Hector Hugh Munro-Saki. Ironická povídka klasického britského humoristy v nových překladech z knihy Vůl v chryzantémách. Připravila Jana Pithartová. Přeložil student Ústavu translatologie FF UK Adam Steinz. Režie Petr Mančal.
Účinkuje Ivana Uhlířová.
Natočeno 2017. Premiéra 13. 3. 2017 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.) v cyklu Kabinet. Repríza 31. 12. 2022 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).
Na motivy ruské lidové pohádky pro rozhlas zdramatizovala Libuše Blažejová. Překlad Jiří Moravec. Hudba Vilém Prokop Mlejnek, řídí autor. Režie Josef Svátek.
Osoby a obsazení: vypravěčka (Blanka Vykusová), Fjodor, mistr zlatnický (Zlatomír Vacek), carevna (Júlie Charvátová), stařenka (Otýlie Beníšková), carevič (Jiří Novotný), carova dcerka (Ivanka Devátá), car II. – otec nevěsty (Aleš Podhorský) a sbor (činoherní sbor, řídí Artur Šviha).
Natočeno 4. – 8. 4. 1960. Repríza 6. 11. 1960 (Praha I, 13:20 h.) v cyklu Pohádka pro děti. Obnovená premiéra 30. 3. 2017 (Rádio Junior, 20:00 h.; 34 min).
Pozn.: Stejnojmenná pohádka byla natočena také v letech 1957 a 1973.
Pozn. Jak dopadne jedna velká pře o tom, kdo je pro cara důležitější. Je to mistr zlatnický nebo mistr truhlářský? Myslíte si, holky a kluci, že oba?
Legendární silák Gustav Frištenský byl symbolem toho, po čem Češi začátkem 20. století toužili. Kdyby dodělal kovářskou školu, možná by se nestal jedním z nejlepších zápasníků. Za jeho života se o něm skládaly básničky a písničky. Připravil Petr Slinták.
Natočeno 2017. Premiéra 11. 3. 2017 (ČRo Plus, 20:33 h.). Repríza 5. 1. 2019 (ČRo Plus, 20:33 h.); 6. 1. 2019 (ČRo Plus, 2:33 h.); 18. 6. 2020 (ČRo Plus, 12:34 h.). K poslechu zde.
Lit.: Slinták, Petr: Zdatný chlebodárce Gustav Frištenský. In web ČRo Plus, 11. 3. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Přirovnání „silný jako Frištenský“ v českém prostředí začalo domácnět začátkem 20. století. Právě tehdy se na sportovním poli objevila postava muže, který se stal pro mnohé vlastence vzorem – nejen pro své fyzické schopnosti, tělesnou krásu či houževnatost, ale také pro charakter a činy, které přesahovaly rámec tělovýchovy.
Když se vyučený řezník pocházející z Kamhájku u Kolína stal evropským šampionem mezi amatéry, šokoval tím nejen své kolegy z brněnského atletického klubu Helas, ale i tisíce sportovních nadšenců. Zářivá hvězda českého zápasníka pak už na profesionálním poli zářila nejen v Evropě, ale i v zámoří. (more…)
Pavol Dobšinský. Dramatizovaná pohádka s písničkami. Dramatizace Dušan Brindza. Autor hudby Rastislav Dubovský. Dramaturgie Elena Matulayová. Zvuková režie Ing. Andrej Sloboda. Výtvarný návrh Miroslav Regitko. Režie Oľga Janíková.
Osoby a obsazení: Janko Hraško (Richard Stanke), otec (Anton Korenči), matka (Viera Strnisková), pán, kľúčiar (Martin Mňahončák), kapitán zbojníkov (Ondeřej Daniš), odzgoň (Peter Gecík), Bico (Štefan Richtárech), Filko (Henrich Šiška), kráľ (Štefan Bučko), princezná (Klaudia Kolembusová).
Vydal A.L.I. v roce 2000 (1 CD, AI 0097-2, 55:49).
Pozn.: Kde sa vzal, tu sa vzal, chlapec ako hrášok z hrachového struku mamke rovno do lona vyskočil. A že bol Janko Hraško veru poriadny chlapík, vybral sa hneď a zaraz s obedom za novým tatkom na roľu. Z obeda mu síce veľa nepriniesol, ale volky za to poháňal – radosť pozerať. A veru sa tomu s radosťou prizeral aj istý mladý pán, ktorý hneď milého Janka Hraška od jeho tatka vymámil a strčil do truhlice s dukátmi vo svojom koči. Hraško bol však hlava múdra, všetkými masťami mazaná, a tak nakázal urobiť do truhlice diery – vraj, aby sa mu lepšie dýchalo. Cez diery potom pospúšťal rad radom všetky dukáty, a tie mu ukázali cestu domov. Rodičia mali zrazu aj syna, aj dukáty, no dlho sa toľkému šťastiu netešili – Hraško musel pred vojakmi utiecť do sveta. Ako sa mu tam vodilo a čo všetko si na svojej ceste vyslúžil, dopovie vám táto veselá rozprávočka. Kto z hrachu vzišiel, ten po ňom aj narástol. A keďže bol aj veľký duchom, mohol sa ucádzať o ruku samotnej princeznej. (anotace vydavatele)
V Archivu plus nás čeká pravidelný návrat o 25 let zpět. V březnu roku 1992 se například Slovenská národní rada opět neúspěšně pokusila vyhlásit samostatnost Slovenska. A taky se zrodil jeden významný politický přestup. Po krátkém hostování v Hnutí za demokratické Slovensko oznámil předseda Federálního shromáždění Alexander Dubček, že bude oblékat dres sociální demokracie. Rozhlasový archiv prošel a to nejlepší vybral Pavel Hlavatý.
Natočeno 2017. Premiéra 10. 3. 2017 (ČRo Plus, 20:05 h) v cyklu Archiv Plus.
Lit.: Hlavatý, Pavel: Březen 1992: Střídání stráží. In web ČRo Plus, 10. 3. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit: Oslavy vyhlášení Slovenského štátu z roku 1939, opakované pokusy Slovenské národní rady o vyhlášení aktuální samostatnosti, to vše provázeno důležitými posuny na slovenské politické scéně. Takový byl březen roku 1992.
V březnu 1992 se roztržka mezi Čechy a Slováky posunula i do historické roviny: v Bratislavě i jinde na Slovensku se manifestačně oslavuje 14. březen 1939 a tehdejší slovenská pseudosamostatnost. Tyto události – vnímané občany v historických zemích jednoznačně jako úvodní krok k nacistické okupaci Čech a Moravy 15. března – dále zvýšily napětí mezi oběma národy. K události jsme vybrali ukázku z rozhlasového komentáře přímého účastníka bratislavské demonstrace. (more…)
František Richard Jura. Četba ze sbírky pověstí a pohádek. Dramaturgie Eva Lenartová.
Čte Marie Logojdová.
Nastudoval ČRo Ostrava v roce 2017 v rámci cyklu Rozhlasové listování.
Obsah: Crlička –
Pozn.: Crlička – tak se jmenuje studánka, kterou najdeme kousek za vesnicí Mikolajice na Opavsku. Právě tam prý kdysi kázal jeden ze dvou slovanských věrozvěstů – Cyril. Nabídneme vám také vyprávění o pánovi z hradu nad Řepištěm či o Meluzíně, která prý strašívala v komínech šenovského zámku. Pověsti a pohádky, které před lety sebral František Richard Jura, uslyšíme v podání herečky Marie Logojdové.
Pavel Švanda. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.
Čte Vladimír Hauser.
Nastudovalo Brno v roce 2017. Premiéra 11. 3. 2017 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno 18:00 – 19:00 h.). K poslechu zde.
Lit.: Blažejovská, Alena: Poslechněte si fejeton Pavla Švandy o snech. In web ČRo Brno, 11. 3. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Básník, prozaik, esejista, emeritní profesor Divadelní fakulty JAMU píše o snech a jeho fejeton čte herec Divadla Husa na provázku Vladimír Hauser.
Zdálo se vám někdy, že létáte? Mně nikdy. Zdálo se vám, že chodíte kanály? Tak to už spíš, aspoň v přeneseném smyslu. Zato se mně nikdy nesnilo, že bych se ocitl na náměstí nebo před školní třídou bez kalhot, případně v pyžamu. Mou typickou noční můrou je sen, v němž se plahočím nahoru dolů hlubokými hlinitými výkopy, jaké vznikají, když se klade kanalizace nebo vodovod.
Lezu jako brouk, ale bez hmyzí rozvážnosti. Naopak lidsky chvátám a postupně se propadám v bludišti zablácených svahů a sem tam se po mně udiveně ohlížejí i výkopoví dělníci. Snad tu hrají jakousi roli dětské vzpomínky na rozkopané Brno v létě 1945, kdy se chvatně obnovovaly rozbité inženýrské sítě. Jenže to už je dávno a ostatně zamlada se mně spíš zdávalo, že bloudím v nepřehledném lese černých houštin. (more…)
František Nepil, Ondřej Suchý. Zkrácená audiokniha.Juraj Briškár. Četba na pokračování. Režie Pavel Uher.
Čte Miroslav Kolbašský.
Natočeno 2015.
Pozn.: Próza Juraja Briškára Sprievodca nezrozumiteľnosťou ponúka čitateľovi príležitosť, aby si vystačil takmer bez akéhokoľvek príbehu, s jedinou postavou a s minimom udalostí. Takýto pomerne asketický rámec predstavuje ako priestor, ktorý umožňuje uvidieť o to viac, o čo menej v ňom treba prežiť. Za istých priaznivých okolností tak možno získať svojho univerzálneho cestovného sprievodcu, ktorý zaujato a miestami aj zasvätene vykladá svet, nech už pôjdeme kamkoľvek. (anotace)
Anton Hykisch. Četba na pokračování. Produkce Sylvia Lukáčová. Hudební dramaturgie Ludmila Hodulíková. Mistr zvuku Ĺubica Olšovská. Redakčně připravila Zuzana Belková. Režie Laco Kerata.
Účinkuje Peter Rúfus.
Natočeno 2017. Premiéra 6. – 10. 3. 2017. K poslechu zde.
Pozn.: Možno milióny ľudí obšťastniť rýchlo, bez lásky a často aj proti ich vôli? Túto otázku osvetľuje nový historický román Antona Hykischa, situovaný do sklonku 18. storočia, v predvečer Francúzskej revolúcie (ide o voľné pokračovanie úspešného románu Milujte kráľovnú). Roky čakal cisár Jozef II. na smrť svojej matky Márie Terézie. Hneď po jej skone začal netrpezlivo uskutočňovať svoj sen o spravodlivej vláde. V horúčkovitej sebazničujúcej práci chce zabudnúť na svoje osobné nešťastia a nedostatok lásky. Román odkrýva bolestné súkromie mladého vládcu až po jeho predčasný tragický koniec.
Desaťročie vlády Jozefa II. znamená aj počiatok národného prebudenia Slovákov. Na stránkach knihy stretneme Jozefa Ignáca Bajzu s jeho trampotami pri písaní prvého slovenského románu. Spoznáme život v starej Bratislave/Prešporku, kde v seminári na hrade Anton Bernolák s priateľmi vytvoril prvú slovenskú gramatiku. V pútavom románe nazrieme do života panovníkov v Európe, najvyšších cirkevných hodnostárov aj chudobných dedinských kňazov. Dostaneme sa do málo známych kútov rozsiahlej habsburskej monarchie. (anotace);
Powered by WordPress