Dnes zavlaje na stovkách míst v Česku tibetská vlajka, symbolicky se tím připomíná protičínské povstání z 10. března 1959, při kterém zahynulo nejméně 80 tisíc Tibeťanů. U nás Tibeťanů nežije mnoho: přesné statistiky neexistují, ale odhadem může jít o zhruba desítku lidí. Příběh jednoho z nich přibližuje redaktor Adam Šindelář.
Natočeno 2017. Premiéra 10. 3. 2017 (ČRo Plus). K poslechu zde.
Host: Věra Roubalová Kostlánová, psychoterapeutka. Moderuje Zita Senková.
Natočeno 2017. Premiéra 10. 3. 2017 (ČRo 2 Praha, 8:30 h). K poslechu zde.
Lit.: Senková, Zita: – Věra Roubalová Kostlánová: Situace v roce 1977 byla podobná jako dnes. Opět tu je strach. In web ČRo 2 Praha, 10. 3. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V roce 2017 si Česko připomíná 40 let od vyhlášení Charty 77. Skupina disidentů v něm vyzvala komunistický aparát, aby přestal porušovat lidská práva. V čem byla jeho jedinečnost? A v čem je situace tehdy stejná jako dnes?
Charta 77 spojila lidi různého názoru i profesí. Byli mezi nimi zastánci undergroundu, intelektuálové nebo bývalí komunisté. V první vlně ji podepsalo 242 lidí, do roku 1989 přišly ale další stovky. „Troufám si říct, že situace je v určitém směru podobná. Dnes tu sice máme svobodu a já si mohu říkat, co chci. Ale strach je tu opět přítomen. Je důležité hledat jeho příčiny,“ tvrdí Věra Roubalová Kostlánová.
„Hodně lidí je nespokojeno nebo frustrováno, především protože se jim nenaplnili naděje, jak dobře se budou mít. Je tu velká skupina lidí, kteří žijí na kraji bídy. Když na ni strachem budou útočit politici a média, tak mohou svou naštvanost otočit proti někomu jinému,“ říká psychoterapeutka. (more…)
Alexander Ahndoril. Švédská rozhlasová hra. Hudební spolupráce Lýgia Vojtková. Mistr zvuku Ing. Stanislav Kaclík. Dramaturg Milan Frolo. Překlad Mária Bratová. Režie Štefan Korenči.
Osoby a obsazení: Johan (František Kovár), Amina, jeho žena (Ingrid Timková), Sára, jejich dcera (Rebeka Horňáková), Niki, jejich syn (Paľko Šimun), Lenárt, Aminin otec (Jozef Šimonovič), lékařka (Darina Vašíčková), archanděl Rafael (Richard Stanke), Belial, démon (Dušan Szabó), Krišna (Karol Machata) a další.
Nastudoval Slovenský rozhlas Bratislava v roce 2000. Premiéra 26. 10. 2000. Repríza 1. 4. 2001 (58 min); 2. 4. 2001 (Rádio Slovensko, 8:30 h.); 6. 7. 2002 (Rádio Devín, 22:00 h).
Portréty vám dnes představí světoznámého meziválečného vědce, který se narodil v Čechách a chybělo jen málo, aby dostal Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Jmenoval se Alfred Kohn. Připravil David Hertl.
Hovoří Ondřej Naňka z AnatomickeÌho uÌstavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, který se praciÌ tohoto zapomenuteÌho vědce řadu let zabývá.
Natočeno 2017. Premiéra 9. 3. 2017 (ČRo Plus, 20:05 h). Repríza 8. 5. 2018 (ČRo Plus, 22:34 h). K poslechu zde.
Lit. Hertl, David: Kandidáta Nobelovy ceny poslali nacisté do ghetta. In Týdeník Rozhlas /2017 (článek).
Lit.: Hertl, David: Alfred Kohn – špičkový vědec, kterému nacisté chystali smrt. In web ČRo Plus, 9. 3. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Po roce 1945 se u nás zapomnělo na mnohé významné vědecké osobností, které dotvářely život meziválečné republiky, ale nepatřily k českému kulturnímu nebo vědeckému okruhu. Patřil k nim profesor histologie na pražské německé univerzitě Alfred Kohn. Špičkový vědec, kterému nacisté chystali smrt v koncentračním táboře.
Složité věci vysvětloval jednoduše
Osadu Libyně byste našli nedaleko Lubence, městečka, které se projíždí cestou z Prahy do Karlových Varů. Ve dvaceti domech žije v Libyni necelá padesátka obyvatel. Pro někoho pomyslný konec světa. Ale právě tady se narodil vědec, kterému chtěl celý svět vzdát před desítkami let nejvyšší poctu. A to hned třikrát.
Alfred Kohn se narodil 22. února 1867 do židovské německy mluvící rodiny. Otec byl chudým obchodníkem a kromě Alfreda vyrůstalo v rodině ještě jeho šest sester. Chlapec byl nejspíš v dětství poněkud zakřiknutý, protože ve škole se mu nedařilo – vesnický učitel dokonce Kohnovu otci navrhl, aby chlapce ze školy dal rovnou do učení, nejlépe na ševce. (more…)
Hermína Jägrová. Pohádka. Hudba Jan Slabý. Režie Josef Svátek. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Nastudovalo Brno v roce 1957 (?). Premiéra (?) 16. 6. 1957 (Praha I – Praha III, 13:00 – 14:00 h).
Josef Uher. Povídka. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno v roce 1957 (?). Premiéra (?) 16. 6. 1957 (Praha III, 11:00 – 11:30 h.).
Gerhart Hauptmann. Rodinné drama německého nositele Nobelovy ceny za literaturu. Překlad Erich Adolf Saudek. Rozhlasová úprava Jan Poš. Dramaturg Josef Hlavnička. Režie Jiří Roll.
Osoby a obsazení: Matyáš Klausen, tajný komerční rada (Bedřich Karen), Wolfgang Klausen, jeho syn, profesor filologie (Otakar Brousek I.), Egmond Klausen, zvaný Egert, nejmladší syn tajného rady (Svatopluk Skládal), Bettina Klausenová, dcera tajného rady (Julie Charvátová), Otilie, druhá dcera tajného rady, provdaná Klamrothová (Viola Zinková), Erich Klamroth, Otiliin manžel, ředitel v Klausenových podnicích (Felix le Breux), Pavla Klotylda Klausenová, rozená šlechtična z Rübsamenů (Marie Vášová), Steynitz, medicinální rada, domácí lékař a přítel Klausenových (František Kreuzmann), Hanefeldt, justiční rada (Bedřich Veverka), Immoos, pastor (Karel Pavlík), Geiger, profesor na universitě v Cambridge (Antonín Zíb), dr. Wuttke, osobní tajemník tajného rady (Bedřich Bobek), Ebisch, zahradník (Artuš Kalous), paní Petersová, jeho sestra (Marie Brožová), Inken Petersová, její dcera (Alena Kreuzmannová), Winter, Klausenův sluha (Emanuel Kovařík).
Natočeno v roce 1957. Premiéra 16. 6. 1957 (Praha I – Praha III, 20:00 – 22:10 h.; 121 min.). Repríza 1. 2. 1981 (Praha, 19:15 h.) v cyklu Ze zlatého fondu. Obnovená premiéra 13. 11. 2022 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Hra pro pamětníky.
Lit.: anonym – Před slunce západem. In Československý rozhlas a televise 24/1957 (10. – 16. 6. 1957).
Lit.: Venclová, Renata: Gerhart Hauptmann: Před západem slunce. Kdo hledá cestu k lidem, může si vybrat lásku, nebo nenávist. In web ČRo 3 Vltava, 13. listopad 2022 (článek). – Cit.: Ve věku, kdy mnoho z jeho vrstevníků už bilancuje svůj život nebo dokonce s obavami vyhlíží jeho konec, chce sedmdesátník Matyáš Klausen naopak začít novou etapu. A to po boku ženy, která je o padesát let mladší. Úspěšný, vážený, finančně zajištěný muž se musí o právo na nový vztah tvrdě utkat s vlastními dětmi, které se nastalou situací cítí být ohroženy. (…)
Hra Před západem slunce je neobvyklou generační výpovědí na téma stáří, rodičovství, předsudků i osobní svobody. Text napsal Gerhart Hauptamnn v roce 1931, na sklonku své tvůrčí dráhy, údajně na základě skutečného příběhu. Odráží se v něm atmosféra nastupujícího nacismu a s ním spojené rostoucí společenské nesnášenlivost i skryté agrese. (…)
Přímý přenos z manifestace za přátelství a mír v Lidicích, pořádané k letošnímu 15. výročí zničení obce. Tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno v roce 1957. Premiéra 16. 6. 1957 (Praha I, 10:20 – 12:30 h).
Karel Čapek. Povídky z knihy Apokryfy.
Čte Karel Höger.
Natočeno v roce 1957 (?). Repríza 15. 6. 1957 v rámci pořadu K sobotní pohodě – Hodina dechové hudby s povídkou (Praha III, 10:30 – 11:30 h.).
… všechny rybáře a přátele našich řek k zítřejšímu slavnostnímu rannímu posezení. A k tomu prvnímu nahození návnady přinášíme jim hrst záběrů z veselé rozhlasové rybářské estrády, pořádané před několika dny pro členy Lidového rybářského spolku v Sušici. Pořad připravil kolektiv redakce veřejných estrád.
Účinkují Jiřina Bohdalová, Otakar Brousek I., Vladimír Leraus, dívčí trio Čs. státního souboru písní a tanců, Bohuš Rendl, Rudolf Pellar, Milan Směták, Oldřich Musil, pěvecký soubor Kvítko a dechovka Rozmarýnky (dir. Oldřich Matoušek).
Natočeno v roce 1957 (?). Premiéra (?) 15. 6. 1957 (Praha I – Praha III, 20:30 – 22:00 h.).
Powered by WordPress