Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

28. 11. 2017

Na počest Bezručovi a Ostravě

Filed under: Názory a komentáře — Premek @ 10:30

Gabriela Míšková

Letos v létě dopsal umělecký šéf činohry Národního divadla Brno Martin Františák rozhlasovou hru Nejasné nebe. Hra o ostravském nebi motivovaná baladou Maryčka Magdónova slezského barda Petra Bezruče. Rozhlasová premiéra se pak stala součástí zářijového Speciálního vysílání ČRo z Lysé hory k výročí 150 let od narození Ještěra Petra Bezruče.

Režisér Tomáš Soldán natáčel v ostravském studiu s Norbertem Lichým, Pavlou Dostálovou, Karlem Čepkem, Markem Cisovským a dalšími herci, z nichž jsou všichni nějakým způsobem profesně spjati buď s Komorní scénou Aréna nebo Divadlem Petra Bezruče. Těžko si představit, že by tak věrně dokázala zprostředkovat pohled na ostravské nebe, na sílu ostravské rodiny, na lásku i nenávist k městu, „ta parta od Vltavy“, jak zazní u stolu v poloprázdné hospodě mezi cugoři, polivaky a dalšími havíři. Františák, sám znalý ostravské nátury, napsal text jako veselou vzpomínku na Bezruče, Balabána a Landsmanna. Postavy Františáka jsou blízké Balabánovým postavám v jejich lidskosti a Landsmannovým hrdinům se zase podobají autentickým hornickým slangem. I v Nejasném nebi hraje ostravský dialekt nezastupitelnou roli a Tomáš Soldán toho využívá bezezbytku.

Velký důraz je kladen na zvukovost celé inscenace, a tudíž poslech v tramvaji (pardon-šalině) na nekvalitní sluchátka není právě dobrou volbou. Posluchač slyší ozvěnu důlní Ostravy, často dech jednotlivých postav, autentické šustění peřin a nadto se příběh přesouvá poměrně rychle a často do různých lokací, které se zvukově odlišují. Přechody mezi scénami i podkresy zprostředkovává pouliční improvizovaný šraml hudební skupiny Urband a celkově jde o zvukový zážitek. (more…)

Cimrman v Euro klubu (1993)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 9:11

Silvestrovský podvečer s Divadlem Járy Cimrmana.

Účinkují Zdeněk Svěrák, Pavel Vondruška, Jan Hraběta, Miloň Čepelka.

Natočeno 27. 12. 1993. Premiéra 31. 12. 1993 (Praha, 17.15 – 18.15 h.).

Brazilská kočka (1993)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 9:09

Sir Arthur Conan Doyle. Překlad Jarmila Rosíková. Redaktorka Dagmar Joklová. Zvukový mistr Šmiták. Hudební spolupráce Václav Bělohlavý. Režie Pavla Pešatová.

Čte Jiří Čapka.

Nastudovala Ostrava 9. 8. 1993 (87 min.). Premiéra 1993 v cyklu Pokračování za pět minut.

27. 11. 2017

Obraz pekla (1993)

Filed under: Četba na pokračování,Povídky — Premek @ 23:19

Rjúnosuke Akutagawa. Příběh malíře, který chtěl namalovat peklo. Překlad Vlasta Hilská. Pořad připravila Dagmar Joklová. Zvukový mistr Michael Tichý. Hudební spolupráce Václav Bělohlavý. Režie Pavla Pešatová.

Čte Otakar Prajzner.

Nastudovala Ostrava 3. 11. 1993 (119 min.). Premiéra v cyklu Pokračování za pět minut.

Česko jde do extrému. Komunisté a okamuristé sahají po moci (2017)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 16:31

Petr Honzejk. Komentář. Babiš dal najevo, že mu je bližší demonstrace síly, než vstřícné gesto…

Natočeno 2017. Premiéra 24. 11. 2017 v rámci cyklu Názory a argumenty (ČRo Plus, 18:33 h.). K poslechu zde.

Lit.: Honzejk, Petr: Petr Honzejk: Česko jde do extrému. Komunisté a okamuristé sahají po moci. In web ČRo Plus, 24. 11. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pět týdnů po volbách je takřka kompletní vedení poslanecké sněmovny. A je to vedení, které jsme jsme v polistopadové historii Česka ještě neměli.

Hned dva z pěti dosud zvolených politiků lze nazývat demokraty jen s velkou dávkou benevolence. Místopředsedy se stali komunista Vojtěch Filip a úspěšný šiřitel islamofobie Tomio Okamura.

Vymlouvat se na to, že se nedalo nic dělat, že tak zkrátka rozhodli voliči a že jde o výraz poměrného zastoupení politických sil ve sněmovně, nelze. A to hned ze tří důvodů. Zaprvé: na rozdíl od Okamury a Filipa nebyl zvolen do vedení sněmovny představitel druhé nejsilnější strany – předseda ODS Petr Fiala, takže o poměrném zastoupení nemůže být řeč.

Zadruhé: extrémní partaje získaly ve volbách ani ne pětinu hlasů, jejich vliv ve vedení sněmovny bude, i po dokončení volby posledního místopředsedy bezmála dvakrát takový.

A za třetí: nikde není psáno, že se extrémním politickým silám musí otevírat dveře. Třeba ve Spolkové republice získala Alternativa pro Německo, což je o dost umírněnější varianta Okamurovy SPD, ještě více hlasů než okamuristé a německé demokraty ani nenapadne politikům AfD pomáhat do funkcí.  (more…)

Co se děje v zimě na zahradě a v lese? (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:51

Host: František Hlubocký, zahradník. Co se děje v zimě na zahradě a v lese? Čím a jak krmit divoce žijící zvířata a ptáky? Co zimní příroda nabízí k výrobě vánoční výzdoby a dárků? Moderuje Zdeněk Novák.

Připravil ČRo Pardubice v roce 2017. Premiéra 1. 12. 2017 (ČRo 2 Praha, 19:00 h) v cyklu Klub Rádia Junior.

 

 

Osudové ženy – Anežka Česká (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:49

31. díl cyklu Osudové ženy. Každý týden vám nabízíme portréty femmes fatales, žen, které ovlivňovaly politický i kulturní život. Tento díl připravila a slovem provází Ivana Denčevová. Autorem dokudramat je Hynek Pekárek. Režie Michal Bureš.

Účinkují Ivana Uhlířová, Ondřej Lechnýř, Václav Šanda, Pavel Soukup, Kajetán Písařovic a Pavel Batěk. Hostem je historička Eva Doležalová.

Natočeno 2017. Premiéra 1. 12. 2017 (ČRo 2 Praha, 18:30 h). Repríza 11. 11. 2018 (ČRo Plus, 7:33 h.); 11. 11. 2023 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.). K poslechu zde.

Lit.: Denčevová, Ivana – Luptáková, Věra: Svou roli sehrála i v době totality. Osudové ženy: Anežka Česká. In web ČRo 2 Praha, 1. 12. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Anežka Přemyslovna se narodila asi roku 1211. Podrobností o jejím životě máme velmi málo. Chybí i přesné datum smrti. „Data narození nebyla pro středověkého člověka podstatná,“ říká historička Eva Doležalová.

Odmítla výhodný sňatek. Pomáhala těm nejchudším. Vytvořila první síť pro sociálně slabé. V době totality se k ní upínaly naděje nejen věřících. Její svatořečení se stalo symbolem pádu komunistického režimu v roce 1989.

„Anežka Česká byla přemyslovská princezna a zbožná žena. Celoživotně usilovala o spásu, sounáležitost svého života s Kristem nebo o spásu národa a svého lidu,“ vysvětluje historička Eva Doležalová.

Anežka Přemyslovna byla ženou bezpochyby cílevědomou a ambiciózní. I ona ale byla předmětem sňatkové politiky. V 8 ji zaslíbili synovi císaře Fridricha II., budoucímu Jindřichu VII. Když ze svatby sešlo, jako 15letou ji zasnoubili anglickému králi Jindřichu III. I ten ale sňatek zrušil. Posledním nápadníkem byl Jindřichův otec Fridrich II.

Šla svou cestou

V té době už ale nežil Anežčin otec a Václav I. nechal své oblíbené sestře svobodu rozhodnutí. Zvolila svou cestu: duchovní dráhu. Stala se řeholnicí, chtěla pomáhat těm nejchudším a nejubožejším. Dala přednost službě poníženému Kristu a životu v dokonalé chudobě.

„Sytila hladové, ošetřovala nemocné, pečovala o přestárlé, povzbuzovala bezradné a tak byla schopna šířit pokoj a smíření, dodávat útěchu a vlévat novou naději,“ napsal papež Jan Pavel II. před Anežčiným svatořečenímFoto: Wikimedia Commons, Public domain

Často je označována za zakladatelku první sítě pro sociálně slabé. K tomu sloužil třeba Anežský klášter, který stojí od roku 1223 v Praze na Františku. Založila špitální bratrstvo, z něhož se díky ní stal řád křižovníků s červenou hvězdou, a první klášter klarisek v Praze. Po 46 let zde žila jako strážný anděl národa.

Symbolické svatořečení

Ttrvalo ale několik staletí, než došlo k jejímu svatořečení. Svatou Anežkou se stala v listopadu 1989 a vstoupila do našeho polistopadového společensko-politického dění. Děkovná bohoslužba se pak stala i symbolem pádu komunistického režimu.

Papež Jan Pavel II. před Anežčiným svatořečením napsal: „Sytila hladové, ošetřovala nemocné, pečovala o přestárlé, povzbuzovala bezradné a tak byla schopna šířit pokoj a smíření, dodávat útěchu a vlévat novou naději.“ Zemřela s pověstí svatosti a se svatořečením mohl národ pocítit její přímluvu při osvobození od totalitního režimu.

 

Host do domu – Olga Štrejbarová (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:46

Redaktorka Českého rozhlasu Olga Štrejbarová má hlavu plnou nápadů. Jak sama říká, často nápadů bláznivých. Ovšem vždy nevšedních a se stejným cílem. Pomáhat. Její zatím poslední nápad, projekt Ježíškova vnoučata, je s obrovským ohlasem právě v těchto dnech v plném proudu. Co jí k této myšlence přivedlo? Proč se rozhodla pomáhat právě osamělým seniorům? A s jakými kuriózními přáními se Ježíškova vnoučata také mohou setkat? Nejen to se dozvíte z rozhovoru, který s Olgou Štrejbarovou povede Jiří Holoubek.

Natočeno 2017. Premiéra 1. 12. 2017 (ČRo 2 Praha, 11:04 h) v rámci cyklu Tahle země bude pro starý.

 

Vizitka – Jan Měřička (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:45

Jan Měřička, grafik, ilustrátor a vizuální umělec. Moderuje David Hamr. Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život.

Připravil ČRo Liberec v roce 2017. Premiéra 1. 12. 2017 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h). Repríza 1. 12. 2017 (ČRo 3 Vltava, 19.00 hodin).

 

Nadace na ochranu zvířat (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:44

Host: Eva Marlene Hodek, Nadace na ochranu zvířat. Představíme jednoho z největších a nejbarevnějších plazů – chameleona pardálího. Co je to endemit a jaké sladké má rád chameleon pardálí? Moderuje Veronika Hájková.

Natočeno 2017. Premiéra 30. 11. 2017 (ČRo 2 Praha, 19:00 h) v cyklu Klub Rádia Junior.

 

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress