Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

20. 2. 2018

Syberyjski Legion (Sibiřská legie, 2018)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Premek @ 23:05

Zbigniew Moskal. Rozhlasová hra. Zvuková spolupráce Paweł Szaliński, Marek Miśko. Hudba Marek Miśko.  Režie Jacek Raginis-Królikiewicz.

Osoby a obsazení: car Alexandr (Mariusz Bonaszewski), Gustaw Szaramowicz (Tomasz Borkowski), Kazimierz Arcimowicz (Wojciech Żołądkowicz), Leopold Eliaszewicz (Marcin Przybylski), Edward Wroński (Mateusz Weber), Narcyz Celiński (Robert Czebotar), Skorek (Maciej Zuchowicz),  Władysław Kotkowski (Wojciech Chorąży), generál Szełasznikow / Reiner (Zbigniew Moskal), kněz (Stanisław Brudny), Jegor (Ilia Zmijew),  kurýr / pozorovatel (Krzysztof Szczerbiński), gubernátor Kukiel (Jarosław Gajewski), strážník / kozák (Szymon Roszak), pacient / vězeňský dozorce (Jakub Gawlik), odsouzenci (Andrzej Mastalerz, Sławomir Holland,  Mikołaj Klimek, Rafał Zawierucha), básník (Marcin Troński).

Natočeno 2018. Premiéra 28. 1. 2018 (Polskie Radio Jedynka,  21:10 h.).

Lit.: -jd-:   Zbigniew Moskal: „Syberyjski legion“. Premiera. In web Polskieradio.pl, 23. 1. 2018 (článek). – Cit.: Słuchowisko „Syberyjski legion“, którego premiera radiowa już w najbliższą niedzielę o godz. 21.10, przedstawia losy zapomnianego dziś ostatniego w XIX wieku polskiego powstania tj. tzw. powstania zabajkalskiego 1866 roku. Scenariusz Zbigniewa Moskala, reżyseria Jacka Raginisa-Królikiewicza. Zapraszamy do radiowej Jedynki.

Po upadku powstania styczniowego na wschodnie rubieże rosyjskiego imperium trafiły dziesiątki tysięcy polskich buntowników. Wycieńczeni, nękani przez zimno i głód, nie stracili jednak ducha walki.

Słuchowisko przedstawia losy zapomnianego dziś ostatniego w XIX wieku polskiego powstania.

Było to Powstanie zabajkalskie wzniecone w 1866 przez byłych uczestników Postania styczniowego – zesłańców syberyjskich – w miejscu ich zsyłki nad Bajkałem.

Przypominamy postacie przywódców powstania: Gustawa Szaramowicza, Gustawa Szaramowicza, Kazimierza Arcimowicza,  Leopolda Eliasiewicza i Narcyza Celińskiego, którzy powołali Syberyjski Legion Wolnych Polaków i próbowali przebić się do chińskiej granicy, aby tam oddać się w ręce angielskich, francuskich i amerykańskich konsulów. Czy im się to udało? (…)

Omilostněn proti své vůli 1/2 (1990)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 21:42

Jiří Daněk. Dokumentární hra o Dreyfusově aféře.  Hudba Milan Knížák. Dramaturg Jan Kolář. Režie Dobroslav Zborník.

Osoby a obsazení: Jacques (František Husák), Drummond (Jan Přeučil), Clemenceau (Josef Vinklář), Alfred Dreyfus (Jan Hartl), Demange (Jiří Samek), Émile Zola (Petr Čepek), Mathie Dreyfus (Miloslav Mejzlík), Gonse (Rudolf Hrušínský I.), Picquard (Oldřich Vlach), Esterházy (Pavel Rímský), Lucie Dreyfusová (Miluše Šplechtová), kamelot (Jiří Prager), kamelot (Martina Adamcová) a kamelot (Pavel Vangeli), Jaurésa (Václav Knop), soudce (Radan Rusev), Lucie Dreyfusová (Miluše Šplechtová), herec 1. (Jan Hrušínský), herec 2. (Tomáš Töpfer), de Pellieaux (Vladimír Kratina), žena (Sylva Turbová), ženský hlas (Daniela Vacková), kamelot (Jiří Prager), kamelot (Martina Adamcová), kamelot (Pavel Vangeli), žena zpěvačka (Martina Podéšťová), hlas 1. (Václav Černý), hlas 2. (Alain Slivinský) a hlas 3 – písnička (Jiří Váchal).

Natočeno 1990. Premiéra 7. a 14. 2. 1990 (51 + 48 min.). Repríza 19. a 26. 11. 1993; 16. a 23. 10. 2022 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.) v cyklu Radioseriál.

Pozn.: Rudolf Hrušínský hraje v Daňkově inscenaci generála Gonse – stejně jako v třídílné TV inscenaci Dreyfusova aféra (1968).

Jak jsem potkal kabaret 1/6 (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:49

Lehce dokumentární zábavný seriál o historii kabaretů a divadel malých forem u nás i ve světě – z dobových textů, archivních záznamů a vzpomínek pamětníků, jakož i svých vlastních, sestavil Ondřej Suchý. Dramaturgie Markéta Košťáková. Režie Markéta Košťáková.

Hostem Ivan Kraus (6). Ukázky čte Jiří Lábus (6).

Natočeno 2018. Premiéra 1. dílu 1. 4. 2018 (ČRo 2 Praha, 10:30 h.) v cyklu Kdo by se divadla bál. Repríza 2. dílu 13. 1. 2019 (ČRo 2 Praha, 10:30 h).

Obsah: Díl 1. – Kabaret, kabaret, co je kabaret? – 2. Poválečné Rokoko. – 3. Pražské literární kabarety – Paravan a Luxor.  – 4. Jak vznikl kabaret Večerní Brno? – 5. Rozhovor s Jonášem.  – 6. Z Pardubic do Pařížského Crazy Horse.

Pozn.: Dalších plánovaných 14 dílů už realizováno nebylo.

Lit.: Svoboda, Samuel: Ondřej Suchý: Rozhodl jsem se minimálně vystupovat na veřejnosti. In web TopVip, 19. 2. 2018 (rozhovor). –  Cit.: (…)  Teď mě ještě čeká cesta do Polska a znovu do Německa a Francie. Po loňském úspěchu mého třináctidílného rozhlasového seriálu »Jak jsem potkal cirkus«, začne Český rozhlas Dvojka od dubna vysílat v režii Markéty Košťákové seriál nový »Jak jsem potkal kabaret«. Rád bych, aby byl přinejmenším stejně tak příznivě přijat, jako seriál o cirkusech a cirkusových klaunech. (…)

Suchý, Ondřej: Zprávy z domova 1. In web Semanovice.cz, 23. 10. 2018 (článek). – Cit.: Je podzim a já se poprvé stávám zahradníkem. Pravda, ještě ne na plný úvazek, ale skoro. Zatím jsem učedníkem hlavního zahradníka, kterým je moje žena Johana. Vychutnáváme si samotu v barvách podzimu, oceňujeme jak v přírodě všechno živé má svůj řád, na rozdíl od okolního světa, který pozvolna řád stále víc a víc postrádá.

Zahradničím od září, kdy jsem natočil poslední letošní dvě Nostalgická muzea (s hercem a režisérem Janem Kačerem a filmovým režisérem Hynkem Bočanem) a kdy Český rozhlas dal mé redaktorce a režisérce Markétě Košťákové výpověď pro nadbytečnost. Markéta Koštáková, se kterou jsem spolupracoval od devadesátých let, je perfekcionistka, rozhlasový profesionál, nejen z mého pohledu člověk v rozhlase nenahraditelný. Proto také, když mi bylo oznámeno, že mohu v roce 2019 natočit pět svých Nostalgických muzeí (mimochodem – do roku 2017 jich bývalo pravidelně deset) souhlasil jsem jen za předpokladu, že se mnou na nich bude spolupracovat Markéta Košťáková, tedy pokud se dohodne s bývalým zaměstnavatelem na externí spolupráci.

Dalším z důvodů, proč se mi zalíbilo stát se dočasně či napořád zahradníkem, je něco, na co neznám odpověď, ale na co dnes už nezná odpověď asi nikdo v Českém rozhlase. Domnívám se, že ti, kteří by mi odpovědět mohli, dostali výpověď už v létě. Po mém seriálu Jak jsem potkal cirkus mi bylo nabídnuto pracovat na seriálu Jak jsem potkal kabaret. V námětu jsem odevzdal rozpis konkrétních 20 dílů, který byl schválen. Později bylo domluveno, že se díly odvysílají ve třech etapách: 6 + 7 + 7. Vytvořil jsem jich a odvysílal (za spolupráce Markéty Košťákové) celkem šest. Do dalších jsem natočil rozhovory s Jarkem Nohavicou o jeho ostravském Kabaretu Bo!, s Ivanem Krausem a s mým bratrem o kabaretech pařížských, jednali jsme s Kabaretem MM v Bratislavě, který tam vede Milan Markovič. Bohužel – dnes už není nikdo, kdo by pokračování seriálu schválil. Něco takového by se mi na naší zahradě stát nemohlo. Ačkoliv – možná, že krtek by mě naštval…

Fokus – Československo v umení 1/? (Československo v umění, 2018)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 15:30

Připravila a moderuje Zuzana Golianová.

Hovoří výtvarník Rudolf Sikora (1), Zuzana Mistríková (2), dokumentaristka Zuzana Piussi (3) režisér Marián Amsler (4), Martin Kubran, Václav Macek, Andrea Sedláčková, Blaho Uhlár, Ján Šimko, Tom Ciller.

Natočeno 2018. Premiéra 6. 2. 2018 (Rádio Devín, 13:00 h); 13. 2. 2018 (Rádio Devín, 13:00 h); 20. 2. 2018 (Rádio Devín, 13:00 – 13:30 h); 27. 2. 2018 (Rádio Devín, 13:00 – 13:30 h); 13. 3. 2018 (Rádio Devín, 13:00 h); 17. 4. 2018 (Rádio Devín, 13:00 – 13:30 h); 12. 6. 2018 (Rádio Devín, 13:00 h); 26. 6. 2018 (Rádio Devín, 13:00 h); 17. 7. 2018 (Rádio Devín, 13:00 h); 25. 9. 2018 (Rádio Devín, 13:00 h).

Repríza 3. dílu 18. – 23. 7. 2025 (SRo 8 Rádio Litera).

Pozn.: „Československo“ pretrváva okrem iných umeleckých žánrov aj v kinematografii. Slovenské filmy sa vyrábajú s účasťou českých tvorcov a české snímky pozývajú na spoluprácu slovenských tvorcov. Ako funguje spolupráca v audiovízii medzi týmito dvoma národmi? Čo sa zmenilo po roku 1993? A ktoré roky boli pre československú kinematografiu tými najlepšími/najprajnejšími. O tom budeme hovoriť v dnešnom Fokuse o 13.00 na tému „Československo v umení“ s producentkou Zuzanou Mistríkovou. Príjemné počúvanie vám praje Zuzana Golianová. (anotace)

Pozn.: Hostkou dnešného Fokusu (13.00 – 13.30 hod.) na tému „Československo v umení“ bude dokumentaristka Zuzana Piussi. Bude hovoriť aj o tom, aké to bolo pre Slovensku prísť do Prahy a nakrúcať autorské dokumenty, ako sa Praha v jej očiach zmenila, či musela bojovať s predsudkami, či je „myseľ typu odinakiaľ“ výhodou a kde sa cíti byť doma.  Zahráme si Živé kvety – Bratislavu. Príjemné počúvanie praje Zuzana Golianová. (anotace)

Pozn.: Tom Ciller – slovenský scénograf, kostýmový výtvarník, grafik, absolvent VŠMU začínal svoju profesionálnu kariéru v Brne, odvtedy spolupracuje s českými divadlami. Najčastejšie v rámci inscenačných tímov s režisérmi: Martinom Čičvákom, Rastislavom Ballekom a Jakubom Nvotom. Má rád Prahu, kam chodieva odmalička, češtinu, cez ktorú sa paradoxne naučil inak počúvať aj slovenčinu a ako slovenský umelec/divadelník/výtvarník v súvislosti s Českom hovorieva „Ešte že ich máme!“. Tom Ciller bude hosť dnešného Fokusu na tému „Československo v umení“ od 13.00 hod. so Zuzana Golianová. (anotace)

Režisér Marián Amsler (1979) patrí k mladšej strednej generácii, v súčasnosti umelecký šéf Divadla Astorka Korzo „90, pred tým umelecký šéf (od 2008) a interný režisér v HaDivadle v Brne (2010 – 2014), od absolvovania VŠMU spolupracuje aj so slovenskými aj s českými divadlami – (okrem už spomínaných) Činohrou SND, DAB Nitra, SKD Martin, Divadlom Aréna, Dejvickým divadlom v Prahe, Divadlom Petra Bezruča v Ostrave, Činoherným štúdiom v Ústí nad Labem; je spoluzakladateľ nezávislého Divadla Letí v Prahe (2005).

V dnešnom Fokuse (13.00 – 13.30 hod.) na tému „Československo v umení“ budeme hovoriť o spoločných črtách v slovenskej a českej dramatickej tvorbe, živote a fungovaní divadiel na oboch stranách hranice a aj o tom, v čom sú odlišné. Príjemné počúvanie praje Zuzana Golianová.(anotace)

Na tému „Československo v umení“ budeme v dnešnom Fokuse (13.00 – 13.30 hod.) hovoriť s divadelným dramaturgom Martinom Kubranom, ktorý má skúsenosti so spoluprácou so slovenskými aj českými divadlami. Ešte ako študent na VŠMU spolupracoval s Činohrou ND Brno. V internom pomere spolupracoval ako dramaturg so SKD Martin, s Divadlom Aréna, Činohrou SND, Činohrou ND Brno. Najčastejšie inscenuje s dvoma režisérmi: Martinom Čičvákom a Rastislavom Ballekom. Dnes si povieme viac o predsudkoch, klišé a čo z toho platí pri slovenských a čo pri českých divadelníkoch. (anotace)

Česká filmová režisérka, scenáristka a strihačka Andrea Sedláčková žije už takmer 30 rokov v Paríži. Papiere, že je rezidentka tam získala ako emigrantka presne 17. novembra 1989. Vyrastala a študovala v Československu, rozdelenie republík sledovala z Francúzska a aj keď je Praha jej druhým domovom a chodieva aj na Slovensko, stále sleduje obe krajiny s odstupom. A o tom všetkom sa s ňou v dnešnom Fokuse od 13.00 hod. na tému „Československo v umení“ bude rozprávať Zuzana Golianová.

Lit.: anonym: FOKUS Československo v umení – hosť Rudolf Sikora. Témy. In web Rádio Devín,  6. 2. 2018 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Od februára tohto roku sa do programu Rádia Devín vracajú Fokusy, tými utorkovými vás od 13.00 – 13.30 hod. prevádza Zuzana Golianová s témou „československé umenie“. Prvým hosťom bol významný výtvarník, umelec „umelčík“, ktorý prežil zlaté šesťdesiate, normalizáciu, alternatívne scény a dnes, stále verný svojim témam a radosti z tvorby, vystavuje v svetových galériách, Rudolf Sikora.

Pozn.: Ako sa vyvíjala fotografia od roku 1918, hral v tomto druhu vizuálneho umenia rok 1993 – rozdelenie spoločného štátu Československa – nejakú roku? Ako je to s fotografiou dnes – aká je česká a aká slovenská scéna? Spomenieme aj prieniky a presahy slovenských fotografov a ich pôsobenie v Česku a opačne. V dnešnom Fokuse so Zuzana Golianová na tému „Československo v umení“ s historikom a teoretikom fotografie, riaditeľom Stredoeurópskeho domu fotografie Václavom Macekom od 13.00 do 13.30 hod. (anotace)

Lit.: Hajdučíková, Veronika: Na letných cestách s Literou: Praha. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 15. 7. 2025 (článek). – Cit.: Vo vysielaní Rádia Litera vás počas nasledujúcich dvoch prázdninových mesiacov pozveme aj na niekoľko letných ciest. V tomto týždni to bude literárna návšteva stovežatej Prahy. (…)

Potulky Prahou zúročíme od piatku v relácii z cyklu Fokus autorky Zuzany Golianovej s podtitulom Československo v umení, a to konkrétne rozhovorom so slovenskou filmárkou žijúcou v Prahe – Zuzanou Piussi.

Polsko-židovská debata hořkne (2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 15:27

Jan Fingerland. Komentář. O víkendu v Mnichově vysvětlil polský premiér Morawiecki izraelskému novináři, že nelze mluvit o polských pachatelích, protože pachatelé přece byli různých národností, včetně židovské. Část polského veřejného mínění vychází z přesvědčení, že pozitivní úloha Poláků coby bojovníků proti nacismu nebo zachránců Židů není doceněna. Příchod nové národně-konzervativní garnitury k moci ovšem oživil bolestínskou verzi dějin, v níž se nepříjemné věci vracejí zpátky pod koberec.

Natočeno 2018. Premiéra 19. 2. 2018 v rámci pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus, 18:33 h).

Lit.: Fingerland, Jan: Jan Fingerland: Polsko-židovská debata hořkne. In web ČRo Plus, 19. 2. 2018 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: I události, které jsou vzdálené tři čtvrtě století, mohou zapalovat emoce. Zejména pokud jsou spojeny s událostmi 2. světové války. Spor o podíl Poláků na vraždění Židů je učebnicovým příkladem.

Na počátku byl pokus současné polské vlády zákonem stanovit určitý výklad historických událostí, například zabránit používání obratu „polské tábory smrti“. Záměr zákona byl ve skutečnosti mnohem širší, totiž bojovat proti stereotypu Polska jako společnosti, která se nějak podílela na holokaustu.

Tato část polského veřejného mínění vychází z přesvědčení, že pozitivní úloha Poláků coby bojovníků proti nacismu nebo zachránců Židů není doceněna. A naopak že negativní stránky, jako je vraždění Židů jejich polskými sousedy, jsou nespravedlivě nadhodnocovány – zejména na Západě. Na vině je prý americký antipolonismus, německý pokus přesunout svou vinu na Poláky, snad i nevděk Židů za nezištnou polskou pomoc.  (more…)

Týden očima Petra Schwarze – Začal půst. Estébáci vylézají z děr (2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 15:22

Petr Schwarz. Komentář. Babiš a jeho právníci mají před sebou rozhodování, kohože to budou nyní žalovat. Ať si během postní doby uvědomí, co Kristus říkal i ti, kteří se křesťanstvím zaštiťují, ale hlásají nenávist ke všem, kdo jsou jiní.

Natočeno 2018. Premiéra 17. 2. 2018 v cyklu Názory a argumenty (ČRo Plus, 18:33 h).

Lit.: Schwarz, Petr: Týden očima Petra Schwarze: Začal půst. Estébáci vylézají z děr. In web ČRo Plus, 17. 2. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Po tomto týdnu je to jasné – budoucnost České republiky záleží na taxikářích, zejména pražských. Ti jsou sice nyní poněkud naštvaní, ale nebojmež se, vláda v demisi maká a maká, a hněv Velkého drožkáře se jí daří tišit, aby nedopadl na celou ubohou zemi.

Jak oznámil Andrej Babiš hned v úvodu tiskovky po jednání svého kabinetu, se zástupkyní taxikářů se sešli na vládě hned tři ministři včetně premiéra samotného a také čtyři zástupci magistrátu. K takové pozornosti stačilo, aby nějakých tisíc taxikářů dva dny naprázdno jezdilo po Praze a v pondělí část z nich zablokovala dopravu v centru města.

Úžasné, kdo chcete premiérovu pozornost, už víte, jak na to. A ještě úžasnější je, že u nás evidentně vše funguje tak dobře, že může makající vláda věnovat tolik péče nátlakovým akcím provozovatelů služby, bez které se naprostá většina obyvatel celkem jednoduše obejde.

Babiš a hlavně jeho právníci mají před sebou navíc rozhodování, kohože to budou nyní žalovat. Bratislavský krajský soud totiž v souladu s rozsudkem slovenského Ústavního soudu zamítl Babišovu žalobu, že je veden ve svazcích StB jako její agent neoprávněně.

Nynější předseda britské Labouristické strany Jeremy Corbyn v 80. letech vědomě spolupracoval s československou Státní bezpečností a dostával za to peníze, řekl novinářům bývalý příslušník StB Ján Sarkocy.

(more…)

Šlouf – muž, který udělal z důchodce prezidenta (2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 15:18

Karel Hvížďala. Komentář.  Miroslav Šlouf je jméno, které si každý, kdo se zajímal v minulých desetiletích o politiku, pamatuje.  Miroslav Šlouf, původně svazácký funkcionář a komunistický poslanec, který se po roce 1989 přeorientoval na sociálního demokrata.  V roce 2008 založil Šlouf sdružení Přátelé Miloše Zemana, z kterého se pak vyvinula Strana Práv Občanů Zemanovci.

Natočeno 2018. Premiéra 19. 2. 2018 v cyklu Názory a argumenty. (ČRo Plus, 18:33 h.).

Lit. Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Šlouf – muž, který udělal z důchodce prezidenta. In web ČRo Plus, 19. 2. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Miroslav Šlouf je jméno, které si každý, kdo se zajímal v minulých desetiletích o politiku, pamatuje. Byl to evidentně dost pracovitý, organizačně zdatný a schopný lobbista.

Byl majitelem firmy Slávia Consulting ve Školské ulici v Praze, bez jakýchkoliv morálních skrupulí: původně svazácký funkcionář a komunistický poslanec, který se po roce 1989 přeorientoval na sociálního demokrata.

Pro tuto stranu vymyslel jako lákadlo po vzoru Aleksandra Kwasniewského volební autobus Zemák, s nímž pomohl v letech 1996 a 1998 k volebním úspěchům ČSSD. Zároveň se ale neštítil spolupracovat ani s podsvětím, ani proti soupeřům premiéra použít jakékoliv podlé metody, i když zastával funkci šéfa poradců Miloše Zemana.

To dokazuje jak jeho přátelství s šéfem podsvětí Františkem Mrázkem, kterému říkal konspiračně Vodník a kterému bezostyšně dovolil, aby ho navštěvoval na předsednictvu vlády, tak příprava zcela vymyšlené a pomlouvačné zprávy o tehdejší ministryni Petře Buzkové v rámci akce Olovo.

Dokonce Janu Kavanovi na ministerstvo zahraničí doporučil Karla Srbu, který měl později připravit vraždu novinářky Sabiny Slonkové, kvůli čemuž skončil ve vězení. Spekulovalo se o Šloufově účasti na kdejaké korupční kauze včetně nákupu stíhaček Gripen.  (more…)

Žila jsem s oddaným komunistou 1/10 (2018)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 15:11

Žo Langerová. Československo – můj osud 1934-1968. Vyprávění nešťastné manželky o životě rodiny vysoce postaveného (a pak i vězněného) slovenského komunistického funkcionáře Oskara Langera. Překlad Josef Moník. Pro rozhlas připravila Blanka Kostřicová.  Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Alexandra Bauerová.

Čte Aranka Lapešová.

Nastudovalo Brno v roce 2018. Premiéra 19.-28. 2. 2018 (ČRo Plus, 23:33 h) v cyklu Radiokniha.

Obsah:

1. Poprvé čteme ze vzpomínek Žo Langerové. Rodačka z Budapešti pocházela z dobře situované židovske rodiny. Ve 30. letech se provdala za slovenského komunistu.

2. Do období všudypřítomného strachu v 50. letech vas zavede četba druhé části Radioknihy. Kniha připomíná, že naivní víra a totalitní ideologie jsou smrtícím koktejlem.

3. V další části mimo jiné uslyšíte popis jarního dne roku 1951, kdy se Oskar Langer snažil ověřit, při procházce se svou dcerou a manželkou, jestli ho skutečně sleduje tajná policie.

4. Jak vysvětlit dceři, že jí zatkli otce? To řeší ve čtvrté části Zo Langerová. Ona sama v té době už v neomylnost komunistické strany nevěřila.

6. Rozhlasová a tisková propaganda, záplava lží a umělá nenávist – to všechno provázelo procesy padesátých let. V šesté části Radioknihy o tom uslyšíte i od Žo Langerové.

7. Ve vedlejším procesu, který souvisel s obviněním Rudolfa Slánského, byl její manžel Oskar Langer odsouzen na 22 let za velezradu a špionáž. Následovaly existenční starosti.

8. Až tři roky po zatčení manžela ho mohla Žo Langerová s dcerami navštívit v uranovém lágru. V té době ale také marně hledala práci.

9. Autorka tentokrát vzpomíná na dopis, který její odsouzený manžel Oskar Langer napsal prezidentu republiky Antonínu Zápotockému. Líčí v něm brutální praktiky vyšetřovatelů.

10. Po propuštění na amnestii se změnilo chování Oskara Langera. Přestal se totiž zajímat o svou rodinu. Všechno, o co se snažil, byla vlastní rehabilitace.

Lit.: Kostřicová, Blanka: Žo Langerová: Žila jsem s oddaným komunistou. In web ČRo Plus, 19. 2. 2018 (článek). – Cit.: I když byl Oskar Langer odsouzen komunistickou justicí, stále nezlomně věřil v ideu komunismu.

Memoárová kniha Žo Langerové Žila jsem s oddaným komunistou má výmluvný podtitul: Československo – můj osud 1934 – 1968. Životní osudy budapešťské židovky, tzv. malé dějiny její a rodinné, jsou velmi těsně spjaty s dějinami velkými – s celospolečenským i celosvětovým historickým děním.

Ve třicátých letech se totiž Zsófia Bein (jak znělo autorčino dívčí jméno) provdala za slovenského komunistu Oskara Langera, což determinovalo celý její další život. I manžel byl židovského původu, a tak se v roce 1938 Langerovi rozhodli pro emigraci do Spojených států. (more…)

Ex libris – Roboti nastupují (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:06

Roboti nastupují. Tak – poněkud výhrůžně – zní název knihy amerického počítačového experta Martina Forda. Konkrétní příklady na téma, jak nás mohou roboti připravit o práci, uslyšíte v další části literárního cyklu Ex libris. Připravil Pavel Hlavatý.

Natočeno 2018. Premiéra 20. 2. 2018 (ČRo Plus, 20:05 – 20:33 h).

 

Zaostřeno na zadlužené samoživitelky (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:02

Mnohé samoživitelky se zadlužují, protože nedostávají alimenty. Procházejí-li osobním bankrotem a pracují, na sociální dávky nedosáhnou. Zálohované výživné přitom vláda odmítá. Dnešní Zaostřeno připravila Lucie Vopálenská.

Natočeno 2018. Premiéra 20. 2. 2018 (ČRo Plus, 15:34 h).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress