Andrzej Mularczyk. Rozhlasová hra. Režie Janusz Kukuła.
Osoby a obsazení: Mistr (Jerzy Kamas), impresário (Krzysztof Kowalewski), trumpetista (Marian Opania), žena (Stanisława Celińska), dirigent (Krzysztof Gosztyła), ??? (Aleksandra Rojewska).
Natočeno 1995. Premiéra 17. 4. 1995 (Polskie Radio Dwójka, 60 min.).
Gabriela Zapolska. Rozhlasová úprava a režie Henryk Rozen. Zvuk Paweł Szaliński. Hudba Marian Szałkowski.
Osoby a obsazení: Elka (Milena Suszyńska), Julka (Wiktoria Gorodeckaja), Nina (Edyta Jungowska), Karol (Marcin Przybylski).
Natočeno 2017. Premiéra 26. 3. 2017 (Polskie Radio Jedynka, 17:10 h).
Lit.: anonym: Pewny rodzaj mężczyzn według Gabrieli Zapolskiej. In web Polskie Radio Jedynka, březen 2017 (článek). – Cit.: Gabriela Zapolska w wywiadzie dla „Ilustracji Polskiej“: „Mężczyzna“, do której to sztuki nie mogłam dobrać tytułu, jest analizą czterech charakterów w rozmaitym oświetleniu. Tło szare, codzienne, zwykłe. Unikałam najzupełniej efektów meblowych, dekoracyjnych itd. Wzięłam sobie pod skalpel cztery ludzkie istoty – postawiłam je w pewnym do siebie stosunku i starałam się stan ich duszy i serc przedstawić ze ścisłą wiernością i prostotą. Są tam tylko trzy kobiety i jeden mężczyzna. Każda z tych kobiet przedstawia typ odmienny, a więc nerwy, zmysły, duszę. Od jednej do drugiej krąży niezdecydowany mężczyzna. I jest to cała mała tragedia, smutna i prawdziwa“. (more…)
Jerzy Lutowski. Rozhlasová hra popisuje vlnu pronásledování židů ve Španělsku. Režie Jan Świderski.
Natočeno 1981. Premiéra 6. 12. 1981 (Teatr Polskiego Radia).
Jerzy Lutowski. Polská rozhlasová hra popisuje vlnu pronásledování židů ve Španělsku. Mistr zvuku Jozef Bajtek. Odpovědný redaktor Vladimír Holan. Režie Peter Jezný.
Osoby a obsazení: Abraham (Karol Machata), Rachel (Oľga Solárová), Alonec (Boris Farkaš).
Nastudovala Bratislava v roce 1990. Premiéra 9. 1. 1991 (Rádio Devín, 11:30 h.; 32 min.).
Miroslav Halás. Rozhlasová hra. Produkce Eva Bugárová. Technická spolupráce Jaroslav Hajda, Marianna Brecherová. Mistr zvuku Jaroslav Hajda. Odpovědný redaktor Štefan Kasarda. Hudba František Gomolčák. Režie Juraj Antalík.
Osoby a obsazení: Ján (Ĺuboš Záhon), Kulina (Ivan Krúpa), Blahová (Táňa Radeva), Strkalová (Hana Makovická).
Nastudovaly Košice v roce 1990. Premiéra 3. 1. 1991 (Bratislava, 20:00hod.; 51 min.).
Arthur Hailey (The Final Diagnosis). Audiokniha. Román z lékařského prostředí. Děj nás zavede na patologii americké nemocnice 50. let. Překlad Drahomíra Hlinková.
Čte Igor Bareš.
Natočeno 2017. Vydala Audiotéka a Bookmedia 28. 3. 2017 (MP3, celková délka 14 hodin 18 minut) v cyklu Mistři slova.
Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Chybovat může v životě každý, ovšem ne v lékařském prostředí… Vynikající Arthur Hailey předkládá napínavý příběh z padesátých let, na kterém ukazuje, že nemocnice je mnohdy nelítostný svět s vlastními pravidly i spletitými vztahy. Střetávají se v něm ambice mladých lékařů se snahou stárnoucích kolegů následovat jejich tempo. Do hry navíc vstupuje tyfová nákaza. Teprve když nemocnici Three Counties hrozí uzavření, ukáže se, jaké má kdo schopnosti.
Arthur Hailey (1920-2004)
Kanadský romanopisec se narodil a vyrůstal v Anglii. Po literární kariéře toužil už od dětství, ale kvůli finančním problémům v rodině nedokončil vzdělání. Během války se stal pilotem RAF a poté začal pracovat jako redaktor časopisu britského letectva. Podmínky v poválečné Anglii Haileymu nevyhovovaly, a proto se rozhodl odejít s rodinou do Kanady. Získal řadu zkušeností z různých prací a často se stěhoval, proto jeho příběhy prohlubuje detailní znalost prostředí a psychologické napětí. Poslední léta života strávil Hailey na Bahamách.
Igor Bareš (1966)
Divadelní a filmový herec vystudoval JAMU a po hostování v Divadle bratří Mrštíků nastoupil do Národního divadla v Brně. Byl nominován na cenu Alfréda Radoka za roli v Hamletovi a nominaci na Cenu Thálie získal za brilantní provedení postavy Raskolnikova v adaptaci Zločinu a trestu. Ztvárnil také celou řadu filmových rolí, například ve snímku Výlet, Krev zmizelého, Sluneční stát nebo Hezké chvilky bez záruky. Hrál v televizních seriálech a inscenacích, jeho hlas je známý především posluchačům rozhlasových her nebo audioknih.
Lit.: Macháček, Tomáš: Žít a nenechat zemřít. In web Naposlech.cz, 27. 7. 2017 (recenze). – Cit.: Život nebo smrt závisí někdy na jednom rozhodnutí, na jediném lékařském výroku. Společenský román může být někdy napínavější než thriller, pokud popisuje skutečnosti, které se mohou přihodit komukoliv. Bookmedia ve své edici Mistři slova vydala zvukovou podobu knihy Konečná diagnóza, která již po několik desetiletí patří mezi nejznámější světové romány z lékařského prostředí a který tento popis splňuje.
Dějově je román založen na generačním rozporu. V padesátých letech se v zapadlé a omšelé nemocnici Three Counties střetávají staří zkušení harcovníci s čerstvě dostudovanými mladíčky. Zatímco prvně jmenovaní odvádějí práci spíše mechanicky a na základě mnohaletých zkušeností, nováčci nezapadlí ve vyjetých kolejích chtějí zavádět moderní postupy, s čímž rutinéři rezolutně nesouhlasí.
Po pozvolném startu začnou události nabírat obrátky teprve ve druhé polovině knihy. Zpočátku totiž Hailey dost obšírně líčí chod nemocnice a představuje jednotlivé protagonisty, jimiž jsou především starý primář patologie Joseph Pearson a jeho nový mladší kolega doktor Coleman. Hlavní dějové linie se však brzy zaměří na spory lékařů ohledně modernizace chodu patologie, politikaření ve vedení nemocnice a především osobní příběh čtveřice mladých lidí, jimž do životů zasáhne nepřízeň osudu. Zatímco laboratorní technik John Alexander se se svou ženou obávají o své nenarozené dítě, vztah mladého sekundáře Mika Seddonse a jeho snoubenky Vivian se ocitne v ohrožení, když hrozí, že zpočátku banální dívčino zranění může být smrtelně vážné.
Stejně tak není v případě audioknih banální otázka interpreta. Tentokrát jím je Igor Bareš, který svým melodickým hlasem dokáže plasticky pojmout vše, co se v knize odehrává. Bez patosu ale s pokorou podává smutné události, aby vzápětí přirozeně přešel do zcela jiné polohy, když se vyprávění stočí do veselejších vod. V jeho hlase se střídá bezmoc s rozhodností, beznaděj i víra v budoucí štěstí. Tvůrci se rozhodli ponechat nahrávku nezkrácenou, kvůli čemuž by mohla první půle působit zdlouhavě. Především zásluhou přívětivého hlasu zkušeného interpreta však úvodní hodiny ubíhají vcelku lehce, dramatickému závěru plnému emocí pak již není co vytknout. Po zvukové stránce čistou nahrávku navíc doplňují krátké kytarové předěly, které svěže a přitom nenápadně oddělují jednotlivé kapitoly. Zamrzí jen drobné, leč opakované nepřesnosti v anglické výslovnosti.
Lidské osudy jsou tím, co v Konečné diagnóze hraje hlavní roli. Ačkoliv cílem medicíny má být stanovení správné diagnózy a vyléčení pacienta, jak se ukazuje, ne vždy tomu tak skutečně je. Osobní spory a taktizování se nevyhýbají ani nemocnicím. Aby kniha člověka zasáhla, nemusí v ní být přítomni zločinci a násilníci. Právě fakt, že souboj lékařů s nemocemi je všední i dramatický zároveň, poutá k tomuto dílu své čtenáře po desetiletí. Díky skvělé interpretaci si snad najde zástup příznivců i audiokniha, navíc opatřená pěkně zpracovaným titulním obrázkem, zapadajícím do jednotného konceptu své řady.
Henryk Sienkiewicz. Audiokniha. 
Historický román odehrávající se v období starověkého Říma.
Čte Jaromír Meduna.
Natočeno 2017. Vydala Audiotéka a Bookmedia 28. 3. 2017 (MP3, celková délka 26 hodin 27 minut) v cyklu Mistři slova.
Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Ukřižování, roztrhání lvy nebo upálení, tak vypadala odplata za křesťanskou víru v jejích začátcích. Slavný historický román o moci a čistotě duše nás zavádí do starověkého Říma, kde právě vládne císař Nero. Pompézní a mocná říše se zmítá v ostrém kontrastu mezi prostopášností bohatých a utrpením chudých. Římskou společnost však rozděluje především víra. Po dramatických událostech chce proslulý krutovládce Nero potrestat křesťany, které obvinil ze zapálení Říma. Podaří se jim zvítězit v zápasu o milost? (anotace)
Henryk Sienkiewicz (1846-1916)
Uznávaný prozaik se narodil v polské rodině venkovských šlechticů. Po prodeji statku přesídlil společně s rodiči do Varšavy, kde vystudoval dějiny. Na univerzitě ovlivnil Sienkiewicze rozvíjející se vědecký proud pozitivismu. Kromě toho se intenzivně věnoval cestování, ale zaznamenával také příběhy z každodenního života ve Varšavě. Do dějin se nejvíce zapsal svými romány, mapujícími polskou a křesťanskou historii, zvláště pak dílem Quo vadis. V roce 1905 se dočkal Nobelovy ceny za literaturu.
Jaromír Meduna (1953)
Herec pocházející z Prahy vystudoval DAMU a poté působil v několika známých divadlech po celé republice. Od 90. let hraje na scénách pražských divadel, kde nejvíce exceloval v komediálních rolích Divadla ABC, například ve hře Sestup Orfeův nebo Šakalí léta. Ztvárnil také několik filmových rolí, ale posluchači ho znají především z rozhlasu a dabingu, kdy k nim promlouvá jako Robert De Niro, Anthony Hopkins nebo John Malkovich. Patří k němu také nezapomenutelný hlas detektiva Hercula Poirota.
Jaromír Tomeček. Audiokniha. Příběh ryby, která se oddělí od svého hejna a vydá se svou vlastní cestou skrz divokou horskou říčku.
Čte Ladislav Frej.
Natočeno 2017. Vydala Audiotéka 28. 3. 2017 (MP3, celková délka 7 hod. 44 min.) v cyklu Mistři slova.
Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Představte si životní putování ryby v zurčícím proudu horské bystřiny. Příroda dokáže být divukrásná a zároveň krutá – volně žijícím zvířatům připravuje mnohá nebezpečí, která si my lidé na první pohled nedokážeme uvědomit. Jaromír Tomeček vypráví nejen o jedinečnosti stříbrně zbarveného lipana, ale také o rozmanitosti života pod vodou. Se zaujetím líčí každodenní boj jejích drobných obyvatel o přežití. (anotace)
Jaromír Tomeček (1906-1997)
Český novinář a spisovatel začal nejprve studovat práva, školu ale přerušil a vydal se na Podkarpatskou Rus, kde působil jako úředník a notář. Právě v této oblasti se spřátelil s několika českými spisovateli – Ivanem Olbrachtem, Karlem Čapkem nebo Vladislavem Vančurou. Po oddělení Podkarpatské Rusi se vrátil do Brna, kde absolvoval totální nasazení. Poté se zaměřil na spisovatelskou činnost, spolupracoval s rozhlasem a přispíval do mnoha periodik. Jeho fejetony, črty i povídky mají lyrický nádech, oslavující přirozenou krásu přírody.
Ladislav Frej (1941)
Herec, kterému sedí především role intelektuálů a čestných mužů, je známý svým charismatickým hlasem z dabingu. Vyrůstal v Brně, kde později vystudoval JAMU. Svou hereckou dráhu začal v Divadle Večerní Brno a dále přešel do angažmá v Pardubicích a Ostravě. Po několikaletém vystupování na pražských scénách se nakonec herecky usadil v Divadle na Vinohradech. Své nejznámější televizní role ztvárnil v seriálech Nemocnice na kraji města a Malý pitaval z velkého města. Dlouhá léta se Ladislav Frej věnuje také rozhlasovým pořadům a dabingu, kde zazářil jako inspektor Barnaby v seriálu Vraždy v Midsomeru.
Jazz doprovází poezii, poezie doprovází jazz. Verše Josefa Hanzlíka vybral Rudolf Matys. Svoje skladby hraje Andrej Šeban se skupinou ASH BAND. Hudební spolupráce Daniel Dobiáš a Vladimír Truc. Režie Markéta Jahodová.
Recituje Petr Křiváček.
Premiéra (?) 6. 7. 2013 (Český rozhlas 3 – Vltava, 17:45 hod.) v cyklu Jazzový podvečer. Repríza 1. 4. 2017 (ČRo 3 Vltava, 17:45 h) v cyklu Jazzový podvečer.
Připravil Stanislav Motl. Příběh Antonína Velebnovského. Byly jich stovky. Často ještě chlapci, kteří ještě docela nedávno seděli ve školních lavicích. Ti všichni se v době ohrožení jejich země vydali, často dramatickými stezkami, za hranice. Aby pokračovali v boji proti těm, kteří chtěli jejich vlast zotročit. Proto také odmítli kapitulaci. Denně se pak potkávali se Smrtí. Při každém leteckém souboji. Rvali se s nepřítelem. Bojovali, umírali. Patřil mezi ně Antonín Velebnovský, zvaný Antek. Muž, pro kterého se slova, jako Čest, Odvaha a Přísaha, staly smyslem života.
Natočeno 2017. Premiéra 1. 4. 2017 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.) v cyklu Stopy, fakta, tajemství… (313. díl).
Powered by WordPress