Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Z pořadu, který jsme vysílali první den našeho členství v Evropské unii, jsme vybrali fejetony Blanky Stárkové o salcburských kavárnách a rozhovor překladatele Tomáše Dimtera s rakouským literárním historikem Manfredem Mittermayerem o dětství a salcburské nenávistné lásce spisovatele a dramatika Thomase Bernharda natočený v kavárně Bazar na břehu řeky Salzach.

Natočeno 2004, sestřih 2017. Premiéra sestřihu 1. 4. 2017 (ČRo 3 Vltava, 10:25 – 11:00h.) v cyklu Rakouský rok a Víkendová příloha stanice Vltava.

Připravila Romana Kubicová.

Hovoří Romana Veličková.

Připravil ČRo Ostrava v roce 2017. Premiéra 27. 3. 2017 (ČRo Ostrava, 13:21 h.; 3 min.). K poslechu zde.

Lit.: Kubicová, Romana: Rozhovory, rady, tipy – Nejstarší hospoda v Beskydech stojí na úpatí Lysé hory. U Veličků se pivo točí bezmála 200 let. In web ČRo Ostrava, 27. 3. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  To, co začalo jako sousedská výpomoc, je dnes mezi turisty legendou. Rodina Veličků v Beskydech se v první polovině 19. století rozhodla, že po práci uvítá u sebe doma sousedy a společně si něco dobrého vypijí. Postupně se ale cestou na Lysou horu stavovalo v dřevěné usedlosti čím dál víc pocestných, a tak vznikla hospoda. Dnes nejstarší v Beskydech.

V malenovické hospodě obsluhuje paní Romana Veličková. Jeden z jejích předků se v roce 1825 rozhodl, že ve své dřevěnici pohostí sousedy po práci. Ti na bečulku piva a kořaličku z okolních statků rádi přicházeli.

„A postupně se k nim přidávali i havíři těžící železnou rudu v obci Malenovice nebo dřevaři, kteří těžili v okolních lesích dřevo pro uhliska ve Frýdlantě nad Ostravicí. A posléze i pocestní, kteří se toulali horami,“ říká paní Romana Veličková.

Ferlog, tedy pouhé otevřené okno z dřevěnice, kterým Veličkovi podávali občerstvení, postupně přestával stačit. A tak bylo o stavbě hospody rozhodnuto.  (more…)

Ota Nutz a Jiří Vejvoda. Hovory o lidech, věcech a událostech poslouchané s odstupem dvaceti let. Hostem Oty Nutze a Jiřího Vejvody byl Yehuda Lahav.

Natočeno 1993. Obnovená premiéra 1. 4. 2017 (ČRo 3 Vltava, 6:30 h).

Čtvrtý díl cyklu nazvaného „Osudové ženy“. Každý týden vám nabízíme portréty femmes fatales, žen, které ovlivňovaly politický i kulturní život. Tento díl připravila a slovem provází Eva Dvořáková. Autorem dokudramat je Hynek Pekárek. Dramaturgie Ivana Denčevová. Režii má Michal Bureš.

Účinkují Andrea Elsnerová, Jan Teplý, Josef Pejchal, Igor Bareš a Eva Vrbková. 

Hostem Kristián Suda, editor díla Milady Součkové.

Natočeno 2017. Premiéra 31. 3. 2017 (ČRo 2 Praha, 18:30 h) v cyklu Osudové ženy. Repríza 6. 1. 2024 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.). K poslechu zde.

Lit.: Dvořáková, Eva: Spisovatelka, která svůj soukromý život úzkostlivě oddělovala od psaní, nakonec prožila motiv vlastní knihy. Osudové ženy: Milada Součková. In web ČRo 2 Praha, březen 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Spisovatelka Milada Součková si své soukromí tak úzkostlivě chránila, že jsou těžce dohledatelné i její fotografie. V rozhlasovém dokumentu jí propůjčila svůj hlas herečka Eva Vrbková.

Jaká doopravdy byla spisovatelka, která si teprve na konci života uvědomila, jak vůbec psát?

„Kdybych měla čas, chtěla bych napsat přepsání své vlastní prózy. Opravdu, teď teprve vidím, jak by člověk měl napsat lidský příběh,” svěřila se Milada Součková (1899-1983) necelý půlrok před smrtí v dopise básníku Karlu Milotovi. Autorka, která chtěla, aby za ni hovořilo pouze její dílo.

Své soukromí si proto pečlivě střežila a kromě několika cestovních pasů, fragmentů korespondence a mlhavých vzpomínek přátel po sobě nezanechala nic osobního. Detaily jejího života tak můžeme pouze tušit nebo hledat v jejích literárních textech.

Soukromí si úzkostlivě hlídala

„V nich se ale vždycky mísí všechno, co si člověk uchovává v paměti. Mísí se to s fikcí nebo s vlastní představou, jak to bylo nebo jak to mohlo být,” vysvětluje Kristián Suda, editor díla Milady Součkové, které čítá šest románů, několik básnických sbírek, mnoho literárněvědných esejů.

Součková se narodila 24. ledna 1899 v Praze v rodině stavebního podnikatele. Psala už za studií, prvotinu První písmena ale vydala až v 35 letech. K soustavné literární práci ji přivedl až její manžel Zdenek Rykr, kontroverzní malíř, umělecký kritik a šéf reklamní divize čokoládovny Orion.

Vztah se Zdenkem Rykrem

Seznámili se pravděpodobně v polovině 20. let přes divadelní teoretičku a kritičku Olgu Srbovou a okruh jejích známých. Vzali se po několikaleté známosti, v roce 1930. Děti nikdy neměli. V jejich vztahu ale hrálo důležitou roli něco jiného – umění.

„Oba považovali umění za velmi vážnou věc, která něco hledá. Kromě jistého kritického postoje k české avantgardě, která často jenom přejímala modely a schémata z Paříže, je spojovaly i další odkazy: vztah k tradici středomoří, vztah k orientu a antice. Oba byli velmi vzdělaní,“ říká Suda.

Vzájemně se inspirovali a ovlivňovali. Svědčí o tom shodné motivy i témata v jejich dílech. Rykr navíc výtvarně doprovázel a graficky upravoval řadu textů Součkové. Jejich umělecká spolupráce vrcholila v letech 1938-39. Pak ale do jejich životů zasáhla válka a Rykrova sebevražda 15. ledna 1940.

Rykrova sebevražda

Co ho dohnalo pod rozjetý vlak? „Mohlo za tím být pronásledování gestapem, protože oba dva působili v odboji. Podle jiné verze převzal židovskou reklamní firmu svých přátel a gestapo na fiktivní převod přišlo a on se cítil být pronásledovaný. Jeho rodina po něm den před tím vyhlásila pátrání. Roli hrály i jeho deprese a melancholie,“ popisuje Suda.

Toto osobně nejtragičtější období je pro Součkovou paradoxně nejtvořivější. Vydala tři romány (román Neznámý člověk nesměl po válce v Československu nikdo vydat), sbírku básní, napsala divadelní hry a získala i cenu nakladatelství Melantrich.

Odchod do exilu

Od roku 1946 Součková pracovala v New Yorku jako kulturní přidělenec československého velvyslanectví. Po komunistickém puči v roce 1948 ale z diplomatických služeb vystoupila a rozhodla se zůstat v USA. O svém odchodu do exilu vydala prohlášení v New York Times. Pro režim byla nejednou nepohodlná.

Zatímco na amerických univerzitách přednášela českou literaturu, doma se o ní mlčelo. Ani její univerzitní kolegové neměli tušení, že mají vedle sebe autorku osobitých próz a básní. Zemřela 1. února 1983 v cambridgské univerzitní nemocnici v Nové Anglii jako takřka neznámá spisovatelka.

Proč osudová žena?

Jako by motiv její prózy Neznámý člověk naplnil i její životní osud. „Pro mě je osudovou ženou v kontextu české literatury, kdy hodnotíme autory spíše podle vnějších postojů než podle samotného textu. Ona se ale představuje pouze svým literárním dílem, přísně odděluje literární tvorbu a vlastní život, což se dnes často směšuje,“ uzavírá Suda.

Pět hodin povídání se zázračnými hosty, písničkami, pohádkami a velkou soutěží. S Jaroslavem Samsonem Lenkem budeme skládat písničku, s hercem Josefem Dvořákem si budeme povídat o zázraku v pohádkách a herec Matouš Ruml vám nakonec jednu pohádku živě přečte. Těšte se i na soutěž o dron a další zajímavé ceny. Zázračnou noc s Andersenem moderují Magdalena Šorelová a Tomáš Vacek.

Účinkují Jaroslav Samson Lenk, Josef Dvořák a Matouš Ruml.

Natočeno 2017. Premiéra 31. 3. 2017 (ČRo 2 Praha, 19:55 h.).

Lit.: Bumbálková, Blanka: Na zázračnou Noc s Andersenem dorazí i Maxipes Fík. Poslouchejte živě už tenhle pátek. In web ČRo 2 Praha, 29. 3. 2017 (článek). – Cit.: Maxipes Fík alias Josef Dvořák, filmový princ Matouš Ruml nebo písničkář Jaroslav Samsonk Lenk… V pátek 31. března odvysílají Rádio Junior a Český rozhlas Dvojka od 19 hodin do půlnoci unikátní pětihodinovou Noc s Andersenem.

V den, kdy se na celém světě oslavuje dánský pohádkář Hans Christian Andersen a radost ze čtení i fantazie zazní každou hodinu pohádka, písničky nebo pohádkový kvíz. Přímo do studia postupně přijde i pět pohádkových postav, které budou rozdávat dárky.

Letošní Noc s Andersenem má podtitul Zázračná. A taková skutečně bude. Jako hosté přijdou herci Josef Dvořák a Matouš Ruml, ale taky písničkář Jaroslav Samson Lenk, který bude na přání dětí skládat písničky přímo ve vysílání. Jako moderátory uslyšíte Tomáše Vacka nebo Magdu Šorelovou.

„Český rozhlas se Noci s Andersenem účastní už podeváté. A i letos budeme alespoň částěčně českoslovenští. Slovenský rozhlas se k našemu vysílání připojí ve 21:30 s pohádkou, malým česko-slovenským slovníkem a jedním překvapením pro herce Josefa Dvořáka,“ sdělila autorka pořadu Magdalena Šorelová.

Považujeme osmdesát let po Šaldově smrti jeho otázky za aktuální? Jak to, že nám Šalda dodnes ztělesňuje samu kritiku? A potřebuje i dnešek svého „Šaldu“? Na tyto otázky se pokusí odpovědět rozprava. K letošnímu dvojímu výročí kritika F. X. Šaldy se nad jeho odkazem zamýšlí literární historici a kritici Jan Wiendl, Libuše Heczková, Michael Špirit, Jiří Pelán, Jiří Flaišman a další, z archivu zazní Šaldův hlas. Připravil Petr Šrámek.

Ze Šaldových textů čtou Josef Somr a Otakar Brousek II. Hovoří Petr Šrámek, Michael Špirit, Jan Wiendl, Jiří Zizler, Martin Pokorný a Jiří Pelán.

Natočeno 2017. Premiéra 31. 3. 2017 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h). Repríza 20. 12. 2017 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h); 13. 2. 2019 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h) v cyklu Večer na téma.

Lit.: Šrámek, Petr: Jak říkal Šalda aneb K čemu ho dnes potřebujeme. In web ČRo 3 Vltava, 31. 3. 2017 (článek). – Cit.: Považujeme 80 let po Šaldově smrti jeho otázky za aktuální? Jak to, že nám Šalda dodnes ztělesňuje samu kritiku? A potřebuje i dnešek svého „Šaldu“? Komponovaný večer k letošnímu dvojímu výročí – 4. dubna uplyne 80 let od jeho úmrtí, 22. prosince 150 od narození – připravil Petr Šrámek.

Po Šaldově smrti zazněly litovné hlasy, že Šalda „nebyl nesmrtelným i ve skutečnosti“ a že „jeho role inspirátora smrtí nekončí“. Proto se dozvíte, jak se Šalda jevil svým současníkům: z výroků a vyznání Jiřího Karáska ze Lvovic, Viktora Dyka, Jana Herbena či Elišky Krásnohorské bude více než patrné, že nenechával lhostejným nikoho.

Zároveň se budete moci zaposlouchat do Šaldových polemických svárů a půtek. Šalda ovládal toto umění „hádky před svědky“ dokonale, polemizoval s Jiřím Karáskem, Arnoštem Procházkou, Jaroslavem Kvapilem, Karlem Čapkem, Viktorem Dykem, Ferdinandem Peroutkou a s mnohými dalšími – ale i oni mu byli více než zdatnými duelanty, takže souboje to byly velmi prudké. „Já sám nehledal polemiky nikdy. Vždycky jsem byl napaden. Vždycky jsem se jen bránil. Že v polemice padne příkřejší slovo, je přirozené.“

K rozpravě nad Šaldovým dílem si Petr Šrámek pozval bohemisty Michaela Špirita, Jana Wiendla a Jiřího Zizlera. Debatovat budou nejen o kritice patosem a inspirací z období Bojů o zítřek (1905), ale i o kritice odvahy a odpovědnosti, jak ji máme zachycenou v rozhlasové přednášce z roku 1933.

Šalda se umění a kritice věnoval přes 50 let. Na souhrnné vydání jeho díla dnes potřebujeme – kromě devíti ročníků Zápisníku, tedy časopisu, který psal celý sám – dalších 23 knih. Letos vydaná aktualizovaná bibliografie uvádí úctyhodných 2400 původních prací a překladů!

Na Šaldovo pojetí esejističnosti se zaměří komparatista Martin Pokorný. Z hlediska Šaldova kritického étosu jsou mu Boje o zítřek takřka dokonale nesnesitelnou knihou: „Jelikož se ale v textech o knihách Šalda vyjadřuje pouze v emfatické první osobě a bez sloganů o duši nestřelí snad ani odstavec, platí obecný nález: kdykoli píše o literatuře, píše strašně.“

Druhé debaty se pak zúčastní jak Martin Pokorný, tak romanista Jiří Pelán a věnovat se budou významu díla F. X. Šaldy v evropském kontextu. Základní otázkou bude, zda vnesl do české kritiky světová měřítka a zda zapojil naše myšlení do evropských proudů. Zabývat se budou i Dantem jako tím, koho Šalda nazýval politickým básníkem.

Šaldovy a šaldovské texty zazní v podání Josefa Somra a Otakara Brouska. A v neposlední řadě zazní i Šaldův hlas.

Ilja Racek ml., ředitel Slezského divadla Opava. Setkání s posluchači se zajímavými nahrávkami a soutěžním hlavolamem moderuje Renáta Spisarová. Telefon do vysílání 596 113 366 nebo reflektor@rozhlas.cz.

Připravil ČRo Ostrava v roce 2017. Premiéra 31. 3. 2017 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h).

Reportáž z ilegální herny v Brně-Černovicích připravil Tomáš Jelen.

Připravilo Brno v roce 2016. Premiéra 22. 7. 2016 (ČRo Brno, 11:22 h.; 2 min.). K poslechu zde.

Pozn.: Nominace na Prix Bohemia Radio 2017 v kategorii Reportáž.

Lit.: Jelen, Tomáš – Skálová, Veronika: Nelegální herny v Brně se maskují jako kluby, ale neschovají se. In web ČRo Brno, 22. 7. 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Za poslední 3 roky z Brna zmizelo přes 96 procent výherních automatů. Alespoň to říkají statistiky ministerstva financí. Provozovatelé černých heren ale mají novou fintu, jak obejít vyhlášku a zákon.

Možná už jste navštívili nějaký bar, který má v zadní části diskrétně ukryté dveře s nápisem „vstup pouze pro členy klubu“. Reportér Tomáš Jelen jedno takové místo navštívil.

Na štítu budovy svítí nápis Vegas, jako připomínka minulých let, kdy tu sídlila velká herna a kasino. Oficiálně je tu teď sportbar. Ale vlastně ne tak docela.

Ovšem členství v klubu nebude asi nijak exkluzivní záležitostí. Obsluha reportérovi, který vystupuje jako řadový návštěvník, okamžitě nabízí, aby se zaregistroval jako člen. „Já se podívám, jestli mám žádosti. A potřebujete rozměnit?,“ ptá se hned mladá žena.  (more…)