Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Kateřina Rathouská. Dramatizovaný životopis slavné spisovatelky připomíná záhady v jejích románech. Dramaturgie Helena Herbrychová. Režie Petr Vodička.

Účinkují Růžena Merunková, Dana Syslová, Aleš Procházka.

Připravil Český rozhlas v roce 2015 (5 x 5 min.). Premiéra 14.-18. 9. 2015 v cyklu Příběhy slavných (ČRo 2 Praha).

Pozn.: Agatha Mary Clarissa se narodila 15. září 1890 v přímořském britském letovisku Torquay jako třetí dítě Millerových. Často se prý ale cítila jako jedináček. Kvůli špatné finanční situaci odjela její rodina na zimu 1895 do Francie. Do školy se dostala až v 10 letech. Když jí bylo 11, tatínek zemřel. Po jeho smrti prý „vykročila z dětství, z bezpečí a bezstarostnosti, a rázem se ocitla na okraji reálného světa“, jak napsala v autobiografii. Zajímala se o hudbu, divadlo, hrála na klavír, psala poezii. Ještě jí nebylo 20 a měla už několik cen. Básně jí vyšly i v časopise The Poetry Review. Nápad na psaní detektivek dostala během práce v nemocnici. Měla kolem sebe spoustu jedů, tedy inspirací k travičským zápletkám. Ze svého detektiva udělala Belgičana, který jako penzionovaný náčelník policejního sboru musel být precizní a velmi chytrý. Zalíbilo se jí spojení „malé buňky šedé kůry mozkové“, které Hercule Poirot nezapomene nikdy alespoň jednou vyřknout. Tak vznikla první kniha Záhada na zámku Styles. Po válce procestovala Agatha Christie téměř celý svět. A pak se najednou ztratila. Bylo to začátkem prosince 1926. Těsně předtím jí zemřela matka. Její první manžel Archibald Christie jí k tomu oznámil, že se zamiloval do jiné. Její opravdový příběh se tak dostal na první strany novin celé Británie. Našla se až v polovině prosince. Utrpěla prý úplnou ztrátu paměti a totožnosti. Nevěděla, kdo je. Po rozvodu chtěla do západní Indie, náhoda rozhodla jinak. Usedla do Orient expresu a sama vyrazila do neznáma. Ve vlaku se ale seznámila s archeologem Maxem Mallowanem. Byl o 14 let mladší. Jejich sňatek z roku 1930 vydržel 45 let, až do spisovatelčiny smrti 12. ledna 1976. Agatha Christie vydala 84 detektivních románů, 6 romantických knih, 136 povídek, 2 autobiografie, 18 her. Do roku 2005 se mělo prodat 2,3 miliardy výtisků jejích knih. V roce 1956 dostala od královny Alžběty II. Řád britského impéria a v roce 1971 byla prohlášena za Dámu britského impéria. (anotace ČRo)

Připravil Pavel Hlavatý. Jedinečné archivní záznamy z roku 1946 uslyšíte v pořadu Archiv Plus.

Ze záznamů hovoří Hana Benešová, Eduard Beneš, Zdeněk Nejedlý, Heliodor Píka, Josip Broz Tito, Karl Herrmann Frank, František Gel, Michal Zibrín a další.

Natočeno 2016. Premiéra 19. 2. 2016 (ČRo Plus, 20:10 h.) v cyklu Archiv Plus.

Pozn.: Obsahuje jediný dochovaný záznam generála H. Píky.

Lit.: Hlavatý, Pavel: Nejedlého narozeniny a budovatelská erotika. In web ČRo Plus, únor 2016 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Nejsilnější elementy jsme my…řekl rudý akademik a ministr Zdeněk Nejedlý na monstrózní oslavě svých 68. narozenin v Národním divadle. Stejně tak se jmenuje pořad, který připravil Pavel Hlavatý.

První měsíce roku 1946 patřily v tehdejší třetí republice k období velmi bohatému na zvukově zdokumentované události. Narozeniny Zdeňka Nejedlého – s řadou známých řečníků-gratulantů a zdravicí předsedy vlády – jsou pouze jednou z nich.

Prezident Edvard Beneš pronesl v sledovaném období hned několik veřejných – a zvukově dochovaných – projevů. V pořadu uslyšíte ukázku z málo známého projevu, který ukazuje, jak se naše tehdejší hlava státu mohla mýlit (či šlo pouze o její zbožné přání?). Projev byl pronesen jako promoční na právnické fakultě Univerzity Karlovy a tématem bylo – mimo jiné – zda je komunismus totalitní ideologie či nikoliv.  (more…)