyně, držitelka cen Thálie i ocenění za dabing. Jana Hlaváčová slaví osmdesátku. In web ČRo 1 Radiožurnál, 26. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Herečku s mimořádným půvabem i nevídaným hereckým rejstříkem objevil pro film Zdeněk Podskalský. V době zlaté éry Národního divadla v druhé polovině 20. století se do „Kapličky“ chodilo na Janu Hlaváčovou. Její Hippodamii, Raněvské či Emilii Marty tleskala celá Praha.
K divadlu ji přivedla vášeň tatínka k ochotnickému divadlu. Po skončení gamnázia studovala DAMU a již během vysoké školy získala první filmovou roli. Zdeněk Podskalský ji obsadil do hlavní ženské role záhadné dívky Mefistofely v dobově velmi úspěšné komedii s faustovským motivem Kam čert nemůže.
Své první divadelní angažmá po studiích získala v roce 1960 v Plzni v divadle J. K. Tyla. V plzeňské činohře strávila pět sezón a zahrála si široké spektrum významných divadelních rolí, v nichž ale už ani tehdy nehrála jen naivky, ale i dramatické postavy.
Přestože Plzeň byla mimo centrum filmového dění, díky své první slavné roli získávala obsazení i v dalších výrazných filmech té doby, jako například Noční host. Po smrti prvního manžela, herce Jiřího Michného, se Hlaváčová vrátila do Prahy, kde přijala angažmá v Národním divadle. (more…)
Maxim Gorkij. Řeka Volha unese vše; ale co lidé, kteří se po ní plaví? Povídka ruského spisovatele. Rozhlasová dramatizace Ludvík Němec. Překlad Jarmila Fromková. Režie Lukáš Kopecký.
Účinkují Michal Isteník, Michal Bumbálek, Pavel Hromádka a Barbora Goldmannová.
Nastudovalo Brno v roce 2018. Premiéra 28. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.). Repríza 16. 6. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:00 h).
Jacqueline Wilsonová. Nezkrácená audiokniha. Z anglického originálu The Story of Tracy Beaker vydaného nakladatelstvím Doubleday ve Velké Británii v roce 1991 přeložila Daniela Feltová. Hudba Mario Buzzi. Zvuk Jiří Pochvalovský. Illustrations copyright © 1991 by Nick Sharrat. Design obalu pro CD Michaela Nussbergerová. Foto autora © Geoff Langan. Odpovědná redaktorka Tereza Melicharová. Režie Alexandra Bauerová.
Čte Lucie Pernetová.
Natočeno 2018. Vydalo Tympanum, s. r. o. 30. 3. 2018 (1 CD MP3, celková délka 3 hod. 6 min.).
Pozn.: Moje šťastné číslo je sedm. Tak proč mě neadoptovala nějaká fantasticky bohatá rodina, když mi bylo sedm? Moje oblíbená barva je: krvavě rudá, takže bacha na mě, cha cha. Můj nejlepší kamarád je: Hm, měla jsem jich hroznou spoustu, ale Luisa odešla s Justinou a teď momentálně žádnou kamarádku nemám.
Tracy Beakerová žije v dětském domově a čeká, až se pro ni vrátí její fantastická máma a odveze ji svým fárem někam hodně daleko. Mezitím putuje mezi různými pěstouny a její sociální pracovnice Bess (co je dotěrná jak pes) z ní šediví. Bess darujeTracy deník, do kterého má zaznamenávat příhody ze svého života a Tracy zjišťuje, žeji to docela baví. A tak když jednoho dne zavítá do dětského domova skutečná spisovatelka Mandy, Tracy se s ní rychle spřátelí. A nepřeje si nic jiného, než aby se jí Mandy ujala…
Držte si klobouky a dejte sbohem nudě, Tracy Beakerová je tady! (anotace)
Jacqueline Wilsonová (1945)
Spisovatelkou chtěla být už od malička a svou první „knihu“ napsala v devíti letech. Proslavila ji především tvorba pro děti, ale napsala také několik detektivních románů a rozhlasových her. Je držitelkou řady prestižních ocenění jako Cena za nejlepší dětský román deníku Guardian, Cena Smarties nebo ocenění Dětská kniha roku. V roce 2002 jí byl za její literární přínos udělen Řád britského impéria. Její knihy byly přeloženy do 34 jazyků a jen v Velké Británii se jich prodalo více než 38 milionů výtisků. Žije v Surrey a má dospělou dceru.
Lucie Pernetová (1978)
Po absolvování gymnázia nastoupila jako elévka do Městského divadla v Mostě. Po šesti letech, která považuje za svou hereckou školu, dostala nabídku angažmá v divadle ABC. Tam strávila třináct sezon. Nyní je na volné noze. Hraje v představeních divadla ABC, v Činoherním klubu, v divadle Palace, zkouší ve Studiu Dva. Spolupracujes Českým rozhlasem. Je hlasem Tryskomyši ve Studiu kamarád. Moderuje spolu s Marko Ivanovičem koncertní řadu Orchestr na dotek S.O. hl. m. Prahy FOK. Je maminkou Barbory a Jana.
Moderuje Patricie Strouhalová. Téma: Plýtvání ve školních jídelnách. Hosté: Mgr. Tomáš Václavík, předseda iniciativy Skutečně zdravá škola a Ing. Marcela Cacková, ředitelka Zařízení školního stravování Matiční dům, Opava.
Natočeno 2018. Premiéra 28. 3. 2018 (ČRo 2 Praha, 16:04 h).
Usnadnila by přímá volba práci starostů, nebo by vedla ke kolapsu komunální politiky? Připravila a moderuje Veronika Sedláčková.
Hosty byli poslankyně ČSSD Kateřina Valachová a poslanec ANO a starosta středočeských Milovic Milan Pour.
Natočeno 2018. Premiéra 26. 3. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h.). K poslechu zde.
Lit.: Sedláčková, Veronika – Čihák, Ondřej: Návrh SPD o přímé volbě starostů je paskvil. Ať přijde s novelou ANO, žádá Valachová (ČSSD). In web ČRo Plus, 26. 3. 2018 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: SPD přijde s tématem, nemají zpracováno nic, a my za ně máme přijímat odpovědnost a vše dopracovávat, říká poslankyně Kateřina Valachová (ČSSD).
Diskuze o zavedení přímé volby starostů, primátorů a hejtmanů pokračuje. Změna ústavy, kterou navrhuje strana Svoboda a přímá demokracie (SPD), prošla prvním čtením a debatovat o ní mají poslanci v parlamentních výborech. Zástupci SPD tvrdí, že díky silnějšímu mandátu by mohli starostové a krajští lídři snadněji rozhodovat a prosazovat svůj program. Kritici ale varují před kolapsem zemské komunální politiky.
„Tento návrh by pomohl, ale ne v podobě, v jaké byl předložen SPD. To by znamenalo rozval komunální politiky,“ uvedl v pořadu Pro a proti poslanec hnutí ANO a starosta Milovic Milan Pour.
Ten dodal, že SPD připravila jen první část týkající se návrhu zákona o změně ústavy, která přímou volbu starostů umožní, ale vůbec nebyly připraveny prováděcí zákony.
„Není to vyhozený čas. Téma jsme posunuli na výbory, teď budeme čekat na změny novelizace zákonů, zároveň proběhnou široké diskuze, kulaté stoly i jednání se zástupci Svazu města a obcí a se Sdružením místních samospráv, abychom došli ke konsenzu.“
Milan Pour
Přesto ale poslanci ANO návrhu SPD ve Sněmovně vyjádřili podporu. „Mluví se o tom už dlouhou dobu… Hlavním důvodem, proč jsme podpořili v prvním čtení tuto novelu, je to, aby se mohlo na výborech diskutovat a připravovat prováděcí zákony.“
Poslanec odmítá, že by návrh, který sám označil za „paskvil“, představoval legislativní hrozbu. „Je to teprve ve druhém čtení na výborech, teprve se připravují všechny prováděcí zákony. Já v tom riziko rozhodně nevidím.“
„Klesá zájem voličů jít k volbám, zvláště k těm komunálním… A stává se, že se vítězný politický subjekt dostane do druhořadé pozice i s předpokládaným starostou, který získal nejvíce hlasů. Navíc jsme ve střední Evropě jediní, kteří o přímé volbě starostů jen hovoří, ale neaplikují ji,“ argumentoval Milan Pour.
Místopředsedkyně poslaneckého klubu ČSSD Kateřina Valachová souhlasí, že návrh z dílny SPD je legislativní paskvil. „Nezpůsobil by vyšší kompetence starostů, ale spíš chaos na obcích.“
„Ježí se mi vlasy hrůzou na hlavě, když ve Sněmovně musím poslouchat, že je to jen jedna věta, tak ji do ústavy dáme a ono se to pak nějak dopracuje. Takhle se s ústavou nezachází… Neměli bychom naskakovat na vějičky SPD: přijdou s tématem, nemají zpracováno nic, a my za ně máme přijímat odpovědnost a vše dopracovávat.“
Kateřina Valachová
„Přímá volba starostů by měla fungovat po selském rozumu a z hlediska politické kultury. Aby v každé obci platilo, že když v komunálních volbách vyhraje nejsilnější strana a z nejsilnější strany má někdo nejvíc hlasů, tak aby se stal starostou. V řadě obcí to také funguje.“
Debatě o přímé volbě starostů se prý ČSSD nebrání. „Ale myslíme, že máme větší starosti, jako posílení rozpočtů obcí nebo dobudování mateřských škol.“
Atmosféra v Poslanecké sněmovně je dnes pro posilování přímé demokracie. „Ale přímá volba starostů není projevem přímé demokracie. Je to jen pravidlo, které zajistí, aby ten, kdo má nejvíce voličských hlasů, nebyl opomenut a nestal se z něho otloukánek nějaké bývalé politické garnitury.“
„Byla bych pro to, aby hnutí ANO, které tento návrh podporuje a zároveň drží vládu, zpracovalo jako vlastní návrh, kde by se vypořádalo se všemi dopady, a my pak nekupovali zajíce v pytli a občané nám nakonec za to nevyčinili,“ shrnula Kateřina Valachová.
Přímý přenos tiskové konference Českého olympijského výboru, na které bude představena nová nahrávka české státní hymny. Živě ze Studia 2 českého rozhlasu uvádí Petr Fischer.
Natočeno 2018. Premiéra 28. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 11:00 – 11:30 h).
Lit.: Hradecká, Dita: Kde domov můj 2.0. Bude mít česká hymna druhou sloku? In web ČRo 3 Vltava, 26. březen 2018 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.:
Český olympijský výbor přichází s návrhem nové verze české státní hymny. Zveřejní jej ve středu dopoledne na tiskové konferenci. Kromě praktických důvodů chce iniciovat celospolečenskou debatu na toto téma. K této debatě se připojuje i Český rozhlas Vltava: poslouchejte přímý přenos z tiskové konference, hosty v odpoledním ArtCafé a večerní debatu.
ČRo Vltava chce poskytnout prostor k veřejné debatě na téma státní hymny, nejenom proto, že jsme k tomu jako veřejnoprávní kulturní stanice vhodní, ale i kvůli odbornému a archivnímu zázemí stanice. Jsme rádi, ze ČOV s důvěrou v této věci oslovil právě nás. Státní hymna je sice ,jen‘ národní písnička, o to víc by nás mělo zajímat, jak a s jakými důrazy či patosem ji budeme hrát a zpívat. Jak moderně či konzervativně, jak opulentně či prostě ji budeme hudebně obalovat. Těším se na debatu. Petr Fischer, šéfredaktor Českého rozhlasu Vltava
Petr Fischer bude moderátorem tiskové konference, na níž ČOV zveřejní nové nahrávky. Novou aranži objednal u skladatele Miloše Boka. V přímém přenosu ji uslyšíte od 11 hodin.
Píseň Kde domov můj?, resp. její první sloka funguje v nezměněné podobě jako česká státní hymna od vzniku Československa v roce 1918 (v době společného státu se Slováky se k písni přidávala první sloka Nad Tatrou sa blýska).
Už předtím ovšem hrála píseň významnou úlohu v národním uvědomění Čechů. Oficiální hymnou rakouského soustátí byla do vzniku republiky píseň Josepha Haydna Gott erhalte Franz der Keiser (Zachovej nám, Hospodine).
Píseň Kde domov můj? je jednou ze tří zpěvních vložek ze hry Josefa Kajetána Tyla a Františka Škroupa Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, která měla premiéru 21. prosince 1834 v Praze. Původní Tylův text Škroup nepatrně upravil z hlediska přízvuků. Píseň ve dvou slokách líčí přírodní krásy a ctnosti českého národa. Má velmi prostý nápěv o 17 taktech v tónině E dur, který ovšem důmyslně melodicky kulminuje v závěru. Původní podoba doprovodu byla rovněž harmonicky velmi prostá. Rytmický průběh je komplikovanější a při jejím zpěvu dochází a docházelo k chybnému přednesu, jak o tom svědčí „návod“ z vydání hymny z roku 1918.
Původní podoba písně se nám zachovala v nahrávkách hry Fidlovačka. První ukázka je z roku 1930, zpívá Otakar Mařák. Záznam pochází ze sbírek Národního filmového ústavu.
Na snímku z roku 1951 nazpíval píseň Kde domov můj? František Smolík za doprovodu Pražského rozhlasového orchestru řízeného Františkem Dykem.
Nejstarší dostupnou nahrávkou písně je snímek s Emou Destinovou z roku 1914.
V roce 2008 inicioval tehdejší premiér Mirek Topolánek vznik nové nahrávky české státní hymny. S orchestrem Národního divadla, se sólisty Kateřinou Kněžíkovou a Adamem Plachetkou ji nahrál Jiří Bělohlávek. Tato úprava vychází z instrumentace a harmonizace Otakara Jeremiáše, vokální verzi nepatrně upravil Jaroslav Krček.
Jeremiášova úprava využívá zvuku plného orchestru s charakteristickými činely. Na na místech, kde je melodický pohyb zastaven, vytváří napětí pomocí basových postupů (A to je ta krásná země). Harmonizace respektuje přirozený vrchol skladby na předposlední slově „můj“ před závěrem.
Na tomto místě si brzy budete moci poslechnout nové verze písně Kde domov můj?, jak je harmonizoval skladatel Miloš Bok (1968). Ten je znám svou konzervativní orientací na hudbu pozdního 19. století. Má na kontě řadu vokálně symfonických opusů.
Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život. Pavlína Morganová, historička umění, vedoucí Vědecko-výzkumného pracoviště AVU. Moderuje Michaela Vrchotová.
Natočeno 2018. Premiéra 28. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h). Repríza 28. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 19.00 hodin).
Powered by WordPress