Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

29. 11. 2017

Český slavík na márách (2017)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 10:21

Ondřej Konrád. Komentář.

Natočeno 2017. Premiéra 28. 11. 2017 v rámci pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus, 18:33 h.).

Lit.: Konrád, Ondřej: Ondřej Konrád: Český slavík na márách. In web ČRo Plus, 28. 11. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Letos je pohřeb Slavíka urgentní a opět je za tím jméno Ortel, kapely i jejího protagonisty.

Před rokem zakončovala glosu na téma výsledků Českého slavíka a událostí i výroků s ním spojených slova o tom, že dávno smysl ztrativší anketu je nejvyšší čas tiše pochovat.

Než v ní díky píli svých příznivců vyhraje Tomáš Ortel. Pro kontroverzní písně monitorovaný ministerstvem vnitra.

Po letošním ročníku je pohřeb Slavíka urgentní a opět je za tím jméno Ortel, kapely i jejího protagonisty. Ti si tentokrát nepřišli pro ceny za druhá místa v kategorii skupin i zpěváků, a tak nikdo nemusel demonstrativně odcházet ze sálu v nesouhlasu s jejich texty obsahující xenofobními a rasistické rysy i v odporu vůči kostýmům s lebkami a hnáty, připomínající znaky jednotek SS.

Jako vloni Radek Banga, oceněný za to pak cenou nadace Charty 77. Ale také napadaný nenávistnými projevy na sociálních sítích, což vedlo ke dvěma soudním řízením.  (more…)

Interview Plus – Jaromír Štětina (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:12

V separatistickém regionu na východě Ukrajiny došlo k převratu. Co mocenská výměna znamená pro další vývoj?  „Na Ukrajině neprobíhá občanská válka, jak říká prezident Zeman. Je to normální agrese jedné země proti druhé,“ říká Jaromír Štětina, europoslanec zvolený za TOP09 a STAN. Připravil a moderuje Jan Bumba.

Hovoří Jaromír Štětina.

Natočeno 2017. Premiéra 28. 11. 2017 (ČRo Plus, 11:34 h.). K poslechu zde.

Lit.: Bumba, Jan – Erhart, Michael: Ukrajině musíme dodat zbraně, bojují i za nás, říká europoslanec Štětina. In web ČRo Plus, 28. listopadu  2017  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V separatistickém regionu na východě Ukrajiny, který sám sebe nazývá Luhanská lidová republika, došlo k převratu. V ulicích Luhansku se objevili neoznačení vojáci a tamější parlament schválil demisi dosavadního vůdce Igora Plotnického. „Byl to obyčejný puč. A jelikož na východě Ukrajiny ani vítr nezafouká bez vlivu Ruska, tak to byl puč řízený z Moskvy,“ tvrdí europoslanec zvolený za TOP 09 a hnutí STAN Jaromír Štětina. Podle něj je pravděpodobné, že aktivní roli sehráli i ruští vojáci a příslušníci tajných služeb.

Cílem převratu je prý obnovit snahy o vytvoření tzv. Novoruska, které by vzniklo spojením Doněcké a Luhanské lidové republiky. „Není to tak, že by tomuto Igor Plotnickij nějak bránil. Ono stačí, když funkci mouřenína nevykonáváte dostatečně aktivně a razantně,“ doplňuje.

„Moskvě jde o vytváření pozemských letadlových lodí – nových Kaliningradů, Krymů nebo Náhorních Karabachů. Rusko chce ovládnout pobřeží Černého moře až k Oděse a Dněstru. Tomu je třeba zabránit,“ zdůrazňuje Štětina.  (more…)

28. 11. 2017

Silvestrovský rozhovor na rozhlasové stanici mluveného slova (2017)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 21:50

Kateřina Rathouská. Rozhlasová hříčka. Dramaturgie Aleš Vrzák, Jaroslav Pokorný a Robert Němec. Režie Aleš Vrzák.

Osoby a obsazení: moderátorka (Ester Kočičková) a Kamila Kratochvílová, spisovatelka (Tereza Bebarová) a ??? (Lukáš Hlavica).

Natočeno 28. 11. 2017. Premiéra 30. 12. 2017 (ČRo 2 Praha, 22:00 hodin). Repríza 29. 12. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:00 h); 31. 12. 2019 (ČRo Plus, 23:05 h.).

Lit.: -kra- (= Rathouská, Kateřina): Kateřina Rathouská: Silvestrovský rozhovor na rozhlasové stanici mluveného slova. In web ČRo 2 Praha, 30. 12. 2017 (anotace). – Cit.: Setkání se spisovatelkou Kamilou Kratochvílovou a její knihou Je třeba zabít Vé.

Havran (1971, 2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích,Poezie — Premek @ 16:55

Edgar Allan Poe. Báseň. Překlad Vítězslav Nezval. Hudba Václav Kučera, hrají Sonatori di Praga.

Recitují Jiří Adamíra.

Natočeno 1971 (studio Lucerna). Vydal Supraphon v roce 1972. Reedice Supraphonline 15. 12. 2017 (MP3)

Pozn.: EDGAR ALLAN POE ( *19.11.1809 – †7.10.1849) autor Havrana, nejznámější básně všech dob a nejvýznamnějšího díla romantismu, byl americký básník, prozaik, literární teoretik a esejista.

Lyricko-epická baladická báseň Havran (v orig. Raven = Krkavec) vypráví příběh nemocného muže ležícího v horečkách a především trýzněného vzpomínkami na svoji zemřelou milenku Lenoru, jehož navštíví tajuplný host – havran, který na otázky kladené mu z počátku žertem, později vážněji a vážněji odpovídá vždy jen „nevermore“, tzn. „nikdy více“, v překladu V. Nezvala „už víckrát ne“. Odpoví tak i na otázku znejistělého muže, zda ještě někdy uvidí svou milou…Mužův údiv a nejistota postupně graduje v paniku a posléze i v hrůzu. Snaží se havrana zbavit, ale ten zmizet nehodlá. Závěrem muž přijímá, že havran již zřejmě nikdy neodletí a zůstane jako temný stín v jeho duši…

Záhada hlavolamu pro pokročilé čtenáře (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 16:50

Zahada hlavolamu 2017Jan Drnek. Audiokniha. Hudba Přemysl Haas.

Čte Antonín Kaška.

Natočeno 1. 11. 2017 (studio A K). Vydalo AVIK 17. 11. 2017 (1 CD mp3, AV 041917, 4:21:41).

Ukázka k poslechu zde.

Obsah: 1. Prolog, 2. Méně významný případ, 3. Pátek 18. září, 4. Pondělí 21. září, 5. Dvojitá stopa, 6. Kostelníkův dům, 7. Národní správce, 8. Hrobové ticho, 9. Pitvání ježka, 10. Sobota 26. října, 11. Tleskačova rodina, 12. Neděle 27. října, 13. Úplný příběh, 14. Klíč k budoucnosti, 15. Utery 5. listopadu, 16. Epilog o klíči.

Pozn.:   Je rok a půl po válce. Nastupující komunistický režim postupně obsazuje silové složky. Zkušený kriminalista nechce vstoupit do strany a tak je převeden na nedořešené případy. Vybírá si dávné nevyjasněné úmrtí pražského hocha Jana Tleskače.

Kdo byl ve skutečnosti Jan Tleskač a kde se vzal ve Stínadlech? Jak a kým byl zavražděn? K jakému účelu byl kdysi vyroben záhadný hlavolam – ježek v kleci? V čem spočívala jeho skutečná hodnota? Je spisovatel Jaroslav Foglar v tom všem také nějak zapletený? Proč si kriminalista vybral právě tento případ?

Času není mnoho a nebe nad Stínadly se již opět zatahuje temnými mračny. Vše objasní detektivní příběh plzeňského spisovatele Jana Drnka – Záhada hlavolamu pro pokročilé čtenáře.

Strašne ošemetná situácia (Strašně ošemetná situace, 1971)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 16:01

Ján Solovič. Komedie. Redakčně připravil Príbus. Technická spolupráce Janeček a Koma. Režie Dušan Zimen.

Účinkují Jozef Króner, Eva Kvietiková, Eva Krížiková, Anton Mrvečka, Viera Bálinthová, Marián Labuda, Beata Poničanová.

Natočeno 30. 4. 1971 (37 min).

Česká inscenace

Starý zaľúbenec (Zamilovaný stařík, 1962)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 15:20

Ján Chalúpka. Veselohra. Rozhlasová úprava Alexander Noskovič. Mistr zvuku Vojtech Šárik. Režie Martin Hruška.

Účinkují Ján Bzdúch, Elena Kleisová, Zolo László, František Kmec, Jozef Hodorovský, Hana Grissová, Naďa Kotršová a Ján Lipták.

Nastudoval Československý rozhlas Košice v roce 1962 (66 min.). Repríza 8. 10. 2019 (SRo Rádio Devín, 20:00 h).

Pozn.: Veselohra o túžbe starnúceho maliara Ignáca Pomazala získať srdce mladého dievčaťa. Pôvodný názov „Starúš plesnivec, alebo štyri svadby na jednom pohrebe v Kocúrkove“. Hra mala premiéru v Liptovskom Mikuláši v roku 1837. (anotace)

Notářský pitaval 1/5 (1982 – 1991)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 12:33

Jiří Brázda. Četba na pokračování. Příběhy z notářské praxe. Připravil Jan Halas. Hudební dramaturg Radim Smetana (1), Vladimír Bár (3), Vladimír Brand (4), Pavel Klemens (5). Dramaturg Rudolf Matys. Režie Vladimír Tomeš (1), Petr Adler (2, 3), Stanislav Vyskočil (4), Pavel Klemens (5).

Čte Josef Velda (1), Zdeněk Buchvaldek (2-4). Úvodní slovo Zdeněk Švingr (1), Hana Brothánková (2), Zdeňka Sajfertová (4).

Natočeno 1982 – 1991. Premiéra 1. dílu  22. 8. 1982 (Praha, 15.00-17.00 h.), 2. dílu 21. 8. 1983 (Praha, 15:00 – 17:00 h), 3. dílu 28. 7. 1985 (Praha, 15.00 – 17.00 h), 4. dílu 17. 8. 1986 (Praha, 15.00 – 17.00 h) a 5. dílu 25. 8. 1991 (Praha, 15.05 – 17.00 h.) v cyklu Pokračování za pět minut.

Repríza 2. dílu 10. 1. 1993.

Obsah: 3. díl: Cigareta – Muž a ženy – Zatracená slosování – Zvláštní lidé – Dva bratři – Za laskavé asistence andělů.

4. díl: Pro koho  – Ach ty ženy – Ing.Váňa kupuje chatu a basta – Šetřilová – Muž a žena.

5. díl: Elegán – Neobvyklý návrh – Vyděračka – Marnotratný strýček – Záludná závěť – Překvapení.

Kult árijského zdraví aneb Proč nacisté milovali kávu bez kofeinu (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:18

Připravil Miroslav Tomek.

Natočeno 2017. Premiéra 25. 11. 2017 (ČRo Plus, 19:10 h.) v cyklu Svět ve 20 minutách.

Lit.: Tomek, Miroslav: Kult árijského zdraví aneb Proč nacisté milovali kávu bez kofeinu. In web ČRo Plus, 25. listopadu  2017  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když se NSDAP dostala k moci, její vůdci doporučovali pít kávu bez kofeinu, protože ten považovali za jed. Pití takové kávy bylo součástí státní politiky, která měla uchovat zdraví árijské populace.

Překvapivá obliba, které se kávě bez kofeinu v Německu dostalo v meziválečném období, souvisela jednak s touhou po zdravém životním stylu, jednak také s nacistickou ideologií. Píše o tom americký internetový magazín Atlas Obscura.

Káva se poprvé objevila v 15. století. Připravovala se různými způsoby a různě silná, kdo se ale chtěl vyhnout kofeinu úplně, ten musel sáhnout po nějaké náhražce, například po hořké pražené čekance. Až v roce 1905 v německých Brémách objevil Ludwig Roselius způsob, jak vyrobit chutnou verzi opravdové kávy, která přitom žádný kofein neobsahuje.

Roseliův vynález má ve světě dobrého jídla a pití podivné postavení – jen zřídka se najde někdo, kdo by ho měl rád, lidé ho častěji spíš jen trpí a kávoví puristé jím pohrdají.

Na začátku své existence si ale káva bez kofeinu našla zvláštní skupinu příznivců a podporovatelů – německé nacisty. Když se NSDAP dostala k moci, její vůdci doporučovali pít kávu bez kofeinu, protože ten považovali za jed. Pití takové kávy bylo součástí státní politiky, která měla uchovat zdraví árijské populace.  (more…)

On Air – Věra Roubalová Kostlánová (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:01

Připravila Alžběta Medková.

Hovoří Věra Roubalová Kostlánová.

Natočeno 2017. Premiéra 27. 11. 2017 (ČRo Radio Wave) v rámci cyklu Tahle země bude pro starý.

Lit.: Medková, Alžběta: Psychoterapeutka a poslední mluvčí Charty Věra Roubalová Kostlánová: Uprchlíci nejsou oběti, berme je jako partnery. In web ČRo Radio Wave, 27. listopad 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je česká společnost skutečně tak nenávistná, jak se často tvrdí? Jak je možné, že trauma holocaustu pociťují i dnešní dvacátníci? S psychoterapeutkou Věrou Roubalovu Kostlánovou jsme mluvili o jejích zkušenostech s uprchlíky i tom, co se stalo s českou levicí.

Věra Roubalová Kostlánová (1947) se účastnila studentských protestů v roce 1968, podepsala Chartu 77 a v roce 1992 byla jednou ze tří posledních mluvčí. Jako psychoterapeutka pracuje s uprchlíky, migranty i rodinami, které poznamenal holocaust.

Jako terapeutka pomáháte i lidem, kteří holocaust sami nezažili, jsou z následujících generací, přesto je tato traumata ovlivňují. Jak?
Takzvaná první generace si prožila všechna ta strašná traumata jako koncentrační tábory, útěky nebo ukrývání, a to velmi ovlivnilo výchovu jejich dětí. Traumata se pak přenášejí i na následující, třetí generaci. S Helenou Klímovou jsme vedly dvacet let terapeutickou skupinu Rodiny po holocaustu, kterou navštěvovali kromě přeživších i příslušníci právě té druhé a třetí generace a teď už dorůstá čtvrtá. Je velmi zajímavé, jak se traumata dokáží tak silně přenášet po celá desetiletí.

(more…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress